Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Archiv informací o vrcholech
Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat
Zobrazeno 261 - 270 z 534 nalezených 
Geodetické měření na Haidě, dříve sporném (tisícimetrovém?) vrcholu poblíž Kraví hory (HLV 228; 1071 m).
Tomáš Formánek (květen 2009)
18.05.2009 13:32:31 - Michal Holub
Vřesový vrch čili Haida - je či není tisícovka?
Na základě "důvodného podezření" bylo v sobotu 16. května 2009 provedeno podrobné geodetické měření plochého vrcholu mezi Kraví horou (HLV 228; 1071 m) a Tabulí (HLV 67; 1282 m), který měl dle mapových podkladů udávanou výšku v těsné blízkosti tisícimetrové hranice.
Běžné měření podle GPS s barometrickým výškoměrem (Garmin GPSMAP 60CSx) nedostačovalo svou přesností, a proto byl použit nivelační přístroj. V blízkosti vrcholu je kromě dvou trigonometrických bodů (č. 7 s výškou 992,76 m a zajišťovací bod č. 7.1 s výškou 994,43 m) i nivelační bod (Z5a3-165.1 s výškou 984,724 m - elektrorozvodna u hlavní silnice).
Měření bylo provedeno od nivelačního bodu u silnice přes vrchol až k trigonometrickým bodům, čímž byla vyloučena možnost nahodilé chyby a celková odchylka měření na přibližně šestisetmetrovém úseku nepřesáhla 2 cm v cílovém bodě.
Oblast vlastního vrcholu je momentálně na okraji cca 10-ti letého lesa a čerstvé paseky plné pařezů, vývratů a prohlubní s řádově decimetrovými rozdíly. Ve vrcholové oblasti bylo zaměřeno sedm míst, převážně přirozených drobných elevací, a všechny vyšly s absolutní výškou 998,0 - 998,6 m n.m. Vztyčené kořeny jednoho většího vývratu sice tisícimetrovou hranici přesahují, to je ovšem jev jen dočasný...
Na základě provedených měření je vrchol Haida s definitivní platností vyřazen ze seznamu adeptů na tisícimetrový vrchol a je tím zároveň potvrzena správnost údajů mapy RZM 10 (rastrová základní mapa 1:10 000).
Turistická mapa okolí vrcholu Haida (Haida je nepojmenovaný vrchol uprostřed mapy s kótou 992 m na J okraji vrcholové plošiny.)
Výhled z jižního okraje vrcholové plošina Haidy (999 m): zleva Lysečinská hora (HLV 125; 1188 m), vpředu Kraví hora (HLV 228; 1071 m), vzadu Pěnkavčí vrch (HLV 184; 1105 m) a vpravo Jelení hora (HLV 137; 1171 m).
Haida (někdy též označovaná jako Heida či Vřesový vrch) se dle některých pramenů ucházela o zařazení mezi tisícimetrové vrcholy, ale podrobné geodetické měření provedené dne 16. května 2009 prokázalo, že nejvyyší místo na vrcholové plošině (nepočítaje dočasné vývraty apod.) dosahuje nadmořské výšky 998,57 m, takže v případě Heidy o zařazení mezi tisícovky nadále uvažovat nelze.
Tomáš Formánek (květen 2009)
Harrachova skála (VV 216b; 1036 m) je nejen známým vyhlídkovým místemna úbočí Mechovince (HLV 216; 1081 m), ale apsiruje i na titul jeho nového vedlejšího vrcholu.
Jindřich Preis (květen 2009)
17.05.2009 12:24:12 - Jindřich Preis
Harrachova skála
Harrachova skála (VV 216b; 1036 m) – skalnatá formace na východním úbočí Mechovince (HLV 216; 1081 m) díky odlesnění umožňuje panoramatické výhledy na Špindlerův Mlýn s urbanistickými a architektonickými prohřešky a na okolní vrcholy, zejména Kozí hřbety (VV 2b; 1318 m) a Luční horu (HLV 2; 1555 m).
Na serveru Tisícovky je na popisku úvodní fotografie u vrcholu Mechovinec Harrachova skála (VV 216b; 1036 m) zmíněna jako spočinek. Opakovaným měřením výškového rozdílu mezi cestou v sedle a nejvyšší partií skály pomocí dvou přístrojů GPSmap 60CSx a výškoměru jsme získali hodnoty mezi 5-7 m. Přístupová cesta ke skále navíc vyrovnává terénní nerovnost sedla asi o 0,5 m.
