Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Ubytování na horách
nejen v České republice.
Klínovec (HLV 86; 1244 m)
další informace o vrcholu
Klínovec: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci
Zobrazeno 1 - 10 z 17 nalezených 
Na vrcholu Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Renáta Šašková (duben 2012)
18.04.2012 13:26:39 - Renáta Šašková
Další vývoj okolo opravy rozhledny na Klínovci
Na místě stávající a chátrající rozhledny na Klínovci (HLV 86; 1244 m) brzy vyroste její replika, která bude opět přístupná veřejnosti. První návštěvníci by se tam mohli objevit v zimě příštího roku. S opravou hotelu radnice zatím nepočítá, chybí na ní peníze.
Celý text shrnující aktuální vývoj kolem plánované opravy rozhledny na vrcholu Klínovce (HLV 86; 1244 m) naleznete v článku iDnes.cz "Místo rozhledny bude replika, hotel se opravy nedočká".
Komplex zchátralých budov na vrcholu krušnohorského Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Renáta Šašková (duben 2012)
Komplex zchátralých budov na vrcholu krušnohorského Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Renáta Šašková (duben 2012)
Komplex zchátralých budov na vrcholu krušnohorského Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Renáta Šašková (duben 2012)
Krušné hory a Krušnohorská lyžařská magistrála: nově zprovozněná online mapa strojově upravovaných běžkařských tras (ilustrační náhled: stav 28.1.2012, 9:00; zdroj: http://gis.kr-karlovarsky.cz/klm/).
28.01.2012 09:54:51 - Tomáš Formánek
Online mapa upravených bežkařských tras Krušné hory
Karlovarský kraj spustil před několika dny novou internetovou aplikaci pro příznivce běžeckého lyžování, která sleduje aktuální upravenost tratí v Krušných horách.
Aplikace zatím funguje ve zkušebním provozu a lze ji nalézt na adrese http://gis.kr-karlovarsky.cz/klm/. Vedení kraje plánuje, že pokud se aplikace osvědčí, budou přibývat další trasy, které by postupně pokryly celou oblast Krušných hor a výhledově i oblast Slavkovského lesa, Českého lesa a Smrčin.
Systém zatím není nastaven tak, že by jednotliví rolbaři průběžně posílali svou GPS polohu, ale po úpravě své trasy pošlou SMS. Trasa se pak v aplikaci vybarví zelenou barvou, která značí aktuální provedení úprav. Mapa pak postupně mění u tras barvu v závislosti na době, jež uplynula od poslední úpravy stopy.
Dle provozovatele systému je v aplikaci možné vybranou běžeckou trasu změřit, obrázek si vytisknout, eventuálně prohlédnout si trasu nad ortofomapou.
Stará rozhledna na vrcholu Klínovce (HLV 86; 1244 m) bude brzy rozebrána a nahrazena replikou.
Renáta Šašková (prosinec 2011)
29.12.2011 13:06:29 - Renáta Šašková
Bourání rozhledny na Klínovci
Po téměř 130 letech se zřejmě již definitivně přiblížilo zbourání rozpadající se rozhledny na Klínovci (HLV 86; 1244 m) v Krušných horách. Na jejím místě má vzniknout přesná replika, která by měla první návštěvníky přivítat v roce 2013.
Metr tlusté zdivo stávající osmiboké rozhledny musí řemeslníci rozebrat kámen po kameni, očíslovat a pak znovu poskládat dohromady. Nová věž bude vypadat úplně stejně, jen jádro bude z kvalitního betonu. Replika musí vydržet při až dvacetistupňových teplotních rozdílech během jednoho dne nejméně půl století. Stavební práce jsou naplánované na letní stavební sezony v letech 2012 a 2013.
Původně měla rozhledna přivítat po opravě návštěvníky již v červnu 2005, jenže když nechal investor odkrýt nejvyšší patra památkově chráněné stavby, ukázalo se, že voda ze sněhu a deště natekla mezi vlastní konstrukci a deseticentimetrový plášť z betonu. Proto je nutná demolice, která proběhne v roce 2012.
První rozhledna stála na Klínovci (HLV 86; 1244 m) již v roce 1817, ta ovšem posléze shořela. Dnešní osmiboká kamenná věž pochází z roku 1884 a je vysoká 24 metrů. Rozhledna na Klínovci je nejvýše položenou stavbou svého druhu v Krušných horách a druhou nejvýše položenou v republice.
