Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Krkonoše > Šeřín
Šeřín: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci
Související odkazy: Černá hora | Černá skála | Čertova hora | Čihadlo | Dívčí kameny | Dlouhý hřeben | Dvorský les | Harrachovy kameny | Janova skála | Javor | Jelení hora | Jelení vrch | Kotel | Kraví hora | Lesní hora | Liščí hora | Luboch | Luční hora | Lysá hora | Lysečinská hora | Malý Šišák | Medvědín | Mechovinec | Mravenčí vrch | Mrtvý vrch | Mužské kameny | Pěnkavčí vrch | Pevnost | Plešivec | Preislerův kopec | Přední Planina | Přední Žalý | Růžová hora | Slatinná stráň | Sněžka | Stoh | Struhadlo | Stříbrný hřbet | Studniční hora | Světlá | Svorová hora | Šeřín | Špičák | Tabule | Violík | Vlašský vrch | Vlčí hřeben | Vlčí hřeben - J vrchol | Vlčí hřeben - S vrchol | Vysoké kolo | Zadní Planina | Zadní Žalý | Zlaté návrší | Železný vrch
Lokalita: Celek: IVA-7 Krkonoše; podcelek: IVA-7B Krkonošské rozsochy; okrsek: IVA-7B-3 Žalský hřbet
Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 50°41´48˝ s.š., 15°33´49˝ v.d.;
S-42: 5618600 X, 3539930 Y
Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /03-41-09; SHOCart /24; KČT /22
Dostupnost: D1 (snadná dostupnost)
Výrazný vrchol s plochým temenem v Žalském hřbetu 3 km severně od Benecka. Asymetrický zbytek zarovnaného povrchu, složený převážně z fylitů. Jižní sedlo (Rovinka 851 m) je výraznější než sedlo severní (964 m).
Na vrcholové plošině je výrazná skála, cca 5-8 m vysoká a 40 m dlouhá, protažená ve směru východ-západ. Na východní části s upraveným schodištěm, vyhlídkovou plošinou a zábradlím. Přibližně v polovině délky skalní hradby je na jižní straně vyryt nápis z roku 1875, z období mapování Harrachova panství. Zbytky pamětní desky Aloise Rašína, osazené KČT v roce 1924, zmizely.
Vrchol porůstá mladá smrčina (odhadem z výsadby v letech 1995-2005), ojediněle se v těsné blízkosti skály vyskytují jednotlivé listnáče – jeřáb, buk či bříza. Východně pod skálou je turistický rozcestník a piknikový stůl. Jižně od skály je plocha s boruvčím a travinami, uprostřed najdeme trigonometrický bod č.20 s výškou 1026,87 m, která byla ve všech mapových podkladech udávána i jako výška Šeřína (po zaokrouhlení 1027 m).
Pěkné skály jsou ukryty v lese na západním výběžku, v místě zvaném Janova hora (976 m), asi kilometr od vrcholu.
Poznámka:
Dne 11. října 2014 jsme provedli podrobné geodetické měření (nivelaci) na vrcholu Šeřína (HLV 313; 1036 m), právě s ohledem na rozpor mezi doposud ve všech pramenech udávanou výškou geodetického bodu a evidentně vyšší skálou nad ním. Vše kromě popisu níže ukazuje i mapka.
Výsledek měření přinesl nejen očekávanou změnu výšky, ale také polohy nejvyššího místa:
Skála s upravenou vyhlídkou má v nejvyšším místě výšku 1035,07 m. Dva další skalní výstupky ve východní části skály, ležící však již mimo vyhlídkovou plošinu vymezenou zábradlím, jsou ještě o dva decimetry vyšší (nejvýše skalní výstupek zcela na východě, který má výšku 1035,26 m).
Nejvyšším místem celého Šeřína (HLV 313; 1036 m) je však skalní výstupek ležící zcela mimo vyhlídkovou plošinu za malou skalní průrvou v západní části skály (přesná pozice je WGS-84: 50°41´47.5˝ s.š., 15°33´48.7˝ v.d.). Přístupný je skalní průrvou od jihu od geodetického bodu. V nejvyšším místě měří 1035,65 m, po zaokrouhlení 1035,7 m resp. 1036 m, tedy skoro o devět metrů více, než je doposud udávaná výška, převzatá z geodetického bodu.
