Klínovec (HLV 86; 1244 m)
další informace o vrcholu

Klínovec: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

 

Zobrazeno 11 - 20 z 20 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Chátrající chodník NS v NPR Božídarské rešeliniště. Na obzoru Božídarský Špičák.

Chátrající chodník NS v NPR Božídarské rešeliniště. Na obzoru Božídarský Špičák (HLV 177; 1115 m).

Tomáš Formánek (duben 2007)

19.05.2008 15:52:19 - Tomáš Formánek

Některá Krušnohorská rašeliniště, mimo jiné například Rolava, Boží Dar, Kovářská, Šebestiánská, Kalek, Fláje a Cínovec, byla v těchto dnech zařazena do sítě mokřadů mezinárodního významu. Přiřadila se tak k dalším obdobným lokalitám na našem území, jako jsou například Šumavská a Krkonošská řašeliniště.

Krušnohorská rašeliniště byla zapsána do seznamu významných mokřadů podle takzvané Ramsarské úmluvy z roku 1971. Tato dohoda má zajistit celosvětovou ochranu a rozumné využívání všech typů mokřadů.

Další informace lze nalézt například na iDnes.cz v článku Krušnohorské mokřady.

.

Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku.

Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).

Tomáš Formánek (duben 2007)

Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku.

Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).

Tomáš Formánek (duben 2007)

Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku.

Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).

Tomáš Formánek (duben 2007)

Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku.

Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).

Tomáš Formánek (duben 2007)

Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku.

Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).

Tomáš Formánek (duben 2007)

Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku.

Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).

Tomáš Formánek (duben 2007)


 
Vyhlídková plošina na severním okraji vrcholové plošiny Zaječí hory. Postavena byla na podzim roku 2007 a najdeme ji při cestě cca 300 m od vrcholového geodetického bodu.

Vyhlídková plošina na severním okraji vrcholové plošiny Zaječí hory (HLV 358; 1010 m). Postavena byla na podzim roku 2007 a najdeme ji při cestě cca 300 m od vrcholového geodetického bodu.

Michal Holub (únor 2008)

13.03.2008 08:18:20 - Michal Holub

Naši nejzápadnější tisícovku, Zaječí horu (HLV 358; 1010 m), najdeme v Krušných horách západně od Horní Blatné. Plochý vrchol této tisícovky, který je nejlépe přístupný po cestě od turistického přístřešku na Krušnohorské lyžařské magistrále (v létě žlutá značka), rozhodně neoplývá dokonalým rozhledem. Severní část svahu je ovšem porostlá prozatím nižší smrčinou (výška 3-6 m) a právě v těchto místech jsou zřízeny dva velmi dobré výhledové body.

Prvním z nich je již několik let myslivecký posed. Posedů je na Zaječí hoře vícero, tento stojí 300 m SSV od vrcholového geodetického bodu (WGS-84, N50°23´23.0“ E12°43´22.2“) a poskytuje výtečný výhled na severozápad, sever až východ. Hezky je vidět Horní Blatná, za ní tisícovky Blatenský vrch (HLV 279; 1043 m), Božídarský Špičák (HLV 177; 1115 m), Klínovec (HLV 86; 1244 m) či Plešivec (HLV 312; 1028 m).

Druhý místem kvalitního rozhledu je pak na podzim 2007 zřízená vyhlídková plošina (z posedu je pouze 100 m západněji, WGS-84, N50°23´32.8“ E12°43´24.7“). Dřevěná stavba je vysoká cca 6 m s půdorysem 3,5 x 3,5 m. Výhled směrem k východu je oproti posedu mírně omezen, ale o to lépe je vidět k severozápadu a samozřejmě k severu. Dobře je patrná německá tisícovka Auersberg a rozlehlé městečko Johanngeorgenstadt.

Panoramatický pohled z posedu na Zaječí hoře. V levé části dominuje Blatenský vrch, za nímž mírně vykukuje německý Fichtelberg. Následují méně patrný Božídarský Špičák, Klínovec s vysílačem, nad kostelem zalesněná Smrčina a vpravo Plešivec.