Rozhledna umožňuje kruhový výhled. Jsou vidět okolní vrcholky Krušných hor v Čechách i v Německu, za dobré viditelnosti bývá vidět i Šumava, Český les, České středohoří, Lužické hory, dohlédnout lze i na Ještěd (HLV 344; 1012 m) a Krkonoše.
5.11.2009 vystoupil v ranním Studiu 6 ČT jeden z autorů projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska Mgr. Michal Holub k tématu přeměřování výšek horských vrcholů.
06.11.2009 15:00:42 - Tomáš Formánek
Oficiální nadmořské výšky vrcholů se po přeměření mění častěji než by se zdálo
V uplynulých měsících jsme opět prováděli podrobná geodetická měření našich Tisícovek, díky čemuž byly v minulosti do seznamu našich tisícimetrových hor nově zařazeny například tisícovky Milíř (HLV 394; 1003 m) v Jizerských horách či Perninský vrch (HLV 393; 1000 m) v Krušných horách a u mnoha dalších vrcholů došlo ke zpřesnění jejich uváděné výšky a polohy nejvyššího bodu.
V této souvislosti stojí za povšimnutí zajímavá zpráva zahraničních agentur, které se věnuje například i včerejší článek iDnes "Nejvyšší hora Alp je menší o 45 cm, ukázalo nové měření Mont Blancu".
K tématu promluvil 5.11.2009 v ranním Studiu 6 České televize i jeden z autorů projektů Tisícovky Čech, Moravy a Slezska Mgr. Michal Holub. Na záznam jeho televizního vystoupení se můžete podívat přímo na stránkách ČT v sekci "Další měření Mont Blancu".
Historický hraniční patník na severozápadním úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
25.09.2009 15:38:46 - Petr Havránek
Historie trojbokého hraničního kamene na SZ úbočí Klínovce
České mapy a průvodce jsou na informace o slavném trojmezném hraničním kameni na ZZS úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m) poměrně skoupé. Podstatně více lze nalézt na německy psaných webových stránkách Wikipedie.
Na česko-německé hranici poblíž Neklidu na souřadnicích N 50 24.282 a E 12 56.892 na hrotu klkovitého výběžku Německa do Čech stojí trojboký hraniční kámen. Němci jej nazývají Dreiherrenstein, tedy Kámen tří panství, jen za existence NDR byl nazýván Dreilaenderstein, Kámen tří zemí. Označoval hranice panství Schwarzenbergů (pánů von Tettau), panství pánů ze Schoenburgu (hrabství Hartenstein) a území Šliků z Jáchymova.
Kámen tří panství, v místní lidové mluvě nazývaný "dreieckiger Raastaa" byl položen v roce 1729, ale na tomto místě byl již od roku 1677 trojboký hraniční sloup, který stál vedle hraničního kamene s číslem 287.
Na trojbokém hraničním kameni jsou tři erby. Na severozápadní straně kamene je sasko-polský erb s písmeny FARPES (= Fridericus Augustus Rex Poloniae Elector Saxoniae) a dále tam je nápis Sachsen. Od roku 1842, kdy se nově vyměřovaly hranice, je zde navíc nápis KS (Království saské). Na severovýchodní straně kamene je erb panství Hauensteinského, letopočet 1729 a nápis Hauenstein. V roce 1842 zde přibyl nápis KB (Království české, Koenigreich Boehmen). Na jižní straně kamene je rakouský erb (dvojitá orlice) za úřad v Jáchymově, letopočet 1729 a nápis Joachimsthal.
Při měření hranic v létech 1842-3 byly vyhloubeny dodnes ještě patrné hraniční příkopy.
Současná situace historického hraničního kamene na Klínovci (HLV 86; 1244 m). Vedle je soudobý kámen s číslem 14, jsou dosud patrné příkopy z 19. století a v pozadí větrná elektrárna nad Neklidem.
Petr Havránek (srpen 2009)
Jižní strana hraničního kamene na Klínovci (HLV 86; 1244 m) nese rakouský erb s dvouhlavou orlicí, letopočet 1729 a nápis Joachimsthal.
Petr Havránek (srpen 2009)
Severovýchodní strana hraničního kamene na Klínovci (HLV 86; 1244 m) nese erb Pánů z Hauensteinu, letopočet 1729 a nápis Hauenstein. Navíc od roku 1842 jsou zde iniciály KB (Království české) a číslo 376.
