Špičák (HLV 327; 1021 m)

Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Šumava > Špičák

Špičák: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Výrazná izolovaná skalka na vrcholové plošině Špičáku se nachází v českém vnitrozemí, cca 40 m od geodetického bodu. Nejvyšší vrchol celého masivu se nachází cca 450 m JZ v Německu.

Výrazná izolovaná skalka na vrcholové plošině Špičáku (HLV 327; 1021 m) se nachází v českém vnitrozemí, cca 40 m od geodetického bodu. Nejvyšší vrchol celého masivu se nachází cca 450 m JZ v Německu.

Tomáš Formánek (únor 2017)

Lokalita: Celek: IB-1 Šumava; podcelek: IB-1C Trojmezenská hornatina; okrsek: IB-1C-2 Plešská hornatina; podokrsek: IB-1C-2b Jelenská hornatina

Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 48°48´27˝ s.š., 13°48´17˝ v.d.;
S-42: 5409050 X, 3412330 Y

Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /32-14-08; SHOCart /35; KČT /66

Dostupnost: D3 (velmi obtížná dostupnost)

Popis vrcholu

Německy Steinberg. Krátký hřbet 2,5 km jižně od Nového Údolí, na hranicích s Německem. Hřbet je svou větší a vyšší částí v Německu, kde dosahuje výšky 1 030 m. Zalesněno smíšeným porostem buku a smrku. Pod jihovýchodním svahem bývalá Rosenauerova nádržka, kde začíná Švarcenberský kanál. Bez výhledu. Na vrcholové plošině české části Špičáku je geodetický bod a hraniční mezník č. 11, nedaleko od nich výrazná skála, jež tvoří nejvyšší bod české části vrcholu.

Popis přístupu

Přístup nejjednodušší po červené značce z Nového Údolí na Třístoličník (HLV 58; 1302 m). U rozcestníku s modrou značkou, kde je Rosenauerův pomník, odbočíme vpravo okolo bývalé nádržky k státní hranici (k té dojdeme přibližně mezi mezníky 11/5 a 11/6 po 300 m). Hranice zde vede v přímém směru a my ji sledujeme k severozápadu (vpravo) vzhůru. Na vrchol zbývá necelých 700 m s převýšením 80 m. Orientačně náročné.

Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu

Vrcholová partie na Špičáku má podobu hlavy.

Vrcholová partie na Špičáku (HLV 327; 1021 m) má podobu hlavy.

Ivan Bohuslav (květen 2024)

Vrcholová skála na Špičáku (HLV 327; 1021 m).

Ivan Bohuslav (květen 2024)

Pohled z jedné z vrcholových skal Špičáku směrem k st. hranici. Zdvihající se silueta kopce v prosvětleném podzimním lese dává tušit druhý vrchol Špičáku (na bavorské straně).

Pohled z jedné z vrcholových skal Špičáku (HLV 327; 1021 m) směrem k st. hranici. Zdvihající se silueta kopce v prosvětleném podzimním lese dává tušit druhý vrchol Špičáku (na bavorské straně).

Pavel Blazek (listopad 2023)

Přidat fotografii | Další fotografie vrcholu (24)

Výběr z nově přidaných informací o vrcholu

27.12.2010 13:41:02 - Tomáš Formánek

Zřejmě první zimní přechod Šumavy v roce 1923

V zimním čísle 04/2010 časopisu Vítaný host na Šumavě a v Českém lese je kromě mnoha jiných zajímavých článků otištěn i text Emila Kintzla popisující zřejmě první zimní přejezd Šumavy na lyžích, který v roce 1923 uskutečnili hajný Otto Paleczek a jeho bratranec, fotografický asistent Karel Paleczek.

Během dvou týdnů urazili oba muži téměř dvě stě kilometrů na starých dřevěných a velmi těžkých lyžích, přičemž téměř celou cestu se probojovávali zasněženým volným terénem bez jediné upravené stopy, s těžkou fotografickou výbavou v batohu na zádech (místo malých a lehkých kompaktů či zrcadlovek s miniaturními paměťovými kartami tehdy po celou dobu museli nést rozměrný fotografický přístroj se stativem a dalším příslušenstvím a především zásobu skleněných desek pro snímání jednotlivých snímků).

V průběhu cesty vystoupali oba lyžaři na řadu šumavských tisícovek, včetně těch úplně nejvyšších, a nasnímali množství fotografií, které si u Karla Paleczka objednal Německý kulturní spolek.

Další zajímavosti si můžete přečíst přímo v časopise Vítaný host či na internetových stránkách vydavatele časopisu nakladatelství RegionAll - Hana Voděrová www.vitanyhost.cz.

26.02.2009 11:28:25 - Pavel Pavlík

Podle mých zdrojů není německý název Špičáku (HLV 327; 1021 m) Steinberg, ale Spitzenberg. Steinberg je jiný vrchol vzdálený 500 m od Špičáku.

Hřebenová cesta na vrcholu Polomu (HLV 63; 1295 m).

Petr Havránek (září 2007)

04.11.2008 11:08:49 - Michal Holub

Nouzová nocležiště v NP parku Šumava

Od srpna 2008 funguje v rámci NP Šumava síť šesti nouzových nocležišť, která lze legálně využít při putování Šumavou. Jsou pravidelně rozmístěna od Železné Rudy po Lipno (nocležiště Hůrka, Poledník, Modrava, Bučina, Strážný a Nové Údolí).

Na nocležištích s celoročním provozem je povoleno přespat jednu noc od 18:00 do 9:00, nesmí se rozdělávat oheň, odpadky třeba uklidit. Potud skvělé a logické, ale neodpustím si dvě rýpavé poznámky:

Trochu paradoxní je výraz „nouzové nocležiště“, zmiňované ve všech oficiálních materiálech (čerpáno z tabulí v terénu či stránek www.npsumava.cz). Pochybuji, že je někdo v nouzi schopen přespat na louce bez vybavení a naopak když putuji vybaven, nocleh plánuji cíleně…

Pokud je člověk ve skutečně v nouzi, jde samozřejmě ochrana přírody stranou a pro svou záchranu je možno pravidla porušit (např. rozdělání ohně). Horská služba na Šumavě má pro tento účel telefonní číslo s 24-hodinovým servisem (376397273).

Také informace, že „…kapacita nocoviště je omezena…“ není příliš hodnotná, když to před příchodem na místo nemám jak zjistit – smůlu má ten, kdo přijde později či ten, kdo je momentálně „v nejmenší nouzi“? V praxi doufejme tento případ nenastane.

Další informace naleznete na stránkách Správy NP a CHKO Šumava v sekci Nouzová nocležiště.

Přidat informaci

Související výlety

Tisícovky Plešského hřbetu (38 km)

Nahoru

Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m