Panoramatický pohled z posedu na Zaječí hoře (HLV 358; 1010 m). V levé části dominuje Blatenský vrch (HLV 279; 1043 m), za nímž mírně vykukuje německý Fichtelberg. Následují méně patrný Božídarský Špičák (HLV 177; 1115 m), Klínovec (HLV 86; 1244 m) s vysílačem, nad kostelem zalesněná Smrčina (VV 279a; 1000 m) a vpravo Plešivec (HLV 312; 1028 m).

Michal Holub (únor 2008)

Cesta na vrchol Zaječí hory poblíž turistického přístřešku v nejvyšším místě Krušnohorské lyžařské magistrály.

Cesta na vrchol Zaječí hory (HLV 358; 1010 m) poblíž turistického přístřešku v nejvyšším místě Krušnohorské lyžařské magistrály.

Michal Holub (únor 2008)

Nejvyšší místo Zaječí hory je na jednom z uměle vytvořených valů hlíny a kamení nedaleko geodetického bodu. Okolí převyšuje o 1,5 m.

Nejvyšší místo Zaječí hory (HLV 358; 1010 m) je na jednom z uměle vytvořených valů hlíny a kamení nedaleko geodetického bodu. Okolí převyšuje o 1,5 m.

Michal Holub (únor 2008)

Mapa vrcholové části Zaječí hory s vyznačením turistického přístřešku, geodetického bodu, nejvyššího místa vrcholu, posedu a vyhlídkové věže.

Mapa vrcholové části Zaječí hory (HLV 358; 1010 m) s vyznačením turistického přístřešku, geodetického bodu, nejvyššího místa vrcholu, posedu a vyhlídkové věže.

Michal Holub (únor 2008)


 
Bukovec, 9.11.2007, 7:15 (Hydronet.cz).

Bukovec (HLV 373; 1005 m), 9.11.2007, 7:15 (Hydronet.cz).

09.11.2007 10:23:58 - Michal Holub

Nadcházející dny budou již ve znamení pravé zimy. Během pátku přešla přes Českou republiku od severozápadu studená fronta a za ní se o několik stupňů ochladilo.

Hranice sněžení se tak z 1300 m rázem posunula na 800 m a další pokles až na 500 m lze očekávat ještě dnes k večeru. Navíc je vzduch velmi vlhký a proto se můžeme těšit na novou sněhovou pokrývku v řádu decimetrů.

Je velmi pravděpodobné, že většina našich tisícovek bude už o tomto víkendu dobře dostupná na lyžích či sněžnicích.

Bukovec, 9.11.2007, 8:25 (Hydronet.cz).

Bukovec (HLV 373; 1005 m), 9.11.2007, 8:25 (Hydronet.cz).

Pěknou ukázku rychlé změny počasí lze nalézt na stránkách www.hydronet.cz.

Dva přiložené snímky jsou z dnešního rána a dělí je pouhých 70 minut. Na prvním, pořízeném v 7:15, je vidět Bukovec (HLV 373; 1005 m) a mokrá asfaltka na Jizerce. Aktuální teplota byla 2,5 stupně nad nulou. Druhý snímek téhož místa v 8:25 již kvůli hustému sněžení Bukovec neukazuje, teplota klesla o celé 3 stupně.


 

20.04.2007 10:04:55 - Renáta Šašková

V roce 2005 zakrylo rozhlednu na Klínovci lešení slibující brzkou opravu.

V roce 2005 zakrylo rozhlednu na Klínovci (HLV 86; 1244 m) lešení slibující brzkou opravu.

Tomáš Formánek (říjen 2005)

Rozhledna na Klínovci je již nyní opět bez lešení a dále chátrá.

Rozhledna na Klínovci (HLV 86; 1244 m) je již nyní opět bez lešení a dále chátrá.

Tomáš Formánek (duben 2007)

Pokud se před časem zdálo, že se horský hotel a rozhledna na vrcholu Klínovce (HLV 86; 1244 m) v brzké době dočkají opravy a znovuzpřístupnění veřejnosti, dnes je již opět vše jinak.

Lešení, které v roce 2005 zakrylo rozhlednu a bylo příslibem zahajované opravy, je již v současné době opět demontované a rozhledna i hotel dále chátrají. Důvodem je skutečnost, že opravy stávajících objektů by byly podstatně dražší než demolice a výstavba objektů nových.

