Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Archiv informací o vrcholech
Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat
Zobrazeno 331 - 340 z 534 nalezených 
Sněžka (HLV 1; 1603 m) ze zeleně značené traversující cesty po JV úbočí hory.
Petr Havránek (srpen 2007)
18.06.2008 11:14:43 - Michal Holub
První červencový víkend se koná zajímavý pochod v Krkonoších. TJ Sokol Dolní Kalná pořádá již 32. ročník akce "Noční výstup na Sněžku za východem Slunce". Vychází se v pátek 4. 7. 2008 večer z Dolní Kalné (nedaleko Vrchlabí) a zhruba po 35 kilometrech se nad ránem dojde na Sněžku (HLV 1; 1603 m), kde po půl páté vychází Slunce. Východ Slunce je zajištěn stoprocentně, jestli ho však účastníci akce uvidí, je pravděpodobné výrazně méně... Závěrečný sestup ke Špindlerovu Mlýnu doplní délku trasy na 50 km a objednané autobusy dopraví ospalé poutníky zpět do Dolní Kalné. V cíli je možno stanovat a dospat noční deficit.
Podrobné informace na stránkách http://dolnikalna.cz/tjsokol/ (pozvánky na květnovou brigádu se nelekejte - odkaz na výstup je v levém menu...).
Holubí skála leží na S svazích Holého vrchu (HLV 64; 1295 m) na souřadnicích N 48 59.416 a E 13 34.423.
Petr Havránek (červen 2008)
16.06.2008 23:27:51 - Petr Havránek
Na turistických mapách imponuje na S svahu Holého vrchu (HLV 64; 1295 m) výrazná Holubí skála s výškou 1194,5 m. Dokonce na rozcestí Zlaté stezky, vedoucí z Kvildy do Bučiny a cyklostezky, odbočující z tohoto rozcestí Pod Holubí skálou, je skála vzdálena 1 km Z směrem.
Jaké je zklamání, když dorazíme k turistickému rozcestníku s označením Holubí skála, a nikde žádný skalní útvar není v dohledu! Vlastní Holubí skála je od rozcestníku vzdálena JJV směrem asi 250 m a je skryta v hustém lesním porostu, ale je poměrně mohutná. K orientaci se určitě hodí GPS navigace.
Zdroj: HUMLNET.cz
28.05.2008 10:47:28 - Michal Holub
Zajímavé a kvalitní záběry Krkonoš lze najít na stránkách serveru "HUMLNET".
Přímo na Sněžce (HLV 1; 1603 m) je například umístěna kamera (http://kamery.humlnet.cz/cz/kamery/snezka) směřující přibližně k jihovýchodu. Lze na ní vidět zalesněný masiv Růžové hory (HLV 19; 1396 m) (vrchol od osy lanovky kousek vpravo) a přes hluboce zaříznuté údolí Úpy vrchol další tisícovky Světlé (HLV 85; 1244 m).
Další kamera (http://kamery.humlnet.cz/cz/kamery/lucni-bouda) ukazuje pohled z Luční boudy přes Úpské rašeliniště na Sněžku (HLV 1; 1603 m). Potok vinoucí se snímkem je Bílé Labe, pravá strana snímku je severní svah Studniční hory (HLV 3; 1555 m). Záběr dává mj. i dobrou představu o zbytcích sněhu na hřebenech Krkonoš.
Obě fotokamery jsou doplněny i archivem, s možností prohlížet snímky v konkrétních časech a sekvencích. Údaje z teploměrů jsou za slunečního svitu velmi zkreslené, použitelné údaje poskytují jen při déle zatažené obloze. Pokud si budete snímky prohlížet, což lze ve více rozlišeních, podívejte se například na sekvenci kamery Luční bouda 24.5. 2008 okolo 19:30 - krásná putující duha či na sekvenci kamery Sněžka 1.6.2008 okolo 01:34 - nádherně viditelný blesk na noční obloze.
Historický hraniční patník na severozápadním úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
26.05.2008 13:08:07 - Tomáš Formánek
Jen několik stovek metrů od silnice z Božího Daru ke Klínovci (HLV 86; 1244 m) se nedaleko za trojicí větrných elektráren nachází v lomu státní hranice historický hraniční kámen. Na trojbokém mezníku je vytesán letopočet 1544 a krásně kolorované znaky historických zemí, které se zde stýkaly.
Podle plánů veřejně prospěšné společnosti Klínovec - Fuchsloch by ovšem v dohledné době měl v oblasti mezi Jáchymovem, Božím Darem, Loučnou a Oberwiesenthalem vzniknout nový propojený obří skiareál, který by se díky pěti novým sedačkovým lanovkám na české straně a jedné nové v Německu měl podle představ svých tvůrců stát největším lyžařským areálem mezi Alpami a Baltem.
Některé z nových lanovek by měly vést i v blízkosti dnes poměrně klidného místa s historickým patníkem, takže pokud si mezník chcete prohlédnout osamoceně, je lepší návštěvu neodkládat.
