Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Hrubý Jeseník (HJ)
další informace o celku

Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Hrubý Jeseník > Další informace o celku

Hrubý Jeseník: Fotografie celku | Přidat fotografii | Další informace o celku | Přidat informaci

Související odkazy: Břidličná hora | Čepel | Černá stráň | Černava | Černý vrch | Červená hora | Dlouhé stráně | Homole | Hradečná | Hřbety | Jelení hřbet | Jelení loučky | Jelení loučky - Z vrchol | Karliny kameny | Keprník | Lyra | Lysý vrch | Malé Bradlo | Malý Děd | Malý Máj - SZ vrchol | Medvědí hřbet | Medvědí louka | Medvědí vrch | Mravenečník | Orlík | Osikový vrch | Ostruha | Ostružná | Ostrý vrch | Pecny | Polom | Praděd | Pytlák | Sokol | Spálený vrch - SV vrchol | Srnčí vrch | Šerák | Šindelná hora | Šindelná hora - JZ vrchol | Temná | Troják  | Tupý vrch | Ucháč | Velká Jezerná | Velké Bradlo | Velký Klín | Velký Klínovec | Velký Máj | Vozka | Vřesník | Výrovka | Vysoká hole | Vysoká hora | Zaječí hora | Žárový vrch | Žárový vrch - SV vrchol

Zobrazeno 21 - 30 z 73 nalezených

09.02.2013 15:23:22 - Tomáš Formánek

Výročí rozhledny na Pradědu

V časopisu KČT Turista č. 11/2012 je na stranách 38-39 otištěn zajímavý článek Ing. Stanislava Wiesera "Výročí rozhledny Altvaterturm na Pradědu" zabývající se 100. výročím otevření bývalé rozhledny na Pradědu (HLV 5; 1491 m).

Náhled článku je možné shlédnout na připojeném obrázku, více informací naleznete přímo v tištěné verzi časopisu Turista, případně na internetových stránkách časopisu.

23.10.2012 10:06:12 - Jindřich Preis

Nový vedlejší vrchol Točník

V mapách jde o pojmenovaný bod v severní rozsoše Červené hory (HLV 41; 1333 m). V terénu je to útvar z dálky dobře patrný a naznačující, že by mohlo jít o vedlejší vrchol.

Dostupnost Točníku (VV 41a; 1146 m) je snadná, zelená značka od Červené hory do Domašova vede po celé hřebenici rozsochy přes temeno a geodetický bod zmíněného vrcholu.

Při sestupu od Červené hory (HLV 41; 1333 m) nejprve překonáme její spočinek, teprve potom projdeme sedlem ve středně vysokém lese (je zde starý mezní kámen) a po cca 100 m najdeme malý tor na pasece, který je nejvyšším bodem Točníku.

Skalek je na poměrně úzkém hřbetu několik, ale nejvyšší z nich je ta nejblíže k sedlu, s převýšením 6-7 m. O něco severněji (66 m) a níže je na cestě geodetický bod (1143,44 m n.m.), tvořený kamenem z roku 1937 a tyčí.

Ještě dále po hřebenici je na dalším toru vtesaný směrový kříž. Cca 200 m dolů severněji je další větší tor s vyhlídkou – zde se, zejména za vlhka, hůře sestupuje. Zmíněné místo podle opakovaného měření pomocí GPS splňuje podmínky pro zařazení mezi Tisícovky jako vedlejší vrchol Červené hory (HLV 41; 1333 m).

12.06.2012 20:14:12 - Leo Válek

Skalní útvar Kazatelna na Černé stráni

Na jihovýchodním svahu Černé stráně (HLV 89; 1237 m) je skalní útvar Kazatelna s tunelem. Cestu ke Kazatelně mi popsal pan Růžička z Koutů nad Desnou, bývalý lesník a znalec okolních lesů.

Popis cesty: Z Koutů nad Desnou se vydáme vzhůru údolím Hučivé Desné po cyklotrase 6155. Přijdeme k rozcestí "Poniklý potok". Od tohoto rozcestí stoupáme podle Poniklého potoka. Asi po 800 m cykolotrasa 6155 opouští asfaltovou silničku a odbočuje vlevo na štěrkovou lesní cestu. Křižuje první potok, křižuje druhý potok. Asi 250 m za druhým potokem spatříme vpravo u cesty masív hledané Kazatelny. Několik metrů pod vrcholem Kazatelny je tunel. Je asi 0,5 m vysoký, 3 m široký a 4 m dlouhý. Zvenku je pohodlně přístupný jen jeden jeho vstup. Výhled z Kazatelny je kvůli stromům velmi omezený, avšak zajímavý. Je vidět Divoký důl, Praděd (HLV 5; 1491 m) a Vysoká hole (HLV 8; 1465 m) s Petrovými kameny (VV 8a; 1446 m).

