Luční hora (HLV 2; 1555 m)
další informace o vrcholu

Luční hora: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Související odkazy: VV Kozí hřbety | VV Kozí hřbety - V vrchol

 

Zobrazeno 1 - 10 z 10 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

5.11.2009 vystoupil v ranním Studiu 6 ČT jeden z autorů projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska Mgr. Michal Holub k tématu přeměřování výšek horských vrcholů.

5.11.2009 vystoupil v ranním Studiu 6 ČT jeden z autorů projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska Mgr. Michal Holub k tématu přeměřování výšek horských vrcholů.

06.11.2009 15:00:42 - Tomáš Formánek

Oficiální nadmořské výšky vrcholů se po přeměření mění častěji než by se zdálo

V uplynulých měsících jsme opět prováděli podrobná geodetická měření našich Tisícovek, díky čemuž byly v minulosti do seznamu našich tisícimetrových hor nově zařazeny například tisícovky Milíř (HLV 394; 1003 m) v Jizerských horách či Perninský vrch (HLV 393; 1000 m) v Krušných horách a u mnoha dalších vrcholů došlo ke zpřesnění jejich uváděné výšky a polohy nejvyššího bodu.

V této souvislosti stojí za povšimnutí zajímavá zpráva zahraničních agentur, které se věnuje například i včerejší článek iDnes "Nejvyšší hora Alp je menší o 45 cm, ukázalo nové měření Mont Blancu".

K tématu promluvil 5.11.2009 v ranním Studiu 6 České televize i jeden z autorů projektů Tisícovky Čech, Moravy a Slezska Mgr. Michal Holub. Na záznam jeho televizního vystoupení se můžete podívat přímo na stránkách ČT v sekci "Další měření Mont Blancu".


 
Na úbočí Králického Sněžníku 17. září.

Na úbočí Králického Sněžníku (HLV 11; 1424 m) 17. září.

Tomáš Formánek (září 2008)

02.10.2009 14:36:57 - Michal Holub

První záchvěv zimy v Krkonoších

Oproti minulému roku, kdy se v druhé polovině září vytvořila souvislá sněhová pokrývka na hřebenech Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku (a částečně i Krkonoš), přišlo letos zimní počasí o něco později. V noci na pátek 2.10.2009 klesla teplota na Sněžce (HLV 1; 1603 m) skoro k -3°C a přibližně v poledne začalo na hřebenech Krkonoš sněžit. Na záběrech serveru kamery.humlnet.cz je vidět i nesouvislý poprašek na kamerách z Luční boudy a Sněžky. Podle teplot sněží v polohách nad cca 1300 m.n.m. V ostatích pohořích jsou teploty prozatím kladné.


 
Zlaté návrší ze sedla u Vrbatovy boudy.

Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m) ze sedla u Vrbatovy boudy.

Tomáš Tisovský (prosinec 2006)

14.01.2009 10:12:16 - Tomáš Formánek

Návrh nové zonace KRNAP

V nejnovějším čísle 2009/1 časopisu Krkonoše - Jizerské hory vyšel zajímavý článek "Návrh nové zonace KRNAP". Autor Radovan Vlček v něm shrnuje aktuální informace o připravované změně rozdělení KRNAP do jednotlivých zón a změny v pravidlech pro pohyb osob na území národního parku.

V současné době zaujímá I. zóna KRNAP 4503 ha (12,4 % území parku), II. zóna 3416 ha (9,4 % území parku). Dle zákona č. 114/1192 Sb. je vstup mimo značené cesty zakázán pouze v I. zónách NP, ale v KRNAP byl tento zákaz místní úpravou rozšířen i na II. zónu parku.

Jak poznamenává autor článku, toto rozšíření zákazu pohybu mimo značené cesty ve II. zóně KRNAP je dle názoru Správy "podepřeno kvalifikovanými právními výklady, ale z dnešního pohledu již legislativní oporu nenachází, a proto je v současné době pohyb pěších návštěvníků na území II. zón NP mimo značené cesty tolerován".

Připravovaná zonace NP ještě není definitivně schválena, v současné době probíhá její projednávání s dotčenými subjekty. Z dostupných informací však vyplývá, že I. zóna KRNAP by se měla přibližně rozšířit o území dnešní II. zóny a II. zóna by měla nově zahrnout část III. zóny. Zákaz vstupu mimo značené cesty však má nově platit již pouze v I. zóně NP.