Více informací o plánovaném lyžařském areálu naleznete například na iDnes.cz v sekci Krušnohorský megasen.
Historický hraniční patník na SZ úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Detail historického hraničního patníku na SZ úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Detail historického hraničního patníku na SZ úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Detail historického hraničního patníku na SZ úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Park větrných elektráren při pohledu z Meluzíny (HLV 194; 1097 m) k severovýchodu.
Tomáš Formánek (květen 2008)
26.05.2008 12:40:07 - Tomáš Formánek
Na severozápadním úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m), jímž je tento náš nejvyšší krušnohorský vrchol propojen s nejvyšší německou krušnohorskou tisícovkou Fichtelberg (1216 m), se poblíž silnice k Božímu Daru již několik let nacházejí větrné elektrárny.
Nejedná se o rozsáhlé parky desítek větrníků, jaké existují (a další jsou budovány a připravovány) v Krušných horách dále na severovýchod, ale jen o trojici větrných elektráren.
K elektrárnám lze dojít až do jejich bezprostřední blízkosti a detailně si je prohlédnout:
Větrné elektrárny na SZ úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Větrné elektrárny na SZ úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Větrné elektrárny na SZ úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Detail elektrárny na SZ úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Detail elektrárny na SZ úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Detail elektrárny na SZ úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Detail elektrárny na SZ úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Detail elektrárny na SZ úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Pohled ze Šeřína (HLV 313; 1036 m) - Černá skála (HLV 291; 1042 m) se skrývá ve spočinku Zlatého návrší (HLV 18; 1411 m), známém jako Šmídova vyhlídka, za kterou vyčnívá špička Vysokého kola (HLV 4; 1509 m). Hřeben Krkonoše je skryt za smrkem, pouze vlevo jsou Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m). Vpravo za Medvědínem (HLV 90; 1235 m) okraj Dívčích kamenů (HLV 16; 1413 m) s obrysem chaty Petrovka zcela vpravo na hřebeni.
Jindřich Preis (květen 2008)
20.05.2008 19:49:11 - Jindřich Preis
Bucharova cesta a tisícovky Žalského hřbetu
Významným propagátorem a průkopníkem české turistiky v Krkonoších a Krkonoš vůbec byl Jan Buchar, řídící učitel v Dolních Štěpanicích, který zde působil na přelomu předminulého a minulého století.
Na jeho počest byla pojmenována cesta, vybudovaná z velké části i jeho zásluhou, procházející z Jilemnice přes jeho působiště a vedoucí kolem Předního Žalého (HLV 332; 1019 m) po Žalském hřbetu na Horní Mísečky.
V současnosti jde s malými odchylkami proti původní trase o turistickou červeně značenou cestu, pokračující z Horních Míseček dále až na Labskou boudu.
Cesta podle některých údajů začíná na náměstí v Jilemnici (časopis Krkonoše 3/2006, 6/1998), podle jiných (Album starých pohlednic Krkonoš) v dalším průběhu až u působiště Jana Buchara – školy v Dolních Štěpanicích, aby přes Benecko vystoupala k hřebeni se značenou odbočkou na Přední Žalý.
S využitím této cesty je možno zdolat všechny tisícovky Žalského hřbetu a případně přidat i další na hřbetu zvaném Krkonoš.
Rozsáhlý popis celé Bucharovy cesty se spoustou fotografií si můžete přečíst v sekci Bucharova cesta.
Rozhled jižně do kraje z Předního Žalého (HLV 332; 1019 m) již není ničím omezován.
Jindřich Preis (květen 2008)
Chátrající chodník NS v NPR Božídarské rešeliniště. Na obzoru Božídarský Špičák (HLV 177; 1115 m).
Tomáš Formánek (duben 2007)
19.05.2008 15:52:19 - Tomáš Formánek
Některá Krušnohorská rašeliniště, mimo jiné například Rolava, Boží Dar, Kovářská, Šebestiánská, Kalek, Fláje a Cínovec, byla v těchto dnech zařazena do sítě mokřadů mezinárodního významu. Přiřadila se tak k dalším obdobným lokalitám na našem území, jako jsou například Šumavská a Krkonošská řašeliniště.
Krušnohorská rašeliniště byla zapsána do seznamu významných mokřadů podle takzvané Ramsarské úmluvy z roku 1971. Tato dohoda má zajistit celosvětovou ochranu a rozumné využívání všech typů mokřadů.
Další informace lze nalézt například na iDnes.cz v článku Krušnohorské mokřady.
.
Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).
Tomáš Formánek (duben 2007)
Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).
Tomáš Formánek (duben 2007)
Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).
Tomáš Formánek (duben 2007)
Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).
Tomáš Formánek (duben 2007)
Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).
Tomáš Formánek (duben 2007)
Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).
Tomáš Formánek (duben 2007)
Černý vrch (HLV 317; 1026 m).
