Mechovinec (HLV 216; 1081 m)

Mechovinec: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Přejít na: VV Kozlí hřbet

Související odkazy: Černá hora | Černá skála | Čertova hora | Čihadlo | Dívčí kameny | Dlouhý hřeben | Dvorský les | Harrachovy kameny | Janova skála | Javor | Jelení hora | Jelení vrch | Kotel | Kraví hora | Lesní hora | Liščí hora | Luboch | Luční hora | Lysá hora | Lysečinská hora | Malý Šišák | Medvědín | Mechovinec | Mravenčí vrch | Mrtvý vrch | Mužské kameny | Pěnkavčí vrch | Pevnost | Plešivec  | Preislerův kopec | Přední Planina | Přední Žalý | Růžová hora | Slatinná stráň | Sněžka | Stoh | Struhadlo | Stříbrný hřbet | Studniční hora | Světlá | Svorová hora | Šeřín | Špičák | Tabule | Violík | Vlašský vrch | Vlčí hřeben | Vlčí hřeben - J vrchol | Vlčí hřeben - S vrchol | Vysoké kolo | Zadní Planina | Zadní Žalý | Zlaté návrší | Železný vrch

 

 
Výhled z Harrachovy skály, spočinku na východním svahu Mechovince, k severu na panorama Kotle, Harrachových kamenů a Zlatého návrší.

Výhled z Harrachovy skály, spočinku na východním svahu Mechovince (HLV 216; 1081 m), k severu na panorama Kotle (HLV 10; 1435 m), Harrachových kamenů (HLV 14; 1421 m) a Zlatého návrší (HLV 18; 1411 m).

Renáta Šašková (srpen 2003)

Lokalita: Celek: IVA-7 Krkonoše; podcelek: IVA-7B Krkonošské rozsochy; okrsek: IVA-7B-3 Žalský hřbet

Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 50°43´39˝ s.š., 15°34´11˝ v.d.;
S-42: 5622070 X, 3540350 Y

Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /03-41-04; SHOCart /24; KČT /22

Dostupnost: D2 (středně obtížná dostupnost)

 

Popis vrcholu

Plochý vrchol 1 km jižně od Horních Míseček. Nejvyšší a nejsevernější vrchol Žalského hřbetu. Rozložitá kupa složená z fylitů. Okolo vrcholu vedou udržované závodní lyžařské tratě Mísečky. Na vrcholu i v okolípaseky a nízké smrkové výsadby. Na severovýchodním výběžku vyhlídková Harrachova skála. V mapách bývá u Mechovince uváděna výška 1 074 m n. m., kde leží místo protnutí dvou bývalých lesních průseků.

Popis přístupu

Přístup není omezen, III. zóna KRNAP. Nejblíže je na vrchol z Horních Míseček, odkud vede červená turistická značka k jihu směr Černá skála (HLV 291; 1039 m) a Šeřín (HLV 313; 1027 m). Za odbočkou na Harrachovu skálu cesta stoupá vzhůru, v jejím nejvyšším bodě (cca 1 070 m n. m.) odbočíme vpravo a na vrchol dojdeme po 100 m. Pozor na vysazené smrčky, nevede sem žádná výraznější stezka. Orientačně relativně nenáročné.

 

Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu

Vrcholová část Mechovince.

Vrcholová část Mechovince (HLV 216; 1081 m).

Petr Soukal (říjen 2010)

Při pohleu z Malého Šišáku jihozápadně dominuje mezi řadou dalších Tisícovek Železný vrch.

Při pohleu z Malého Šišáku (HLV 9; 1440 m) jihozápadně dominuje mezi řadou dalších Tisícovek Železný vrch (HLV 49; 1321 m).

Jindřich Preis (duben 2010)

Mechovinec z Horních Míseček.

Mechovinec (HLV 216; 1081 m) z Horních Míseček.

