Černá skála (HLV 291; 1042 m)

Černá skála: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Související odkazy: Černá hora | Černá skála | Čertova hora | Čihadlo | Dívčí kameny | Dlouhý hřeben | Dvorský les | Harrachovy kameny | Janova skála | Javor | Jelení hora | Jelení vrch | Kotel | Kraví hora | Lesní hora | Liščí hora | Luboch | Luční hora | Lysá hora | Lysečinská hora | Malý Šišák | Medvědín | Mechovinec | Mravenčí vrch | Mrtvý vrch | Mužské kameny | Pěnkavčí vrch | Pevnost | Plešivec  | Preislerův kopec | Přední Planina | Přední Žalý | Růžová hora | Slatinná stráň | Sněžka | Stoh | Struhadlo | Stříbrný hřbet | Studniční hora | Světlá | Svorová hora | Šeřín | Špičák | Tabule | Violík | Vlašský vrch | Vlčí hřeben | Vlčí hřeben - J vrchol | Vlčí hřeben - S vrchol | Vysoké kolo | Zadní Planina | Zadní Žalý | Zlaté návrší | Železný vrch

 
Vrchol Černé skály je bohužel skryt v lese.

Vrchol Černé skály (HLV 291; 1042 m) je bohužel skryt v lese.

Tomáš Formánek (srpen 2003)

Lokalita: Celek: IVA-7 Krkonoše; podcelek: IVA-7B Krkonošské rozsochy; okrsek: IVA-7B-3 Žalský hřbet

Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 50°42´32˝ s.š., 15°33´56˝ v.d.;
S-42: 5619990 X, 3540070 Y

Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /03-41-04; SHOCart /24; KČT /22

Dostupnost: D1 (snadná dostupnost)

 

Popis vrcholu

Výrazný vrchol v Žalském hřbetu 3 km jižně od Horních Míseček. Typické je množství izolovaných skalek, zejména v oblasti vrcholu a východního hřbetu. Vrchol porůstá smrčina s podrostem borůvčí, v okolí skal se vyskytuje jeřáb. Výhled omezen lesem, a to i ze skal.

Jižní sedlo (964 m) k Šeřínu (HLV 313; 1036 m) je mělčí než sedlo severozápadní (939 m) k Mechovinci (HLV 216; 1081 m).

Na jihozápadním svahu leží lovecká chata Janova bouda. Jižním směrem po Bucharově cestě k Šeřínu je paseka s částečnými výhledy.

Poznámka:

11. října 2014 jsme provedli podrobné geodetické měření (nivelaci) tří hlavních vrcholových skalek. V případě Černé skály (HLV 291; 1042 m) přineslo detailní zaměření zajímavé výsledky, podobně jako u nedalekého Šeřína (HLV 313; 1036 m). Vše je popsáno v textu níže, pro přehlednost doplněno i mapkou:

Prostřední skála je  nejčastěji navštěvovaná, s upravenou vyhlídkou a geodetickým bodem (č. 15, 1038,59 m). V nejvyšším místě dosahuje výšky 1039,82 m. Leží přímo nad ohybem Bucharovy cesty, a vede na ní pěšina s kamennými schody v závěru.

Severní skála, asi 25 m daleko, měří v nejvyšším místě 1040,59 m. Je tedy vyšší, přístup je už obtížnější, nicméně možný. Sedélko mezi prostřední a severní skálou je ve výšce 1033,8 m, přílišná blízkost všech skal však nedovoluje vyčlenit je jako samostatné vedlejší tisícovky.

Geodetické měření skály ležící jižně od skály s vyhlídkou a geodetickým bodem. Právě na této skále je nejvyšší místo Černé skály.

Geodetické měření skály ležící jižně od skály s vyhlídkou a geodetickým bodem. Právě na této skále je nejvyšší místo Černé skály (HLV 291; 1042 m).

Tomáš Formánek (říjen 2014)

Jižní skála je z pohledu „lovců tisícovek“ tou správnou. Plošně je nejrozsáhlejší a v nejvyšším místě jsme naměřili 1041,93 m, po zaokrouhlení 1041,9 m resp. 1042 m, a je tak nejvyšším bodem této tisícovky. Oproti dosud udávané výšce je rozdíl cca 3 metry. I na tuto skálu se dá bez větších obtíží vylézt, ale nevede k ní žádná pěšina. Sedélko mezi prostřední a jižní skálou je ve výšce 1034,8 m.

