Zaječí hora (HLV 358; 1010 m)

Zaječí hora: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Související odkazy: Blatenský vrch | Božídarský Špičák | Dub - S vrchol | Hubertky | Klínovec | Loučná | Macecha | Meluzína | Nad Rýžovnou | Perninský vrch | Plešivec | Tetřeví hora | Vysoká seč | Zaječí hora

 
Zaječí hora z úbočí Blatenského vrchu.

Zaječí hora (HLV 358; 1010 m) z úbočí Blatenského vrchu (HLV 279; 1043 m).

Renáta Šašková (duben 2003)

Lokalita: Celek: IIIA-2 Krušné hory; podcelek: IIIA-2A Klínovecká hornatina; okrsek: IIIA-2A-1 Přebuzská hornatina; podokrsek: IIIA-2A-1d Zaječská hornatina

Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 50°23´24˝ s.š., 12°43´22˝ v.d.

Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /01-43-22; SHOCart /6; KČT /4

Dostupnost: D2 (středně obtížná dostupnost)

Objekty a vybavenost na vrcholu: geodetický bod, poblíž vrcholu turistický přístřešek a posed

 

Popis vrcholu

Zaječí hora, někdy též nazývaná Zaječí vrch, nejvyšší vrchol Přebuzské hornatiny. Nachází se tři kilometry severně od Nových Hamrů, nejzápadnější tisícovka České republiky. Jedná se o žulový suk ve tvaru kupy s plochým temenem. Vrchol je zalesněn smrkem, s četnými pasekami a částečnými výhledy, které ovšem postupně zarůstají. Na vrcholové plošině se vyskytují četné valy z kamenů, hlíny a zbytků pařezů, jež jsou pozůstatkem po plošné těžbě dřeva na konci 20. století. Tyto nepůvodní útvary na některých místech převyšují původní nejvyšší přirozený bod, který leží přímo u geodetického bodu. Poblíž vrcholu se nachází posed.

Popis přístupu

Přístup ze silnice Nové Hamry – Horní Blatná, ze které odbočíme na Bučinskou cestu (asfaltová silnička se značenou cyklotrasou, v zimě též hlavní krušnohorská lyžařská magistrála). V nejvyšším místě cesty (u turistického přístřešku) odbočíme vpravo po neznačené lesní cestě, která nás přibližně po 250 metrech přivede k vrcholu. Orientačně středně náročné. 

Poznámka

Mapa širšího okolí vrcholu Zaječí hora. V mapě jsou zvýrazněny četné pásy kamení, hlíny a pařezů (hnědá barva), rozlišen vyšší a nižší les, aktuální cestní síť a bodové prvky (posedy, přistřešek). V nejvyšší části jsou pak označeny zaměřené body při geode

Mapa širšího okolí vrcholu Zaječí hora (HLV 358; 1010 m). V mapě jsou zvýrazněny četné pásy kamení, hlíny a pařezů (hnědá barva), rozlišen vyšší a nižší les, aktuální cestní síť a bodové prvky (posedy, přistřešek). V nejvyšší části jsou pak označeny zaměřené body při geodetickém měření z 20.8.2010.

Michal Holub (srpen 2010)

Geodetické měření Zaječí hory

V pátek 20. srpna 2010 bylo týmem Tisícovky.cz provedeno podrobné geodetické zaměření vrcholové části Zaječí hory (HLV 358; 1010 m) s cílem zjistit přesnou polohu nejvyššího místa.

Geodetický bod je umístěn v nejvyšší části a má výšku 1008.50 m, přičemž nad přirozený terén vyčnívá o cca 0.2 m. V blízkém i vzdálenějším okolí se ovšem vyskytují četné zarostlé hromady (převážně v podobě pásů) z kamení, hlíny a pařezů, shrnuté více jak před 15 lety z odlesněného povrchu (na mapce vyznačeny hnědě). Relativní výška hromad kolísá mezi 1-2 metry, výjimečně jsou i trochu vyšší.

Dle našeho názoru se sice mohou zemní valy stále lehce slehávat a jejich původ není úplně "košer", ovšem určitě v nejbližších desetiletích nezmizí a tak jejich vrcholky můžeme brát jako relevantní pro určení výšky.

V okolí geodetického bodu jsme tedy proměřili celkem 5 takovýchto elevací, které jsou v rámci temene Zaječí hory (HLV 358; 1010 m) nejvýše položené (všechny do 50 m od geodetického bodu).

Mapa vrcholové části naší nejzápadnější tisícovky Zaječí hory se zobrazením výsledků geodetického měření provedeného 20.8.2010.

Mapa vrcholové části naší nejzápadnější tisícovky Zaječí hory (HLV 358; 1010 m) se zobrazením výsledků geodetického měření provedeného 20.8.2010.

Michal Holub (srpen 2010)

Původně odhadovaná hromada na JZ se nakonec ukázala až jako výškově čtvrtá v pořadí, nejvyšší místo leží naopak od bodu na sever a dosahuje nadmořské výšky 1009.70 m. Je hned u hlavní cesty, před odbočením pěšiny k jihozápadu (souřadnice WGS-84 N 50° 23´ 23.9´´, E 12° 43´ 21.8´´).