27.12.2011 14:08:27 - Petr Erban

Chyba v lokalizaci Kopřivné

Nedávno jsem dosbíral všechny moravské tisícovky. Používal jsem při tom GPS Garmin - většinou se souřadnice vrcholu shodovaly s tím, co uvádíte na vašich stránkách, odchylky byly v řádu desítek metrů.

Větší chyba se vyskytla u jediného vrcholu, tam máte určitě chybu: Je to vrchol Kopřivná (VV 75a; 1019 m) v Hrubém Jeseníku, tam je skutečný vrchol cca 200 m od vašich souřadnic, to by se mělo opravit.

S pozdravem, Petr Erban.

Poznámka Tisícovky.cz:

Chyba v lokalizaci nejvyššího místa Kopřivné v současné chvíli skutečně existuje. Přesné určení skutečného nejvyššího místa a stanovení jeho absolutní nadmořské výšky však budou vyžadovat detailní geodetické měření, a proto až do provedení tohoto měření nebudeme zatím stávající koordináty vrcholu měnit za jiné, přesnější, ale přitom ne zcela přesné. Díky za pochopení.

Další poznámky k lokalizaci vrcholu Kopřivné viz též například Informace Jindřicha Preise k tomuto tématu z 12. listopadu 2008 na stránce Kopřivná (VV 75a; 1019 m) / Další informace o vrcholu.

20.11.2011 10:51:34 - Michal Holub

Nový oficiální VV: Žárový vrch - JZ vrchol (VV 195a, 1008 m) 

Výrazné skalisko na úbočí Žárového vrchu (HLV 195; 1101 m), na velmi pěkném a členitém hřbetu mezi sedlem Kóta a Vrbnem, splňuje kritéria pro zařazení mezi vedlejší tisícimetrové vrcholy. Jde o velmi ostrou skalní hradbu (tor), na kterou již v roce 2006 upozornil Jindra Preis.

Skála se nenachází na vrcholové plošině, ale v dolní polovině nevýrazné hřbetnice mezi Sedlovou chatou a Žárovým vrchem (HLV 195; 1101 m). Skála je dobře ukryta na okraji smrkového lesa a tak její mohutnost (některé stěny mají 20 m) vynikne až přímo pod ní.

Pata skály se nachází ve výšce 996 m a nejvyšší místo má pak cca 1008 m.

Žárový vrch - JZ vrchol (VV 195a; 1008 m) je tvořen dvěma velmi úzkými skalisky. Mohutnější a vyšší má ve směru dolů ze svahu poněkud rozložitější základnu. Výstup na nejvyšší místo je běžným "turistickým" způsobem nemožný - drobné horolezecké zkušenosti a výbava se určitě hodí. Nižší skalisko (blíže k sedlu) se zdolat s trochou opatrnosti dá.

Na mapce je vyznačena poloha nového VV, průsekem od Sedlové chaty vede pěšina v těsné blízkosti, nelze minout.

17.11.2011 13:32:31 - Michal Holub

Nový oficiální VV: Lyra - J vrchol (VV 200a, 1097 m)

Jak už před 5 lety uvedl Jindra Preis ve svém měření, je na jižní části vrcholové plošiny Lyry (HLV 200; 1103 m) několik skalisek, která splňují kritérium pro vedlejší vrchol. Z časových důvodů se mi nepodařilo provést přesné geodetické měření a tak jsem pracoval pouze s barometrickým výškoměrem a kalibrací na známé výšky (sedlo Lyry, geodetický bod na vrcholu). Přístroj Garmin GPSMAP 60CSx při všech kontrolních "návratech" nevykazoval větší chybu než 1 m, takže měření lze s přesností cca 1-2 m považovat za dostatečně průkazné. Počasí první listopadovou neděli bylo slunečné, větrné a tlakově poměrně stabilní. Tolik tedy k podmínkám a teď k vlastním výsledkům.

