Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Tisícovky Žalského hřbetu (Krkonoše)
Související odkazy: Na nejsevernější tisícovku na běžkách | Čertova hora a Janova skála | Po stopách Hanče a Vrbaty na běžkách | Tisícovky Žalského hřbetu | Přední a Zadní Žalý | Na nejvyšší horu České republiky | Na tři tisícovky Světelské hornatiny | Rýchorské tisícovky
Trasa výletu: Labská přehrada — Harrachova skála — Mechovinec (HLV 216; 1081 m) — Kozlí hřbet (VV 216a; 1034 m) — Černá skála (HLV 291; 1042 m) — Šeřín (HLV 313; 1036 m) — Na rovince — Honzova strouha — Labská přehrada / (Hotely a penziony v okolí Labské přehrady)
Výhled z Harrachovy skály (VV 216b; 1036 m) k severu na panorama Kotle (HLV 10; 1435 m), Harrachových kamenů (HLV 14; 1421 m) a Zlatého návrší (HLV 18; 1411 m).
Renáta Šašková (srpen 2003)
Celková délka výletu: 14 km
Fyzická obtížnost: střední
Orientační náročnost: střední
Tisícovky na trase:
Mechovinec (HLV 216; 1081 m); Kozlí hřbet (VV 216a; 1034 m); Černá skála (HLV 291; 1042 m); Šeřín (HLV 313; 1036 m)
Doporučené mapy:
KČT 22
Zvukový záznam výletu
(Pořad byl poprvé vysílán na ČRo 1 - Radiožurnálu 19.10.2003)
Popis výletu
Výlet na tři hlavní a jeden vedlejší vrchol Žalského hřbetu v Krkonoších zahájíme na jižním konci Špindlerova Mlýna u Labské přehrady. Ta byla vybudována v letech 1910-1916 na základě zákonů z roku 1902 a 1903 o soustavě nádrží a provádění říčních úprav a zřizování ochranných nádrží. Zákony byly vydány kvůli velkým škodám po katastrofálních povodních v letech 1888, 1890 a 1897. Přehradu vystavěla vídeňská firma Redlich a Berger nákladem 3.500.000 rakouských korun. Hráz je vysoká 41,5 m, dlouhá 153,5 m, v koruně široká 6,15 m a v patě 34,6 m. Stálý objem zadržované vody je 0,73 mil. kubíků a celkový objem nádrže činí 3,3 mil. kubíků. Nádrž má délku 1 km a rozlohu 40 ha. V roce 1994 byla na hrázi umístěna malá vodní elektrárna se 4 turbínami o celkovém výkonu 471 kW. Ještě než vyrazíme, můžeme si vyzkoušet jízdu na laně pod hrází přehrady, kterou zde přes léto nabízejí jako turistickou atrakci.
Naše kroky budou od přehrady směřovat po modré turistické značce a hned nás čeká asi půl kilometru poměrně prudkého stoupání k chatě Labská vyhlídka. Tady se na zhruba 100 metrů spojíme se zelenou turistickou značkou, kterou ale vzápětí opustíme a půjdeme dál po modré. Pohodlná lesní cesta nás vede kolem Assmannovy studánky, kde se můžeme osvěžit krásně studenou vodou, neboť stále stoupáme, a dojdeme až na rozcestí s červenou pod Harrachovou skálou.
Zde zvolíme červenou a ta nás dovede až na vrchol Harrachovy skály, odkud se nám naskýtá nádherný kruhový výhled do velké části Krkonoš. Můžeme spatřit Vlčí hřeben (HLV 167; 1124 m), Kotel (HLV 10; 1435 m), Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m) a Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m) nad Mísečkami, Mědvědín (HLV 90; 1235 m), Malý Šišák (HLV 9; 1440 m), Železný vrch (HLV 49; 1321 m) i Kozí hřbety (VV 2b; 1318 m). Až se vynadíváme, budeme pokračovat vzhůru po červené značce. V nejvyšším bodě cesty odbočíme vpravo a zdoláme první a zároveň nejvyšší tisícovku dnešního výletu - vrchol Mechovinec (HLV 216; 1081 m) najdeme asi 100 metrů od cesty. Zatím je z něho velmi pěkný výhled od Preisslerova kopce (HLV 300; 1035 m) přes Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m) až na Kozí hřbety (VV 2b; 1318 m), ale nově vysázené smrčky během několika let výhled omezí.
Z Mechovince se vydáme jihozápadním směrem volným terénem a po několika desítkách metrů se dostaneme do krásného průseku, který nás přivede do sedla mezi Mechovinec a jeho vedlejší vrchol Kozlí hřbet (VV 216a; 1034 m). V sedle projdeme okolo střelnice, pokračujeme stále stejným směrem a po 150 metrech dojdeme na kamenitý a borůvčím porostlý vrchol Kozlího hřbetu.
Z vrcholu se vrátíme zpět do sedla a po lyžařské stezce (široká cesta) půjdeme jihovýchodním a jižním směrem až dojdeme na modrou turistickou značku, která nás povede po příjemné lesní pěšině jihovýchodním směrem na rozcestí s červenou, tzv. Bucharovou cestou. Po Bucharově cestě se vydáme jihozápadním směrem také krásnou lesní pěšinou a po 1,5 km vystoupáme až na skalnatý vrchol Černá skála (HLV 291; 1042 m). Bohužel odtud není příliš dobrý výhled kvůli zalesnění, ale skalky jsou moc krásné a rozhodně stojí zato na ně vylézt.
Z Černé skály jdeme dál po červené značce a po dalším 1,5 km se ocitneme na vrchu Šeřín (HLV 313; 1036 m). Cestou se nám zatím naskýtají jedinečné výhledy severozápadním, severním a severovýchodním směrem, ale za pár let budou zastíněny vysazenými smrky. Samotný vrchol Šeřín je stejně jako Černá skála tvořen skalkou, ale tentokrát o trochu větší, a je odtud i částečný výhled. Do skály je vryt nápis z roku 1875 připomínající mapování Harrachova panství a můžeme zde najít i zbytky pamětní desky Al. Rašína osazené členy KČT roku 1924.
Bucharova cesta nás dále dovede na rozcestí Na rovince, kde se můžeme občerstvit nebo vyzkoušet chůzi na chůdách, které jsou zde volně k dispozici. Na rozcestí zvolíme zelenou turistickou značku, půjdeme kolem několika chalup v místě zvaném Čerstvá voda, Bergerova náhrobku, respektive nové dřevěné tabule s informacemi o neštěstí z roku 1865, a dojdeme přes Třídomí k potoku nesoucímu téměř pohádkový název Honzova strouha. Odtud nás již modrá dovede východním směrem zpět k Labské přehradě. Tabule připomíná smrt mladého lesního dělníka Winzenze Bergera, který byl na Sachrově stráni právě u Čerstvé vody zasypán dne 14. prosince 1865 lavinou. Na šedesát ostatních dělníků se ho snažilo najít, ale bohužel po úmorné práci jej našli mrtvého.