Petr Havránek (květen 2009)

 

Přidat fotografii  |  Další fotografie vrcholu (24)

 

Výběr z nově přidaných informací o vrcholu

Harrachova skála je nejen známým vyhlídkovým místemna úbočí Mechovince, ale apsiruje i na titul jeho nového vedlejšího vrcholu.

Harrachova skála je nejen známým vyhlídkovým místemna úbočí Mechovince (HLV 216; 1081 m), ale apsiruje i na titul jeho nového vedlejšího vrcholu.

Jindřich Preis (květen 2009)

17.05.2009 12:24:12 - Jindřich Preis

Harrachova skála

Harrachova skála – skalnatá formace na východním úbočí Mechovince (HLV 216; 1081 m) díky odlesnění umožňuje panoramatické výhledy na Špindlerův Mlýn s urbanistickými a architektonickými prohřešky a na okolní vrcholy, zejména Kozí hřbety (VV 2b; 1318 m) a Luční horu (HLV 2; 1555 m).

Na serveru Tisícovky je na popisku úvodní fotografie u vrcholu Mechovinec Harrachova skála zmíněna jako spočinek. Opakovaným měřením výškového rozdílu mezi cestou v sedle a nejvyšší partií skály pomocí dvou přístrojů GPSmap 60CSx a výškoměru jsme získali hodnoty mezi 5-7 m. Přístupová cesta ke skále navíc vyrovnává terénní nerovnost sedla asi o 0,5 m.

S vysokou pravděpodobností je Harrachova skála novým (tedy druhým) vedlejším vrcholem Mechovince (216b, byť je se svými zřejmě 1035 m n.m. o 1 m vyšší než Kozlí hřbet (VV 216a; 1034 m)).

Na vrcholovou plošinu Harrachovy skály je od roku 1893 vybudována přístupová cesta a železné zábradlí, na vrcholu je geodetický bod – kámen (N50 43 42.4 E15 34 29.1), na skále bývala i českojazyčná deska s pojmenováním z doby budování Bucharovy cesty.

Přístup je možný od červené značky odspodu či pohodlněji z běžecké trasy shora, oboje několik desítek metrů mlazinou. Červeně odbočka ze stejné turistické značky je v současných mapách (např. TOPO Czech 2 PRO, Atlas Krkonoše aj.) špatně vyznačena.

Geodetický bod na Harrachově skále poblíž Mechovince.

Geodetický bod na Harrachově skále poblíž Mechovince (HLV 216; 1081 m).

Jindřich Preis (květen 2009)

Pohled na Mechovinec z Harrachovy skály.

Pohled na Mechovinec (HLV 216; 1081 m) z Harrachovy skály.

Jindřich Preis (květen 2009)

Pohled z Harrachovy skály na Železný vrch, Kozí hřbety, Luční horu...

Pohled z Harrachovy skály na Železný vrch (HLV 49; 1321 m), Kozí hřbety (VV 2b; 1318 m), Luční horu (HLV 2; 1555 m)...

Jindřich Preis (květen 2009)

 
Zlaté návrší ze sedla u Vrbatovy boudy.

Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m) ze sedla u Vrbatovy boudy.

Tomáš Tisovský (prosinec 2006)

14.01.2009 10:12:16 - Tomáš Formánek

Návrh nové zonace KRNAP

V nejnovějším čísle 2009/1 časopisu Krkonoše - Jizerské hory vyšel zajímavý článek "Návrh nové zonace KRNAP". Autor Radovan Vlček v něm shrnuje aktuální informace o připravované změně rozdělení KRNAP do jednotlivých zón a změny v pravidlech pro pohyb osob na území národního parku.

V současné době zaujímá I. zóna KRNAP 4503 ha (12,4 % území parku), II. zóna 3416 ha (9,4 % území parku). Dle zákona č. 114/1192 Sb. je vstup mimo značené cesty zakázán pouze v I. zónách NP, ale v KRNAP byl tento zákaz místní úpravou rozšířen i na II. zónu parku.

