Smrk (HLV 166; 1124 m)
další informace o vrcholu

Smrk: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

 

Zobrazeno 1 - 9 z 9 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Sokol. Pohled z Horního Antýglu.

Sokol (HLV 80; 1253 m). Pohled z Horního Antýglu.

Vladimír Grančay (květen 2009)

24.11.2019 08:48:30 - Tomáš Formánek

Kompletní zdolání všech našich tisícovek

23. listopadu 2019 jsme dostali mail od pana Vladimíra Grančaye, ve kterém nám jako úplně první tisícovkář oznamuje úspěšné završení dlouhodobého cíle - zdolání všech našich tisícimetrových vrcholů!

Moc gratulujeme a přejeme pevné zdraví a hodně dalších vydařených výšlapů nejen na tisícovky!

Dobrý den, rád bych poprosil o aktualizaci a zaevidování nového počtu zdolaných hlavních a vedlejších tisícimetrových vrcholů: HLV - 396 VV - 188.

Vladimír Grančay se svými souputníky na vrcholu tisícovky Nad Rakouskou cestou, kde dne 23. listopadu 2019 jako vůbec první tisícovkář završil dlouhodobý cíl zdolání všech našich tisícovek!

Vladimír Grančay se svými souputníky na vrcholu tisícovky Nad Rakouskou cestou (HLV 395; 1054 m), kde dne 23. listopadu 2019 jako vůbec první tisícovkář završil dlouhodobý cíl zdolání všech našich tisícovek!

(listopad 2019)

Ano, po více jak třinácti letech se mi podařilo vystoupat na všechny tisícimetrové vrcholy naší vlasti. Zprvu jsem vůbec nepomyslel na to, že bych se o něco takového pokusil. Je pravda, že mám pár přátel, kteří byli i mými spolužáky a s těmi pořádám měsíc co měsíc výšlapy, především po Šumavě a Šumavském podhůří. Společně s nimi jsem si kdysi stanovil dlouhodobý cíl - zdolat všechny tisícimetrové vrcholy na Šumavě a jejím podhůří. Tak, jak roky plynuly a tisícovky přibývaly, začala mi být Šumava "malá". Postupně jsem navštěvoval i jiná pohoří a vrcholy v nich systematicky zdolával.

S tisícimetrovými (a nejen těmito) vrcholy určitě nekončím. Tak jen aby byl člověk zdravý.

Zdraví a příjemné dny Vám přeje Vladimír Grančay


 
Autor filmu Zdeněk Bouda během zimního přejezdu všech jizerských tisícovek.

Autor filmu Zdeněk Bouda během zimního přejezdu všech jizerských tisícovek.

Zdeněk Bouda (leden 2018)

12.03.2018 15:21:16 - Zdeněk Bouda

Přejezd všech jizerských tisícovek na lyžích 2018

V 80. letech napadlo tanvaldské turisty uspořádat zimní přejezd všech jizerskohorských tisícovek na lyžích v jednom dni. V dobách největší slávy se akce každoročně účastnili stovky lyžníků.

I když se již dnes tato akce nepořádá oficiálně, řada lidí tradici zůstala věrná.

Tímto filmem jim všem vzdávám hold:

Přejezd všech jizerských tisícovek na lyžích 2018.


 
Pavel Slanec

Pavel Slanec

04.07.2017 15:24:31 - Bohus OK8PKM/SP9MKM

Vrcholy v eteru (Summits on the Air)

Z Polska dobry den, ahoj, horam zdar!

Hory Ceska jsou nadherne, sama krasa a pri navstevie setkal jsem se s moc skvelych lidi. V letach 2003-2004 jsem navstevil a vysilal ze 116 tisicovek, od Jizerek po Javorniky, a tak jsem ziskal pohar za III. místo v tisicovkarskem radioamaterskem diplomu, pocet navstivenych tisicovek (I. 230?, II. misto 132 tisicovky).

Skoda, ze radioamatersky diplom skončil, ale je novy mezinarodni radioamatersky program: Vrcholy v eteru (Summits on the Air) a Cesko je pripojeno od roku 2007, tak znova cestuji po krasnych horach Ceska, jsou i tisicovky, tak kolem 40 %.

