Třístoličník (HLV 58; 1302 m)

Třístoličník: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Související odkazy: Adamova hora | Basumský hřeben | Blatný vrch | Bobík | Boubín | Břemeno | Březník | Březová hora | Bukovec | Černá hora | Černá stěna | Černý les | Čertův vrch | Červený vrch | Debrník | Dlouhý hřbet | Dolní Ždánidla | Doupná hora - SV vrchol I | Doupná hora - SV vrchol II | Dřevěná hůl | Habr | Helmwald | Hole | Holý vrch | Homole | Homole | Hraničník | Hrb | Hůrecký vrch | Huťská hora | Hvězda  | Hvězdáře | Hvězdná | Hvězdná - JV vrchol | Hvozd | Hvozd - J vrchol | Chlum | Chlustov | Churáňov | Javorná | Javorník | Jedlová | Jedlová | Jelení hora | Jelení hora - Z vrchol | Jelení kaliště | Jelení slať - S vrchol | Jelenská hora | Jezerní hora | Jezerní hora - S vrchol | Jezernice | Kamenáč | Kamenitý vrch | Kamenná | Kamenná hora | Kapraď | Kapradinec - J vrchol | Knížecí stolec | Kochánovský vrch | Koňský vrch | Kopka | Kostelní vrch | Kostelní vrch - J vrchol | Královský kámen | Křemelná | Křemenná | Kupa | Lapka | Liščí hora | Lysá | Malá Mokrůvka | Malý Bobík | Malý Prenet | Malý Špičák | Medvědí hora - J vrchol | Medvědí vrch | Modravská hora | Můstek | Můstek - Z vrchol I | Na skále | Nad Bučinou | Nad Bukovou slatí | Nad Hospodárnicí | Nad Latschensee | Nad myslivnou | Nad myslivnou | Nad myslivnou - S vrchol | Nad Pasekou | Nad plesem | Nad Rakouskou cestou | Nad Rakouskou loukou | Nad Roklanským potokem | Nad Šindlovem | Nad Šmauzy | Nad Vískou   | Nad Vískou - JV vrchol I | Oblík | Obrovec | Obrovec - JV vrchol | Orel | Ostrý | Pancíř | Pažení | Perník | Plechý | Polecký vrch | Polední vrch | Poledník | Polom | Polom - JV vrchol | Pomezní vrch | Pomezný | Popelná hora - J vrchol | Popelná hora - S vrchol | Prenet | Přední Mlynářská slať | Přilba | Radvanovický hřbet - JZ vrchol I | Radvanovický hřbet - JZ vrchol II | Skalka | Skalky   | Skalky | Skalnatý hřbet | Skalnatý hřbet - V vrchol | Sklářský vrch | Smrčina | Smrčina - S vrchol | Sokol | Solovec | Spálený | Stolová hora | Stolová hora - JZ vrchol | Stožec | Stráž | Strážný | Strážný - S vrchol | Studená hora | Studničná | Suchá hora  | Suchá hora - SZ vrchol | Svaroh | Svatý Jan  | Svatý Tomáš | Světlá hora | Špičák | Špičák | Špičák | Špičník | Tetřev | Tok  | Trojmezná | Třístoličník | U tří jedlí | V koutě | V oboře | V pařezí | Valy | Včelenský vrch | Ve svahu | Velká Mokrůvka | Velký Kokrháč | Velký Plešný | Větrný | Větřín | Vítkův kámen | Vlčí kámen | Vyhlídka | Vysoký hřbet | Vysoký hřeben | Vysoký stolec | Výška | Zahrádky | Zámecký les | Zátoňská hora | Zátoňská hora - SV vrchol | Zlatovec | Ždánidla | Ždánov | Žďárecká hora | Žlebský kopec | Žlíbský vrch

 
Bavorská turistická chata na vrcholu Třístoličníku.

Bavorská turistická chata na vrcholu Třístoličníku (HLV 58; 1302 m).

Petr Havránek (červen 2005)

Lokalita: Celek: IB-1 Šumava; podcelek: IB-1C Trojmezenská hornatina; okrsek: IB-1C-2 Plešská hornatina; podokrsek: IB-1C-2a Plešský hřbet

Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 48°46´50˝ s.š., 13°48´16˝ v.d.;
S-42: 5406050 X, 3412260 Y

Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /32-14-08; SHOCart /35; KČT /66

Dostupnost: D1 (snadná dostupnost)

Objekty a vybavenost na vrcholu: turistický hraniční přechod.

 

Popis vrcholu

Německy Dreisesselberg. Zaoblený vrchol 5,5 km jižně od Nového Údolí, na hranicích s Německem. Součást výrazného strukturního hřbetu, státní hranice se zde prudce lomí a hřeben pokračuje na německé straně až k vrcholu Hochstein (1 332 m n. m., též Hohenstein, česky Vysoký kámen). Jak se v Řivnáčově průvodci po Šumavě z roku 1883 píše:“Na vrcholu hory Třístoličné zvedají se tři mohutné, z ohromných balvanů žuly hrubozrné složené skály sedadlům podobné, od nichž hora jméno obdržela.“ Bohužel všechny tři jsou na německé straně. Nejvyšší bod na naší straně je roh hranice ve výšce 1 302 m n. m. Je zde však zřízen turistický hraniční přechod (doporučujeme cestovní pas), takže lze navštívit vyhlídkové skály a horský hotel. Vrchol je zalesněn smrčinou.

