Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Hrubý Jeseník (HJ)
další informace o celku

Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Hrubý Jeseník > Další informace o celku

Hrubý Jeseník: Fotografie celku | Přidat fotografii | Další informace o celku | Přidat informaci

Související odkazy: Břidličná hora | Čepel | Černá stráň | Černava | Černý vrch | Červená hora | Dlouhé stráně | Homole | Hradečná | Hřbety | Jelení hřbet | Jelení loučky | Jelení loučky - Z vrchol | Karliny kameny | Keprník | Lyra | Lysý vrch | Malé Bradlo | Malý Děd | Malý Máj - SZ vrchol | Medvědí hřbet | Medvědí louka | Medvědí vrch | Mravenečník | Orlík | Osikový vrch | Ostruha | Ostružná | Ostrý vrch | Pecny | Polom | Praděd | Pytlák | Sokol | Spálený vrch - SV vrchol | Srnčí vrch | Šerák | Šindelná hora | Šindelná hora - JZ vrchol | Temná | Troják  | Tupý vrch | Ucháč | Velká Jezerná | Velké Bradlo | Velký Klín | Velký Klínovec | Velký Máj | Vozka | Vřesník | Výrovka | Vysoká hole | Vysoká hora | Zaječí hora | Žárový vrch | Žárový vrch - SV vrchol

Zobrazeno 51 - 60 z 73 nalezených

03.01.2007 09:21:25 - Tomáš Formánek

Při nahlédnutí do statistik návštěvnosti Tisícovky.cz za celý rok 2006 zjistíme následující zajímavé skutečnosti:

V pořadí nejnavštěvovanějších stránek jednotlivých vrcholů se na prvním místě umístila celkem přesvědčivě Lysá hora (HLV 48; 1324 m) v Moravskoslezských Beskydech (toto upřesnění je důležité, protože stejnojmennou a dokonce vyšší tisícovku máme i v Krkonoších). Na dalších místech se objevují poněkud překvapivě Klínovec (HLV 86; 1244 m) a Šerák (HLV 33; 1351 m) a pětici virtuálně nejnavštěvovanějších tisícovek doplňují Sněžka (HLV 1; 1603 m) a Králický Sněžník (HLV 11; 1424 m).

Nejnavštěvovanější stránka s nabídkou výletu je „Okolím Pohoří na Šumavě“ (Novohradské hory) následovaná trasami „Na nejzápadnější tisícovku ČR“ (Krušné hory), „Dlouhé stráně a okolní tisícovky“ (Hrubý Jeseník), „Na nejvyšší horu ČR“ (Krkonoše) a „Východní tisícovky“ (Krušné hory).

Mezi nejvyhledávanější produkty v e-obchodě se zařadily skládací mapa Tisícovky, kniha Výlety po tisícimetrových vrcholech České republiky, pexeso Tisícovky, cyklistická větrovka O2-Rainwear a nesmeky Get-A-Grip Advanced.

Nejnavštěvovanější stránkou ze všech ostatních sekcí se stala stránka Nepřístupné Boletice.

28.12.2006 14:11:13 - Tomáš Formánek

V těchto dnech vyšel v TV magazínu Právo rozsáhlý článek Jana Rychetského o jeho putování za zajímavostmi souvisejícími s nejvyššími vrcholy třech našich nejvyšších pohořích, tedy Sněžkou (HLV 1; 1603 m) v Krkonoších, Pradědem (HLV 5; 1491 m) v Hrubém Jeseníku a Králickým Sněžníkem (HLV 11; 1424 m) ve stejnojmenném pohoří Králický Sněžník. V souvislosti s čarodějnickými procesy autor v textu okrajově zmiňuje i Petrovy kameny (VV 8a; 1446 m), v souvislosti s dříve tradovanými nejasnostmi ohledně nadmořské výšky zmiňuje Luční horu (HLV 2; 1555 m) a Studniční horu (HLV 3; 1555 m). Článek se však celkově nezaměřuje ani tak na vlastní tisícovky, jako spíše na lidi s těmito místy spjatými. Celý text článku naleznete přímo v sekci Až na vrcholky hor.