Ostatní elevace přesáhly 1009 m, rozdíl je opravdu v řádech několika málo decimetrů a pouhým okem se rozlišit nedají. Na mapce vrcholu jsou vyznačeny hlavní změřené údaje (kromě hromad je vyznačeno i rozlišení vyššího a nižšího lesa) včetně polohy nejvyššího místa.

Hodnota 1009.70 m, (po zaokrouhlení 1009.7 m, resp. 1010 m), bude nově udávána jako výška naší nejzápadnější tisícovky.

 

Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu

Za deset let smrky na Zaječí hoře přece jen povyrostly.

Za deset let smrky na Zaječí hoře (HLV 358; 1010 m) přece jen povyrostly.

Jindřich Preis (květen 2013)

Posed ve vrcholové části Zaječí hory.

Posed ve vrcholové části Zaječí hory (HLV 358; 1010 m).

Jindřich Preis (květen 2013)

Vrcholová partie Zaječí hory.

Vrcholová partie Zaječí hory (HLV 358; 1010 m).

Jindřich Preis (květen 2013)

 

Přidat fotografii  |  Další fotografie vrcholu (43)

 

Výběr z nově přidaných informací o vrcholu

Mapa širšího okolí vrcholu Zaječí hora. V mapě jsou zvýrazněny četné pásy kamení, hlíny a pařezů (hnědá barva), rozlišen vyšší a nižší les, aktuální cestní síť a bodové prvky (posedy, přistřešek). V nejvyšší části jsou pak označeny zaměřené body při geode

Mapa širšího okolí vrcholu Zaječí hora (HLV 358; 1010 m). V mapě jsou zvýrazněny četné pásy kamení, hlíny a pařezů (hnědá barva), rozlišen vyšší a nižší les, aktuální cestní síť a bodové prvky (posedy, přistřešek). V nejvyšší části jsou pak označeny zaměřené body při geodetickém měření z 20.8.2010.

Michal Holub (srpen 2010)

17.04.2012 13:39:39 - Václav Loužil

Nezvyšujme Zaječí horu

Souhlasím s Janem Voráčkem (7.9.2010) ohledně ponechání původní výšky Zaječí hory (HLV 358; 1010 m). Problémem zde jsou uměle navršené valy. Nesouhlasím s názorem Tisícovky.cz, že „…v budoucnu nelze předpokládat jejich opětovné rozhrnování.“

Valy byly vytvořeny přibližně před 25-30ti lety a důvodem jejich vzniku bylo snadnější a rychlejší zalesnění rozsáhlých kalamitních ploch, vzniklých vytěžením odumírajících lesních porostů vlivem exhalací, zčásti i napadených kůrovcem. Tato „buldozerová“ akce se též zdůvodňovala překyselením svrchního půdního horizontu.

Bohužel pro následný lesní porost jsou nedostupné cenné živiny, shrnuté právě v těchto valech, což se dříve či později projeví na jeho dalším růstovém vývoji.

Jako lesník s více než 35tiletou praxí (avšak bez rozhodovací pravomoci) se za nezabránění takovémuto nakládání s lesní půdou hluboce stydím.

V dnešní době, bohužel pouze v ojedinělých případech, již dochází k opětovnému rozhrnování jednotlivých valů, či k odvozu zeminy z nich pro jiné účely. Původní geodetický bod doufám v pohodě odolá i v budoucnu.

Poznámka Tisícovky.cz

Zcela souhlasíme, že vytváření uměle navršených valů bylo pro lesní porosty a přírodu obecně škodlivé. Rovněž plně respektujeme názor upřednostňující nezvyšování nadmořské výšky vrcholů kvůli takovýmto uměle vytvořeným valům.

Na druhou stranu dle našeho názoru platí důvody popsané v reakci Tisícovky.cz k příspěvku Jana Voráčka ze dne 7.9.2010, zejména že běžný návštěvník již v současné době staré valy od přirozeného terénu nezlišuje.

Samozřejmě jsme ale připraveni vrchol Zaječí hory znovu přeměřit v případě, že by v budoucnu došlo k revitalizaci vrcholu a opětovnému rozrhnutí starých valů.

 
Krušné hory a Krušnohorská lyžařská magistrála: nově zprovozněná online mapa strojově upravovaných běžkařských tras (ilustrační náhled: stav 28.1.2012, 9:00; zdroj: http://gis.kr-karlovarsky.cz/klm/).

Krušné hory a Krušnohorská lyžařská magistrála: nově zprovozněná online mapa strojově upravovaných běžkařských tras (ilustrační náhled: stav 28.1.2012, 9:00; zdroj: http://gis.kr-karlovarsky.cz/klm/).

