Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Východní tisícovky (Krušné hory)
Související odkazy: Na nejzápadnější tisícovku České republiky na kole | Na tři tisícovky s rozhlednami i na kole či autem | Okolím Božího Daru na běžkách | Východní tisícovky
Trasa výletu: Měděnec, železniční zastávka — Mědník — Měděnec — Horní Halže — Vysoká seč (HLV 366; 1006 m) — Loučná (HLV 333; 1019 m) — Meluzína (HLV 194; 1097 m) — Macecha (HLV 180; 1113 m) — údolí Černé vody — Palouk mrtvých — Kovářská — Měděnec, železniční zastávka
Geodetický bod v lesácké oplocence na plochém vrcholu tisícovky Loučná - J vrchol (VV 333a; 1019 m).
Renáta Šašková (duben 2003)
Celková délka výletu: 26 km
Fyzická obtížnost: střední
Orientační náročnost: velká
Tisícovky na trase:
Vysoká seč (HLV 366; 1006 m); Loučná (HLV 333; 1019 m); Meluzína (HLV 194; 1097 m); Macecha (HLV 180; 1113 m)
Doporučené mapy:
SHOCart Turistický atlas Česko 1:50 000 listy 77, 78; SHOCart 6, 7; KČT 4
Omezení: Vrcholy Macecha, Meluzína, Loučná, Vysoká seč bez značených cest
Zvukový záznam výletu
(Pořad byl poprvé vysílán na ČRo 1 - Radiožurnálu 27.04.2003)
Popis výletu
Výlet po Krušných horách nás zavede na čtyři tisícimetrové vrcholy. Kromě tradičního vybavení na více než dvacetikilometrovou túru doporučujeme přibalit i dobrý orientační smysl, neboť ani jeden z vrcholů není přímo na turistické značce, ba co více, ani na přístupové cestě.
Ideálním výchozím místem je parkoviště u železniční zastávky „Měděnec zastávka“ (trať ČD Chomutov – Vejprty). Mohou odtud vyrazit jak motorizovaní turisté, tak ti, kteří využívají ke svým cestám veřejné dopravy. První půlkilometr půjdeme po neznačené silnici do Měděnce, cestou se k nám zprava připojí modrá turistická značka z Kovářské.
Kaple Neposkvrněného početí na vrcholu Mědníku.
Renáta Šašková (duben 2003)
Ještě dříve, než však do městečka Měděnec dorazíme, nesmíme si nechat ujít první vrchařskou prémii. Přestože se nejedná o tisícimetrový vrchol, výborný rozhled a poutavé pověsti rozhodně k návštěvě Mědníku (910 m), někdy též nazývaného Měděnec či Měděná hůrka, vyzývají. Samotný vrch je doslova prošpikován štolami po těžbě železné rudy, k tomu se však ještě vrátíme na závěr naší cesty. Na vrcholu, který je pro široké okolí významným orientačním bodem, se nalézá kaple Neposkvrněného početí z roku 1674. Stavba má tvar rotundy a uvnitř je podle pověsti zakleta měděná panna hlídající ukryté poklady. Vysvobození je možné pouze jednou za sto let a komu se tento čin podaří, stane se prý vládcem Krušných hor.
Z Mědníku jsme za pár minut v Měděnci, hornickém městečku založeném roku 1520. Můžeme se zde setkat s typickou krušnohorskou architekturou, nachází se zde i pozdně gotický kostel Narození Panny Marie postavený v letech 1803 – 1814. Z Měděnce se dále vydáváme po červené turistické značce západním směrem do Horní Halže. (Tato obec je při dnešním výletu nejvhodnějším výchozím místem pro cykloturisty.) Nachází se zde významné ložisko hematitu (krevelu) a směrem k Mýtince najdeme také naleziště achátů.
Vysoká seč (HLV 366; 1006 m) s typickou zalesněnou "čepičkou" na temeni (vrchol na horizontu uprostřed) při pohledu od jihozápadu z Křížové hory (VV 194a; 1027 m).
Renáta Šašková (duben 2003)
I nadále zůstáváme věrni červené turistické značce a po Měděnecké silnici pokračujeme západním směrem. Přibližně po dvou a půl kilometrech se dostáváme pod dnešní první tisícovku Vysoká seč (HLV 366; 1006 m), nejvýchodnější tisícimetrový vrchol Krušných hor. K nejvyššímu bodu bohužel nevede žádná cesta, ale pokud se vydáme z Měděnecké silnice asi 450 metrů směrem na jih, určitě ho nemineme. Celé ploché temeno hory je rozčleněno pásy vyoraných pařezů, hlíny a kamení, které zřejmě v některém místě převyšují přirozený nejvyšší bod, ale ten najdeme na okraji zbytku smrkového lesa a poznáme ho podle trigonometrického bodu. Díky odlesnění budeme z tohoto místa při pěkném počasí odměněni částečnými výhledy.
Další pokračování záleží na naší odvaze – můžeme se vrátit stejnou cestou zpět k severu na Měděneckou silnici, nebo pokračovat přímo západním směrem, kde přibližně po jednom kilometru opět dojdeme na červenou značku, která se v těchto místech od Měděnecké silnice odklonila. Po červené se vydáme doleva směrem k jihu, ale na turistické značce nebudeme setrvávat příliš dlouho, neboť již po několika stech metrech z ní odbočuje doprava úvozová cesta, která nás přivede k vrcholu Loučná (HLV 333; 1019 m). Vrchol samotný se nachází vpravo od cesty a trigonometrický bod leží přibližně v nejvyšším místě. V současnosti je v okolí vrcholu vybudována oplocenka s výsadbou stromků. Celé území je téměř kompletně odlesněno a osázeno dosud nízkými sazenicemi smrku, borovice a javoru, a proto se nám i zde otevírají částečné výhledy.
