Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Hrubý Jeseník (HJ)
další informace o celku

Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Hrubý Jeseník > Další informace o celku

Hrubý Jeseník: Fotografie celku | Přidat fotografii | Další informace o celku | Přidat informaci

Související odkazy: Břidličná hora | Čepel | Černá stráň | Černava | Černý vrch | Červená hora | Dlouhé stráně | Homole | Hradečná | Hřbety | Jelení hřbet | Jelení loučky | Jelení loučky - Z vrchol | Karliny kameny | Keprník | Lyra | Lysý vrch | Malé Bradlo | Malý Děd | Malý Máj - SZ vrchol | Medvědí hřbet | Medvědí louka | Medvědí vrch | Mravenečník | Orlík | Osikový vrch | Ostruha | Ostružná | Ostrý vrch | Pecny | Polom | Praděd | Pytlák | Sokol | Spálený vrch - SV vrchol | Srnčí vrch | Šerák | Šindelná hora | Šindelná hora - JZ vrchol | Temná | Troják  | Tupý vrch | Ucháč | Velká Jezerná | Velké Bradlo | Velký Klín | Velký Klínovec | Velký Máj | Vozka | Vřesník | Výrovka | Vysoká hole | Vysoká hora | Zaječí hora | Žárový vrch | Žárový vrch - SV vrchol

Zobrazeno 1 - 10 z 73 nalezených

06.06.2022 13:42:43 - Jindřich Vančát

Dobrý den přeji!

Oznamuji další změnu v počtu zdolaných tisícovek, poslední. Dotvořil jsem knížku o toulkách po tisícovkách a máme tedy zdokumentováno všech 584 tisícovek, z toho HLV 396 a VV 188.

Poslední tisícovky jsem prošli z Červenohorského sedla během tohoto víkendu a byla to paráda. Celá naše etapa chození se protáhla na 18 let a výletů se zúčastnila velká masa dalších kamarádů, ale nikdo z nich neměl tu výdrž a zájem všechny je navštívit kromě nás dvou - Jindřicha Vančáta a Jana Krahulíka. Putování nám prodloužily problémy s kotníkem u Honzy a především bolavá kyčel u mě (totálka).

Mějte se krásně a na shledanou! Jindřich Vančát

5. června 2022 se stali Jindřich Vančát a Jan Krahulík dalšími tisícovkáři, kteří úspěšně zdolali všechny naše tisícimetrové vrcholy! Moc gratulujeme a přejeme pevné zdraví a hodně dalších vydařených výletů! Tomáš, Michal a Renáta z Tisícovek ČMS

19.05.2020 16:11:03 - Petr Havránek

Rolandův kámen

Nejoblíbenější lázeňskou stezkou hostů Karlovy Studánky je "modrá" lázeňská trasa vystupující na Rolandův kámen, ležící na JV rozsoše Lyry (HLV 200; 1103 m), resp. Lyry - J vrcholu (VV 200a; 1097 m) ve výšce 910 m.

Tato mohutná skála přitahuje pozornost už mnoho let. Podle pověstí sem tuto rozeklanou skálu vymrštil ďábel. Skála začala být hojně navštěvovaná po založení lázní v roce 1778. Protože v lázních nebyly žádné ubytovací kapacity a hosté museli dojíždět z hostinců v okolních vesnicích, dostaly lázně jméno Hin und Wieder, tedy "Tam a zase zpět". Stejné jméno dostala velká skála nad lázněmi, Hin und Wieder Stein (někdy interpretováno jako Semtam skála).

V roce 1803 získaly lázně jméno Karlova Studánka (Karlsbrunn) po arcivévodovi Karlu Ludvíkovi Rakouském, přemožiteli Napoleona. Skalní vyhlídka nad Karlovou studánkou byla pak pojmenována po pruském vojáku Rolandovi, který zde údajně zahynul.

Protože skálu pro její nedostupnost nebylo možné zdolat, byla v roce 1833 vystřílena a vytesána výstupová cesta na vrchol. Do konce 19. století však skála zarostla lesem tak, že z ní nebyla žádná vyhlídka. V letech 1919 až 1921 vichřice způsobily polomy, které skálu zcela odhalily.