Hlavní vrchol - vrcholové skalisko v severní části výrazně převyšuje plochý povrch u geodetického bodu (1092,30 m n.m., odtud chybně uváděná výška hory v běžných turistických mapách) a nejvyšší místo má po dvojím proměření výšku 1103 m n.m. na souřadnicích WGS-84 N 50°05´50,2" E 17°17´29,5". (předchozí nekalibrované a námi uváděné měření vyšlo na 1100 m, Jindra Preis změřil přesněji 1104 m).

Asi 90 m na severovýchod je výrazné izolované skalisko s pěknou puklinou (šířka do 1 m, délka 20 m výška až 4 m) a výhledem na Sedlovou chatu a Žárový vrch (HLV 195; 1101 m). Temeno skály má nadmořskou výšku 1093 m a sedlo převyšuje o cca 9 m. Kvůli malé vzdálenosti od HLV však o nový VV nejde, návštěvu přesto doporučuji.

Nový vedlejší vrchol - jižní část velmi plochého temene na sobě nese také několik samostatných skal. V ohybu hřebenové cesty (dnes spíše pěšiny) je k východu orientovaný skalnatý sráz zarostlý smrčinou a výškou přes 15 m. Jde spíše o spočinek, převýšení je sotva 2 m a výhled téměř žádný.

Na západním okraji vrcholové plošiny je patrně nejzajímavější skalní výchoz. Opět je převýšení minimální, ale výhled odsud na Praděd (HLV 5; 1491 m) a okolí je z celého vrcholu rozhodně nejlepší.

Protože je zde i posed vede sem z hřebenovky pěšina. Temeno skály má cca 1075 m n.m. a výhled zde vydrží i přes vzrůstající smrky minimálně dalších 15-20 let, což se o jiných skalách na Lyře (HLV 200; 1103 m) říci nedá.

Zbývající dvě skaliska jsou mohutná, vzdálená od sebe 100 m, proto může být novým vedlejším vrcholem jen jedno z nich.

Nižší skalisko má vrchol ve výšce 1088 m n.m. a svou patu převyšuje o 12 m.

Vyšší skalisko a tedy i nový VV měří 1097 m n.m. se sedlem o 10 m níže. Najdeme jej na souřadnicích WGS-84 N 50°05´30,0" E 17°17´27,4" a nazýváme ho  Lyra - J vrchol (VV 200a; 1097 m).

Jindra Preis jej správně lokalizoval, výšky však určil o něco vyšší než ve skutečnosti jsou. Prohození HLV (1104 m) a VV (1097 m) je tedy vyloučené.

Vše je přehledně zaznamenáno na mapkách.

09.11.2011 11:11:27 - Jindřich Preis

Skály na rozsoše Velkého Děda

Na rozsoše Velkého Děda (a tedy i Praděda (HLV 5; 1491 m)) mezi Česnekovým a Divokým dolem jsou patrny výrazné skalnaté formace, dobře patrné při pohledu od jihovýchodu, spadající téměř kolmo do Divokého dolu a vzbuzující dojem, že jejich převýšení vůči okolí je větší než 5 m či dokonce 15 m. Tím by splňovaly podmínky pro vedlejší resp. hlavní vrcholy, i když na mapách tyto jemné nuance nejsou patrné.

Ohledáním v terénu jsem zjistil, že ostře se svažující skalnatý hřbet v délce téměř 600 m má neschůdné až kolmé stěny směrem do Divokého dolu, zatímco k Česnekovému dolu je zalesněný terén relativně schůdný.

Na popsaném hřbetě lze identifikovat dvě skalnaté formace (tory), vzdálené od sebe 280 m, jejichž převýšení i díky terénnímu zářezu vůči okolí je kolem 5-7 m, nicméně přesnější proměření v dané chvíli nebylo technicky možné. Koordináty obou formací jsou tyto: dolní N50 04 50.0 E17 11 46.7, resp. horní N50 04 53.1 E17 12 00.4, nadmořská výška 1138 m n.m., resp. 1244 m n.m., obě u paty. Další skála, nejvýraznější a nejviditelnější na dolním konci rozsochy, má však sedlo jen minimální.