Petr Havránek (srpen 2009)
Severozápadní strana hraničního kamene na Klínovci (HLV 86; 1244 m) nese erb Sasko-polský a nápis FARPES oslavující sasko-polského krále Friedricha. Z roku 1842 je zde nápis KS (království saské) a číslo 376.
Petr Havránek (srpen 2009)
Historický hraniční patník na severozápadním úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
26.05.2008 13:08:07 - Tomáš Formánek
Jen několik stovek metrů od silnice z Božího Daru ke Klínovci (HLV 86; 1244 m) se nedaleko za trojicí větrných elektráren nachází v lomu státní hranice historický hraniční kámen. Na trojbokém mezníku je vytesán letopočet 1544 a krásně kolorované znaky historických zemí, které se zde stýkaly.
Podle plánů veřejně prospěšné společnosti Klínovec - Fuchsloch by ovšem v dohledné době měl v oblasti mezi Jáchymovem, Božím Darem, Loučnou a Oberwiesenthalem vzniknout nový propojený obří skiareál, který by se díky pěti novým sedačkovým lanovkám na české straně a jedné nové v Německu měl podle představ svých tvůrců stát největším lyžařským areálem mezi Alpami a Baltem.
Některé z nových lanovek by měly vést i v blízkosti dnes poměrně klidného místa s historickým patníkem, takže pokud si mezník chcete prohlédnout osamoceně, je lepší návštěvu neodkládat.
Více informací o plánovaném lyžařském areálu naleznete například na iDnes.cz v sekci Krušnohorský megasen.
Historický hraniční patník na SZ úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Detail historického hraničního patníku na SZ úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Detail historického hraničního patníku na SZ úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Detail historického hraničního patníku na SZ úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Park větrných elektráren při pohledu z Meluzíny (HLV 194; 1097 m) k severovýchodu.
Tomáš Formánek (květen 2008)
26.05.2008 12:40:07 - Tomáš Formánek
Na severozápadním úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m), jímž je tento náš nejvyšší krušnohorský vrchol propojen s nejvyšší německou krušnohorskou tisícovkou Fichtelberg (1216 m), se poblíž silnice k Božímu Daru již několik let nacházejí větrné elektrárny.
Nejedná se o rozsáhlé parky desítek větrníků, jaké existují (a další jsou budovány a připravovány) v Krušných horách dále na severovýchod, ale jen o trojici větrných elektráren.
K elektrárnám lze dojít až do jejich bezprostřední blízkosti a detailně si je prohlédnout:
Větrné elektrárny na SZ úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Větrné elektrárny na SZ úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Větrné elektrárny na SZ úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Detail elektrárny na SZ úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Detail elektrárny na SZ úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Detail elektrárny na SZ úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Detail elektrárny na SZ úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Detail elektrárny na SZ úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Chátrající chodník NS v NPR Božídarské rešeliniště. Na obzoru Božídarský Špičák (HLV 177; 1115 m).
Tomáš Formánek (duben 2007)
19.05.2008 15:52:19 - Tomáš Formánek
Některá Krušnohorská rašeliniště, mimo jiné například Rolava, Boží Dar, Kovářská, Šebestiánská, Kalek, Fláje a Cínovec, byla v těchto dnech zařazena do sítě mokřadů mezinárodního významu. Přiřadila se tak k dalším obdobným lokalitám na našem území, jako jsou například Šumavská a Krkonošská řašeliniště.
Krušnohorská rašeliniště byla zapsána do seznamu významných mokřadů podle takzvané Ramsarské úmluvy z roku 1971. Tato dohoda má zajistit celosvětovou ochranu a rozumné využívání všech typů mokřadů.
Další informace lze nalézt například na iDnes.cz v článku Krušnohorské mokřady.
.
Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).
Tomáš Formánek (duben 2007)
Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).
Tomáš Formánek (duben 2007)
Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).
Tomáš Formánek (duben 2007)
Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).
Tomáš Formánek (duben 2007)
Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).
Tomáš Formánek (duben 2007)
Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).
Tomáš Formánek (duben 2007)
Vyhlídková plošina na severním okraji vrcholové plošiny Zaječí hory (HLV 358; 1010 m). Postavena byla na podzim roku 2007 a najdeme ji při cestě cca 300 m od vrcholového geodetického bodu.