Shrneme-li výše uvedené informace, dle návštěvního řádu KRNAP je v současné době zakázán pohyb mimo značené cesty v I. i II. zóně NP, ve II. zóně je však porušování tohoto zákazu pěšími turisty tolerováno. Nově by měla stávající II. zóna připadnout I. zóně NP a pohyb mimo značené cesty by v těchto oblastech byl již definitivně přísně zakázán.


 
Hřeben Kozích hřbetů - V vrcholu a Kozích hřbetů je opravdu ostrý. Pohled ze začátku klečí zarostlé hřebenové pěšiny.

Hřeben Kozích hřbetů - V vrcholu (VV 2a; 1387 m) a Kozích hřbetů (VV 2b; 1318 m) je opravdu ostrý. Pohled ze začátku klečí zarostlé hřebenové pěšiny.

Jindřich Preis (červen 2008)

31.07.2008 17:26:11 - Jindřich Preis

Kozí hřbety – vedlejší nebo hlavní vrcholy?

Oba vedlejší vrcholy Luční hory (HLV 2; 1555 m), tedy Kozí hřbety (VV 2b; 1318 m) a Kozí hřbety - V vrchol (VV 2a; 1387 m), zřetelně vystupují nad okolní hřeben a naskýtá se otázka, zda nesplňují kritéria hlavního vrcholu (zejména bližší Kozí hřbety - V vrchol).

Vzhledem k charakteru a nepřístupnosti terénu údaje na mapách vůbec nemusí být přesné a v nejnovější podrobné TOPO mapě ČR 2.0 je zde vrstevnicová síť neúplná.


 
Památník obětem hor, mezi místními prostě Kaplička, leží na svahu Luční hory ve výšce 1509,3 m, asi 500 m nad sedlem mezi Luční a Studniční horou. Tudy mohou nyní projíždět i cyklisté od Výrovky na Luční boudu. Za Kapličkou Studniční hora a Sněžka.

Památník obětem hor, mezi místními prostě Kaplička, leží na svahu Luční hory (HLV 2; 1555 m) ve výšce 1509,3 m, asi 500 m nad sedlem mezi Luční a Studniční horou. Tudy mohou nyní projíždět i cyklisté od Výrovky na Luční boudu. Za Kapličkou Studniční hora (HLV 3; 1555 m) a Sněžka (HLV 1; 1603 m).

Petr Havránek (červenec 2008)

28.07.2008 18:10:18 - Petr Havránek

Nové možnosti pro cyklisty v Krkonoších

Po otevření renovované Luční boudy povolila Správa KRNAP experimentálně pohyb cyklistů v některých dříve nedostupných lokalitách. Lze tak dojet například k Lyžařské boudě na úbočí Liščí hory (HLV 28; 1363 m), tam však cyklostezka končí a cyklisté se musí vrátit pod Lesní boudu na cyklostezku na Liščí cestě, vedoucí k Předním a Zadním Rennerovkám.

Nejatraktivnější je asi nová možnost dojet na kole po asfaltové cestě od Rennerovek přes bufet Na rozcestí, Výrovku, Památník obětem hor (kaplička v sedle mezi Luční horou (HLV 2; 1555 m) a Studniční horou (HLV 3; 1555 m)) až na Luční boudu. I zde však cyklostezka končí a je nutné vrátit se.

O víkendu, 26. a 27. července 2008 prováděli zaměstnanci KRNAPu průzkum využití cyklostezky na Luční boudu. Zaznamenávali počet cyklistů a mezi pěšími turisty zjišťovali, zda jim pohyb cyklistů vadí.


