Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Rýchorské tisícovky (Krkonoše)
Související odkazy: Na nejsevernější tisícovku na běžkách | Čertova hora a Janova skála | Po stopách Hanče a Vrbaty na běžkách | Tisícovky Žalského hřbetu | Přední a Zadní Žalý | Na nejvyšší horu České republiky | Na tři tisícovky Světelské hornatiny | Rýchorské tisícovky
Trasa výletu: Žacléř — Roh hranic — Mravenčí vrch (HLV 374; 1005 m) — Rýchorský kříž — rozcestí Kutná — Kutná (VV 297b; 1002 m) — rozcestí Kutná — Dvorský les (HLV 297; 1036 m) — Cesta bří Čapků — dělostřelecká tvrz Stachelberg — Žacléř
Historický kámen poblíž vrcholu Kutná (VV 297b; 1002 m).
Renáta Šašková (říjen 2003)
Celková délka výletu: 19 km
Fyzická obtížnost: střední
Orientační náročnost: střední
Tisícovky na trase:
Mravenčí vrch (HLV 374; 1005 m); Kutná (VV 297b; 1002 m); Dvorský les (HLV 297; 1036 m)
Doporučené mapy:
KČT 22
Zvukový záznam výletu
(Pořad byl poprvé vysílán na ČRo 1 - Radiožurnálu 16.11.2003)
Popis výletu
Výlet ve východní části Krkonoš zvané Rýchory začneme v městečku Žacléř. Žacléř patří spolu s Trutnovem, Dvorem Králové a Hostinným k nejstarším trvale osídleným územím Trutnovska. Na konci 13. století zde byl vybudován hrad Schatzlar (Žacléř), aby chránil Slezskou stezku, která spojovala Trutnov s Vratislaví. První písemné zmínky o hradu najdeme z roku 1336, kdy jej král Jan Lucemburský se svým synem Karlem zastavil Bertholdovi z Lípy. U hradu byla založena farnost a kostel a okolí bylo postupně osidlováno. V 17. a 18. století byly v Žacléři stavěny typické dřevěné domy – roubenky, které se však do dnešních dnů v čisté podobě dochovaly pouze dvě na Rýchorském náměstí. V celém městečku ale můžeme obdivovat spoustu dalších zajímavých budov a staveb. Dominantou města je zámek (původně gotický hrad), dnes v soukromém vlastnictví, a proto nepřístupný. K zajímavostem patří kostel Nejsvětější Trojice, radnice v klasicistním stylu, empírové domy na náměstí s podloubím v přízemí, Mariánský sloup, morový sloup nebo socha sv. Floriána. V okolí Žacléře se již od roku 1570 v omezené míře těžilo černé uhlí, ale teprve otevření hlubinných dolů koncem 18. století vedlo k rozvoji města. Na rozvoj těžby uhlí pak navazovaly další provozy – textilní továrna, porcelánka, pivovar nebo papírna a město se tak začalo zvětšovat. V dnešní době je městečko a jeho okolí hojně využíváno turisty, kteří chtějí opravdu vychutnat přírodu a klid. I my se budeme snažit načerpat trochu klidu a pohody ze zdejší přírody a přitom zdolat i některé z dalších tisícimetrových vrcholů naší vlasti.
Ze Žacléře vyrazíme po zelené turistické značce severním a severozápadním směrem. Zelená se asi po kilometru spojí s modrou a po úbočí Žacléřského hřbetu půjdeme kolem chaty Hubertus na rozcestí pod Mravenčím vrchem. Odtud se vydáme na sever po modré až na Roh hranic, kde zvolíme červenou a ta nás asi po kilometru dovede pod vrchol Mravenčí vrch (HLV 374; 1005 m). V nejvyšším místě cesty odbočíme do volného terénu vpravo a po 100 metrech se ocitneme na samotném vrcholu. Je porostlý smrčinou, a proto odtud není výhled.
Vrátíme se zpět na červenou značku a budeme po ní pokračovat kolem Rýchorského kříže z roku 1804 až na rozcestí Kutná. Odtud nás žlutá značka přivede na Kutnou (VV 297b; 1002 m), vedlejší vrchol Dvorského lesa, jejíž vrchol je porostlý vřesem a borůvčím. Z vyhlídkové plošiny v místě bývalé Maxovy boudy (zanikla v roce 1945) téměř na vrcholové plošině se nám naskýtá krásný výhled.
Z Kutné se vrátíme na rozcestí Kutná. Naším průvodcem bude značka červená, po které vystoupíme až na samotný vrchol tisícovky Dvorský les (HLV 297; 1036 m). Již z Kutné však procházíme I. a II. zónou KRNAP, takže nesmíme vstupovat mimo značené cesty. Dvorský les je nejvýchodnější a nejjižnější tisícovkou celých Krkonoš a nejvyšším bodem lesnatého hřbetu Rýchory. Vrcholové partie hřbetu, kde je I. a II. zóna KRNAP, chrání zbytky bukového pralesa s příměsí břízy, jeřábu a smrku a lokality vysokohorské květeny. Zdejší zvláštně tvarované kmeny porostlé mechem a kapradím jsou tématem mnoha fotografií.
Červená značka, tzv. Cesta bří Čapků nás dovede po necelých 4 km na rozcestí se zelenou, po níž dojdeme zpět do Žacléře. Ale ještě než se začneme vracet, určitě stojí zato navštívit Stachelberg (Ježovou horu), největší československou dělostřeleckou tvrz budovanou v letech 1935 až 1938. Pohraniční pevnost měla sestávat z dvanácti pevnostních bunkrů v hloubce 20-50 metrů propojených soustavou chodeb a sálů v celkové délce 3,5 km. Tato pevnostní linie měla bránit průlomu německé armády přes Libavské sedlo do českého vnitrozemí. Z 12 tvrzí na povrchu byl vybudován pouze jeden – pěchotní srub T-S73, v němž je dnes umístěno Muzeum čs. opevnění (otevřeno je v sobotu a neděli od května do září). Ačkoli nebyl obranný val dokončen, patří k největším pevnostem svého druhu v Evropě. V okolí je vybudována naučná stezka po pevnostních objektech a z tvrze se naskýtají daleké výhledy na Svatoňovice, Náchodsko a k Orlickým horám.