Výhled z vrcholu skály je zatím stále velmi dobrý, ale vzrůstající les začne již brzy některé směry zakrývat. Odhadem v letech 2025-2030 zmizí skála ve smrčině zcela…
Přístup neomezen, v těsné blízkosti vrcholu vede červená turistická značka po tradiční Bucharově cestě (v oblasti vrcholu to je vyšlapaná pěšina). Výstup po ní z jižního sedla Rovinka je dlouhý zhruba 1,5 km. Pozor! Skála s upravenou vyhlídkou není nejvyšší. Nejvyšším místem je část skály západně od vyhlídkové plošiny za malou skalní průrvou. Za mokra, sněhu a náledí je výstup na nejvyšší bod obtížný.
Pro dobrodružnější povahy je zajímavá cesta mimo značené cesty buď přes Janovu horu nebo z křižovatky cest u chaty Tereza (N50 41 28.4 E15 32 53.4) – obě zmíněné cesty lesem a lesními průseky se stýkají ve zřetelném průseku a na Šeřín (HLV 313; 1036 m) vedou přímo do západu. Dobře vidět na leteckém snímku, krásná cesta v zimě na sněžnicích.
Přidat fotografii | Další fotografie vrcholu (44)
04.07.2017 15:24:31 - Bohus OK8PKM/SP9MKM
Vrcholy v eteru (Summits on the Air)
Z Polska dobry den, ahoj, horam zdar!
Hory Ceska jsou nadherne, sama krasa a pri navstevie setkal jsem se s moc skvelych lidi. V letach 2003-2004 jsem navstevil a vysilal ze 116 tisicovek, od Jizerek po Javorniky, a tak jsem ziskal pohar za III. místo v tisicovkarskem radioamaterskem diplomu, pocet navstivenych tisicovek (I. 230?, II. misto 132 tisicovky).
Skoda, ze radioamatersky diplom skončil, ale je novy mezinarodni radioamatersky program: Vrcholy v eteru (Summits on the Air) a Cesko je pripojeno od roku 2007, tak znova cestuji po krasnych horach Ceska, jsou i tisicovky, tak kolem 40 %.
Stranky mezinarodny: www.sota.org.uk , ceske stranky: www.sota-ok.nagano.cz (stav: cervenec 2017). V sezname jsou vsechny hory o prevyseny 150 m nad okoli, seznam podle kraji. Mel jsem moc stesti, ziskal jsem diplom cislo 1!, jako aktivator (navstiveny vrchol a spojeni) a i jako lovec (spojeni s vrcholem).
Doufam, ze se mi podari jeste navstevit a vysilat z dalsich tisicovek, zvlast novych v sezname. Chybi mi 5 pohori; Krusne a Novohradske hory, Cesky les, Sumavske podhuri a moj velky sen - Sumava.
Moje oblibena tisicovka a prvni zdolovany cesky vrchol v statni svatek sv. Vaclava 28. zari 2000: krasna Kralovna Moravskoslezskych Beskyd: Lysa hora (HLV 48; 1324 m), to byl zacatek.
Omlouvam se za moj cesky, nikdy jsem neucil, jen od babicky, pochazila z Frydku-Mistku.
Tesim se a na schledanou na krasnych tisicovkach Cech, Moravy a Slezska.
Bohus, OK8PKM/SP9MKM, Polsko
Poznámka Tisicovky.cz
Radioamatérský diplom jsme před lety nepořádali přímo my z Tisícovek, ale kamarád radioamatér Pavel Slanec a Tisicovky.cz byly partnerem tohoto záměru. Jsme rádi, že podobná akce po letech na tehdejší projekt volně navazuje a opět inspiruje ke zdolávání hor.
Bohušovi přejeme, aby se v nynějším projektu dařilo nejméně tak dobře jako před lety a třeba někdy na horách na shledanou!