Popis přístupu

Přístup po červené turistické značce z Nového Údolí na Plechý (HLV 21; 1378 m). Výstup je orientačně nenáročný, fyzicky však obtížný, na 7 km je převýšení 500 m. Nejvyšší bod je v lomu hranice u mezníku č. 14.

 

Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu

Pohled od Ptačích skal na hlavní hřeben Šumavy, na Třístoličník a bavorský Hochstein.

Pohled od Ptačích skal (VV 24a; 1285 m) na hlavní hřeben Šumavy, na Třístoličník (HLV 58; 1302 m) a bavorský Hochstein.

Petr Havránek (červenec 2020)

Výhled z tisícovky Nad Rakouskou loukou k západu.

Výhled z tisícovky Nad Rakouskou loukou (HLV 24; 1373 m) k západu.

Tomáš Formánek (říjen 2019)

Výhled z Třístoličníku k východu.

Výhled z Třístoličníku (HLV 58; 1302 m) k východu.

Tomáš Formánek (říjen 2019)

 

Přidat fotografii  |  Další fotografie vrcholu (46)

 

Výběr z nově přidaných informací o vrcholu

27.12.2010 13:41:02 - Tomáš Formánek

Zřejmě první zimní přechod Šumavy v roce 1923

V zimním čísle 04/2010 časopisu Vítaný host na Šumavě a v Českém lese je kromě mnoha jiných zajímavých článků otištěn i text Emila Kintzla popisující zřejmě první zimní přejezd Šumavy na lyžích, který v roce 1923 uskutečnili hajný Otto Paleczek a jeho bratranec, fotografický asistent Karel Paleczek.

Během dvou týdnů urazili oba muži téměř dvě stě kilometrů na starých dřevěných a velmi těžkých lyžích, přičemž téměř celou cestu se probojovávali zasněženým volným terénem bez jediné upravené stopy, s těžkou fotografickou výbavou v batohu na zádech (místo malých a lehkých kompaktů či zrcadlovek s miniaturními paměťovými kartami tehdy po celou dobu museli nést rozměrný fotografický přístroj se stativem a dalším příslušenstvím a především zásobu skleněných desek pro snímání jednotlivých snímků).

V průběhu cesty vystoupali oba lyžaři na řadu šumavských tisícovek, včetně těch úplně nejvyšších, a nasnímali množství fotografií, které si u Karla Paleczka objednal Německý kulturní spolek.

Další zajímavosti si můžete přečíst přímo v časopise Vítaný host či na internetových stránkách vydavatele časopisu nakladatelství RegionAll - Hana Voděrová www.vitanyhost.cz.

 
Pohled z vrcholu Plechého na vrchol Nad Rakouskou loukou. Vpravo při mrtvém lese je hraniční česko-rakouská stezka. V ČR mrtvý les dosud stojí.

Pohled z vrcholu Plechého (HLV 21; 1378 m) na vrchol Nad Rakouskou loukou (HLV 24; 1373 m). Vpravo při mrtvém lese je hraniční česko-rakouská stezka. V ČR mrtvý les dosud stojí.

Petr Havránek (srpen 2009)

25.10.2009 16:15:43 - Petr Havránek

Odlesnění vrcholu Plechého

Přelomovým momentem na Šumavě i v jiných našich horách byla noc z 18. na 19. ledna 2007, kdy udeřil orkán Kyrill. Obří polomy zcela změnily vzhled krajiny hlavně v nejvyšších partiích hor.

Při srovnání fotografií ale vidíme, že na vrcholu Plechého (HLV 21; 1378 m) došlo k největšímu odlesnění až po orkánu, zřejmě v posledním roce. Jistě k tomu značně přispělo pokračující odumření smrkového lesa způsobené kůrovcovou kalamitou.

V létě letošního roky bylo možné vidět na hlavním hřebeni Šumavy západně od Plechého (HLV 21; 1378 m) prakticky holou a bezlesou krajinu. Na české, severní straně hřebene je krajina ponechána bez těžby spontánní obnově lesa, zatímco na rakouské, jižní straně je podle četných pařezů zřejmé vytěžení odumřelého lesa i v nejvyšších partiích.

Vrchol Plechého.

Vrchol Plechého (HLV 21; 1378 m).

Renáta Šašková (červenec 2007)

Vrchol Plechého.

Vrchol Plechého (HLV 21; 1378 m).

Renáta Šašková (červenec 2007)

Na vrcholu Plechého.

Na vrcholu Plechého (HLV 21; 1378 m).

Renáta Šašková (červenec 2007)

Pomník Adalberta Stiftera na úbočí Plechého.

Pomník Adalberta Stiftera na úbočí Plechého (HLV 21; 1378 m).

