Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Hrubý Jeseník (HJ)
další informace o celku

Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Hrubý Jeseník > Další informace o celku

Hrubý Jeseník: Fotografie celku | Přidat fotografii | Další informace o celku | Přidat informaci

Související odkazy: Břidličná hora | Čepel | Černá stráň | Černava | Černý vrch | Červená hora | Dlouhé stráně | Homole | Hradečná | Hřbety | Jelení hřbet | Jelení loučky | Jelení loučky - Z vrchol | Karliny kameny | Keprník | Lyra | Lysý vrch | Malé Bradlo | Malý Děd | Malý Máj - SZ vrchol | Medvědí hřbet | Medvědí louka | Medvědí vrch | Mravenečník | Orlík | Osikový vrch | Ostruha | Ostružná | Ostrý vrch | Pecny | Polom | Praděd | Pytlák | Sokol | Spálený vrch - SV vrchol | Srnčí vrch | Šerák | Šindelná hora | Šindelná hora - JZ vrchol | Temná | Troják  | Tupý vrch | Ucháč | Velká Jezerná | Velké Bradlo | Velký Klín | Velký Klínovec | Velký Máj | Vozka | Vřesník | Výrovka | Vysoká hole | Vysoká hora | Zaječí hora | Žárový vrch | Žárový vrch - SV vrchol

Zobrazeno 41 - 50 z 73 nalezených

17.09.2008 21:14:40 - Jindřich Preis

Poloha vrcholu Pecný a spočinek Pec

V knize Tisícovky Čech, Moravy a Slezska je vrchol Pecný (HLV 45; 1329 m) koordinátami lokalizován na N 50° 01‘ 06.0‘‘ E 17° 10‘ 49.0‘‘ – v tomto místě je skalnatá formace, v mapě KČT označené jako Pec.

O 410 m severovýchodně je vyšší a větší skalnatá formace, vzdálená asi 50 m od značené cesty s turistickou směrovkou, tvořící vlastní vrchol tisícovky Pecný.

Zřetelné sedlo mezi oběma formacemi je ale mělké a nedosahuje 5 m, Pec tedy tvoří spočinek tisícovky Pecný, jejíž vrchol má zaměřené koordináty N 50° 01‘ 18.9‘‘ E 17° 10‘ 53.9‘‘.

V digitální mapě TOPO Czech 2 Pro se značka pro tisícovku Pecný zobrazuje od zaměřeného vrcholu 148 m severovýchodně, přímo na značenou cestu.

06.12.2007 18:37:38 - Helena Rusková

Na Zaječí horu (HLV 345; 1012 m) se lze vydat také po modré turistické značce z Bělé. Na kótu 900 m n.m. s názvem Klanke (značení i název kóty jen v novém vydání mapy KČT 1: 50 000) je pořádné stoupání. Z kóty pak už jen nádherná procházka a krásné výhledy. Modrou opustíme a pokračujeme cestou kolem hory Lysý. Vede až k prameni Zaječího potoka. Odtud je cesta již popsána. Z cesty vidíme zpět na vrchol Klanke, odkud jsme přišli, dále na Malý i Velký Klín a na rezervaci Borek nad Bělou. Odkrývá se zde také pohled na cíl cesty - Zaječí horu.

18.11.2007 11:33:07 - Jindřich Preis

Spálený vrch - SV vrchol (HLV 53; 1313 m) a jeho vedlejší vrcholy Spálený vrch (VV 53a; 1313 m) a Klínová hora (VV 53b; 1180 m) představují poměrně špatně dostupné tisícovky. To proto, že leží mimo značené cesty relativně daleko od výchozích bodů, i proto, že nejjednodušší přístup od nejbližšího vrcholu, Vozky (HLV 22; 1377 m), je omezen režimem přírodní rezervace.

Hranice přírodní rezervace Šerák - Keprník je v mapě KČT č. 55 3. vyd. 2002 vyznačena mimo jiné po pěšině, vedoucí od zelené značky mezi Vozkou a sedlem Pod Vřesovkou kolem chaty Formanka k Hášově chatě a dále k rozcestí Nad Hášovou (žlutá a zelená od Branné), mimo Spálený vrch - SV vrchol, Spálený vrch a Klínovou horu. To představuje jednu z možností přístupu.