Zbourání však zatím nebylo povoleno, a tak se zdá, že se čeká na samovolné zřícení. K němu již ostatně brzy některé nejvíce narušené části objektů dospějí...


 

30.01.2007 17:29:23 - Michal Holub

V lednu 2007 vyšla v mělnickém Nakladatelství ROSY Rohlík a syn zcela nová turistická a lyžařská mapa Krušné hory Střed 1:25000.

Oproti několik let staré mapě části Krušných hor v měřítku 1:25000 vydané stejným nakladatelstvím, která zobrazovala pouze nejbližší okolí Klínovce (HLV 86; 1244 m), je u této nové mapy podstatně rozšířeno zobrazené území. Mapa začíná západně od Nejdku, resp. Johanngeorgenstadtu, na jihu zobrazuje i Hroznětín a Ostrov, na východě dosahuje až za Stráž nad Ohří a Kovářskou a na severu v celé délce mapového výřezu přesahuje do Německa, takže jsou na ní zachyceny veškeré tisícimetrové vrcholy české části Krušných hor.

Mapovým podkladem byla zvolena ZM 1:25000 Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního, takže z tisícovkářského hlediska je lokalizace všech tisícimetrových vrcholů na mapě bezproblémová. Všechny tisícovky, vyjma vrcholů Hubertky (HLV 309; 1032 m) a Dub - S vrchol (HLV 367; 1006 m), jsou navíc označeny správnou nadmořskou výškou, název chybí ještě navíc u vedlejších vrcholů Nad Rýžovnou - JZ vrchol (VV 254b; 1044 m) a Nad Rýžovnou - JV vrchol (VV 254a; 1046 m). Naproti tomu jsou v mapě správně označeny obvykle neuváděné vrcholy Smrčina (VV 279a; 1000 m) či Na skalách (VV 180a; 1037 m), dobře je též určen vyšší z dvojice vrcholů Loučné (HLV 333; 1019 m). Nesprávně je naopak v mapě označen výškou 1000 m n.m. Perninský vrch, ačkoli tisícimetrové hranice nedosahuje.

Mapa je zpracována zároveň jako letní turistická i zimní lyžařská a obsahuje veškeré standardní turistické značení. Zadní plnobarevná strana mapy nabízí rozsáhlou fotografickou a textovou část, přičemž veškeré texty jsou uvedeny v češtině a němčině.


 
Výhled z Meluzíny na Fichtelberg.

Výhled z Meluzíny (HLV 194; 1097 m) na Fichtelberg.

Tomáš Formánek (prosinec 2006)

18.01.2007 22:48:56 - Michal Holub

Počasí nám dnes zase jednou předvádí, kdo je na horách (a nejen tam) pánem:

Prudké vichřice a bouře udeřily na Českou republiku od západu. V Krušných horách na Fichtelbergu poblíž Klínovce (HLV 86; 1244 m) dosáhl vítr v nárazech rychlosti 51 m/s, tedy téměř 184 km/h. Kulminaci rychlosti větru zaznamenali meteorologové kolem 22:00, v následujích hodinách by  již měl vítr slábnout. 

Větrná bouře provázená silným deštěm zasáhla také Krkonoše. Na hřebenech přešel déšť postupně do husté chumelenice, během níž však bouřka neochabovala, takže bylo možné spatřit zajímavý úkaz, kdy oblohu během vánice křižovaly blesky.

Bouře a lijáky však sužují celou republiku, například v Orlických horách je na některých tocích vysoká pravděpodobnost dosažení až třetího stupně povodňové aktivity.

Historicky nejprudší poryv větru 190 km/h byl u nás podle internetových stránek Českého hydrometeorologického ústavu dosud zaznamenán v květnu 2002 na Lysé hoře (HLV 48; 1324 m) v Moravskoslezských Beskydech. Rekord však byl dnes v noci překonán na Sněžce (HLV 1; 1603 m), kde nárazy větru dosáhly dle informací ČHMÚ rychlosti 60 m/s, tj. 216 km/h. Na mnoha místech republiky, a v horských oblastech zvláště, zůstávají některé oblasti bez přívodu elektrické energie a odříznuté kvůli popadaným stromům.