Stranky mezinarodny: www.sota.org.uk , ceske stranky: www.sota-ok.nagano.cz (stav: cervenec 2017). V sezname jsou vsechny hory o prevyseny 150 m nad okoli, seznam podle kraji. Mel jsem moc stesti, ziskal jsem diplom cislo 1!, jako aktivator (navstiveny vrchol a spojeni) a i jako lovec (spojeni s vrcholem).

Doufam, ze se mi podari jeste navstevit a vysilat z dalsich tisicovek, zvlast novych v sezname. Chybi mi 5 pohori; Krusne a Novohradske hory, Cesky les, Sumavske podhuri a moj velky sen - Sumava.

Moje oblibena tisicovka a prvni zdolovany cesky vrchol  v statni svatek sv. Vaclava 28. zari 2000: krasna Kralovna Moravskoslezskych Beskyd: Lysa hora (HLV 48; 1324 m), to byl zacatek.

Omlouvam se za moj cesky, nikdy jsem neucil, jen od babicky, pochazila z Frydku-Mistku.

Tesim se a na schledanou na krasnych tisicovkach Cech, Moravy a Slezska.

Bohus, OK8PKM/SP9MKM, Polsko

Poznámka Tisicovky.cz

Radioamatérský diplom jsme před lety nepořádali přímo my z Tisícovek, ale kamarád radioamatér Pavel Slanec a Tisicovky.cz byly partnerem tohoto záměru. Jsme rádi, že podobná akce po letech na tehdejší projekt volně navazuje a opět inspiruje ke zdolávání hor.

Bohušovi přejeme, aby se v nynějším projektu dařilo nejméně tak dobře jako před lety a třeba někdy na horách na shledanou!


 

30.08.2012 10:24:12 - Tomáš Formánek

Neuvěřitelný nález Körnerova reliéfu na úbočí Smrku

V aktuálním čísle časopisu Krkonoše - Jizerské hory č. 8/2012 je na stranách 32-33 otištěn článek Karla Nádeníka "Neuvěřitelný nález na úbočí Smrku" přibližující slavného německého básníka Theodora Körnera, který podnikl výstup na Smrk (HLV 166; 1124 m) v roce 1809, a především popisující příběh básníkova reliéfu z pomníku na vrcholové plošině Smrku.

Reliéf se s přispěním obrovské náhody a štěstí podařilo po 67 letech objevit Martinu Habardíkovi letos 16. dubna zhruba 900 metrů od pomníku, v těžko přístupném terénu, navíc téměř zcela zahrabaný v zemi.

Náhled článku je možné shlédnout na připojeném obrázku, více informací naleznete přímo v tištěné verzi časopisu Krkonoše - Jizerské hory, případně na internetových stránkách časopisu.

Na vrcholu Smrku je pomník německého básníka Theodora Koernera a Jomrichův kříž.

Na vrcholu Smrku (HLV 166; 1124 m) je pomník německého básníka Theodora Koernera a Jomrichův kříž.

Petr Havránek (květen 2008)

Současná podoba pomníku německého básníka Theodora Koernera na vrcholu Smrku.

Současná podoba pomníku německého básníka Theodora Koernera na vrcholu Smrku (HLV 166; 1124 m).

Petr Havránek (květen 2008)

Detail Koernerova pomníku na vrcholu Smrku.

Detail Koernerova pomníku na vrcholu Smrku (HLV 166; 1124 m).

Petr Havránek (květen 2008)


 

30.01.2011 14:03:37 - Tomáš Formánek

Jak vyrábět tisícovky

Stejnojmenný článek byl otištěn v časopise Krkonoše - Jizerské hory v říjnu 2008. Poprvé v něm tehdy byly v tisku publikovány výsledky podrobných geodetických měření a informace o nové tisícovce Milíř (HLV 394; 1003 m) v Jizerských horách. Počet tisícovek v Jizerských horách se tak zvýšil na čtrnáct hlavních a jeden vedlejší vrchol. 

...Po přečtení nadpisu možná leckterý čtenář překvapeně pozdvihne obočí s představou, že časopis Krkonoše – Jizerské hory mění svou náplň a chystá se nabádat čtenáře k cestě na šikmou plochu zločinu. Netřeba se ale lekat, onen možná trochu dvojsmyslný nadpis má totiž úplně jiný význam. Pojďme se dnes společně zamyslet nad otázkou, kolik je u nás v Jizerských horách vlastně tisícovek, tedy hor vyšších než 1000 m n.m., a zda je jejich výčet konečný. Na jednoduchou otázku totiž kupodivu neexistuje stejně jednoduchá odpověď...