Druhou možností je přístup od Branné po žluté či zelené značce a zdolat současně i Troják (HLV 263; 1049 m). Jako orientační bod lze použít chatu Formanka, která stojí 400 m západně pod sedlem mezi Vozkou (HLV 22; 1377 m) a Klínovým vrchem. Po vrcholové partii Spálených vrchů vede pěšina a katastrální hranice. V sedle mezi Spáleným vrchem (VV 53a; 1313 m) a Klínovou horou (VV 53b; 1180 m) stojí chata Vilibaldka – obě chaty jsou spojeny zřetelným chodníkem, který je zejména v lesní části u druhé z nich zpevněný s až překvapivým vyrovnáním terénních nerovností.

Od Polomu (HLV 161; 1127 m) a Trojáku (HLV 263; 1049 m) na západě vedou po úbočích zmiňovaných vrcholů zpevněné cesty – lze mezi nimi přejít mimo jiné shora po pěšině od Hášovy chaty do sedla k Polomu - odbočka je jihozápadním směrem cca 100 m pod chatou, tj. zde (WGS-84) N 50 09 17,5 E 17 05 35,3, pak je vhodné traverzovat napříč sedlem k Polomu jihovýchodním směrem cca 300 m (dřevařská svážnice).

Pozor, v TOPO mapě ČR 1.2 pro GPS je v této oblasti zakreslena další zelená značka, které vůbec neexistuje. Popisované neznačené cesty od Polomu (HLV 161; 1127 m) podle mapy KČT zčásti protínají rezervaci (bez značení v terénu), ale jsou vyznačeny i jiné cesty, které jdou pouze po její hranici. Na mapě SHOCart 2006 č. 58 je zakreslena hranice chráněné krajinné oblasti v menším rozsahu a nezabírá cesty od Polomu, ale ani skály na Vozkovi (HLV 22; 1377 m). Přesněji jsou cesty zaneseny v mapě KČT než v mapě SHOCart. Zřetelně se tedy lze dostat ke Spáleným vrchům a Klínové hoře, aniž bychom se dopustili prohřešku, a to kromě výstupu od Koutů nad Desnou jak od Branné, tak zřejmě i od Červenohorského sedla.

Úbočí popsaných vrchů jsou z větší části vymýcena a výhledy jsou široké, přesto je návštěva těchto vrcholů orientačně náročná a je třeba pamatovat na dostatečnou časovou rezervu. Výlet je náročný i fyzicky – při zdolání i Vozky z Branné představuje více než 25 km a přes 1000 nastoupaných výškových metrů. Spolu se zmíněnými vrcholy je možno spojit i zdolání Trojáku či Polomu.

Popisovaná místa naleznete na turistické mapě okolí Vozky (na mapovém podkladu ShoCart, tedy včetně nepřesností popsaných v textu výše). Pro ještě větší zmatení je v tomto mapovém podkladu Klínová hora (VV 53b; 1180 m) označena jako Klipová hora s kótou 1157 m mimo nejvyšší vrchol.

09.11.2007 10:23:58 - Michal Holub

Nadcházející dny budou již ve znamení pravé zimy. Během pátku přešla přes Českou republiku od severozápadu studená fronta a za ní se o několik stupňů ochladilo.

Hranice sněžení se tak z 1300 m rázem posunula na 800 m a další pokles až na 500 m lze očekávat ještě dnes k večeru. Navíc je vzduch velmi vlhký a proto se můžeme těšit na novou sněhovou pokrývku v řádu decimetrů.

Je velmi pravděpodobné, že většina našich tisícovek bude už o tomto víkendu dobře dostupná na lyžích či sněžnicích.

Pěknou ukázku rychlé změny počasí lze nalézt na stránkách www.hydronet.cz.

Dva přiložené snímky jsou z dnešního rána a dělí je pouhých 70 minut. Na prvním, pořízeném v 7:15, je vidět Bukovec (HLV 373; 1005 m) a mokrá asfaltka na Jizerce. Aktuální teplota byla 2,5 stupně nad nulou. Druhý snímek téhož místa v 8:25 již kvůli hustému sněžení Bukovec neukazuje, teplota klesla o celé 3 stupně.

04.11.2007 18:47:38 - Jindřich Preis

Půldenní výlet na čtyři tisícovky Medvědské hornatiny

Jsme-li časově vázáni časovým rozvrhem, krátkým dnem či obojím, můžeme uskutečnit následující zhruba půldenní výlet (3,5 – 4,5 hod.) se čtyřmi hlavními vrcholy v jihozápadní části Medvědské hornatiny.