Někdy je vrch lidově také označován jako Křížek, podle velkého dřevěného kříže na vrcholu. Z Rolandova kamene jsou dnes omezené, ale krásné výhledy na okolní tisícimetrové vrcholy Jeseníků.

17.05.2020 22:54:57 - Petr Havránek

Kamzičí skála - kultovní místo výhledu na svazích Medvědího vrchu

Na Solné cestě, vedoucí od Vrbna pod Pradědem k Pásmu Orlíka a označené zelenou turistickou značkou, se v polovině vzdálenosti mezi rozcestím Rabenštejn a Solnou chatou nachází kultovní výhledové místo - Kamzičí skála.

Na skále je instalován velký dřevěný kříž.

Ze skály je působivý výhled nejen na hlavní hřeben Jeseníků s Pradědem (HLV 5; 1491 m) a Vysokou holí (HLV 8; 1465 m), ale také na Temnou (HLV 75; 1263 m) a hřeben Lyry (HLV 200; 1103 m) a Žárového vrchu (HLV 195; 1101 m).

Přitom z vrcholu vlastního Medvědího vrchu (HLV 105; 1216 m), ležícího o více než 300 m výše, není prakticky žádný výhled.

15.05.2020 17:24:20 - Petr Havránek

Přístup k Prostřednímu vrchu

Publikace Tisícovky Čech, Moravy a Slezska popisuje vrchol Prostředního vrchu (VV 5a; 1153 m) jen velmi stručně, ale nepopisuje přístup na tuto horu. Cesta z "mateřského" hlavního vrcholu, Praděda (HLV 5; 1491 m), by byla určitě velmi obtížná, navíc více než z poloviny vedoucí nepřístupnou I. zónou NPR. Zkusili jsme krátkou, a přitom velmi sportovní cestu, kterou je možné Prostřední vrch zdolat.

Výchozí místo je na "Kótě 1002", v sedle mezi Karlovou Studánkou a Vidly. Zde je i prostorné parkoviště. Odsud zvolíme Dřevařskou cestu na JJZ, ta se posléze točí na SZ a Z (velmi dobře je situace patrná na serveru Mapy.cz). Dřevařskou cestu opustíme na křížení s Videlským potokem a Růžovým chodníkem a dáme se vzhůru po strmé dřevařské cestě JZ směrem po levém břehu potoka. Po dosažení hřebenové plošiny je nutné asi 150 m překonat terénem SZ směrem a po hřebenovém chodníku již snadno dosáhneme vrcholu. GPS navigace je určitě žádoucí.

14.05.2020 22:25:05 - Petr Havránek

Jak je to s Malým Májem?

Publikace Tisícovky Čech, Moravy a Slezska uvádí jako hlavní vrchol horu Malý Máj - SZ vrchol (HLV 130; 1182 m), která v turistických mapách není vyznačená. Dále uvádí, že: "Vlastní Malý Máj není vrcholem, pouze spočinkem - skalkou (1 076 m) bez výraznějšího převýšení vůči okolí v závěru výše zmíněné rozsochy."

Po prozkoumání celého hřebene, svažujícího se od Vysoké hole (HLV 8; 1465 m), jsme na místě, kde je ve většině map zobrazen vrchol Malého Máje, nalezli skálu, převyšující sedlo, které jej SZ odděluje od rozsochy Vysoké hole nejméně o 9 metrů. Tuto elevaci jsme přeměřovali celkem 6x na GPS i přesných outdoorových hodinkách, 4x přístroje ukázaly převýšení 9m a 2x 10m.

Navíc Malý Máj působí jako historicky kultovní hora, po hřebeni na ní z obou stran z výrazné cesty vedou schody, na vrcholu je velký skalní blok a geodetický bod. Z údolí, tedy od Karlova, působí horským zjevem.

Nezbývá tedy, než připojit se k názoru Jindřicha Preise ze 17.11.2008, že Malý Máj by měl být důstojným vedlejším vrcholem Malého Máje - SZ vrcholu (HLV 130; 1182 m).

12.05.2020 16:53:41 - Petr Havránek

Vrchol Vysoké hole

Vysoká hole (HLV 8; 1465 m) je významným vrcholem, v ČR má pořadové číslo 8 a je druhou nejvyšší horou Moravy. Problémy však jsou s přesnější lokalizací vrcholu, a to nejen pro turistu, ale i na dostupných mapových podkladech.