Petr Havránek (květen 2008)
18.05.2008 11:51:35 - Petr Havránek
Průvodce po tisícimetrových vrcholech doporučuje výstup na Černý vrch (HLV 317; 1026 m) ze dvou směrů: buď z jihozápadu z Jezdecké cesty, nebo ze severovýchodu z Promenádní cesty a od nich pak k vrcholu terénem.
V současné době, kdy revitalizace Jizerských hor již pokročila, je průchod volným terénem sice možný, ale stále náročnější. Výhodnou pomoc v hledání vhodných přístupů skýtají letecké pohledy mapových serverů, nám se osvědčil server amapy.cz.
Petr Havránek (květen 2008)
Nejlepší přístup na vrchol Černého vrchu (HLV 317; 1026 m) po pohodlné cestě je tak nyní ze SZ. Od restaurace ve Smědavě jdeme asi 1600 m V směrem po Jizerské silnici, u zimního kiosku odbočíme J směrem na Promenádní cestu. Po 500 m odbočíme na nevelké pasece z Promenádní cesty JV směrem na panelovou cestu. Ta je jen krátká a pokračuje jako výrazná vozová cesta na JV. Po dosažení hřebene, kdy je již viditelná vrcholová plošina odbočíme z této vozové cesty stále na JV rovným průsekem a po jasně znatelné pešince dosáhneme asi po 500 m vrcholu.
Rozhledna na Javorníku (HLV 238; 1066 m).
Tomáš Formánek (srpen 2004)
12.05.2008 22:41:24 - Michal Holub
Malá reakce na článek Petra Havránka z 11.5.2008 o šumavském Javorníku (HLV 238; 1066 m):
Nadmořská výška vrcholu je po zaokrouhlení skutečně cca 1066 m, geodetický bod na vrcholové plošině tomu odpovídá. Pro chybně zmiňovaný údaj 1089 m ve starších mapách a jiných pramenech mám ovšem jiné vysvětlení: Kóta 1089 m udávala nadmořskou výšku střechy někdejší rozhledny z roku 1938 (rozhledna měla 24 m). Ta byla viditelná z mnoha míst Šumavy a Šumavského podhůří a sloužila geodetům pro orientaci. I v současné době je střecha zvýšené rozhledny (ochoz ve výšce 39 m) geodeticky zaměřená a špička střechy je 1105,7 m.
Pro zajímavost - Libín (HLV 197; 1093 m) v Šumavském podhůří byl také v mapách udáván výškou vršku rozhledny 1119 m, ačkoliv je výrazně nižší.
Fotografie, ilustrující vztah hor podobného jména: Javorníku (HLV 238; 1066 m) a Javorné (HLV 202; 1090 m). Pohled z Hadího vrchu (VV 202a; 1023 m), který je vedlejším vrcholem Javorné, na hřeben Javorníku s nejvyšším vrcholem stejného jména. Na úpatí Hadího vrchu byla obec Zhůří, německy Haidl am Ahornberg.
Petr Havránek (srpen 2004)
11.05.2008 17:25:52 - Petr Havránek
Zajímavý článek napsala šéfredaktorka exkluzivního šumavského čtvrtletníku "Vítaný host na Šumavě a v Českém lese" Hana Voděrová v novém jarním čísle ročníku 2008. V článku "Javorník a jeho zeměměřičská odysea" rozvádí myšlenky ing. Vladimíra Valenty z Příbrami, který zjistil, že v mnoha historických i současných pramenech je uváděna výška Javorníku (HLV 238; 1066 m) ve dvou odlišných hodnotách.
Nejen mapy a encyklopedie z 20. století, ale i rozsáhlá vědecko-populárně pojatá monografie "Šumava - příroda, historie, život" z roku 2003 uvádí ve dvou kapitolách (geomorfologie, str. 117 a rozhledny, str. 728) výšku Javorníku 1089 m, zatímco v kapitole horopis na str. 103 uvádí výšku Javorníku správně, 1066 m.
Důvod těchto dvojakých informací o výšce Javorníku (HLV 238; 1066 m) spatřuje ing. Valenta v záměně jména hory Javorník za horu Javorná (HLV 202; 1090 m) při překladu původního německého názvu Ahornberg (der Ahorn = javor). V článku je citován Ottův slovník naučný, heslo Javorník je chápáno jako překlad německého Ahornberg. Ten se však nachází u železné Rudy a má výšku 1089.
Podobně autorka článku cituje Vilímkovu mapu politického okresu Sušice z roku 1930, ve které je uveden Javorník v Javornické hornatině s výškou 1065 m a Ahorn B. = Javorník v Kochánovských pláních s výškou 1089 m.
My dodáváme, že současný český název hory Javorná (HLV 202; 1090 m) byl zřejmě vytvořen částečně uměle překladem německého jména a byl současně použit pro pojmenování významné obce na úpatí hory (Javorná), která do konce 1. republiky nesla německý název Seewiesen, oficiální české jméno bylo Zejbiš a současné pojmenování Javorná se objevilo až po 2. světové válce.
Zobrazeno 331 - 340 z 534 nalezených