Výlet začíná v sedle Videlský kříž (935 m), kde je autobusová zastávka i velké parkoviště. Nejprve však musíme opravit koordináty prvního vrcholu, kterým je Osikový vrch (HLV 220; 1078 m) – pozice udaná v Průvodci je chybná, správná pozice je (WGS-84) N 50 07 17.4 E 17 14 50.9. Cesta tam je až na malé úseky neznačeným terénem (průseky katastrálních hranic či dřevařské cesty). V létě je nutno počítat se vzrostlou trávou, na podzim v listopadu již byla tráva seschlá a slehlá, nicméně byl zase až bahnitý terén. K vrcholu Osikového vrchu vystoupáme přímým směrem průsekem po katastrální hranici, vlastní vrchol je o něco vlevo (západně) v lese, tvořený typickou cca 4 m vysokou vrcholovou skalkou ve smrkovém porostu; geodetický bod (tyč a kámen z roku 1937) je 40 m východněji. Při výstupu z úbočí a dále z paseky 70 m západně od vrcholu jsou omezené výhledy.

Vrátíme se na průsek katastrální cesty (lomí se ve vrcholové partii severozápadně) a pokračujeme přímým směrem k Lysému vrchu (HLV 159; 1128 m), v sedle přitom zkřížíme cestu se žlutou značkou. Přes spočinek či kolem něj zleva (západně) dojdeme do vrcholové partie Lysého vrchu se sklizeným polomem. Na vrcholu v nejvyšším místě je kolem geodetického bodu (kámen a tyč) travnatá mýtina o průměru cca 10 m.

Z vrcholu pokračujeme opět pěšinou po katastrální hranici, sejdeme doprava (severovýchodně) na širokou cestu žluté značky a po ní přes rozcestí Lysý vrch (odpočívadlo; žlutá a modrá značka a cyklostezka) přímo průsekem katastrální hranice k vrcholu Jelení loučky - Z vrchol (HLV 224; 1076 m). Nejvyšší bod je v nízkém smrkovém porostu. 

Z vrcholu se vrátíme k hraničnímu průseku (u vrcholu se lomí směrem k Zaječí hoře) či projdeme po hranici vyššího a nižšího lesa stejným směrem, zkřížíme asfaltovou cestu a dojdeme přes sedlo ke srubu Zaječí skok, odkud je k nejvyššímu bodu Zaječí hory (HLV 345; 1012 m) jen kousek po široké cestě. Geodetický bod (kámen a tyč) je 20 m od nejvyššího bodu vrcholu, tvořeném zarostlými nízkými skalkami s vysokými smrky. Těsně vedle geodetického bodu je nyní padlý vysoký smrk.

Zpět se můžeme pohodlně a rychle vrátit po široké cestě – zprvu bez značení, poté krátce po modré značně částečně po asfaltu kolem pramene Zaječího potoka (s přístřeškem), se značenou odbočkou (80 m) ke Kamzičí skále s širokým výhledem západně. Od rozcestí Lysá hora pokračujeme po zpevněné cestě (žlutá a cyklo zelená) zpět k sedlu Videlský kříž, až na závěrečný sestup do sedla prakticky po vrstevnici.

Celková délka 11,3 km, se sumárním výstupem kolem 505 m.

Popisovaná místa naleznete na turistické mapě západní části Medvědské hornatiny.

02.11.2007 16:15:24 - Jindřich Preis

Přístupnější Čepel (Úzký hřbet)

Ačkoliv turistické značené cesty leckdy zdálky míjejí některé tisícovky, rozšiřující se značená síť cyklostezek může tento nedostatek napravit a dovést nás pohodlně prakticky až na vrchol. Tak tomu je i v případě Čepele (HLV 321; 1024 m), nepříliš nápadného hlavního vrcholu nad Loučnou nad Desnou, „na úbočí“ či v rozsoše mnohem výraznějšího Mravenečníku (HLV 36; 1343 m).

U Čepele je v popisu přístupu udávána vysoká orientační náročnost, zjevná je i náročnost fyzická. Svoji cestu na vrchol Čepele můžeme začít na nádraží v Loučné n. D., resp. můžeme autem popojet ve směru k vrcholu cca 1 km na konec obce, již po červeně značené cyklostezce. Dále pokračujeme již pěšky či na kole po zmíněné značce rozsáhlými serpentinami nahoru po většinou asfaltové silničce (2/3 cesty), podél rozlehlé oplocené obory, skrze smíšené až čistě bukové porosty s jen ojedinělými výhledy, až na rozcestí Uhlířská cesta, kde je možnost odpočinku. Zde se rozloučíme s asfaltem a ostře doprava se vydáme po bílé značené a dobře zpevněné cestě jihovýchodním směrem k vlastnímu vrcholu. Tato cesta se těsně pod vrcholem Čepele stačí doleva (východně) k sedlu, ale vlastní vrchol je nejpřístupnější právě z této zatáčky po pěšině, vedoucí cca 100 m k posedu pod jednou z vrcholových skalek – jiná cesta k vrcholu nevede.

