Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Zaječí hora (HLV 358; 1010 m)
Zaječí hora: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci
Související odkazy: Blatenský vrch | Božídarský Špičák | Dub - S vrchol | Hubertky | Klínovec | Loučná | Macecha | Meluzína | Nad Rýžovnou | Perninský vrch | Plešivec | Tetřeví hora | Vysoká seč | Zaječí hora
Zaječí hora (HLV 358; 1010 m) z úbočí Blatenského vrchu (HLV 279; 1043 m).
Renáta Šašková (duben 2003)
Lokalita: Celek: IIIA-2 Krušné hory; podcelek: IIIA-2A Klínovecká hornatina; okrsek: IIIA-2A-1 Přebuzská hornatina; podokrsek: IIIA-2A-1d Zaječská hornatina
Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 50°23´24˝ s.š., 12°43´22˝ v.d.
Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /01-43-22; SHOCart /6; KČT /4
Dostupnost: D2 (středně obtížná dostupnost)
Objekty a vybavenost na vrcholu: geodetický bod, poblíž vrcholu turistický přístřešek a posed
Popis vrcholu
Zaječí hora, někdy též nazývaná Zaječí vrch, nejvyšší vrchol Přebuzské hornatiny. Nachází se tři kilometry severně od Nových Hamrů, nejzápadnější tisícovka České republiky. Jedná se o žulový suk ve tvaru kupy s plochým temenem. Vrchol je zalesněn smrkem, s četnými pasekami a částečnými výhledy, které ovšem postupně zarůstají. Na vrcholové plošině se vyskytují četné valy z kamenů, hlíny a zbytků pařezů, jež jsou pozůstatkem po plošné těžbě dřeva na konci 20. století. Tyto nepůvodní útvary na některých místech převyšují původní nejvyšší přirozený bod, který leží přímo u geodetického bodu. Poblíž vrcholu se nachází posed.
Popis přístupu
Přístup ze silnice Nové Hamry – Horní Blatná, ze které odbočíme na Bučinskou cestu (asfaltová silnička se značenou cyklotrasou, v zimě též hlavní krušnohorská lyžařská magistrála). V nejvyšším místě cesty (u turistického přístřešku) odbočíme vpravo po neznačené lesní cestě, která nás přibližně po 250 metrech přivede k vrcholu. Orientačně středně náročné.
Poznámka
Mapa širšího okolí vrcholu Zaječí hora (HLV 358; 1010 m). V mapě jsou zvýrazněny četné pásy kamení, hlíny a pařezů (hnědá barva), rozlišen vyšší a nižší les, aktuální cestní síť a bodové prvky (posedy, přistřešek). V nejvyšší části jsou pak označeny zaměřené body při geodetickém měření z 20.8.2010.
Michal Holub (srpen 2010)
Geodetické měření Zaječí hory
V pátek 20. srpna 2010 bylo týmem Tisícovky.cz provedeno podrobné geodetické zaměření vrcholové části Zaječí hory (HLV 358; 1010 m) s cílem zjistit přesnou polohu nejvyššího místa.
Geodetický bod je umístěn v nejvyšší části a má výšku 1008.50 m, přičemž nad přirozený terén vyčnívá o cca 0.2 m. V blízkém i vzdálenějším okolí se ovšem vyskytují četné zarostlé hromady (převážně v podobě pásů) z kamení, hlíny a pařezů, shrnuté více jak před 15 lety z odlesněného povrchu (na mapce vyznačeny hnědě). Relativní výška hromad kolísá mezi 1-2 metry, výjimečně jsou i trochu vyšší.
Dle našeho názoru se sice mohou zemní valy stále lehce slehávat a jejich původ není úplně "košer", ovšem určitě v nejbližších desetiletích nezmizí a tak jejich vrcholky můžeme brát jako relevantní pro určení výšky.
V okolí geodetického bodu jsme tedy proměřili celkem 5 takovýchto elevací, které jsou v rámci temene Zaječí hory (HLV 358; 1010 m) nejvýše položené (všechny do 50 m od geodetického bodu).