01.12.2006 14:08:33 - Jindřich Preis

Při cestě od sedla Kóta je 640 m před vlastním vrcholem Lyry (HLV 200; 1103 m) vlevo skalnatá formace (tor) kolem 10 m výšky, skrytá v lese – jistě nejde o spočinek. Koordináty WGS_84 jsou N50 05 30.1 E17 17 27.1 a výška 1104 m n.m. Pokud by tato formace nebyla dalším šetřením zaměřena jako vedlejší vrchol, 100 m jihozápadně pod ní je další a vyšší formace (tor) se sedlem (patou) kolem 1080 m n.m., převýšení jistě splňující. Vlastní hlavní vrchol Lyry (HLV 200; 1103 m) je na skalnaté formaci (já 1104 m n.m., TOPO mapa ČR 1100 m n.m.), i když koordináty z Průvodce lokalizují vrchol východněji poblíž geodetického bodu (tyče) v odbočce dřevařské cesty ve vzdálenosti 80 m (není vidět) a s výškou 1092 m n.m. (mapa KČT i Shocart stejně). Na nejvyšším skalisku je zatlučen malý kulatý hřeb jako bod – bylo by vhodné přeměření vzhledem k určení správné n.m. obou vrcholů. Směrem k chatě Sedlovka a k Žárovému vrchu (HLV 195; 1101 m) zpočátku krátký strmý sestup - pohodlnější přístup na vrchol je od sedla Kóta od jihu. Tímto směrem také vede zřetelná a používaná pěšina (až průsek) převážně po hřbetu přes Lyru (HLV 200; 1103 m), pak přes Žárový vrch (HLV 195; 1101 m) a Žárový vrch - SV vrchol (HLV 281; 1043 m) a dále až na Plošinu (VV 281a; 1017 m). Pouze ve vrcholových částech se pěšina ztrácí v travnatém porostu či smrkové mlazině, zejména kolem Žárového vrchu - SV vrcholu (HLV 281; 1043 m) orientačně náročnější.

30.11.2006 20:56:40 - Jindřich Preis

Asi 10 m od pěšiny na Žárový vrch (HLV 195; 1101 m) od chaty Sedlovka je z dálky dobře viditelná skála (tor). Útvar je nejlépe patrný z Lyry (HLV 200; 1103 m) a jejího úbočí. Skála je štíhlá, dvojitá, vysoká kolem 10-15 m, možná i víc - spíše horolezecký terén. Při patě „v sedle“ 999 m n.m., vzdálenost od vrcholu je 540 m - splňuje kritéria pro vedlejší vrchol.

30.11.2006 20:55:23 - Jindřich Preis

Poblíž hřebenové pěšiny je mezi Žárovým vrchem (HLV 195; 1101 m) a Žárovým vrchem - SV vrcholem (HLV 281; 1043 m), několik desítek metrů nad úrovní sedla mezi nimi, skalnatá formace (tor), která není označena v TOPO, KČT ani ShoCart mapě. Koordináty: WGS-84 N50 06 45.7 E17 18 56.5. Nadmořská výška v sedle 1018 m n.m., vrchol odhadem 1028 m n.m., čímž útvar splňuje kritéria vedlejšího vrcholu Žárového vrchu - SV vrcholu. Vzhledem k počasí jsem se nepokoušel skálu slézt. Směrem k hlavnímu vrcholu orientačně náročnější, terén s balvany, travinou a ve smrkové mlazině nezřetelnou pěšinou, 380 m vzdušnou čarou.

28.11.2006 13:10:50 - Jindřich Preis

Pro ty, kteří nechtějí zvládat výrazné převýšení od Poniklého potoka na Černou stráň (HLV 89; 1237 m) a mají zkušenosti s orientací podle mapy, mohu doporučit přístup od Přemyslova a spojení více vrcholů, tj. Černé stráně (HLV 89; 1237 m), Černé stráně - S vrcholu (VV 89a; 1048 m) a Polomu (HLV 161; 1127 m), do jedné trasy.