Celý text článku je možné si přečíst na připojených náhledech nebo přímo na stránkách časopisu Krkonoše - Jizerské hory.


 
5.11.2009 vystoupil v ranním Studiu 6 ČT jeden z autorů projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska Mgr. Michal Holub k tématu přeměřování výšek horských vrcholů.

5.11.2009 vystoupil v ranním Studiu 6 ČT jeden z autorů projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska Mgr. Michal Holub k tématu přeměřování výšek horských vrcholů.

06.11.2009 15:00:42 - Tomáš Formánek

Oficiální nadmořské výšky vrcholů se po přeměření mění častěji než by se zdálo

V uplynulých měsících jsme opět prováděli podrobná geodetická měření našich Tisícovek, díky čemuž byly v minulosti do seznamu našich tisícimetrových hor nově zařazeny například tisícovky Milíř (HLV 394; 1003 m) v Jizerských horách či Perninský vrch (HLV 393; 1000 m) v Krušných horách a u mnoha dalších vrcholů došlo ke zpřesnění jejich uváděné výšky a polohy nejvyššího bodu.

V této souvislosti stojí za povšimnutí zajímavá zpráva zahraničních agentur, které se věnuje například i včerejší článek iDnes "Nejvyšší hora Alp je menší o 45 cm, ukázalo nové měření Mont Blancu".

K tématu promluvil 5.11.2009 v ranním Studiu 6 České televize i jeden z autorů projektů Tisícovky Čech, Moravy a Slezska Mgr. Michal Holub. Na záznam jeho televizního vystoupení se můžete podívat přímo na stránkách ČT v sekci "Další měření Mont Blancu".


 
Bukovec, 9.11.2007, 7:15 (Hydronet.cz).

Bukovec (HLV 373; 1005 m), 9.11.2007, 7:15 (Hydronet.cz).

09.11.2007 10:23:58 - Michal Holub

Nadcházející dny budou již ve znamení pravé zimy. Během pátku přešla přes Českou republiku od severozápadu studená fronta a za ní se o několik stupňů ochladilo.

Hranice sněžení se tak z 1300 m rázem posunula na 800 m a další pokles až na 500 m lze očekávat ještě dnes k večeru. Navíc je vzduch velmi vlhký a proto se můžeme těšit na novou sněhovou pokrývku v řádu decimetrů.

Je velmi pravděpodobné, že většina našich tisícovek bude už o tomto víkendu dobře dostupná na lyžích či sněžnicích.

Bukovec, 9.11.2007, 8:25 (Hydronet.cz).

Bukovec (HLV 373; 1005 m), 9.11.2007, 8:25 (Hydronet.cz).

Pěknou ukázku rychlé změny počasí lze nalézt na stránkách www.hydronet.cz.

Dva přiložené snímky jsou z dnešního rána a dělí je pouhých 70 minut. Na prvním, pořízeném v 7:15, je vidět Bukovec (HLV 373; 1005 m) a mokrá asfaltka na Jizerce. Aktuální teplota byla 2,5 stupně nad nulou. Druhý snímek téhož místa v 8:25 již kvůli hustému sněžení Bukovec neukazuje, teplota klesla o celé 3 stupně.


 
Stará škola, dnes Muzeum Jizerských hor v Jizerce pod Bukovcem.

Stará škola, dnes Muzeum Jizerských hor v Jizerce pod Bukovcem (HLV 373; 1005 m).

Tomáš Formánek (říjen 2007)

26.10.2007 14:35:26 - Tomáš Formánek

Muzeum Jizerských hor

V osadě Jizerka poblíž Bukovce (HLV 373; 1005 m) se v objektu Staré školy nachází Muzeum Jizerských hor. Otevírací doba je v období od května do října vždy v sobotu a v neděli od 9 do 16 hodin. Vstupné pro dospělé činí 30 Kč.