S vysokou pravděpodobností je Harrachova skála (VV 216b; 1036 m) novým (tedy druhým) vedlejším vrcholem Mechovince (HLV 216; 1081 m) (byť je se svými zřejmě 1035 m o 1 m vyšší než Kozlí hřbet (VV 216a; 1034 m)).
Na vrcholovou plošinu Harrachovy skály (VV 216b; 1036 m) je od roku 1893 vybudována přístupová cesta a železné zábradlí, na vrcholu je geodetický bod – kámen (N50 43 42.4 E15 34 29.1), na skále bývala i českojazyčná deska s pojmenováním z doby budování Bucharovy cesty.
Přístup je možný od červené značky odspodu či pohodlněji z běžecké trasy shora, oboje několik desítek metrů mlazinou. Červeně odbočka ze stejné turistické značky je v současných mapách (např. TOPO Czech 2 PRO, Atlas Krkonoše aj.) špatně vyznačena.
Geodetický bod na Harrachově skále (VV 216b; 1036 m) poblíž Mechovince (HLV 216; 1081 m).
Jindřich Preis (květen 2009)
Pohled na Mechovinec (HLV 216; 1081 m) z Harrachovy skály (VV 216b; 1036 m).
Jindřich Preis (květen 2009)
Pohled z Harrachovy skály (VV 216b; 1036 m) na Železný vrch (HLV 49; 1321 m), Kozí hřbety (VV 2b; 1318 m), Luční horu (HLV 2; 1555 m)...
Jindřich Preis (květen 2009)
Současná polská stavba na okraji Sněžných jam, v dřívější podobě nazývaná Wawel, přes Sněžné jámy u Vysokého kola (HLV 4; 1509 m).
Jindřich Preis (červen 2008)
15.04.2009 18:41:43 - Jindřich Preis
Wawel, Sněžné jámy a Vysoká pláň
První stavbou určenou výhradně pro turistické účely v Krkonoších byla bouda poblíž skalnaté formace, nazývané Krakonošova kazatelna, na okraji Sněžných jam. Před koncem 19. století byla přestavěna na luxusní hotel a pro podobnost s krakovským hradem byla nazývána podle něho Wawel. Zobrazení původní podoby této stavby je možno nalézt v knize „Album starých pohlednic Krkonoš“ autorů R. Karpaše, T. Lokvence a M. Bartoše na str. 34-35. Současná podoba stavby, ležící na polském území, je však zcela jiná. Vrchol Vysoké pláně (VV 4a; 1490 m) jihozápadně do budovy je o něco nižší než již polské skalisko Krakonošova kazatelna.
Polská stanice na Vysoké pláni (VV 4a; 1490 m) - pohled od východu
Jiří Mašek (březen 2004)
10.04.2009 09:05:49 - Tomáš Formánek
Historie vysílače u Sněžných jam
V březnovém čísle časopisu Krkonoše - Jizerské hory byl otištěn obsáhlý článek Witolda Papierniaka popisující podrobně historii objektu vysílače u Sněžných jam, mezi tisícovkami Violík (HLV 7; 1472 m), Vysoká pláň (VV 4a; 1490 m) a Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m).
Celý text článku je možné si přečíst v sekci Historie vysílače, tištěná časopisecká verze článku je navíc doplněna historickými fotografiemi dokumentujícími postupné proměny objektu.
Objekt Lesů České republiky na vrcholu tisícovky Myslivna (HLV 288; 1044 m) v Novohradských horách, který by mohl být nahrazen observatoří.
Václav Šilhavý (březen 2009)
24.03.2009 00:27:43 - Václav Šilhavý
Na tisícovce Myslivna se plánuje výstavba Observatoře
Na vrcholu tisícovky Myslivna (HLV 288; 1044 m) v Novohradských horách plánuje Akademie věd výstavbu observatoře určené především ke sledování vesmírných těles, která by se mohla srazit se Zemí. Kopule observatoře má být osazena dalekohledem se zrcadlem o průměru dva metry.
Na projekt za 270 milionů korun upozornil 11. února 2009 server iDNES.cz. O dva dny později odvysílala reportáž na toto téma televizní stanice ČT24. Celý článek i reportáž naleznete v sekcích: Observatoř na Myslivně (iDnes) a Observatoř na Myslivně (ČT24).
Na vrcholu Myslivny se nyní nachází chata Lesů České republiky. V případě realizace projektu by došlo k jejímu zbourání.
"Polská" bouda na vrcholu Sněžky (HLV 1; 1603 m).
