Na nejzápadnější tisícovku České republiky na kole (Krušné hory)

Související odkazy: Na nejzápadnější tisícovku České republiky na kole | Na tři tisícovky s rozhlednami i na kole či autem | Okolím Božího Daru na běžkách | Východní tisícovky

 

Trasa výletu: Pernink — Bílá Bystřice — Smrčina (VV 279a; 1000 m) — rozc. Bludná — Blatenský vrch (HLV 279; 1043 m)Vlčí jámyBlatenský příkop — Lužský vrch — Železná cesta — zastávka Potůčky — cyklostezka Máslová cesta — Bučinská cesta — Zaječí hora (HLV 358; 1010 m) — rozcestí Jelení — silnice podél Slatinného potoka — Nové Hamry — Tisovský vrch — Sejfská cesta — Dračí skála a Oceán — Pernink   /   (Hotely a penziony v okolí Perninku)

 
Zaječí hora z úbočí Blatenského vrchu.

Zaječí hora (HLV 358; 1010 m) z úbočí Blatenského vrchu (HLV 279; 1043 m).

Renáta Šašková (duben 2003)

Celková délka výletu: 38 km

Fyzická obtížnost: střední

Orientační náročnost: střední

Tisícovky na trase:
Smrčina (VV 279a; 1000 m); Blatenský vrch (HLV 279; 1043 m); Zaječí hora (HLV 358; 1010 m)

Doporučené mapy:
SHOCart Turistický atlas Česko 1:50 000 listy 75, 76, 110, 111; SHOCart 6; KČT 4

Omezení: Rozhledna na Blatenském vrchu není zpřístupněna trvale.

 

Zvukový záznam výletu

(Pořad byl poprvé vysílán na ČRo 1 - Radiožurnálu 06.07.2003)

 
ČRo 1 - Radiožurnál
<a href="/exp/krusne-hory/ACB23799-C953-4736-B235-C0432A1C60FDori.mp3" target="_blank">Otevřít zvukový záznam: Výlet: Blatenský vrch a Zaječí hora na kolech</a><br />
 
 

Popis výletu

Cyklistický výlet na nejzápadnější tisícovku Krušných hor a zároveň i celé České republiky zahájíme v Perninku. Vznik Perninku se datuje v 16. století, kdy se zde v dolech těžilo stříbro a cín. Městečkem je od roku 1532, v roce 1559 získal od Jáchyma Šlika z Ostrova vlastní znak a od roku 1562 byli obyvatelé osvobozeni od placení feudální renty a mohli vařit pivo. Roku 1613 se přestalo v dolech těžit a městečko začalo upadat. Část obyvatel proto odešla do Saska, ostatní se začali živit paličkováním krajek, což přetrvalo téměř do současnosti, neboť zde byl roku 1886 otevřen krajkářský závod. V dnešní době se zde vyrábějí přikrývky. Zajímavostí Perninku je také třetí nejvýše položená železniční stanice v Čechách, v nadmořské výšce 915 metrů, po Kubově Huti 995 metrů a Horní Vltavici 950 metrů.

Rozhledna na vrcholu Blatenského vrchu.

Rozhledna na vrcholu Blatenského vrchu (HLV 279; 1043 m).

Pavel Hlaváček (prosinec 2005)

Z Perninku se vydáme severním a posléze severovýchodním směrem po značené cyklistické stezce vedoucí v trase Krušnohorské lyžařské magistrály podél potoka Bílá Bystřice. Stezka nás po asi 3,5 km dovede na zelenou turistickou značku, po níž se dáme vlevo severozápadním směrem na rozcestí Bludná, kde se k nám přidá turistická značka červená. Ze tří stran jsme tak objeli vrchol Smrčina (VV 279a; 1000 m), vedlejší vrchol Blatenského vrchu (HLV 279; 1043 m), kněmuž nám zbývá 1,5 kilometru mírného stoupání. Na Blatenském vrchu stojí za to navštívit 21 metrů vysokou rozhlednu, která byla postavena roku 1913 a jejíž výstavba včetně hotelu, který se bohužel do dnešních dní nedochoval, přišla členy hornoblatenského Spolku pro zimní sporty na 30000 korun.