Popis přístupu

Přístup je snadný, Černá skála leží na Bucharově cestě (v oblasti vrcholu jen pěšina), značené červeně. Z Horních Míseček to je zhruba 4 km k jihu, nebo z Rovinky 3 km k severu. Značená pěšina  vede přímo pod vrcholovými skalami, v ohybu cesty je v nejvyšším místě turistický rozcestník. Pozor! Skála s upravenou vyhlídkou a geodetickým bodem není nejvyšší. Nejvyšším místem je skála ležící o 40 metrů na JV až J.

Určitě je nejvýhodnější projít všechny tisícovky Žalského hřbetu najedou, cesta po červené značce Benecko – Horní Mísečky měří 12 km, se zacházkami na Přední Žalý (HLV 332; 1019 m) a Zadní Žalý (HLV 298; 1036 m) i Mechovinec (HLV 216; 1081 m) se lehce prodlouží na 13 km. A pokud si trasu protáhnete o další dva kilometry a navštívíte i oba vedlejší vrcholy Mechovince – Kozlí hřbet (VV 216a; 1034 m) a Harrachovu skálu (VV 216b; 1036 m), budete mít za jediný den 7 tisícovek…

 

Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu

Jedna ze (tří) skal na vrcholu tisícovky Černá skála (HLV 291; 1042 m).

Pavel Blazek (únor 2016)

Černá skála. V nejvyšší části vrcholu se nacházejí tři skupiny skal: na střední skalisko nad ohybem cesty vede schodiště a je na něm upravená vyhlídka a geodetický bod. Nejvyšším místem Černé skály je však skalisko ležící od geodetického bodu jižněji.

Černá skála (HLV 291; 1042 m). V nejvyšší části vrcholu se nacházejí tři skupiny skal: na střední skalisko nad ohybem cesty vede schodiště a je na něm upravená vyhlídka a geodetický bod. Nejvyšším místem Černé skály je však skalisko ležící od geodetického bodu jižněji.

Tomáš Formánek (říjen 2014)

Žalský hřeben. Vlevo vepředu Mechovinec, za ním Černá skála, Šeřín, Zadní Žalý a Přední Žalý. Foceno ze Zlatého návrší.

Žalský hřeben. Vlevo vepředu Mechovinec (HLV 216; 1081 m), za ním Černá skála (HLV 291; 1042 m), Šeřín (HLV 313; 1036 m), Zadní Žalý (HLV 298; 1036 m) a Přední Žalý (HLV 332; 1019 m). Foceno ze Zlatého návrší (HLV 18; 1411 m).

Petr Daubner (srpen 2013)

 

Přidat fotografii  |  Další fotografie vrcholu (39)

 

Výběr z nově přidaných informací o vrcholu

Černá skála. V nejvyšší části vrcholu se nacházejí tři skupiny skal: na střední skalisko nad ohybem cesty vede schodiště a je na něm upravená vyhlídka a geodetický bod. Nejvyšším místem Černé skály je však skalisko ležící od geodetického bodu jižněji.

Černá skála (HLV 291; 1042 m). V nejvyšší části vrcholu se nacházejí tři skupiny skal: na střední skalisko nad ohybem cesty vede schodiště a je na něm upravená vyhlídka a geodetický bod. Nejvyšším místem Černé skály je však skalisko ležící od geodetického bodu jižněji.

Tomáš Formánek (říjen 2014)

30.03.2015 17:00:11 - Martin Matějka

Změna adresy a zvýšení počtu Ultratisícovek

Ultratisicovky.cz - partnerský projekt Tisícovek Čech, Moravy a Slezska, který ze seznamu všech našich tisícovek vybírá ty s nejvyšší prominencí nejméně 100 m, se ze starší adresy ultratisicovky.webnode.cz přesunul na novou jednodušší adresu www.ultratisicovky.cz.

Zároveň v souvislosti s detailním geodetickým přeměřením tisícovky Černá skála (HLV 291; 1042 m), které provedli autoři projektu Tisícovek na podzim loňského roku, dochází k začlenění této tisícovky mezi ultratisícovky. Spolu s Černou skálou byly do seznamu ultratisícovek přidány i dvě dříve opominuté šumavské tisícovky Černý les (HLV 362; 1007 m) a Strážný (HLV 178; 1115 m) a počet našich Ultratisícovek tak stoupl z 91 na 94.

Na stránkách Ultratisícovek již nyní najdete i novou interaktivní mapu všech tisícovek, kterou díky spolupráci Tisícovek a Ultratisícovek brzy naleznete i přímo zde na www.tisicovky.cz.

 
Detailní geodetické měření nového VV Harrachova skála.

Detailní geodetické měření nového VV Harrachova skála (VV 216b; 1036 m).