Muzeum nabízí expozice zachycující místní floru a faunu, ale především se soustřeďuje na zachycení historie života místních lidí. Hlavní výstavní sál tak kombinuje tematické informační panely s obsáhlými texty a doprovodnými fotografiemi či kresbami (historie osídlení, chalupy, rozhledny, prameny...) a skutečné historické předměty (nástroje, oblečení...).

Kromě zde vybraných fotografií naleznete další snímky z muzea (celkem 40 ks včetně všech hlavních infopanelů a detailů textů) v sekci Muzeum Jizerských hor.

Model staré rozhledny na Smrku  umístěný v Muzeu Jizerských hor.

Model staré rozhledny na Smrku (HLV 166; 1124 m)  umístěný v Muzeu Jizerských hor.

Tomáš Formánek (říjen 2007)

Expozice Muzea Jizerských hor v osadě Jizerka pod Bukovcem.

Expozice Muzea Jizerských hor v osadě Jizerka pod Bukovcem (HLV 373; 1005 m).

Tomáš Formánek (říjen 2007)

Expozice Muzea Jizerských hor v osadě Jizerka poblíž tisícovky Bukovec.

Expozice Muzea Jizerských hor v osadě Jizerka poblíž tisícovky Bukovec (HLV 373; 1005 m).

Tomáš Formánek (říjen 2007)

Expozice Muzea Jizerských hor v osadě Jizerka poblíž tisícovky Bukovec.

Expozice Muzea Jizerských hor v osadě Jizerka poblíž tisícovky Bukovec (HLV 373; 1005 m).

Tomáš Formánek (říjen 2007)

Expozice Muzea Jizerských hor v osadě Jizerka.

Expozice Muzea Jizerských hor v osadě Jizerka.

Tomáš Formánek (říjen 2007)

Expozice Muzea Jizerských hor v osadě Jizerka.

Expozice Muzea Jizerských hor v osadě Jizerka.

Tomáš Formánek (říjen 2007)

Expozice Muzea Jizerských hor v osadě Jizerka.

Expozice Muzea Jizerských hor v osadě Jizerka.

Tomáš Formánek (říjen 2007)

Expozice Muzea Jizerských hor v osadě Jizerka.

Expozice Muzea Jizerských hor v osadě Jizerka.

Tomáš Formánek (říjen 2007)


 
PP Klečoviště na Smrku. Jedna z posledních původních klečí.

PP Klečoviště na Smrku (HLV 166; 1124 m). Jedna z posledních původních klečí.

Michal Holub (říjen 2005)

16.12.2006 10:55:43 - Tomáš Formánek

Obce Nové Město pod Smrkem a Lázně Libverda připravují výstavbu rozsáhlého lyžařského areálu na západních a severních svazích nejvyšší tisícovky Jizerských hor - Smrku (HLV 166; 1124 m). V různých variantách má vzniknout celá řada propojených sjezdových tratí a lanovek, z nichž ta nejvyšší by končila přímo na vrcholu Smrku.

Zamítavě se k uvedenému záměru staví především Správa CHKO Jizerské hory a Lesy ČR. Kritický článek "Skiareál na Smrku - Fantazie nebo skutečnost?" byl otištěn i v časopise Krkonoše - Jizerské hory (ročník 2006, číslo 1, str. 30-31), kde byla zároveň publikována i mapa plánovaného areálu. Kompletní text článku si můžete přečíst přímo na stránkách internetové verze časopisu v sekci Téma: Skiareál na Smrku. Autor Jiří Hušek mimo jiné zmiňuje neoficiální informace, podle nichž by měly být postupně do projektu zařazeny například i výstavba horského hotelu přímo na vrcholu Smrku (HLV 166; 1124 m) a nová komunikace tento hotel obsluhující...

(V průběhu prosince jsme informovali celkem o čtyřech plánovaných lyřařských areálech, a to na Plešivci (HLV 312; 1028 m) v Krušných horách, na Smrku (HLV 166; 1124 m) v Jizerských horách, Javoru (HLV 383; 1002 m) a Vlašském vrchu (HLV 302; 1038 m) v Krkonoších a Špičáku (HLV 103; 1221 m), Smrčině (HLV 43; 1332 m) a přilehlých tisícovkách na Šumavě.)


 

Zobrazeno 1 - 9 z 9 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group