Mapa vrcholové části naší nejzápadnější tisícovky Zaječí hory (HLV 358; 1010 m) se zobrazením výsledků geodetického měření provedeného 20.8.2010.
Michal Holub (srpen 2010)
Původně odhadovaná hromada na JZ se nakonec ukázala až jako výškově čtvrtá v pořadí, nejvyšší místo leží naopak od bodu na sever a dosahuje nadmořské výšky 1009.70 m. Je hned u hlavní cesty, před odbočením pěšiny k jihozápadu (souřadnice WGS-84 N 50° 23´ 23.9´´, E 12° 43´ 21.8´´).
Ostatní elevace přesáhly 1009 m, rozdíl je opravdu v řádech několika málo decimetrů a pouhým okem se rozlišit nedají. Na mapce vrcholu jsou vyznačeny hlavní změřené údaje (kromě hromad je vyznačeno i rozlišení vyššího a nižšího lesa) včetně polohy nejvyššího místa.
Hodnota 1009.70 m, (po zaokrouhlení 1009.7 m, resp. 1010 m), bude nově udávána jako výška naší nejzápadnější tisícovky.
Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu
Za deset let smrky na Zaječí hoře (HLV 358; 1010 m) přece jen povyrostly.
Jindřich Preis (květen 2013)
Posed ve vrcholové části Zaječí hory (HLV 358; 1010 m).
Jindřich Preis (květen 2013)
Vrcholová partie Zaječí hory (HLV 358; 1010 m).
Jindřich Preis (květen 2013)
Přidat fotografii | Další fotografie vrcholu (43)
Výběr z nově přidaných informací o vrcholu
Sokol (HLV 80; 1253 m). Pohled z Horního Antýglu.
Vladimír Grančay (květen 2009)
24.11.2019 08:48:30 - Tomáš Formánek
Kompletní zdolání všech našich tisícovek
23. listopadu 2019 jsme dostali mail od pana Vladimíra Grančaye, ve kterém nám jako úplně první tisícovkář oznamuje úspěšné završení dlouhodobého cíle - zdolání všech našich tisícimetrových vrcholů!
Moc gratulujeme a přejeme pevné zdraví a hodně dalších vydařených výšlapů nejen na tisícovky!
Dobrý den, rád bych poprosil o aktualizaci a zaevidování nového počtu zdolaných hlavních a vedlejších tisícimetrových vrcholů: HLV - 396 VV - 188.
Vladimír Grančay se svými souputníky na vrcholu tisícovky Nad Rakouskou cestou (HLV 395; 1054 m), kde dne 23. listopadu 2019 jako vůbec první tisícovkář završil dlouhodobý cíl zdolání všech našich tisícovek!
(listopad 2019)
Ano, po více jak třinácti letech se mi podařilo vystoupat na všechny tisícimetrové vrcholy naší vlasti. Zprvu jsem vůbec nepomyslel na to, že bych se o něco takového pokusil. Je pravda, že mám pár přátel, kteří byli i mými spolužáky a s těmi pořádám měsíc co měsíc výšlapy, především po Šumavě a Šumavském podhůří. Společně s nimi jsem si kdysi stanovil dlouhodobý cíl - zdolat všechny tisícimetrové vrcholy na Šumavě a jejím podhůří. Tak, jak roky plynuly a tisícovky přibývaly, začala mi být Šumava "malá". Postupně jsem navštěvoval i jiná pohoří a vrcholy v nich systematicky zdolával.
S tisícimetrovými (a nejen těmito) vrcholy určitě nekončím. Tak jen aby byl člověk zdravý.
Zdraví a příjemné dny Vám přeje Vladimír Grančay
Mapa širšího okolí vrcholu Zaječí hora (HLV 358; 1010 m). V mapě jsou zvýrazněny četné pásy kamení, hlíny a pařezů (hnědá barva), rozlišen vyšší a nižší les, aktuální cestní síť a bodové prvky (posedy, přistřešek). V nejvyšší části jsou pak označeny zaměřené body při geodetickém měření z 20.8.2010.