Jak poznamenává autor článku, toto rozšíření zákazu pohybu mimo značené cesty ve II. zóně KRNAP je dle názoru Správy "podepřeno kvalifikovanými právními výklady, ale z dnešního pohledu již legislativní oporu nenachází, a proto je v současné době pohyb pěších návštěvníků na území II. zón NP mimo značené cesty tolerován".

Připravovaná zonace NP ještě není definitivně schválena, v současné době probíhá její projednávání s dotčenými subjekty. Z dostupných informací však vyplývá, že I. zóna KRNAP by se měla přibližně rozšířit o území dnešní II. zóny a II. zóna by měla nově zahrnout část III. zóny. Zákaz vstupu mimo značené cesty však má nově platit již pouze v I. zóně NP.

Shrneme-li výše uvedené informace, dle návštěvního řádu KRNAP je v současné době zakázán pohyb mimo značené cesty v I. i II. zóně NP, ve II. zóně je však porušování tohoto zákazu pěšími turisty tolerováno. Nově by měla stávající II. zóna připadnout I. zóně NP a pohyb mimo značené cesty by v těchto oblastech byl již definitivně přísně zakázán.

 
Pohled ze Šeřína - Černá skála se skrývá ve spočinku Zlatého návrší, známém jako Šmídova vyhlídka, za kterou vyčnívá špička Vysokého kola. Hřeben Krkonoše je skryt za smrkem, pouze vlevo jsou Harrachovy kameny. Vpravo za Medvědínem okraj Dívčích kamenů s

Pohled ze Šeřína (HLV 313; 1027 m) - Černá skála (HLV 291; 1039 m) se skrývá ve spočinku Zlatého návrší (HLV 18; 1411 m), známém jako Šmídova vyhlídka, za kterou vyčnívá špička Vysokého kola (HLV 4; 1509 m). Hřeben Krkonoše je skryt za smrkem, pouze vlevo jsou Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m). Vpravo za Medvědínem (HLV 90; 1235 m) okraj Dívčích kamenů (HLV 16; 1413 m) s obrysem chaty Petrovka zcela vpravo na hřebeni.

Jindřich Preis (květen 2008)

20.05.2008 19:49:11 - Jindřich Preis

Bucharova cesta a tisícovky Žalského hřbetu

Významným propagátorem a průkopníkem české turistiky v Krkonoších a Krkonoš vůbec byl Jan Buchar, řídící učitel v Dolních Štěpanicích, který zde působil na přelomu předminulého a minulého století.

Na jeho počest byla pojmenována cesta, vybudovaná z velké části i jeho zásluhou, procházející z Jilemnice přes jeho působiště a vedoucí kolem Předního Žalého (HLV 332; 1019 m) po Žalském hřbetu na Horní Mísečky. 

V současnosti jde s malými odchylkami proti původní trase o turistickou červeně značenou cestu, pokračující z Horních Míseček dále až na Labskou boudu.

Cesta podle některých údajů začíná na náměstí v Jilemnici (časopis Krkonoše 3/2006, 6/1998), podle jiných (Album starých pohlednic Krkonoš) v dalším průběhu až u působiště Jana Buchara – školy v Dolních Štěpanicích, aby přes Benecko vystoupala k hřebeni se značenou odbočkou na Přední Žalý.

S využitím této cesty je možno zdolat všechny tisícovky Žalského hřbetu a případně přidat i další na hřbetu zvaném Krkonoš.

Rozsáhlý popis celé Bucharovy cesty se spoustou fotografií si můžete přečíst v sekci Bucharova cesta.

Rozhled jižně do kraje z Předního Žalého již není ničím omezován.

Rozhled jižně do kraje z Předního Žalého (HLV 332; 1019 m) již není ničím omezován.

Jindřich Preis (květen 2008)

 

Přidat informaci  |  Další informace o vrcholu (2)

 

Související výlety

Nahoru

 
 
© 2003-2012 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group