Z vrcholu budeme dál pokračovat po cyklostezce severozápadním směrem, ale ještě než tak učiníme, uděláme si malou odbočku k místní zajímavosti, kterou je přírodní památka Vlčí jámy (0,24 ha) vyhlášená roku 1976. Nedaleko vrcholu jsou propadlé štoly, jejichž hloubka je až 25 metrů, a ve kterých díky vzdušnému režimu vzniká jeskynní led přetrvávající zde po celý rok. Přes Vlčí jámy vede okružní naučná stezka, takže si můžeme odbočku poněkud prodloužit a projít si trasu celou (pro kolo se nehodí). Naučná stezka vede přes Horní Blatnou zpět na Blatenský vrch. Její délka je 3,7 km a najdeme na ní celkem 7 informačních tabulí. Městečko Horní Blatná bylo založeno roku 1532 saským kurfiřtem díky nálezu ložisek cínu a do dnešních dnů si jako jedno z mála v Krušných horách zachovalo renesanční půdorys.

Na trase Blatenského příkopu se vyskytují i akvadukty s mimoúrovňovým křížením dvou vodotečí.

Na trase Blatenského příkopu se vyskytují i akvadukty s mimoúrovňovým křížením dvou vodotečí.

Renáta Šašková (listopad 2003)

Ať již jsme si pouze odskočili k Vlčím jamám nebo obešli celý okruh, z Blatenského vrchu jedeme dál po cyklistické stezce, která se po 1 km napojí na žlutou turistickou značku. Společně dále překříží Blatenský příkop, významnou technickou památku zajišťující dříve dostatek vody pro hornickou činnost v okolí Horní Blatné. Dále pokračujeme na rozcestí pod Lužským vrchem, odkud se stáčíme na severozápad a po Železné cestě dojdeme až do obce Potůčky.

Z Potůčků budeme pokračovat jižním směrem po žluté cyklistické stezce - nejprve pojedeme po silnici podél Blatenského potoka, ale po necelých dvou kilometrech odbočíme vpravo na tzv. Máslovou cestu klikatící se podél přítoku Blatenského potoka, stále po žluté cyklistické stezce. Cesta nás dovede pod Vlčí horu a na Bučinskou cestu, kudy vede zimní lyžařská magistrála, po níž pojedeme západním, později severozápadním směrem. Přibližně po 2,5 kilometrech se dostaneme pod Zaječí horu (HLV 358; 1010 m), nejzápadnější tisícovku České republiky. Místo poznáme podle turistického přístřešku, který je zde postaven. Abychom se dostali na samotný vrchol, odbočíme vpravo na lesní cestu a asi po 250 metrech staneme na nejzápadnější tisícovce celé České republiky. Z vrcholu se nabízí výhled pouze severním směrem, neboť jinak je zalesněn mladým smrkovým lesem.

Ze Zaječí hory se vrátíme na Bučinskou cestu a pokračujeme po žluté cyklistické stezce pod Hraniční horou, nedaleko lyžařského přechodu a pod Liščí horou až do osady Jelení na soutoku Bukového a Slatinného potoka. Tady je nejzápadnější bod naší dnešní cesty a odtud se začneme vracet. Vyjedeme východním směrem po silnici po proudu Slatinného potoka, překřížíme červenou turistickou značkou a na soutoku Slatinného potoka a Rolavy se opět napojíme na Krušnohorskou lyžařskou magistrálu (větev Nové Hamry) a značenou cyklostezku směřující na jihovýchod do Nových Hamrů.

Kamenná rozhledna na Tisovském vrchu.

Kamenná rozhledna na Tisovském vrchu.

Renáta Šašková (listopad 2003)

Z Nových Hamrů nás cyklostezka vede společně se žlutou turistickou značkou na jih, kolem Tisovského vrchu, kde se od nás žlutá odpojí a vede přímo přes vrchol kolem zdejší rozhledny postavené v letech 1895 – 97 Krušnohorským spolkem v Nejdku. My pokračujeme dál okolo vrchu podél železniční tratě k zastávce Nové Hamry – zastávka a odtud tzv. Sejfskou cestou, která nás dovede k silnici vedoucí z Nejdku do Perninku. Po té jedeme asi 1 km severovýchodně na křížení s modrou turistickou značkou. Tady se můžeme rozhodnout, zda po silnici dojedeme až do Perninku, nebo zda si výlet ještě trochu prodloužíme, odbočíme na modrou značku vpravo a zastavíme se na Dračí skále.

Dračí skála, na níž se dostaneme asi po 1 km, je velmi zajímavým skalnatým útvarem opředeným mnoha pověstmi, i když v současnosti je bohužel bez výhledu. Od Dračí skály budeme klesat asi půl kilometru dál po modré turistické značce na rozcestí, ze kterého se vydáme na sever po cyklistické stezce zpět do Perninku.

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group