Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Ubytování na horách
nejen v České republice.
Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Krkonoše > Mechovinec
Mechovinec: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci
Přejít na: VV Kozlí hřbet
Související odkazy: Černá hora | Černá skála | Čertova hora | Čihadlo | Dívčí kameny | Dlouhý hřeben | Dvorský les | Harrachovy kameny | Janova skála | Javor | Jelení hora | Jelení vrch | Kotel | Kraví hora | Lesní hora | Liščí hora | Luboch | Luční hora | Lysá hora | Lysečinská hora | Malý Šišák | Medvědín | Mechovinec | Mravenčí vrch | Mrtvý vrch | Mužské kameny | Pěnkavčí vrch | Pevnost | Plešivec | Preislerův kopec | Přední Planina | Přední Žalý | Růžová hora | Slatinná stráň | Sněžka | Stoh | Struhadlo | Stříbrný hřbet | Studniční hora | Světlá | Svorová hora | Šeřín | Špičák | Tabule | Violík | Vlašský vrch | Vlčí hřeben | Vlčí hřeben - J vrchol | Vlčí hřeben - S vrchol | Vysoké kolo | Zadní Planina | Zadní Žalý | Zlaté návrší | Železný vrch

Výhled z Harrachovy skály, spočinku na východním svahu Mechovince (HLV 216; 1081 m), k severu na panorama Kotle (HLV 10; 1435 m), Harrachových kamenů (HLV 14; 1421 m) a Zlatého návrší (HLV 18; 1411 m).
Renáta Šašková (srpen 2003)
Lokalita: Celek: IVA-7 Krkonoše; podcelek: IVA-7B Krkonošské rozsochy; okrsek: IVA-7B-3 Žalský hřbet
Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 50°43´39˝ s.š., 15°34´11˝ v.d.;
S-42: 5622070 X, 3540350 Y
Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /03-41-04; SHOCart /24; KČT /22
Dostupnost: D2 (středně obtížná dostupnost)
Plochý vrchol 1 km jižně od Horních Míseček. Nejvyšší a nejsevernější vrchol Žalského hřbetu. Rozložitá kupa složená z fylitů. Okolo vrcholu vedou udržované závodní lyžařské tratě Mísečky. Na vrcholu i v okolípaseky a nízké smrkové výsadby. Na severovýchodním výběžku vyhlídková Harrachova skála. V mapách bývá u Mechovince uváděna výška 1 074 m n. m., kde leží místo protnutí dvou bývalých lesních průseků.
Přístup není omezen, III. zóna KRNAP. Nejblíže je na vrchol z Horních Míseček, odkud vede červená turistická značka k jihu směr Černá skála (HLV 291; 1039 m) a Šeřín (HLV 313; 1027 m). Za odbočkou na Harrachovu skálu cesta stoupá vzhůru, v jejím nejvyšším bodě (cca 1 070 m n. m.) odbočíme vpravo a na vrchol dojdeme po 100 m. Pozor na vysazené smrčky, nevede sem žádná výraznější stezka. Orientačně relativně nenáročné.

Vrcholová část Mechovince (HLV 216; 1081 m).
Petr Soukal (říjen 2010)

Při pohleu z Malého Šišáku (HLV 9; 1440 m) jihozápadně dominuje mezi řadou dalších Tisícovek Železný vrch (HLV 49; 1321 m).
Jindřich Preis (duben 2010)

Mechovinec (HLV 216; 1081 m) z Horních Míseček.
Petr Havránek (květen 2009)
Přidat fotografii | Další fotografie vrcholu (24)

Harrachova skála je nejen známým vyhlídkovým místemna úbočí Mechovince (HLV 216; 1081 m), ale apsiruje i na titul jeho nového vedlejšího vrcholu.
Jindřich Preis (květen 2009)
17.05.2009 12:24:12 - Jindřich Preis
Harrachova skála
Harrachova skála – skalnatá formace na východním úbočí Mechovince (HLV 216; 1081 m) díky odlesnění umožňuje panoramatické výhledy na Špindlerův Mlýn s urbanistickými a architektonickými prohřešky a na okolní vrcholy, zejména Kozí hřbety (VV 2b; 1318 m) a Luční horu (HLV 2; 1555 m).
Na serveru Tisícovky je na popisku úvodní fotografie u vrcholu Mechovinec Harrachova skála zmíněna jako spočinek. Opakovaným měřením výškového rozdílu mezi cestou v sedle a nejvyšší partií skály pomocí dvou přístrojů GPSmap 60CSx a výškoměru jsme získali hodnoty mezi 5-7 m. Přístupová cesta ke skále navíc vyrovnává terénní nerovnost sedla asi o 0,5 m.
S vysokou pravděpodobností je Harrachova skála novým (tedy druhým) vedlejším vrcholem Mechovince (216b, byť je se svými zřejmě 1035 m n.m. o 1 m vyšší než Kozlí hřbet (VV 216a; 1034 m)).
Na vrcholovou plošinu Harrachovy skály je od roku 1893 vybudována přístupová cesta a železné zábradlí, na vrcholu je geodetický bod – kámen (N50 43 42.4 E15 34 29.1), na skále bývala i českojazyčná deska s pojmenováním z doby budování Bucharovy cesty.
Přístup je možný od červené značky odspodu či pohodlněji z běžecké trasy shora, oboje několik desítek metrů mlazinou. Červeně odbočka ze stejné turistické značky je v současných mapách (např. TOPO Czech 2 PRO, Atlas Krkonoše aj.) špatně vyznačena.