Michal Holub (srpen 2010)
17.04.2012 13:39:39 - Václav Loužil
Nezvyšujme Zaječí horu
Souhlasím s Janem Voráčkem (7.9.2010) ohledně ponechání původní výšky Zaječí hory (HLV 358; 1010 m). Problémem zde jsou uměle navršené valy. Nesouhlasím s názorem Tisícovky.cz, že „…v budoucnu nelze předpokládat jejich opětovné rozhrnování.“
Valy byly vytvořeny přibližně před 25-30ti lety a důvodem jejich vzniku bylo snadnější a rychlejší zalesnění rozsáhlých kalamitních ploch, vzniklých vytěžením odumírajících lesních porostů vlivem exhalací, zčásti i napadených kůrovcem. Tato „buldozerová“ akce se též zdůvodňovala překyselením svrchního půdního horizontu.
Bohužel pro následný lesní porost jsou nedostupné cenné živiny, shrnuté právě v těchto valech, což se dříve či později projeví na jeho dalším růstovém vývoji.
Jako lesník s více než 35tiletou praxí (avšak bez rozhodovací pravomoci) se za nezabránění takovémuto nakládání s lesní půdou hluboce stydím.
V dnešní době, bohužel pouze v ojedinělých případech, již dochází k opětovnému rozhrnování jednotlivých valů, či k odvozu zeminy z nich pro jiné účely. Původní geodetický bod doufám v pohodě odolá i v budoucnu.
Poznámka Tisícovky.cz
Zcela souhlasíme, že vytváření uměle navršených valů bylo pro lesní porosty a přírodu obecně škodlivé. Rovněž plně respektujeme názor upřednostňující nezvyšování nadmořské výšky vrcholů kvůli takovýmto uměle vytvořeným valům.
Na druhou stranu dle našeho názoru platí důvody popsané v reakci Tisícovky.cz k příspěvku Jana Voráčka ze dne 7.9.2010, zejména že běžný návštěvník již v současné době staré valy od přirozeného terénu nezlišuje.
Samozřejmě jsme ale připraveni vrchol Zaječí hory znovu přeměřit v případě, že by v budoucnu došlo k revitalizaci vrcholu a opětovnému rozrhnutí starých valů.
Krušné hory a Krušnohorská lyžařská magistrála: nově zprovozněná online mapa strojově upravovaných běžkařských tras (ilustrační náhled: stav 28.1.2012, 9:00; zdroj: http://gis.kr-karlovarsky.cz/klm/).
28.01.2012 09:54:51 - Tomáš Formánek
Online mapa upravených bežkařských tras Krušné hory
Karlovarský kraj spustil před několika dny novou internetovou aplikaci pro příznivce běžeckého lyžování, která sleduje aktuální upravenost tratí v Krušných horách.
Aplikace zatím funguje ve zkušebním provozu a lze ji nalézt na adrese http://gis.kr-karlovarsky.cz/klm/. Vedení kraje plánuje, že pokud se aplikace osvědčí, budou přibývat další trasy, které by postupně pokryly celou oblast Krušných hor a výhledově i oblast Slavkovského lesa, Českého lesa a Smrčin.
Systém zatím není nastaven tak, že by jednotliví rolbaři průběžně posílali svou GPS polohu, ale po úpravě své trasy pošlou SMS. Trasa se pak v aplikaci vybarví zelenou barvou, která značí aktuální provedení úprav. Mapa pak postupně mění u tras barvu v závislosti na době, jež uplynula od poslední úpravy stopy.
Dle provozovatele systému je v aplikaci možné vybranou běžeckou trasu změřit, obrázek si vytisknout, eventuálně prohlédnout si trasu nad ortofomapou.
Přidat informaci | Další informace o vrcholu (10)