 
Schránka na razítko přeshraničního projektu  "Německé krušnohorské Tisícovky".

Schránka na razítko přeshraničního projektu  "Německé krušnohorské Tisícovky".

Renáta Šašková (duben 2003)

10.01.2007 17:38:57 - Tomáš Formánek

Při zdolávání tisícovek v Krušných horách bezpochyby dříve či později naleznete informační panel, na němž je umístěna malá česko-německá informační cedulka a zelená plechová schránka s nezvyklým logem "Tisícovky".

Tyto předměty nepatří k projektu "Tisícovky Čech, Moravy a Slezska", ale jsou součástí  německého přeshraničního projektu  "Krušnohorské tisícovky".

Německý projekt se však nevěnuje zdolávání tisícimetrových vrcholů, ale vybízí k "putování mezi tisícovkami", a to po stanovené trase vedené nejčastěji po zpevněných cestách často i dost daleko od vlastních vrcholů. Navíc německý projekt některé naše krušnohorské tisícovky zcela pomíjí (např. Tetřeví hora (HLV 368; 1006 m) a další), u jiných špatně označuje nejvyšší vrchol tisícovky (např. Dub (VV 367a; 1001 m) a jiné).

Smyslem německého projektu je projít celou trasu mezi krušnohorskými tisícovkami a cestou pomocí kódů odemykat původně uzamčené kovové schránky s razítky. Bohužel však u nás nadále bují vandalismus, takže dříve uzamčené schránky mají až na výjimky vylámané zámky a "vrcholová" razítka jsou ve většině případů rozkradená.

I tento případ tak byl jedním z důvodů, proč jsme se po dlouhém rozvažování nakonec rozhodli v rámci projektu "Tisícovky Čech, Moravy a Slezska" nerozmisťovat na jednotlivé vrcholy žádné cedulky ani razítka, neboť by bohužel většina z nich v krátkém čase zmizela či byla zničena...

Více fotografií k německému projektu naleznete v sekci "Krušnohorské tisícovky".


 
Nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd - Lysá hora a její vedlejší vrchol Malchor od západu z masivu Smrku.

Nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd - Lysá hora (HLV 48; 1324 m) a její vedlejší vrchol Malchor (VV 48a; 1219 m) od západu z masivu Smrku (HLV 72; 1276 m).

Josef Kříž (červen 2003)

03.01.2007 09:21:25 - Tomáš Formánek

Při nahlédnutí do statistik návštěvnosti Tisícovky.cz za celý rok 2006 zjistíme následující zajímavé skutečnosti:

V pořadí nejnavštěvovanějších stránek jednotlivých vrcholů se na prvním místě umístila celkem přesvědčivě Lysá hora (HLV 48; 1324 m) v Moravskoslezských Beskydech (toto upřesnění je důležité, protože stejnojmennou a dokonce vyšší tisícovku máme i v Krkonoších). Na dalších místech se objevují poněkud překvapivě Klínovec (HLV 86; 1244 m) a Šerák (HLV 33; 1351 m) a pětici virtuálně nejnavštěvovanějších tisícovek doplňují Sněžka (HLV 1; 1603 m) a Králický Sněžník (HLV 11; 1424 m).

Nejnavštěvovanější stránka s nabídkou výletu je „Okolím Pohoří na Šumavě“ (Novohradské hory) následovaná trasami „Na nejzápadnější tisícovku ČR“ (Krušné hory), „Dlouhé stráně a okolní tisícovky“ (Hrubý Jeseník), „Na nejvyšší horu ČR“ (Krkonoše) a „Východní tisícovky“ (Krušné hory).

Mezi nejvyhledávanější produkty v e-obchodě se zařadily skládací mapa Tisícovky, kniha Výlety po tisícimetrových vrcholech České republiky, pexeso Tisícovky, cyklistická větrovka O2-Rainwear a nesmeky Get-A-Grip Advanced.

Nejnavštěvovanější stránkou ze všech ostatních sekcí se stala stránka Nepřístupné Boletice.


