Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Hrubý Jeseník (HJ)
další informace o celku

Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Hrubý Jeseník > Další informace o celku

Hrubý Jeseník: Fotografie celku | Přidat fotografii | Další informace o celku | Přidat informaci

Související odkazy: Břidličná hora | Čepel | Černá stráň | Černava | Černý vrch | Červená hora | Dlouhé stráně | Homole | Hradečná | Hřbety | Jelení hřbet | Jelení loučky | Jelení loučky - Z vrchol | Karliny kameny | Keprník | Lyra | Lysý vrch | Malé Bradlo | Malý Děd | Malý Máj - SZ vrchol | Medvědí hřbet | Medvědí louka | Medvědí vrch | Mravenečník | Orlík | Osikový vrch | Ostruha | Ostružná | Ostrý vrch | Pecny | Polom | Praděd | Pytlák | Sokol | Spálený vrch - SV vrchol | Srnčí vrch | Šerák | Šindelná hora | Šindelná hora - JZ vrchol | Temná | Troják  | Tupý vrch | Ucháč | Velká Jezerná | Velké Bradlo | Velký Klín | Velký Klínovec | Velký Máj | Vozka | Vřesník | Výrovka | Vysoká hole | Vysoká hora | Zaječí hora | Žárový vrch | Žárový vrch - SV vrchol

Zobrazeno 31 - 40 z 73 nalezených

04.08.2009 01:20:54 - Jaromír Hron

Dřevěný altán na Ostružné

Dřevěný altán na Ostružné (HLV 128; 1184 m) postavily Lesy ČR.

Co je k tomu vedlo je záhadou, stejně jako jejich "hospodaření" v lesích našich hor.

21.11.2008 12:36:10 - Jindřich Preis

Nový vrchol „Zámčisko“

Obklopena mnohem většími a výraznějšími vrcholy s příkrými svahy stojí v místě souběhu několika údolí v závěru rozsochy Velkého Máje (HLV 20; 1386 m) v lokalitě Zámčisko strmá skalnatá formace.

V okolí se stéká několik potoků – Zámecký, Desná, Sviní, Velký Dědův a o něco níže Malý Dědův potok, aby zformovaly Divokou Desnou, představující zdroj vody pro vodní dílo Dlouhé stráně (HLV 32; 1353 m).

Na západním konci skály je opuštěná a nedávno zalesněná plocha po těžbě kamene v souvislosti se stavbou přečerpávací vodní elektrárny (PVE) Dlouhé stráně – na www.jeseniky.net se mi podařilo nalézt fotografii původního vzhledu skály i stavu po ukončení těžby. Svým převýšením splňuje kritéria nového vrcholu, a to velmi pravděpodobně vrcholu hlavního.

Nejvyššího bodu formace se mi nepodařilo dosáhnout, ale předpoklad většího převýšení než 15 m vůči sedlu potvrzuje i velikost smrků na skalách. Sedlo k Velkému Máji (HLV 20; 1386 m) resp. Zámčisku – S vrcholu (VV 20a; 1264 m) je ve výši kolem 1029 m n.m. Součástí zmíněné rozsochy Velkého Máje je i jeho evidovaný vedlejší vrchol Zámčisko – S vrchol.

20.11.2008 14:54:13 - Jindřich Preis

Stará hora a hrad Koberštejn

Z masívu Orlíku (HLV 113; 1204 m) vybíhá severovýchodně několik rozsoch, na jedné z nich je vedlejší vrchol Stará hora (VV 113b; 1043 m), v závěru severnější stojí zbytky hradu Koberštejn (původně strážný pohraniční hrad, později sídlo lapků – kvůli tomu byl zřejmě rozbořen Matyášem Korvínem).

Všechny rozsochy spadají do údolí Černé Opavy, kterému se též říká Údolí lapků z Drakova a vede tudy naučná stezka. Název Drakov nepochází od draků, ale z německého označení přísných strážců – poblíže Drakova jsou zbytky staré celnice, kde zmínění celníci vybírali mýto na staré obchodní cestě.