Skály je možné dosáhnout zdola odbočením z dřevařské svážnice (N50 04 40.6 E17 11 21.3) po staré, poměrně souvislé a někdy nesnadno identifikovatelné pěšině (resp. kameny vyskládaném chodníku v minulosti často využívaném), jemně se klikatící vzhůru strmým svahem po hranici NPR Praděd. Hranice NPR se ale nad dolní skalkou stáčí poněkud severněji a tak vyšší partie skalnatého hřebene již leží v rezervaci. O účelu již nepoužívaného chodníku je možné se jen dohadovat, ale jeví se schůdnější než cesta Divokým dolem.

Lze také vystoupit Divokým dolem po modré značce a k sestupu použít pěšinu kolem Dědovy chaty (vyznačenou na mapě KČT), která na hřebenové části nespojitě navazuje na zmíněný chodník – ležící ale v NPR Praděd. Zajímavostí je paseka těsně nad horní skalnatou formací, zarůstající velmi hustými mladými smrčky, které činí až dojem samostatně rostoucích čarověníků.

10.11.2009 11:57:20 - Jindřich Preis

Nový vedlejší vrchol Malého Děda

Malý a nenápadný, patrný jen jako vlna na linii lesa při cestě dolů, se poblíž cyklostezky nad Vysokým vodopádem na hranici přírodní rezervace Vysoký vodopád skrývá zřejmě nový vedlejší vrchol Malého Děda (HLV 26; 1368 m).

Na mapách vypadá jen jako spočinek bez tisícimetrové hranice či vlastní vrstevnice, ale v lese je patrna krátká terénní vyvýšenina (další rozsocha) Malého Děda, na samé hranici 1000 m – v této výši leží její sedlo.

Vyvýšený terén je završen nevelkou kamennou formací s výškou 1007 m n. m. (N50 07 17.0 E17 12 25.6), vedle ní je dokonce geodetický bod (kámen) se záměrným křížem. Převýšení k sedlu je tedy okolo 7 m, nadmořskou výškou odpovídá dolnímu konci Vysokého vodopádu, který je vzdálen1 km vzdušnou čarou.

Kalibrace GPS pro měření byla vztažena k parkovišti u Videlského kříže, tak jak bylo zaměřeno ve stejném období v předchozích letech opakovaně.

Poznámka Tisicovky.cz:

Nové vrcholy do seznamu tisícovek oficiálně přidáváme až po detailním geodetickém měření přímo na místě, ale Jindrou Preisem popisovaný spočinek "Strážka" jsme geodeticky neměřili, protože podle ZM 1:10000 má jen 993 m a o tisícovku se tedy jednat nemůže.

10.11.2009 11:35:29 - Jindřich Preis

Vysoký vodopád

Názvem Vysoký vodopád je označován původně 45 m vysoký stupeň na Studeném potoce na úbočí Velkého Jezerníku (VV 26a; 1309 m) a Malého Děda (HLV 26; 1368 m).

Vodopád byl v roce 1880 narušen povodní a rozdělen do několika menších částí. Erozní stopy jsou dobře patrné i v dnešní době.

Pod vodpopádem prochází modrá značka z Bělé pod Pradědem na turistickou chatu Švýcárna a je také dosažitelný (500 m bez kola) z cyklostezky 6154 vedoucí od Videlského kříže na Červenohorské sedlo.

06.11.2009 15:00:42 - Tomáš Formánek

Oficiální nadmořské výšky vrcholů se po přeměření mění častěji než by se zdálo

V uplynulých měsících jsme opět prováděli podrobná geodetická měření našich Tisícovek, díky čemuž byly v minulosti do seznamu našich tisícimetrových hor nově zařazeny například tisícovky Milíř (HLV 394; 1003 m) v Jizerských horách či Perninský vrch (HLV 393; 1000 m) v Krušných horách a u mnoha dalších vrcholů došlo ke zpřesnění jejich uváděné výšky a polohy nejvyššího bodu.

V této souvislosti stojí za povšimnutí zajímavá zpráva zahraničních agentur, které se věnuje například i včerejší článek iDnes "Nejvyšší hora Alp je menší o 45 cm, ukázalo nové měření Mont Blancu".

K tématu promluvil 5.11.2009 v ranním Studiu 6 České televize i jeden z autorů projektů Tisícovky Čech, Moravy a Slezska Mgr. Michal Holub. Na záznam jeho televizního vystoupení se můžete podívat přímo na stránkách ČT v sekci "Další měření Mont Blancu".

Zobrazeno 21 - 30 z 73 nalezených

Nahoru