Přímo na horním konci obce je parkoviště (745 m n.m.), odtud po četných klikatících se a většinou zpevněných i asfaltových cestách. K vlastnímu vrcholu Černé stráně pak buď ze západního (cca 200 m terénem kolmo vpravo od posedu) nebo východního úbočí. Od geodetického bodu na vrcholu pěšinou průsekem severozápadně, ze které lze po 500 m krátce sejít na východní úboční cestu a po ní do blízkosti vedlejšího vrcholu Černé stráně (480 m). Dále nutno využít průsekovou cestu v původním směru, která nás může dovést přes zmíněný vedlejší vrchol Černé stráně až na Polom (1,8 km). Odtud sejít po svážnici jižním směrem a pak po pohodlné cestě návrat východním úbočím Černé stráně na příchozí trasu a zpět. Cesta obkružuje také malý pahorek, který není zachycen ve vrstevnicové síti, ale splňuje kritéria vedlejšího vrcholu Černé stráně a je výše než současný VV 89a (WGS-84 N50 07 37.7 E17 05 21.7).

Aktuálně jsou při příznivém počasí pěkné výhledy na většinu Keprnicko-Pradědských tisícovek (inverze!), kromě vrcholových částí lze využít i kolo či běžky. Délka cca 20 km podle výběru cest.

26.11.2006 16:02:20 - Tomáš Formánek

Na serveru iDnes.cz byl včera uveřejněn článek o našem nejvýše položeném lyžařském areálu Ovčárna ležícím pod tisícovkami Praděd (HLV 5; 1491 m), Petrovy kameny (VV 8a; 1446 m) a Vysoká hole (HLV 8; 1465 m) v Hrubém Jeseníku.

Celý text článku včetně aktuálních informací pro letošní zimní sezónu (provozní doba areálu, délky a náročnost lyžařských tratí, ceny, skibusy, odkazy na ubytování...) a řadu doprovodných fotografií je možné shlédnout přímo na stránkách iDnes.cz v sekci Kde se u nás lyžuje nejvýš? Na Ovčárně v Jeseníkách.

17.11.2006 14:09:39 - Jindřich Preis

K vrcholu Malého Klínu (VV 26d; 1100 m) přístup terénem od východu omezen přírodní rezervací Vysoký vodopád, hranice vede okrajem cesty k vrcholu, v jehož těsném sousedství je Maloklínecká bouda. Geodetický bod jsem nenalezl, v předpokládaném nejvyšším místě několik metrů severně od boudy je v mladé smrčině jakýsi plechový výtvor.

17.11.2006 14:07:14 - Jindřich Preis

Přístup k vrcholu Medvědí hřbet (HLV 76; 1261 m) nejlépe po dřevařské cestě, která se odděluje od zelené značky (zimní cesty) na pasece v začátku stoupání zelené, nelze minout. Cesta jde téměř po vrstevnici do sedla pod Medvědí hřbet, kde je křižovatka (300 m od vrcholu). Průsek (svážnice) k vrcholu odstupuje doleva po 50 m ze západní větve. Do sedla bezpečné i v zimě, ačkoliv svahy jsou opravdu velmi strmé. Přístup lesem od Velkého Jezerníku (VV 26a; 1309 m) je možný, dají se nalézt pěšiny, ale údaje o cestách v mapách klamou - nedoporučuji. Odstup cesty ze zelené orientačně N50 06 21.6 E17 11 54.1.

17.11.2006 14:05:47 - Jindřich Preis

K vrcholu Velkého Jezerníku (VV 26a; 1309 m) od červené značky rašeliniště (podmáčená nízká smrčina), od zelené značky z jihu lepší přístup, z obou stran cca 70 m.

Zobrazeno 51 - 60 z 73 nalezených

Nahoru