Přes hrad Koberštejn vede zelená značka od Opavské chaty na úbočí Orlíku (HLV 113; 1204 m), přes údolí Černé Opavy k prameni Opavice a dále. Zdolání Staré hory (VV 113b; 1043 m) lze spojit i s návštěvou zajímavostí ve zmíněném údolí, přes její vrchol ale vede jen neznačená pěšina s nejistým koncem i začátkem.

Pozor, v roce 2006 zde bylo změněno turistické značení, změny jsou zachyceny v posledním (5.) vydání mapy KČT č. 55 z roku 2008, ne však na mapě TOPO Czech 2 Pro, kde postaru zelená značka zcela chybí, na hrad Koberštejn je jen odbočka z údolí značená postaru červeně. Červená značka vede bez odbočky z Rejvízu údolím Černé Opavy přes Drakov do Mnichova.

17.11.2008 14:39:13 - Jindřich Preis

Malý Máj – SZ vrchol, Malý Máj a okolí

Malý Máj – SZ vrchol (HLV 130; 1182 m): ze sedla k Vysoké holi (HLV 8; 1465 m), kterým prochází zpevněná dřevařská cesta, k němu vede zřetelná pěšina přes dvě skalnaté formace, přičemž formace od vrcholu vzdálenější má k vlastnímu vrcholu převýšení kolem 5 m a aspiruje tak na titul dalšího vedlejšího vrcholu.

Vlastní vrchol je dvojitý, pod vyšší částí je geodetický bod jako klasický patník, ale asi o 5 m vedle je na neusazeném kameni vytesán křížek – oboje je červeně zvýrazněno.

V knize Tisícovky Čech, Moravy a Slezska je přístup k vrcholu popisován po lyžařské cestě z Velké kotliny – ta ale v terénu není značena. Nicméně od modré značky na dně Velké kotliny vede zřetelná pěšina až cesta, hodně podmáčená, sledující hranici Národní přírodní rezervace Praděd (dva červené pruhy na stromech) a jdoucí bez významnějšího převýšení až k bývalé chatě Alfrédka pod Jelenkou.

Tuto trasu, byť orientačně poměrně náročnou, lze velmi dobře použít i při zdolávání Tisícovek na hřebeni od Vysoké hole jako návratovou, s výstupem Velkou kotlinou po modré.

Malý Máj: Jako Malý Máj je v mapách označován závěr pozvolna klesající části jedné z rozsoch Vysokohorského hřbetu. V knize Tisícovky Čech, Moravy a Slezska je zmínka, že netvoří samostatný vrchol, a proto je pod podobným názvem Malý Máj – SZ vrchol (HLV 130; 1182 m) zařazen pouze vrchol na počátku rozsochy, který na mapách není pojmenován.

Na místě ale můžeme zjistit, že Malý Máj tvoří skála na malé vyvýšenině, s celkovým převýšením kolem 9 m – jde tedy o nový vedlejší vrchol. Geodetický bod jsem na skále nenalezl.

Přes vrchol vede po celém hřebeni občas používaná znatelná pěšina, místy až jako široká svážnice. Podobné skály jsou i na severní straně Malého Máje – SZ vrcholu (HLV 130; 1182 m), z nichž severnější má k němu převýšení také kolem 5 m a mohla by být tedy dalším vedlejším vrcholem.

Hřebenová pěšina měla v minulosti zřejmě větší význam než v dnes, protože přes všechny skalnaté formace na hřebeni jsou vyskládané schody z kamenů, nejvýrazněji právě na Malém Máji. Kde ale cesta začíná nad Karlovem nevím, nicméně po úbočí Malého Máje vedou zpevněné dřevařské cesty.

13.11.2008 11:17:44 - Jindřich Preis

Soukenná a nový vedlejší vrchol 

Vlastní vrchol Soukenné (VV 27b; 1026 m) je velmi ploše oblý s obtížně lokalizovatelným nejvyšším bodem ve středně vysokém lese, jeho převýšení vůči sedlu Jeleního hřbetu (HLV 27; 1367 m) je zřejmě přesně 5 m.