Tomáš Formánek (říjen 2014)

16.11.2014 10:41:33 - Tomáš Formánek

Oficiální změny výšek a uznání nových tisícovek

Dne 11. října 2014 jsme provedli podrobné geodetické měření tisícovek Žalského hřbetu, a to vrcholů Mechovinec (HLV 216; 1081 m), Kozlí hřbet (VV 216a; 1034 m), Harrachova skála (VV 216b; 1036 m), Černá skála (HLV 291; 1042 m) a Šeřín (HLV 313; 1036 m). V závěru dne navíc proběhlo i měření vrcholu Hornomísečská skála (VV 90a; 1047 m).

Výsledky měření přinesly mnoho nových zajímavých skutečností, mimo jiné potvrzení nových tisícovek Harrachova skála (VV 216b; 1036 m) a Hornomísečská skála (VV 90a; 1047 m) a výrazné změny nadmořské výšky, resp. polohy nejvyššího místa u vrcholů Šeřín (HLV 313; 1036 m) a Černá skála (HLV 291; 1042 m). Všechny výsledky měření jsou podrobně popsány na stránkách jednotlivých vrcholů.

Na základě výše popsaných skutečností tak byly v říjnu 2014 oficiálně upraveny nadmořské výšky a souřadnice vrcholů Šeřín (HLV 313; 1036 m) a Černá skála (HLV 291; 1042 m) a zcela nově zařazeny do seznamu tisícovek vrcholy Harrachova skála (VV 216b; 1036 m) a Hornomísečská skála (VV 90a; 1047 m), a dále též tisícovka Skalka - SZ vrchol (VV 88a; 1081 m)  prověřená v nedávné době.

Ač by se zdálo, že seznam našich tisícovek již musí být konečný, podobných dosud nepodchycených skalních útvarů s minimálně pětimetrových převýšením (hranice pro zařazení mezi VV) jsou na úbočích našich hor desítky či možná spíše stovky, takže i do budoucna lze očekávat, že ještě nějaké další podobné vedlejší tisícovky budou do oficiálního seznamu přiřazeny. Naproti tomu "objevení" nějaké nové výrazné hlavní tisícovky (jako například v minulosti dodatečně přidané vrcholy Milíř (HLV 394; 1003 m) či Perninský vrch (HLV 393; 1000 m)) by bylo již malým zázrakem.

Kompletní přehled vrcholů dodatečně zařazených do oficiálního výčtu našich tisícovek po zahájení projektu v březnu 2003 lze nalézt na úvodní stránce Galerie tisícovek.

 
Zlaté návrší ze sedla u Vrbatovy boudy.

Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m) ze sedla u Vrbatovy boudy.

Tomáš Tisovský (prosinec 2006)

14.01.2009 10:12:16 - Tomáš Formánek

Návrh nové zonace KRNAP

V nejnovějším čísle 2009/1 časopisu Krkonoše - Jizerské hory vyšel zajímavý článek "Návrh nové zonace KRNAP". Autor Radovan Vlček v něm shrnuje aktuální informace o připravované změně rozdělení KRNAP do jednotlivých zón a změny v pravidlech pro pohyb osob na území národního parku.

V současné době zaujímá I. zóna KRNAP 4503 ha (12,4 % území parku), II. zóna 3416 ha (9,4 % území parku). Dle zákona č. 114/1192 Sb. je vstup mimo značené cesty zakázán pouze v I. zónách NP, ale v KRNAP byl tento zákaz místní úpravou rozšířen i na II. zónu parku.

Jak poznamenává autor článku, toto rozšíření zákazu pohybu mimo značené cesty ve II. zóně KRNAP je dle názoru Správy "podepřeno kvalifikovanými právními výklady, ale z dnešního pohledu již legislativní oporu nenachází, a proto je v současné době pohyb pěších návštěvníků na území II. zón NP mimo značené cesty tolerován".

Připravovaná zonace NP ještě není definitivně schválena, v současné době probíhá její projednávání s dotčenými subjekty. Z dostupných informací však vyplývá, že I. zóna KRNAP by se měla přibližně rozšířit o území dnešní II. zóny a II. zóna by měla nově zahrnout část III. zóny. Zákaz vstupu mimo značené cesty však má nově platit již pouze v I. zóně NP.

Shrneme-li výše uvedené informace, dle návštěvního řádu KRNAP je v současné době zakázán pohyb mimo značené cesty v I. i II. zóně NP, ve II. zóně je však porušování tohoto zákazu pěšími turisty tolerováno. Nově by měla stávající II. zóna připadnout I. zóně NP a pohyb mimo značené cesty by v těchto oblastech byl již definitivně přísně zakázán.

 

Přidat informaci  |  Další informace o vrcholu (2)

 

Související výlety

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group