Geodetický bod na Harrachově skále poblíž Mechovince (HLV 216; 1081 m).
Jindřich Preis (květen 2009)

Pohled na Mechovinec (HLV 216; 1081 m) z Harrachovy skály.
Jindřich Preis (květen 2009)

Pohled z Harrachovy skály na Železný vrch (HLV 49; 1321 m), Kozí hřbety (VV 2b; 1318 m), Luční horu (HLV 2; 1555 m)...
Jindřich Preis (květen 2009)

Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m) ze sedla u Vrbatovy boudy.
Tomáš Tisovský (prosinec 2006)
14.01.2009 10:12:16 - Tomáš Formánek
Návrh nové zonace KRNAP
V nejnovějším čísle 2009/1 časopisu Krkonoše - Jizerské hory vyšel zajímavý článek "Návrh nové zonace KRNAP". Autor Radovan Vlček v něm shrnuje aktuální informace o připravované změně rozdělení KRNAP do jednotlivých zón a změny v pravidlech pro pohyb osob na území národního parku.
V současné době zaujímá I. zóna KRNAP 4503 ha (12,4 % území parku), II. zóna 3416 ha (9,4 % území parku). Dle zákona č. 114/1192 Sb. je vstup mimo značené cesty zakázán pouze v I. zónách NP, ale v KRNAP byl tento zákaz místní úpravou rozšířen i na II. zónu parku.
Jak poznamenává autor článku, toto rozšíření zákazu pohybu mimo značené cesty ve II. zóně KRNAP je dle názoru Správy "podepřeno kvalifikovanými právními výklady, ale z dnešního pohledu již legislativní oporu nenachází, a proto je v současné době pohyb pěších návštěvníků na území II. zón NP mimo značené cesty tolerován".
Připravovaná zonace NP ještě není definitivně schválena, v současné době probíhá její projednávání s dotčenými subjekty. Z dostupných informací však vyplývá, že I. zóna KRNAP by se měla přibližně rozšířit o území dnešní II. zóny a II. zóna by měla nově zahrnout část III. zóny. Zákaz vstupu mimo značené cesty však má nově platit již pouze v I. zóně NP.
Shrneme-li výše uvedené informace, dle návštěvního řádu KRNAP je v současné době zakázán pohyb mimo značené cesty v I. i II. zóně NP, ve II. zóně je však porušování tohoto zákazu pěšími turisty tolerováno. Nově by měla stávající II. zóna připadnout I. zóně NP a pohyb mimo značené cesty by v těchto oblastech byl již definitivně přísně zakázán.

Pohled ze Šeřína (HLV 313; 1027 m) - Černá skála (HLV 291; 1039 m) se skrývá ve spočinku Zlatého návrší (HLV 18; 1411 m), známém jako Šmídova vyhlídka, za kterou vyčnívá špička Vysokého kola (HLV 4; 1509 m). Hřeben Krkonoše je skryt za smrkem, pouze vlevo jsou Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m). Vpravo za Medvědínem (HLV 90; 1235 m) okraj Dívčích kamenů (HLV 16; 1413 m) s obrysem chaty Petrovka zcela vpravo na hřebeni.
Jindřich Preis (květen 2008)
20.05.2008 19:49:11 - Jindřich Preis
Bucharova cesta a tisícovky Žalského hřbetu
Významným propagátorem a průkopníkem české turistiky v Krkonoších a Krkonoš vůbec byl Jan Buchar, řídící učitel v Dolních Štěpanicích, který zde působil na přelomu předminulého a minulého století.
Na jeho počest byla pojmenována cesta, vybudovaná z velké části i jeho zásluhou, procházející z Jilemnice přes jeho působiště a vedoucí kolem Předního Žalého (HLV 332; 1019 m) po Žalském hřbetu na Horní Mísečky.
V současnosti jde s malými odchylkami proti původní trase o turistickou červeně značenou cestu, pokračující z Horních Míseček dále až na Labskou boudu.
Cesta podle některých údajů začíná na náměstí v Jilemnici (časopis Krkonoše 3/2006, 6/1998), podle jiných (Album starých pohlednic Krkonoš) v dalším průběhu až u působiště Jana Buchara – školy v Dolních Štěpanicích, aby přes Benecko vystoupala k hřebeni se značenou odbočkou na Přední Žalý.
S využitím této cesty je možno zdolat všechny tisícovky Žalského hřbetu a případně přidat i další na hřbetu zvaném Krkonoš.
Rozsáhlý popis celé Bucharovy cesty se spoustou fotografií si můžete přečíst v sekci Bucharova cesta.

Rozhled jižně do kraje z Předního Žalého (HLV 332; 1019 m) již není ničím omezován.
Jindřich Preis (květen 2008)
Přidat informaci | Další informace o vrcholu (2)