Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Na tři tisícovky s rozhlednami i na kole či autem (Krušné hory)
Související odkazy: Na nejzápadnější tisícovku České republiky na kole | Na tři tisícovky s rozhlednami i na kole či autem | Okolím Božího Daru na běžkách | Východní tisícovky
Trasa výletu: Boží Dar — Božídarské rašeliniště — Myslivny — Rýžovna — Blatenský příkop — Bludná — Blatenský vrch (HLV 279; 1043 m) — Vlčí jámy — Horní Blatná — Pernink — Abertamy — Plešivec (HLV 312; 1028 m) — Boží Dar — Klínovec (HLV 86; 1244 m) — Boží Dar / (Hotely a penziony v Božím Daru)
Výhled na Klínovec (HLV 86; 1244 m) ze sedla U klád mezi Dubem - S vrcholem (HLV 367; 1006 m) a Dubem (VV 367a; 1001 m).
Tomáš Formánek (říjen 2005)
Fyzická obtížnost: střední
Orientační náročnost: velká
Tisícovky na trase:
Blatenský vrch (HLV 279; 1043 m); Plešivec (HLV 312; 1028 m); Klínovec (HLV 86; 1244 m)
Doporučené mapy:
SHOCart Turistický atlas Česko 1:50 000 listy 76, 77, 111; SHOCart 6; KČT 4
Omezení: v zimním období části úseků silnic autem i na kole nesjízdné.
Zvukový záznam výletu
(Pořad byl poprvé vysílán na ČRo 1 - Radiožurnálu 17.08.2003)
Popis výletu
Tento trochu netradiční výlet po tisícimetrových vrcholech Krušných hor absolvujeme na čtyřech kolech, tedy autem (ale samozřejmě jej lze projet i na kole). Výlet je tak vhodný i pro osoby, které se ať již dlouhodobě, či jen momentálně nemohou na tisícovky dostat vlastními silami, ale i pro ty, kteří se do hor ještě pořádně nevypravili a toto by mohla být cesta, jak jim nabídnout něco nového.
Jeden z pojistných přepadů na trase Blatenského příkopu v místě soutoku s dalším přítokem.
Renáta Šašková (listopad 2003)
Výlet zahájíme v obci Boží Dar, kde rozhodně stojí za to navštívit naučnou stezku vedoucí národní přírodní rezervací Božídarské rašeliniště (929 ha). Stezka má 12 zastávek a je dlouhá 3,2 kilometru. Můžeme zde spatřit horské rašeliniště vrchovištního typu, zrašelinělé louky a horské lesy, ale i vzácné rostlinné druhy jako je arnika, blatnice bahenní, kropenáč vytrvalý, či bříza trpasličí. Tato oblast je rovněž tokaništěm tetřívků a významnou oblastí jelení zvěře.
Z Božího Daru se vydáme po silničce na západ směrem k bývalým obcím, dnes již spíše samotám Myslivny, Rýžovna a Bludná. Cestou budeme několikrát míjet tok Blatenského příkopu, unikátního vodního kanálu vybudovaného v letech 1540-44 těžařskými společnostmi z Horní Blatné, který přiváděl vodu k důlním strojům v Horní Blatné a dalších místech vzdálených od přirozených vodotečí. Po roce 1945 přestal být kanál využíván a na mnoha místech byl zasypán. V roce 2001 však proběhla jeho oprava a v současné době je významnou chráněnou technickou památkou.
Horní Blatná a Blatenský vrch (HLV 279; 1043 m) od jihozápadu.
Martina Formánková (duben 2004)
Z Bludné dojedeme na odbočku pod Blatenský vrch (HLV 279; 1043 m). Ze silničky to máme necelý jeden kilometr lesní asfaltkou přímo na vrchol, kde najdeme 21 m vysokou rozhlednu, ze které je velmi dobrý kruhový výhled, a pokud budeme mít štěstí a bude otevřeno, můžeme ji navštívit. Rozhledna byla postavena v roce 1913, a to včetně hotelu, který se bohužel do dnešních dnů nedochoval. Členy hornoblatenského spolku pro zimní sporty vyšla na 30.000 korun.
Přes Blatenský vrch vede také naučná stezka, kterou stojí za to projít. Okruh je dlouhý 3,7 km a najdeme na něm sedm informačních tabulí. Jednou ze zajímavostí jsou tzv. Vlčí jámy – pozůstatky důlních děl po těžbě cínu. Nejzajímavější jsou zbytky dolů Jiří a Wolfgang – u obou byla ložiska vyrubána téměř až k povrchu a následným zborcením poměrně slabých stropů vznikly až 25 m hluboké propadliny. Díky zvláštnímu mikroklimatu zde navíc dochází ke vzniku celoročního jeskynního ledu.
Ať už naučnou stezku obejdeme či ne, vrátíme se na silničku, ze které jsme šli na vrchol, a pokračujeme do Horní Blatné, městečka založeného roku 1532 saským kurfiřtem díky nálezu cínu. Můžeme zde navštívit i Muzeum těžby cínu, které je umístěno poblíž náměstí ve velmi pěkném renesančním domě. Horní Blatná je také jedním z mála krušnohorských měst, kde je zachován renesanční půdorys.
Vrchol Klínovce (HLV 86; 1244 m) s telekomunikační věží, hotelem, restaurací a rozhlednou.
Tomáš Formánek (říjen 2005)
Z Horní Blatné jedeme dále přes Pernink a Abertamy na křižovatku Pod Plešivcem, odkud se vydáme na druhou dnešní tisícovku, Plešivec (HLV 312; 1028 m). Na jejím vrcholku je 16 m vysoká osmiboká rozhledna z roku 1895 s horským hotelem, kde se můžeme občerstvit.
Z Plešivce sjedeme na hlavní silničku Abertamy – Boží Dar a právě přes něj a rozcestí pod Klínovcem dojedeme na dnešní poslední tisícimetrový vrchol, Klínovec (HLV 86; 1244 m). Klínovec je nejvyšší horou Krušných hor a za dobré viditelnosti je odtud vidět na Ještěd i na Šumavu. Také na tomto vrcholu najdeme rozhlednu. Zdejší je osmiboká kamenná, vysoká 24 m a pochází z roku 1884 (stojí na místě původní z roku 1817). Dominantou vrcholu je ale 80 m vysoká telekomunikační věž.
Klínovec je zajímavý i z meteorologického hlediska: průměrná roční teplota dosahuje pouze 2,7 C, průměrné roční srážky činí 1 050 mm a sněhová pokrývka zde leží až 140 dnů v roce.
Z Klínovce se po silnici vrátíme do Božího Daru, odkud jsme dnes vyjížděli.