Výhled z Křížové hory (VV 194a; 1027 m) na Meluzínu (HLV 194; 1097 m), v pozadí je patrný i vrchol nejvyšší krušnohorské tisícovky Klínovec (HLV 86; 1244 m).
Renáta Šašková (duben 2003)
Naše další kroky povedou po úvozové cestě západním směrem, kde se po půl kilometru opět připojíme na Měděneckou silnici, po níž budeme pokračovat vlevo. (Cykloturisté by se měli z Vysoké seče vrátit na Měděneckou silnici, pokračovat asi čtyři kilometry na rozcestí, ze kterého je nejblíže na vrchol Loučné, a po zdolání vrcholu se opět vrátit na silnici.) Po kilometru se dostaneme na červenou a zelenou turistickou značku, po kterých se vrátíme několik set metrů jihovýchodně na rozcestí červené a zelené značky Pod Meluzínou. Odtud se můžeme vydat vlevo (po zelené) nebo vpravo (po červené) blíže k vrcholu. Jelikož však stejně jako u předchozích dvou tisícovek až na vrchol žádná značená cesta nevede, nabízí se i třetí možnost – vydat se z rozcestí přímo vzhůru, čímž po přibližně 400 metrech stoupání, kdy překonáme převýšení asi 65 metrů, zdoláme vrchol Meluzína (HLV 194; 1097 m). Meluzína je jedním z pěti tisícimetrových vrcholů masivu Klínovce a tvoří ji amfibolitová skalní skupina. V současnosti je i tento vrchol odlesněn, pouze na severním svahu se nalézají zbytky silně poškozeného smrkového lesa s jeřábem. Nejvyšším bodem je skalka uprostřed plošiny, vzdálená asi 50 metrů od trigonometrického bodu. Meluzína je bezesporu „nejdivočejším“ vrcholem celých Krušných hor, který nás za jeho zdolání odmění skutečně vynikajícím výhledem.
Macecha (HLV 180; 1113 m) z Meluzíny (HLV 194; 1097 m), v pozadí vlevo Klínovec (HLV 86; 1244 m) a vpravo nejvyšší vrchol německé části Krušných hor Fichtelberg.
Renáta Šašková (duben 2003)
Z Meluzíny se vrátíme zpět na rozcestí, odkud budeme pokračovat po červené a zelené turistické značce severním směrem k vrcholu Macecha (HLV 180; 1113 m). Několik metrů před místem, kde se obě značky rozdělují, odbočuje vlevo lesní cesta, po které vystoupáme necelý kilometr a dostaneme se tak na vrcholovou plošinu Macechy. Odvážnější a orientačně zdatnější turisté mohou z Meluzíny k vrcholu Macechy vyrazit severovýchodním směrem přímo. Vrchol Macechy je zalesněn smrkem, a tak se tentokrát budeme muset obejít bez výhledu.
Z vrcholu sestoupíme zpět k rozcestí červené a zelené značky, odkud nás ve zbytku naší dnešní trasy již povede značka zelená. Po pravé ruce budeme mít přírodní rezervaci Horská louka u Háje (18,6 ha), ve které se vyskytují vzácné a ohrožené druhy rostlin z čeledi vstavačovitých. Pokud jsme již do této chvíle vyčerpali vlastní zásoby, můžeme se občerstvit v poměrně dlouhé obci Háj. Naše další kroky povedou z Háje do údolí Černé vody, kterou překonáme nedaleko Palouku mrtvých, rašeliniště zvaného také rašeliniště smrti, neboť zde v roce 1641 utonul celý oddíl těžké švédské jízdy. Na místě tragédie se nacházel měděný reliéf na žulovém podstavci, dnes však již bohužel zůstává pouze kamenný podstavec, protože měděná deska byla ukradena.
Památník na Palouku mrtvých s ukradenou pamětní deskou.
Renáta Šašková (duben 2003)
Z Palouku mrtvých dorazíme záhy na nádraží v Kovářské, odkud se můžeme vydat vlakem dvě zastávky zpět do Měděnce, východiště našeho výletu. Ti, pro které je túra zatím stále ještě krátká, se do výchozího bodu mohou vrátit po modré turistické značce pěšky. (Cykloturisté od železniční stanice Kovářská pojedou dále do stejnojmenné obce a odtud pak po silnici do Horní Halže.)
Jestliže jsme si na začátku dnešní cesty nestihli prohlédnout Mědník a vyhlídku z něj, určitě ji doporučujeme. Dříve zde bylo rovněž Muzeum těžby cínu, vybudované v bývalém cínovém dole, kde bylo možné nejen sfárat, ale prohlédnout si i výstavu a brusírnu minerálií. Již delší dobu probíhají přípravy na jejich opětovné zpřístupnění, ale dosud se tak nestalo. Alespoň některé geologické exponáty, jako například zkamenělé kmeny či čedičové koule, jsou však umístěny pod širým nebem a je tak možno si je prohlédnout i nyní.