Michal Holub (únor 2008)
13.03.2008 08:18:20 - Michal Holub
Naši nejzápadnější tisícovku, Zaječí horu (HLV 358; 1010 m), najdeme v Krušných horách západně od Horní Blatné. Plochý vrchol této tisícovky, který je nejlépe přístupný po cestě od turistického přístřešku na Krušnohorské lyžařské magistrále (v létě žlutá značka), rozhodně neoplývá dokonalým rozhledem. Severní část svahu je ovšem porostlá prozatím nižší smrčinou (výška 3-6 m) a právě v těchto místech jsou zřízeny dva velmi dobré výhledové body.
Prvním z nich je již několik let myslivecký posed. Posedů je na Zaječí hoře vícero, tento stojí 300 m SSV od vrcholového geodetického bodu (WGS-84, N50°23´23.0“ E12°43´22.2“) a poskytuje výtečný výhled na severozápad, sever až východ. Hezky je vidět Horní Blatná, za ní tisícovky Blatenský vrch (HLV 279; 1043 m), Božídarský Špičák (HLV 177; 1115 m), Klínovec (HLV 86; 1244 m) či Plešivec (HLV 312; 1028 m).
Druhý místem kvalitního rozhledu je pak na podzim 2007 zřízená vyhlídková plošina (z posedu je pouze 100 m západněji, WGS-84, N50°23´32.8“ E12°43´24.7“). Dřevěná stavba je vysoká cca 6 m s půdorysem 3,5 x 3,5 m. Výhled směrem k východu je oproti posedu mírně omezen, ale o to lépe je vidět k severozápadu a samozřejmě k severu. Dobře je patrná německá tisícovka Auersberg a rozlehlé městečko Johanngeorgenstadt.
Panoramatický pohled z posedu na Zaječí hoře (HLV 358; 1010 m). V levé části dominuje Blatenský vrch (HLV 279; 1043 m), za nímž mírně vykukuje německý Fichtelberg. Následují méně patrný Božídarský Špičák (HLV 177; 1115 m), Klínovec (HLV 86; 1244 m) s vysílačem, nad kostelem zalesněná Smrčina (VV 279a; 1000 m) a vpravo Plešivec (HLV 312; 1028 m).
Michal Holub (únor 2008)
Cesta na vrchol Zaječí hory (HLV 358; 1010 m) poblíž turistického přístřešku v nejvyšším místě Krušnohorské lyžařské magistrály.
Michal Holub (únor 2008)
Nejvyšší místo Zaječí hory (HLV 358; 1010 m) je na jednom z uměle vytvořených valů hlíny a kamení nedaleko geodetického bodu. Okolí převyšuje o 1,5 m.
Michal Holub (únor 2008)
Mapa vrcholové části Zaječí hory (HLV 358; 1010 m) s vyznačením turistického přístřešku, geodetického bodu, nejvyššího místa vrcholu, posedu a vyhlídkové věže.
Michal Holub (únor 2008)
Bukovec (HLV 373; 1005 m), 9.11.2007, 7:15 (Hydronet.cz).
09.11.2007 10:23:58 - Michal Holub
Nadcházející dny budou již ve znamení pravé zimy. Během pátku přešla přes Českou republiku od severozápadu studená fronta a za ní se o několik stupňů ochladilo. Hranice sněžení se tak z 1300 m rázem posunula na 800 m a další pokles až na 500 m lze očekávat ještě dnes k večeru. Navíc je vzduch velmi vlhký a proto se můžeme těšit na novou sněhovou pokrývku v řádu decimetrů.
Je velmi pravděpodobné, že většina našich tisícovek bude už o tomto víkendu dobře dostupná na lyžích či sněžnicích.
Bukovec (HLV 373; 1005 m), 9.11.2007, 8:25 (Hydronet.cz).
Pěknou ukázku rychlé změny počasí lze nalézt na stránkách www.hydronet.cz.
Dva přiložené snímky jsou z dnešního rána a dělí je pouhých 70 minut. Na prvním, pořízeném v 7:15, je vidět Bukovec (HLV 373; 1005 m) a mokrá asfaltka na Jizerce. Aktuální teplota byla 2,5 stupně nad nulou. Druhý snímek téhož místa v 8:25 již kvůli hustému sněžení Bukovec neukazuje, teplota klesla o celé 3 stupně.
Zobrazeno 1 - 10 z 17 nalezených