Zarostlá vrcholová partie strmými svahy opravdu připomíná čepel, se zřetelným nejvyšším bodem zhruba uprostřed hřebene cca 70 m severně od místa, udaného koordinátami v knize o tisícovkách. Místo, udané zmíněnými koordinátami a v mapě KČT (3. vyd. z r. 2002) označené jako skalisko na jižním okraji hřebene, se zcela vymyká charakteru vrcholu (i jiným skalnatým vrcholům Jeseníků) a vytváří pravidelnou horizontální plošinu o průměru 15-20 m, porostlou vzrostlými buky. S ostatními skalkami ji severně pojí několik metrů dlouhá hráz či základ zdi či cesta, struktura zřetelně vytvořená lidskou rukou, a podporující tak velmi silný dojem o umělém původu plošiny, nejspíše coby základu nějaké stavby z minulosti.

Po návratu z vrcholu můžeme ještě pokračovat dále po stejné cestě 1 km na Kozí hřbet, který vybíhá z Mravenečníku podobně jako Čepel (či Úzký hřbet), ale kritéria ani vedlejšího vrcholu nesplňuje a lze jej proto nazvat pouze spočinkem. V jeho sedle stojí chat(k)a Margaretka. Zde pak můžeme svůj výlet ukončit (dosud to představovalo cca 7 km a 530 m převýšení) a vrátit se zpět stejnou cestou do Loučné n. D., či můžeme pokračovat dále po značených cestách na Dlouhé stráně (HLV 32; 1353 m) a okolní tisícovky a dolů sjet po kvalitní silničce kolem dolní nádrže přečerpávací elektrárny.

Popisovaná místa naleznete na turistické mapě okolí Čepele s vyznačenými cyklostezkami.

22.10.2007 00:27:49 - Michal Holub

Uplynulé dny byly ve znamení prvního vážnějšího závanu zimy. Sněhové vločky se objevily i v nížinách, ve středních polohách se přechodně vytvořila sněhová pokrývka. Hory pokrývá souvislá vrstva sněhu, leckde i docela významná.

Nejvíce sněhu hlásí Hrubý Jeseník - Šerák (HLV 33; 1351 m) 32 cm, Rychlebské hory - chata Paprsek 28 cm, Krušné hory - Fichtelberg 25 cm, Moravskoslezské Beskydy - Lysá hora (HLV 48; 1324 m) 16 cm. Přes 10 cm je také na hřebenech Králického Sněžníku, Orlických hor, Krkonoš a Šumavy.

Pro nedočkavé běžkaře je tedy možnost vyrazit na hřebeny hor - ovšem jen přibližně do středy... V nejbližších dnech se oteplí a sníh roztaje.

12.09.2007 18:32:52 - Helena Rusková

Popis cesty na vrchol Vysoké hory (HLV 310; 1031 m) :

Výstup lze zahájit od hotelu Stonožka v Ludvíkově po silnici ve směru na Karlovu Studánku. Po krátké chůzi odbočíme vlevo přes most přes Bílou Opavu na lesní cestu, po které serpentinami vystoupáme až na modrou turistickou trasu spojující Vrbno pod Pradědem s Hvězdou. Zde se dáme vlevo ve směru na Vrbno a již za chvíli před sebou uvidíme rozcestí Malá Hvězda. Odtud pokračujeme po zelené cyklotrase (vedoucí pod Šindelnou) krátkým prudkým stoupáním do místa, kde se cyklotrasa stáčí po vrstevnici do leva. V tomto místě cyklotrasu opouštíme a pokračujeme ještě pár metrů chodníkem do kopce do místa, kde se cesta rozdvojuje. To je jediné důležité místo, kde se nesmíme splést. Nepokračujeme rovně do kopce, ale opět se vydáváme vlevo. Cesta chvíli kopíruje cyklotrasu, kterou jsme předtím opustili. Vidíme-li tuto cestu vlevo pod sebou a uvidíme-li na ní krmelec, jdeme určitě správně. Cesta nás bezpečně dovede až ke geodetickému bodu na vrcholu. Od hotelu Stonožka na Malou Hvězdu máme zhruba 3,5 km, z Malé Hvězdy na vrchol Vysoké 1,5 km.

