Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Navigace: Homepage > Výlety > Krušné hory > Okolím Božího Daru na běžkách
Související odkazy: Na nejzápadnější tisícovku České republiky na kole | Na tři tisícovky s rozhlednami i na kole či autem | Okolím Božího Daru na běžkách | Východní tisícovky
Trasa výletu: Boží Dar — Krušnohorská lyžařská magistrála — Božídarské rašeliniště — Božídarský Špičák (HLV 177; 1115 m) — Blatenský příkop — lyžařský přechod Hubertky — Hubertky (HLV 309; 1032 m) — lyžařský přechod Hubertky — A. Guenther W. Boerner Weg — Tellerhaeuser — Kloeppelstrasse — Altpohlaer Strasse — Baechelhuette — (Fichtelberg) — přechod Boží Dar — Boží Dar / (Hotely a penziony v Božím Daru)
Celková délka výletu: 16 km
Fyzická obtížnost: malá
Orientační náročnost: střední
Tisícovky na trase:
Božídarský Špičák (HLV 177; 1115 m); Hubertky (HLV 309; 1032 m)
Doporučené mapy:
SHOCart Turistický atlas Česko 1:50 000 listy 76, 77; SHOCart 6; KČT 4
Omezení: vrchol Božídarský Špičák nepřístupný.
(Pořad byl poprvé vysílán na ČRo 1 - Radiožurnálu 04.01.2004)
Běžkařský výlet v Krušných horách zahájíme v Božím Daru, nejvýše položeném městečku v Čechách i ve střední Evropě (1 028 m n. m.). Dnešní prostor obce byl osídlen až při velké hornické kolonizaci počátkem 16. století, kdy sem začali pronikat horničtí prospektoři hlavně ze Saska. Roku 1525 zde byl otevřen nejvýznamnější stříbrný důl svatého Vavřince, roku 1533 byly z příkazu saského kurfiřta Johanna Friedricha vytyčeny na náhorní rovině hranice nového města a roku 1546 byl Boží Dar povýšen na horní město. Své jméno získal Boží Dar díky výroku kurfiřta: Když mu byla nabídnuta sedačka z jednoho kusu stříbra, on ji odmítl se slovy „das sei Gottes Gabe“.
Jestliže ještě trochu zapátráme v historii, dozvíme se, že se město stalo roku 1547 opět součástí české koruny a díky úspěšné těžbě stříbra trval rozkvět města až do 30-ti leté války, která bohužel způsobila odchod nekatolických horníků a těžařů do Saska. Po úpadku těžby se místní obyvatelé živili výrobou krajek, dřevěných předmětů, chovem dobytka a těžbou rašeliny. Dnes je Boží Dar významným střediskem zimních sportů a historii i zajímavosti Krušných hor si můžeme prohlédnou v místním muzeu vedle radnice.
Z městečka se vydáme po Krušnohorské lyžařské magistrále jihozápadním směrem přes Božídarské rašeliniště na úbočí první dnešní tisícovky. Božídarský Špičák (HLV 177; 1115 m) je nejvyšší čedičovou kupou v České republice se zbytkem lávového příkrovu, ale protože se nachází v přírodní rezervaci, na samotný vrchol se bohužel nesmí. Z Božídarského Špičáku pojedeme po červené značce severním směrem a dojedeme k Blatenskému příkopu na křížení s naučnou stezkou. Blatenský příkop byl vybudován v letech 1540 - 44 v délce 12 kilometrů. Počátkem 19. století přestal být využíván a byl částečně zasypán. Dnes je chráněnou technickou památkou a od roku 1988 kolem něho vede naučná stezka Blatenský příkop.
Blatenský příkop přejdeme a vydáme se naznačenou cestou stále severním směrem. Po necelém kilometru odbočíme vpravo na cestu vedoucí k lyžařskému přechodu. Ten je v provozu od 8 do 18 hod. od 1. listopadu do 31. března a od 7 do 22 hod. od 1. dubna do 15. dubna. Asi 300 metrů západně od přechodu přímo na hranici nalezneme nejvyšší bod tisícovky Hubertky (HLV 309; 1032 m). Vrchol je plochý, takže určit nejvyšší místo je poměrně složité.
Z vrcholu se vrátíme k lyžařskému přechodu a vjedeme do Německa na místní lyžařské tratě. Pojedeme po modře značené cestě zvané A.Günther W. Börner Weg severozápadním směrem a dojedeme do osady Tellerhaeuser, kde se dříve těžily zinkové, uranové a cínové rudy. Tady zvolíme značku červenou, kterou na rozcestí vyměníme za zelenou Klöppelstrasse, a na dalším rozcestí se opět dáme po červené Altpohlär Strasse, která nás dovede do Bächelhütte. Odtud se můžeme buď vrátit do Božího Daru přímo nebo si ještě udělat odbočku na Fichtelberg. Fichtelberg je nejvyšším bodem saské části Krušných hor (1215 m n. m.) a na vrcholku najdeme meteorologickou stanici. Z jihovýchodní strany sem vede kabinová lanovka z roku 1924, paralelně kombinovaná čtyřsedačka.