16.11.2014 10:41:33 - Tomáš Formánek
Oficiální změny výšek a uznání nových tisícovek
Dne 11. října 2014 jsme provedli podrobné geodetické měření tisícovek Žalského hřbetu, a to vrcholů Mechovinec (HLV 216; 1081 m), Kozlí hřbet (VV 216a; 1034 m), Harrachova skála (VV 216b; 1036 m), Černá skála (HLV 291; 1042 m) a Šeřín (HLV 313; 1036 m). V závěru dne navíc proběhlo i měření vrcholu Hornomísečská skála (VV 90a; 1047 m).
Výsledky měření přinesly mnoho nových zajímavých skutečností, mimo jiné potvrzení nových tisícovek Harrachova skála (VV 216b; 1036 m) a Hornomísečská skála (VV 90a; 1047 m) a výrazné změny nadmořské výšky, resp. polohy nejvyššího místa u vrcholů Šeřín (HLV 313; 1036 m) a Černá skála (HLV 291; 1042 m). Všechny výsledky měření jsou podrobně popsány na stránkách jednotlivých vrcholů.
Na základě výše popsaných skutečností tak byly v říjnu 2014 oficiálně upraveny nadmořské výšky a souřadnice vrcholů Šeřín (HLV 313; 1036 m) a Černá skála (HLV 291; 1042 m) a zcela nově zařazeny do seznamu tisícovek vrcholy Harrachova skála (VV 216b; 1036 m) a Hornomísečská skála (VV 90a; 1047 m), a dále též tisícovka Skalka - SZ vrchol (VV 88a; 1081 m) prověřená v nedávné době.
Ač by se zdálo, že seznam našich tisícovek již musí být konečný, podobných dosud nepodchycených skalních útvarů s minimálně pětimetrových převýšením (hranice pro zařazení mezi VV) jsou na úbočích našich hor desítky či možná spíše stovky, takže i do budoucna lze očekávat, že ještě nějaké další podobné vedlejší tisícovky budou do oficiálního seznamu přiřazeny. Naproti tomu "objevení" nějaké nové výrazné hlavní tisícovky (jako například v minulosti dodatečně přidané vrcholy Milíř (HLV 394; 1003 m) či Perninský vrch (HLV 393; 1000 m)) by bylo již malým zázrakem.
Kompletní přehled vrcholů dodatečně zařazených do oficiálního výčtu našich tisícovek po zahájení projektu v březnu 2003 lze nalézt na úvodní stránce Galerie tisícovek.
14.01.2009 10:12:16 - Tomáš Formánek
Návrh nové zonace KRNAP
V nejnovějším čísle 2009/1 časopisu Krkonoše - Jizerské hory vyšel zajímavý článek "Návrh nové zonace KRNAP". Autor Radovan Vlček v něm shrnuje aktuální informace o připravované změně rozdělení KRNAP do jednotlivých zón a změny v pravidlech pro pohyb osob na území národního parku.
V současné době zaujímá I. zóna KRNAP 4503 ha (12,4 % území parku), II. zóna 3416 ha (9,4 % území parku). Dle zákona č. 114/1192 Sb. je vstup mimo značené cesty zakázán pouze v I. zónách NP, ale v KRNAP byl tento zákaz místní úpravou rozšířen i na II. zónu parku.
Jak poznamenává autor článku, toto rozšíření zákazu pohybu mimo značené cesty ve II. zóně KRNAP je dle názoru Správy "podepřeno kvalifikovanými právními výklady, ale z dnešního pohledu již legislativní oporu nenachází, a proto je v současné době pohyb pěších návštěvníků na území II. zón NP mimo značené cesty tolerován".
Připravovaná zonace NP ještě není definitivně schválena, v současné době probíhá její projednávání s dotčenými subjekty. Z dostupných informací však vyplývá, že I. zóna KRNAP by se měla přibližně rozšířit o území dnešní II. zóny a II. zóna by měla nově zahrnout část III. zóny. Zákaz vstupu mimo značené cesty však má nově platit již pouze v I. zóně NP.
Shrneme-li výše uvedené informace, dle návštěvního řádu KRNAP je v současné době zakázán pohyb mimo značené cesty v I. i II. zóně NP, ve II. zóně je však porušování tohoto zákazu pěšími turisty tolerováno. Nově by měla stávající II. zóna připadnout I. zóně NP a pohyb mimo značené cesty by v těchto oblastech byl již definitivně přísně zakázán.
Přidat informaci | Další informace o vrcholu (1)