28.01.2012 09:54:51 - Tomáš Formánek

Online mapa upravených bežkařských tras Krušné hory

Karlovarský kraj spustil před několika dny novou internetovou aplikaci pro příznivce běžeckého lyžování, která sleduje aktuální upravenost tratí v Krušných horách.

Aplikace zatím funguje ve zkušebním provozu a lze ji nalézt na adrese http://gis.kr-karlovarsky.cz/klm/. Vedení kraje plánuje, že pokud se aplikace osvědčí, budou přibývat další trasy, které by postupně pokryly celou oblast Krušných hor a výhledově i oblast Slavkovského lesa, Českého lesa a Smrčin.

Systém zatím není nastaven tak, že by jednotliví rolbaři průběžně posílali svou GPS polohu, ale po úpravě své trasy pošlou SMS. Trasa se pak v aplikaci vybarví zelenou barvou, která značí aktuální provedení úprav. Mapa pak postupně mění u tras barvu v závislosti na době, jež uplynula od poslední úpravy stopy.

Dle provozovatele systému je v aplikaci možné vybranou běžeckou trasu změřit, obrázek si vytisknout, eventuálně prohlédnout si trasu nad ortofomapou.

 
Nejvyšší místo Zaječí hory je na jednom z uměle vytvořených valů hlíny a kamení nedaleko geodetického bodu. Okolí převyšuje o 1,5 m.

Nejvyšší místo Zaječí hory (HLV 358; 1010 m) je na jednom z uměle vytvořených valů hlíny a kamení nedaleko geodetického bodu. Okolí převyšuje o 1,5 m.

Michal Holub (únor 2008)

07.09.2010 14:14:33 - Jan Voráček

Nezvyšujme Zaječí horu

Chtěl bych zareagovat na informaci o "zvýšení" Zaječí hory (HLV 358; 1010 m). Přestože zmiňované hromady na vrcholu skutečně jsou a nejvyšší přirozené místo skutečně převyšují, přimlouval bych se za ponechání původní udávané výšky, tedy výšky geodetického (pokud je skutečně na nejvyšším místě "rostlého" terénu, což pouhým okem opravdu určit nejde). Podle této analogie bychom meli zvýšít i např. Praděd (HLV 5; 1491 m) (televizní vysílač), Boubín (HLV 29; 1362 m) (rozhledna) a mnoho dalších.

Poznámka Tisícovky.cz

Dle našeho názoru nelze srovnávat případ Zaječí hory (HLV 358; 1010 m) s Pradědem (HLV 5; 1491 m), Boubínem (HLV 29; 1362 m) a podobnými vrcholy. Rozhledny, vysílače, větrné elektrárny, vojenské věže a jiné stavby jsou jednoznačně lidské výtvory a jako nejvyšší místa přírodního povrchu je samozřejmě neuvádíme.

Ani čerstvě shrnuté pásy pařezů po velkoplošné těžbě dřeva nelze za přírodní povrch považovat. Po více jak deseti letech však již takovéto pásy slehnou, zetlejí, prorostou trávou a mladými stromky a bez znalosti historie místa nově příchozí ani nepozná, že se jedná o původně uměle zvýšený terén. 

Zmiňované valy a hromady na Zaječí hoře (HLV 358; 1010 m) se již budou dále slehávat jen minimálně a v budoucnu nelze předpokládat jejich opětovné rozhrnování. Proto je dle našeho názoru nezbytné výše zmiňované případy rozlišovat a, byť člověkem v minulosti navýšené, ale v současné době již přírodní terénní tvary zohledňovat při určování nejvyšších míst našich tisícovek.

K podobným změnám udávaných výšek našich tisícovek bude bezpochyby docházet i v budoucnu, neboť v podstatě každé podrobné geodetické měření, které na vybraných vrcholech postupně provádíme, zpřesní naše informace o poloze a výšce skutečného nejvyššího bodu vrcholu (téměř vždy odlišné od polohy a výšky geodetického bodu - viz též článek Proč udáváte chybné výšky vrcholů v sekci Časté dotazy).

Uvedené drobné změny polohy a výšky vrcholů samozřejmě neznamenají, že by aktivní tisícovkáři museli okamžitě zdolávat již jednou navštívené vrcholy znovu, jen aby jejich noha spočinula na tom skutečně nejvyšším místě o pár desítek či stovek metrů dále než minule. Znalost skutečných nejvyšších míst získaná podrobným geodetickým měřením nám ale přijde přínosná, a proto v ní budeme i nadále pokračovat, byť se jedná o činnost nesmírně časově náročnou. U Zaječí hory (HLV 358; 1010 m) nebyla změna výšky a polohy zas až tak výrazná, ale v mnoha jiných případech přináší geodetické měření opravdu výrazné novinky (viz například Milíř (HLV 394; 1003 m), Perninský vrch (HLV 393; 1000 m), Meluzína (HLV 194; 1097 m) atd.).

Samozřejmě uvítáme další diskusi na toto téma.

 

Přidat informaci  |  Další informace o vrcholu (9)

 

Související výlety

 

Související akce

 

Související zajímavosti

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group