Celá vrcholová plošina se táhne od jihozápadu k severovýchodu a asi 800 m dlouhá. Publikace Tisícovky Čech, Moravy a Slezska udává, že: "Nejvyšším bodem je místo poblíž geodetického bodu 150 m jihozápadně od boudy s rozcestníkem".

Na dostupných mapách (mapa KČT 1:50000 č. 55; mapa Geodézie on line Jeseníky jih 1:25000 i server Mapy.cz) však je vrchol umístěn asi 450 m SV od boudy s rozcestníkem, tedy až 600 m od výše zmíněného bodu.

K nejasnostem určitě přispívá extrémně plochá vrcholová partie Vysoké hole (HLV 8; 1465 m), navíc ještě uměle vyrovnaná zřízením přistávací plochy letiště za 2. světové války.

Nicméně na vrcholové plošině je možné nalézt několik konkrétních bodů: jasným výchozím místem je dřevěná bouda s rozcestníkem a historickým kamenem z r. 1681. Asi 200 m JJZ směrem od boudy, přímo na červeně značené turistické cestě, je geodetický bod se dvěma tyčemi, který má na mapě TOPO Czech Pro 2019 udanou výšku 1464,66 m a měl by být nejvyšším bodem Vysoké hole (HLV 8; 1465 m).

Tam, kde je na všech mapách vyznačen vrchol Vysoké hole, tedy 450 m SV od boudy, lze nalézt celkem tři body: jednak geodetický bod s tyčí a kamenem v betonové skruži, který má na mapě TOPO Czech Pro 2019 udanou výšku 1463,67 m, asi 80 m SZ směrem od bodu ve skruži, tam, kde je na mapě vyznačen vrchol hory s výškou 1465 m jsou ocelové zbytky konstrukce zřejmě starého triangulačního bodu a dalších 50 m SZ je kámen, patník.

24.11.2019 08:48:30 - Tomáš Formánek

Kompletní zdolání všech našich tisícovek

23. listopadu 2019 jsme dostali mail od pana Vladimíra Grančaye, ve kterém nám jako úplně první tisícovkář oznamuje úspěšné završení dlouhodobého cíle - zdolání všech našich tisícimetrových vrcholů!

Moc gratulujeme a přejeme pevné zdraví a hodně dalších vydařených výšlapů nejen na tisícovky!

Dobrý den, rád bych poprosil o aktualizaci a zaevidování nového počtu zdolaných hlavních a vedlejších tisícimetrových vrcholů: HLV - 396 VV - 188.

Ano, po více jak třinácti letech se mi podařilo vystoupat na všechny tisícimetrové vrcholy naší vlasti. Zprvu jsem vůbec nepomyslel na to, že bych se o něco takového pokusil. Je pravda, že mám pár přátel, kteří byli i mými spolužáky a s těmi pořádám měsíc co měsíc výšlapy, především po Šumavě a Šumavském podhůří. Společně s nimi jsem si kdysi stanovil dlouhodobý cíl - zdolat všechny tisícimetrové vrcholy na Šumavě a jejím podhůří. Tak, jak roky plynuly a tisícovky přibývaly, začala mi být Šumava "malá". Postupně jsem navštěvoval i jiná pohoří a vrcholy v nich systematicky zdolával.

S tisícimetrovými (a nejen těmito) vrcholy určitě nekončím. Tak jen aby byl člověk zdravý.

Zdraví a příjemné dny Vám přeje Vladimír Grančay

30.08.2018 16:24:51 - Michal Pinkas

Poznámka k informaci "Nový vedlejší vrchol Malého Děda":

Pokud myslíte ten, který je v ZM ČR označen "Strážka", tak nemá sedlo 1000 a výšku 1007, ale sedlo asi 987 a vrchol asi 993. Vrchol je asi 8 m pod cyklostezkou (Milionovou cestou), která je ve výšce 1001. Pokud myslíte jiný vrchol. dejte prosím vědět který.

Poznámka Tisicovky.cz:

Informaci o potenciálním novém VV Malého Děda (HLV 26; 1368 m) přidal 10.11.2009 dlouholetý tisícovkář Jindra Preis.