Rozcestí Malá Hvězda je dosažitelné také z Karlovy Studánky po modré směrem na Vrbno pod Pradědem (asi 4 km) nebo z Vrbna pod Pradědem od kostela Sv. Michala (rozcestník u křižovatky) (asi 6 km).

Zajímavosti v okolí trasy:

Na modré turistické značce ve směru Hvězda – Malá Hvězda se nachází vysílač a v jeho blízkosti rozcestník Nad Ludvíkovem, odkud je nádherná vyhlídka směrem na Praděd (HLV 5; 1491 m), Žárový vrch (HLV 195; 1101 m) a údolí obce Ludvíkov. Při zvolení hotelu Stonožka jako výchozího bodu odbočíme v místě, kde narazíme na modrou, místo doleva, doprava (zajdeme si celkem cca 800 m tam i zpět). Po rozhlédnutí se vracíme směrem, odkud jsme přišli a pokračujeme na Malou Hvězdu. Ještě před vrcholem Vysoké hory (HLV 310; 1031 m) se vlevo otevírá výhled opět směrem na Praděd (HLV 5; 1491 m). Na vrcholu je pak výhled na bruntálskou stranu. Rozeznat lze část blízké obce Karlovice s dominantním Obřím vrchem s vysílačem nad Karlovicemi. Směrem od Karlovic doprava Anenský vrch, na kterém je rovněž vysílač. Za dobré viditelnosti je vidět krnovský Cvilín s kostelem a rozhlednou. Vysílač v tomto směru je na Ptačím vrchu nad obcí Nové Heřminovy.

28.07.2007 09:12:33 - Martin Jílek

Na vrcholu Jeřábu (HLV 377; 1003 m) a několika dalších vyšších tisícovek se nacházejí vrcholové knihy projektu "Brněnská výškovnice". V rámci této akce byly knihami osazeny některé vrcholy od "kóty 216 m" u Mariánského sloupu v Brně po Praděd (HLV 5; 1491 m).

Z vrcholů patřících mezi Tisícovky Čech, Moravy a Slezska jsou do Brněnské výškovnice začleněny kromě Jeřábu (HLV 377; 1003 m) a Pradědu (HLV 5; 1491 m) dále i tisícovky Ostružná (HLV 128; 1184 m), Pecny (HLV 45; 1329 m), Břidličná hora (HLV 31; 1358 m), Jelení hřbet (HLV 27; 1367 m), Velký Máj (HLV 20; 1386 m) a Vysoká hole (HLV 8; 1465 m), vrcholové knihy se však z uvedených hor nacházejí pouze na Jeřábu (na vrcholu), Jelením hřbetu (u Jelení studánky), Vysoké holi (vně budovy) a Pradědu (uvnitř budovy).

Do Brněnské výškovnice jsou zařazeny i "tisícimetrové vrcholy" Pec a Kamzičník, které jsou však pouze spočinky jiných tisícovek s minimálním převýšením vůči okolí.

Více informací o projektu Brněnská výškovnice naleznete na stránkách www.vyskovnice.cz.

31.01.2007 09:44:21 - Tomáš Formánek

Na serveru iDnes.cz byl dnes uveřejněn článek o výstupu na nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku i celé Moravy - Praděd (HLV 5; 1491 m). Autorka Michaela Bučková v něm zmiňuje aktuální možnosti pěší turistiky v oblasti a popisuje krásy panoramatického výhledu z vrcholu Pradědu, kdy lze spatřit například plochý vrchol Dlouhých strání (HLV 32; 1353 m) i mnohé další okolní tisícovky. Zmíněn je také areál sjezdového lyžování na Ovčárně, kde bývá nejdelší lyžařská sezóna v celé České republice i blízké Petrovy kameny (VV 8a; 1446 m) a pověsti, které se k nim váží.

Celý text článku naleznete přímo na iDnes v sekci Zimní výšlap na nejvyšší vrchol Moravy.

Výstup na Praděd (HLV 5; 1491 m) byl také součástí jedné z reportáží rozhlasového seriálu "Tisícovky" natočeného ve spolupráci s ČRo1 - Radiožurnál reportérem Markem Janáčem. Celý zvukový záznam této reportáže si můžete poslechnout přímo na Tisícovky.cz v sekci Výlety / Hrubý Jeseník / Z Karlovy Studánky na Vysokou holi. 

Zobrazeno 41 - 50 z 73 nalezených

Nahoru