 
Plešivec a Abertamy z vrcholu Zaječí hory.

Plešivec (HLV 312; 1028 m) a Abertamy z vrcholu Zaječí hory (HLV 358; 1010 m).

Petr Havránek (srpen 2005)

12.12.2006 15:35:04 - Tomáš Tisovský

Sdružení obcí Abertamy a Merklín připravuje výstavbu rozsáhlého lyžařského areálu na Plešivci (HLV 312; 1028 m) v Krušných horách. Více podrobností o tomto záměru je možné získat z úvodní studie "Lyžařský areál Plešivec" (soubor .pdf, velikost 3,08 Mb), kterou obce nechaly vypracovat, a která je od 16.8.2006 vystavena na oficiálních stránkách obce Abertamy ObecAbertamy.cz (adresa má být funkční jen do 31.12.2006) a poté snad i na nové adrese Abertamy.eu (adresa má být údajně funkční od 1.1.2007).

Z hlediska našich tisícovek se sice ve studii objevují některé zásadní nepřesnosti (Plešivec je například autory studie označen za druhý nejvyšší vrchol české strany Krušných hor), ale o rozsahu lyžařského areálu si z této dokumentace lze udělat poměrně jasnou představu: na svazích Plešivce (HLV 312; 1028 m) vznikne řada sjezdových tratí (obtížnost od dětské až po černou) a pod sjezdovkami i četné obslužné objekty. Dále samozřejmě vznikne i několik parkovišť s kapacitou více než tisíc míst a s možností dalšího rozšiřování. Areál by se tak měl dle představ autorů stát po Klínovci (HLV 86; 1244 m) druhým nejvýznamnějším lyžařským střediskem Krušných hor. Je ovšem otázkou, nakolik je tento projekt v souladu se zájmy přírody...

(V průběhu prosince jsme informovali celkem o čtyřech plánovaných lyřařských areálech, a to na Plešivci (HLV 312; 1028 m) v Krušných horách, na Smrku (HLV 166; 1124 m) v Jizerských horách, Javoru (HLV 383; 1002 m) a Vlašském vrchu (HLV 302; 1038 m) v Krkonoších a Špičáku (HLV 103; 1221 m), Smrčině (HLV 43; 1332 m) a přilehlých tisícovkách na Šumavě.)


 
Vrchol Ještědu s charakteristickou siluetou telekomunikační věže.

Vrchol Ještědu (HLV 344; 1012 m) s charakteristickou siluetou telekomunikační věže.

Renáta Šašková (srpen 2003)

26.10.2006 17:40:35 - Tomáš Formánek

Pokud se v nadcházející zimní sezóně nechystáte na naše hory pouze s běžkami či sněžnicemi, ale kromě zdolávání tisícovek občas podlehnete i svodům sjezdového lyžování, možná vás zaujme článek, který byl dnes zveřejněn na serveru iDnes.cz. Celý text článku včetně řady fotografií (zobrazujících však spíše než tisícimetrové vrcholy lyžaře na sjezdovkách či vlecích) je možné shlédnout přímo na stránkách serveru iDnes.cz v sekci České hory drahé jako Alpy, na Ještědu zaplatíte 590 Kč.

Článek přináší informace o cenách lyžování v našich horských střediscích v nadcházející zimní sezóně 2006/2007, a to např. v Krušných horách na Klínovci (HLV 86; 1244 m), v Ještědsko-kozákovském hřbetu na Ještědu (HLV 344; 1012 m), v Krkonoších v Harrachově na Čertově hoře (HLV 330; 1021 m), v Rokytnici nad Jizerou na Lysé hoře (HLV 35; 1344 m), v Horních Mísečkách a ve Špindlerově Mlýně na Medvědíně (HLV 90; 1235 m) a na Pláních - Přední Planině (HLV 119; 1198 m), v Černém Dole na Špičáku (HLV 390; 1001 m), v Jánských lázních na Černé hoře (HLV 59; 1300 m)..., v Moravskoslezských Beskydech na Javorovém (HLV 308; 1032 m), na Šumavě na Špičáku (HLV 116; 1205 m) atd.


 

Zobrazeno 11 - 20 z 20 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group