Zhruba 200 m jihovýchodně a o 5 m níže po vrcholové svážnici je geodetický bod (kámen i tyč, pozice N50 00 30.6 E17 14 31.2). Za dalších 150 m stejným směrem po zřetelné pěšině je ještě nad tisícimetrovou vrstevnicí skupina vzájemně izolovaných, poměrně rozsáhlých skalních útvarů, několik z nich jistě vyšších než 5 m a splňujících tak kritéria dalšího vedlejšího vrcholu Jeleního hřbetu (HLV 27; 1367 m).

Na svahu nejvýše uložená formace dosahuje vůči patě (sedlu) převýšení 7-8 m, a proto vedlejším vrcholem je právě ona. Na její vrchol lze poměrně snadno vylézt a měření zopakovat.

Pěšina (mimo jiné značená i pro horská kola) pokračuje jižně skrze velmi zajímavě vrásněné skalní formace a dále přes zbytky po dolování polymetalických rud již ve 12. století k parkovišti u Penzionu Na vyhlídce na horním konci Nové Vsi.

13.11.2008 11:12:20 - Jindřich Preis

Ostružná - nejjižnější Tisícovka Hrubého Jeseníku

Přes vlastní vrchol Ostružné (HLV 128; 1184 m) vede sice zřetelná, přesto ale turisticky neznačená pěšina, proto překvapí v podstatě nová, zastřešená, ale jinak nechráněná útulna přímo na vrcholové části poblíž geodetického bodu – ulomené tyče a kamene s letopočtem 1937.

Zůstává otázkou, proč tato stavba na vrcholu Ostružné (HLV 128; 1184 m) stojí – nechrání proti větru a v podstatě ani dešti, velikostí připomíná spíše zahradní altán, na posezení několika lidí s „výbavou“ nedostačuje – o to víc mne udivuje její bytelnost a řemeslné zpracování v místě veřejností zřetelně málo navštěvovaném – možná někdo přispěje s vysvětlením?

Nicméně nejvyšším bodem Ostružné (HLV 128; 1184 m) je spíše skála na severním okraji vrcholové partie, na jejímž vrcholu je druhý geodetický bod – bíle natřený hřeb se stranovým křížem. Vzdálenost obou bodů je asi 70 m, skála převyšuje druhou vrcholovou část asi o 1 m, což je patrno v terénu i v záznamu GPS. Z této skály jsou pěkné výhledy na jihozápadní část hlavního hřbetu Pradědské hornatiny. Až na posledních asi 200 m lze na vrchol dojet od Mravenčího sedla na kole.

Upozornění – koordináty v knize Tisícovky Čech, Moravy a Slezska lokalizují vrchol Ostružné (HLV 128; 1184 m) na úbočí Jeleního hřbetu (HLV 27; 1367 m) poblíž Mravenčího sedla, tj. asi 1,6 km severněji než je ve skutečnosti, tj. zde N50 00 07.1 E17 12 35.2.

12.11.2008 16:56:40 - Jindřich Preis

Kopřivná a nové vrcholy v okolí

Kopřivná (VV 75a; 1019 m) je evidována jako vedlejší vrchol Temné (HLV 75; 1263 m) s převýšením od sedla 9 m. Při cestě lesem po hřebenici od jejího vrcholu směrem k Temné je však v cestě několik skalnatých formací a prohlubní.

První formace s nejvyšším bodem je ve vzdálenosti 240 m od geodetického bodu Kopřivné (VV 75a; 1019 m) v místě souvislého vrstevnicového „kola“ 1010 m (mapa KČT 55 i TOPO Czech 2 Pro), s převýšením od paty 9-10 m, čímž splňuje kritéria vedlejšího vrcholu a provizorně ji nazývám Prostřední skalka.

Zhruba 130 m severně odtud je další skalnaté formace, mající též převýšení přes 5 m, další geodetický bod (tyč a kámen, není na mapě KČT) – převýšení tohoto bodu vůči Kopřivné (VV 75a; 1019 m) jsem naměřil kolem 19 m.

Dalších 150 m severozápadně od tohoto bodu je vrchol nejrozlehlejší skalnaté formace, která má na obě strany převýšení více než 17 m a na kterou lze při troše snahy vylézt. Tato formace leží těsně u rozcestníku Skály pod Kopřivnou – podle toho odvozuji i její název, i když pod Kopřivnou (VV 75a; 1019 m) nejsou.