Nové vrcholy do seznamu tisícovek přidáváme až po detailním geodetickém měření přímo na místě, ale Jindrou Preisem popisovaný vrchol "Strážka" jsme geodeticky neměřili, protože dle ZM 1:10000 má jen 993 m a o tisícovku se tedy jednat nemůže.

Poznámka Jindry Preise:

Poznámka o možném novém vedlejším vrcholu Malého Děda (HLV 26; 1368 m) byla vložena na základě záznamu prošlé trasy v GPS (viz obrázek na serveru), přeneseném do programu Garmin Mapsource s mapovým podkladem TOPO Czech Pro v tehdy aktuální verzi – po předchozí kalibraci GPS na Videlském kříži. Zaznamenané údaje odpovídaly možnému VV.

Jak jsem se opakovaně přesvědčil, a odpovídají tomu i změny výškových údajů u některých vrcholů na serveru tisícovek, ani údaje na mapách nejsou stoprocentně přesné. Taky údaj o nadmořské výšce Sněžky (HLV 1; 1603 m) se několikrát měnil.

Informace, jako byla tato, byly myšleny jako podnět k dalšímu zkoumání resp. přeměření a diskusi. I v textu signální fotografie je vyjádřena určitá nejistota, zda skutečně o vedlejší vrchol jde. Jedná se skutečně o lokalitu, označenou jako Strážka.

13.04.2018 16:12:09 - Tomáš Formánek

Nový časopis Jeseníky - Rychlebské hory

Zatímco časopis Krkonoše - Jizerské hory slaví již 50 let od svého vzniku, obdobně koncipovaný časopis Jeseníky - Rychlebské hory se právě rodí.

28. února 2018 vydal spolek Erebia první číslo, přičemž pro rok 2018 je časopis uvažován jako "půlročník" a měli bychom se tedy dočkat ještě čísla druhého.

První číslo časopisu Jeseníky - Rychlebské hory je k dispozici zdarma a lze si o něj napsat vydavateli. Kontakty naleznete na adrese jesrychle.cz. Cena dalších čísel zatím nebyla stanovena, a proto, jak jsme z vlastní zkušenosti zjistili, není možné si zatím časopis předplatit.

Pro milovníky Rychlebských hor je možná dobré upozornit, že ač je název i tohoto pohoří uveden v názvu periodika, obsah časopisu se dle vyjádření vydavatele v úvodníku bude zaměřovat hlavně na oblast vymezenou CHKO Jeseníky a okolní území budou zastoupena výrazně méně.

Přehled článků prvního čísla:

• Velká kotlina - stálý zdroj velkých objevů,
• Josefová - místo zapomenutého času a lesního ticha,
• Návrat pastvy do okolí horských chat v Jeseníkách,
• Problematika dopadu klimatických změn na les,
• Sokol stěhovavý v Jeseníkách,
• Návštěvníci pod lupou aneb Monitoring návštěvnosti v Jeseníkách,
• Pohled do minulosti horské smrčiny,
• Historie Horské služby,
• Jeseníky vodou bohaté,
• O zaniklých osadách,
• Tančírna v Račím údolí.

21.11.2017 14:09:56 - Ivan Bohuslav

Hájovna Banjaluka

Odkud se vzal tento netradiční název hájovny? V bývalé lichtenštejnské hájovně byli ubytováni dělníci, kteří v roce 1899 stavěli lesní úzkorozchodnou (700mm) železnici. Pocházeli z Bosny a Hercegoviny, a proto název Banjaluka (město v Bosně a Hercegovině).

U hájovny Banjaluka bylo překladiště na lesní dráhu, končila zde totiž železniční vlečka normálního rozchodu (1435mm) ze stanice Branná. Lesní úzkokolejka vedla od hájovny Banjaluka údolím Klepáčského potoka až na jižní svahy Černavy (HLV 185; 1103 m). Zajímavostí bylo, že dřevem naložené vozy sjížděly k překladišti samospádem, prázdné vozy vozili nahoru koně. Jak snadné a jednoduché, k přírodě šetrné.

Zobrazeno 1 - 10 z 73 nalezených

Nahoru