Jiří Mašek (prosinec 2002)
17.03.2009 12:07:30 - Tomáš Tisovský
Část polské budovy na Sněžce se zřítila pod tíhou sněhu
Část polské budovy na vrcholu Sněžky (HLV 1; 1603 m) se zřítila pod tíhou sněhu. Zhroutila se terasa vrchního talíře boudy, nikdo ale nebyl naštěstí zraněn.
Přístupové cesty z polské strany na nejvyšší českou horu jsou do odvolání uzavřené, budovy na české straně jsou v pořádku. Výstup je možný jen z české strany cestou po žluté značce pod lanovkou z Růžové hory (HLV 19; 1396 m).
První praskliny se na budově objevily už v pátek, a proto byla okamžitě vyklizena. V pondělí se pak třetí patro s talířem a anténami sesunulo na spodní patro. Správa KRNAP o zřícení informovala až dnes dopoledne. Podle mluvčí je nyní na místě polský statik, který zkoumá stav budovy. Na Sněžce je cca 1 metr sněhu (měří se ohrádce na západním okraji vrcholové plošiny), měření kvůli evakuaci pracovníků z budovy momentálně neprobíhá. Ochoz patrně nevydržel souhru nepřiznivých podmínek - sníh, námraza, vítr, únava materiálu.
Mapka vrcholu Struhadla (HLV 380; 1002 m), na které jsou 3 polohy vrcholu (zleva): 1. podle knížky Tisícovky, 2. podle mapy Topo Czech 2, 3. podle mého zaměření (přesnost signálu 3 m).
Martin Matějka (březen 2009)
16.03.2009 02:09:20 - Martin Matějka
Upřesnění polohy a nadmořské výšky tisícovky Struhadlo
Při dnešním výstupu na Struhadlo (HLV 380; 1002 m) jsem zjistil, že na SSV okraji vrcholové plošiny (paseky) je zhruba čtyřmetrová skála, jejíž vrchol je podle všeho nejvyšším bodem Struhadla.
Podle mého Garmina Colorado 300 se tento nejvyšší bod nachází na souřadnicích 50°41.487' s.š., 15°35.974' v.d., tj. asi 30 m východně od dosud uváděných souřadnic, viz mapka. Přesnost signálu byla v tu chvíli 3 m.
Nadmořskou výšku změřilo Colorado na 1005 m n.m., což odpovídá i dosud uváděné výšce (1002) plus výšce skály (+4) mínus o něco nižší poloze paty skály (-1).
26.02.2009 11:28:25 - Pavel Pavlík
Podle mých zdrojů není německý název Špičáku (HLV 327; 1021 m) Steinberg, ale Spitzenberg. Steinberg je jiný vrchol vzdálený 500 m od Špičáku.
Mezi Lysou horou (HLV 35; 1344 m), Kotlem (HLV 10; 1435 m) a Vlčím hřebenem (HLV 167; 1124 m) ležící Dvoračky mění tvář - právě se staví další, větší budova.
Tomáš Formánek (září 2006)
18.02.2009 13:26:06 - Tomáš Formánek
27. prosince 2008 zahájila provoz bouda Štumpovka na Dvoračkách, ležící pod Lysou horou (HLV 35; 1344 m) v závěru Vlčího hřebene (HLV 167; 1124 m). Jde o novostavbu postavenou na místě chaty, která byla menší sousedkou horské boudy Dvoračky. Ve svých posledních letech sloužila stará Štumpovka pouze jako ubytovací zařízení a vyhořela 23. června 1990.
Dnes se situace obrátila – Štumpovka je větší než Dvoračka, zdejší prostorná restaurace slouží i pasantnímu provozu, zatímco jídelna starší sousedky pouze ubytovaným hostům. Obě boudy mají jednoho vlastníka, pana Milana Starého.
Názory na staronovou boudu projektovanou jilemnickým architektem Jiřím Dobešem se jistě budou lišit, ale zdá se, že nová Štumpovka se brzy stane samozřejmou součástí horské enklávy, která je křižovatkou turistických cest v této části Krkonoš.
Více informací naleznete v článku Jiřího Dvořáka v časopise Krkonoše - Jizerské hory (2009/2 ).
Medvědí vrch (HLV 337; 1017 m) od osady Sv. Tomáš.
Václav Šilhavý (červenec 2008)
16.02.2009 19:18:16 - Jiří Zouplna
Upřesnění informací o Medvědím vrchu
Chci trochu poopravit a upřesnit informace o Medvědím vrchu (HLV 337; 1017 m).
Na tomto kopci stával vojenský radar a vše co k tomu bylo potřebné, patřilo to k rotě PVOS na Sv.Tomáši.
Vše bylo srovnáno se zemí v devadesátých letech.
Zobrazeno 261 - 270 z 534 nalezených