Ze zmíněných údajů by mělo plynout následující: Kopřivná (VV 75a; 1019 m) je s velkou pravděpodobností samostatným hlavním vrcholem, vrchol Prostřední skalka (ta nejblíže ke Kopřivné) je pak jejím vedlejším vrcholem. Skalnatá formace u geodetického bodu nemá potřebnou vzdálenost od dalších vrcholů, aby mohla být zařazena jako vedlejší vrchol. Formace Skály pod Kopřivnou jsou také novým hlavním vrcholem. Pokud by Kopřivná neměla převýšení více než 15 m, stala by se dalším vedlejším vrcholem těchto skal.

12.11.2008 15:41:38 - Jindřich Preis

Kopřivná – přístup k vrcholu

Nejjednodušší přístup na Kopřivnou (VV 75a; 1019 m) je z Karlova pod Pradědem po žluté značce, které vede v blízkosti jejího vrcholu. Vrcholová část Kopřivné je ploše oblá ve středně vysokém smrkovém lese. Při přístupu terénem ze žluté ve směru od Karlova se jako nejvyšší část jeví nízký kamenitý pahorek v průseku s katastrální hranicí.

Zcela nenápadně bez označení je však západně odtud v lese umístěn geodetický bod (tyč a kámen s v Jeseníkách typickým letopočtem 1937), který lze považovat za vrchol Kopřivné (VV 75a; 1019 m). Nicméně asi 25 m v dohledu severně od geodetického bodu je skalka resp. spíše jen kámen, jehož vrchol se zdá být výše než geodetický bod. Na boku kamene směrem ke geodetickému bodu je vytesán (směrový) kříž.

Drobné obtíže při hledání vrcholu mohou vzniknout i proto, že koordináty z knihy Tisícovky Čech, Moravy a Slezska jej lokalizují zhruba 200 m severovýchodně do blízkosti žluté značky, zatímco geodetický bod se nachází zde: N50 02 15.5 E17 16 50.3.

29.10.2008 14:26:20 - Jindřich Preis

Přírodní rezervace Skalní potok na úbočí Karliných pramenů

Přírodní rezervace Skalní potok na úbočí Karliných pramenů (HLV 221; 1078 m) kromě ochrany rostlin chrání mimo jiné i možné přirozené hnízdiště sokola stěhovavého.

Součástí rezervace je i řada výrazných skalnatých útvarů – mrazových srubů, které by mohly lákat k horolezeckým „etudám“, což je právě činnost v rámci rezervace výslovně zakázaná.

Na mapách jsou ze skalních útvarů pojmenovány pouze Jelení kameny. V mapě Topo Czech 2 Pro je ale hranice PR chybně – chybí právě její část v oblasti Jeleních kamenů nad oběma větvemi asfaltové silnice – v terénu je zde vymezena pěšinami. V mapě KČT č. 55 (5. vydání 2008) chybí rezervace vůbec, v mapě ShoCart č. 58 z r. 2006 je zakreslena správně.

Z hlediska Tisícovek je ale rezervace mimo přístupové trasy ke Karliným kamenům (HLV 221; 1078 m) terénem a lze ji bez problémů projít po značené cestě.

17.09.2008 23:01:48 - Jindřich Preis

Ztracené kameny a Ztracené skály

Výrazný hřeben Hrubého Jeseníku klesá v jižním směru do sedla Skřítek a přitom vytváří řadu skalnatých formací, z nichž nejvýraznější jsou na mapě KČT 55 (2002) pojmenovány Ztracené kameny a Ztracené skály.

První z jmenovaných by se mohly stát novým vedlejším vrcholem Pecného (HLV 45; 1329 m) (či Pecnů?) – na GPS záznamu trasy jsem naměřil rozdíl k sedlu 7 m, ale vzhledem k počasí jsem provedl jen jeden pokus o zaměření – potvrzení uvedeného předpokladu tedy zůstává výzvou do budoucna.

Zobrazeno 31 - 40 z 73 nalezených

Nahoru