Petr Havránek (červenec 2004)

Současná značně odlesněná podoba okolí Stifterova pomníku na svahu Plechého.

Současná značně odlesněná podoba okolí Stifterova pomníku na svahu Plechého (HLV 21; 1378 m).

Petr Havránek (srpen 2009)

Nezvykle odlesněné je nyní i okolí Stifterova pomníku na svahu Plechého.

Nezvykle odlesněné je nyní i okolí Stifterova pomníku na svahu Plechého (HLV 21; 1378 m).

Petr Havránek (srpen 2009)

Odumřelý les a Plešné jezero pod Plechým.

Odumřelý les a Plešné jezero pod Plechým (HLV 21; 1378 m).

Petr Havránek (srpen 2009)

Vrcholová skála Plechého.

Vrcholová skála Plechého (HLV 21; 1378 m).

Petr Havránek (srpen 2009)

Odlesněný vrchol Plechého.

Odlesněný vrchol Plechého (HLV 21; 1378 m).

Petr Havránek (srpen 2009)

 
Pohled na hřeben Smrčiny a Hraničníku přes lipenské jezero od Hruštic.

Pohled na hřeben Smrčiny (HLV 43; 1332 m) a Hraničníku (HLV 68; 1282 m) přes lipenské jezero od Hruštic.

Petr Havránek (červen 2004)

05.08.2008 22:07:37 - Petr Havránek

Výlety do uzavřených oblastí NP Šumava

Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava připravila pro léto roku 2008 výjimečnou akci. Se svolením nadřízeného orgánu povolila výjimku a pod heslem "S průvodci do šumavské divočiny" a "Na návštěvě v území domova zvířat" organizuje výlety malých skupin turistů s profesionálním průvodcem do uzavřených oblastí I. zón Národního parku.

V období od 1. srpna do 31. října 2008 vypsala správa NP celkem 41 termínů pro výlety do pěti oblastí Národního parku Šumava. Je tak možné navštívit: 1. kaňon řeky Křemelné, 2. Vltavský luh, 3. prales na Trojmezné, 4. horské lesy na Smrčině a 5. oblast domova tetřeva na Modravských pláních.

Akci představuje na webových stránkách NP Šumava (www.npsumava.cz) článek Mgr. Josefa Štemberka. Výletů se může zúčastnit omezený počet turistů, v počtu 8-15 lidí podle konkrétní lokality. Účast na výletu je placená, úhrada se pohybuje od 120,- do 300,- Kč/osobu. Výlety jsou deklarovány většinou jako vysoce fyzicky náročné, konají se za každého počasí a nejsou doporučeny slabším turistům a dětem. Délka výletů se pohybuje od několika až do 25 km a doba od 3 do 10 hodin. Účast na všech výletech je nutné předem objednat v jednotlivých informačních střediscích NP Šumava telefonicky a také předem zaplatit (teprve potom je rezervace platná).

Historický hraniční kámen na bavorské hranici mezi Velkou Mokrůvkou a Luzným.

Historický hraniční kámen na bavorské hranici mezi Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m) a Luzným.

Petr Havránek (červenec 2006)

Z hlediska projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska je většina oblastí vzhledem k dostupnosti tisícimetrových vrcholů méně zajímavá: v oblasti Křemelné (HLV 164; 1125 m) není výlet směrován na vrchol, a ten je dostupný bez omezení, v oblasti Vltavského luhu nejsou tisícimetrové vrcholy, v oblasti Trojmezné (HLV 30; 1361 m) a Smrčiny (HLV 43; 1332 m) je většina vrcholů dostupná po turistické značce (mimo Smrčiny - S vrcholu (HLV 57; 1304 m) a Kopky (HLV 173; 1119 m)).

Zajímavá může být oblast Modravských plání, kde NP Šumava organizuje dvě trasy výletů: první z Kvildy přes Bučinu na Luzný, dále do Březníku a Modravy. Druhá trasa vede z Modravy do Javoří Pily, bavorského Hochschachtenu, na Poledník (HLV 52; 1315 m) a opět přes Javoří Pilu na Modravu. U obou těchto tras je možné, že budou procházet přes tisícimetrové vrcholy (Malou Mokrůvku (HLV 44; 1330 m) a Velkou Mokrůvku (HLV 25; 1370 m), event. Nad Latschensee (HLV 140; 1163 m) a jeho vedlejší vrcholy Nad Latschensee - JV vrchol (VV 140a; 1116 m), Smrkový vrch (VV 140b; 1112 m) a Smrkový vrch - V vrchol (VV 140c; 1088 m), nebo Nad Roklanským potokem (HLV 155; 1133 m)).

I kdyby definované a fixní trasy přes tisícometrové vrcholy neprocházely, určitě by bylo zajímavé se výletů zúčastnit a na tisícovky se alespoň zblízka podívat. Bohužel trasa na Modravské pláně byla již 2. srpna prakticky na všechny termíny obsazená.

 

Přidat informaci  |  Další informace o vrcholu (1)

 

Související výlety

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group