 
Spočinek Luční hory zvaný Krkonoš (1442 m) ze Staré Bucharovy cesty vytváří plochý začátek Kozích hřbetů. Za nimi Železný vrch, světlé budovy na Medvědíně a nad ním Krakonoš se Zlatým návrším, Vrbatovým návrším, Harrachovými kameny a osvětleným Kotlem. Vl

Spočinek Luční hory (HLV 2; 1555 m) zvaný Krkonoš (1442 m) ze Staré Bucharovy cesty vytváří plochý začátek Kozích hřbetů (VV 2b; 1318 m). Za nimi Železný vrch (HLV 49; 1321 m), světlé budovy na Medvědíně (HLV 90; 1235 m) a nad ním Krakonoš se Zlatým návrším (HLV 18; 1411 m), Vrbatovým návrším (VV 14a; 1412 m), Harrachovými kameny (HLV 14; 1421 m) a osvětleným Kotlem (HLV 10; 1435 m). Vlevo další tisícovky Žalského a Vlčího hřebenu.

Jindřich Preis (červen 2008)

24.07.2008 20:49:15 - Jindřich Preis

Krakonoš - Krkonoš

Jako Krakonoš (1422 m) je na některých mapách (KČT 22; při zobrazení vrstevnicové sítě – server KRNAP) pojmenován vrchol, resp. v naší terminologii spočinek Luční hory (HLV 2; 1555 m), na začátku bývalé hřebenové stezky po Kozích hřbetech (VV 2b; 1318 m).

Jde o velmi zajímavé vyhlídkové místo, které je dobře dostupné po odbočce červeně značené Staré Bucharovy cesty ze sedla k Luční hoře (HLV 2; 1555 m).

Na spočinku je geodetický bod – kámen s typickým letopočtem 1935 – a nedaleko je místo pro odpočinek. Na rozcestníku na Staré Bucharově cestě je toto místo značeno jako "Kozí hřbety (vyhlídka)".

Podobným názvem Krkonoš je označován hřbet nad Labským dolem, který od Harrachových kamenů (HLV 14; 1421 m) zaujímá Vrbatovo návrší (VV 14a; 1412 m) a Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m) až k Medvědínu (HLV 90; 1235 m).

Při pohledu z Krakonoše hřbet Krkonoše opticky navazuje na Kozí hřbety (VV 2b; 1318 m) zakončené Železným vrchem (HLV 49; 1321 m).


 
Bukovec, 9.11.2007, 7:15 (Hydronet.cz).

Bukovec (HLV 373; 1005 m), 9.11.2007, 7:15 (Hydronet.cz).

09.11.2007 10:23:58 - Michal Holub

Nadcházející dny budou již ve znamení pravé zimy. Během pátku přešla přes Českou republiku od severozápadu studená fronta a za ní se o několik stupňů ochladilo.

Hranice sněžení se tak z 1300 m rázem posunula na 800 m a další pokles až na 500 m lze očekávat ještě dnes k večeru. Navíc je vzduch velmi vlhký a proto se můžeme těšit na novou sněhovou pokrývku v řádu decimetrů.

Je velmi pravděpodobné, že většina našich tisícovek bude už o tomto víkendu dobře dostupná na lyžích či sněžnicích.

Bukovec, 9.11.2007, 8:25 (Hydronet.cz).

Bukovec (HLV 373; 1005 m), 9.11.2007, 8:25 (Hydronet.cz).

Pěknou ukázku rychlé změny počasí lze nalézt na stránkách www.hydronet.cz.

Dva přiložené snímky jsou z dnešního rána a dělí je pouhých 70 minut. Na prvním, pořízeném v 7:15, je vidět Bukovec (HLV 373; 1005 m) a mokrá asfaltka na Jizerce. Aktuální teplota byla 2,5 stupně nad nulou. Druhý snímek téhož místa v 8:25 již kvůli hustému sněžení Bukovec neukazuje, teplota klesla o celé 3 stupně.


 
Cílem naší 90-ti km výpravy byla Sněžka.

Cílem naší 90-ti km výpravy byla Sněžka (HLV 1; 1603 m).

Jan Klucho (září 2006)

17.03.2007 15:10:20 - Jan Klucho

Plán cesty z naší z malé vesnice Dětřichov u Frýdlantu v Čechách na nejvyšší vrchol České republiky jsem měl v hlavě už dlouho, a když se konečně našel „šílenec“ co by se přidal, tak nebylo co řešit. Přípravy zabraly jen několik dnů a tak jsme ráno 18. září 2006 vyrazili. Přímá vzdálenost na Sněžku je podle mapy 53 km, ale podle ukazatelů bylo nakonec naše putování přes Jizerské hory a Krkonoše dlouhé 90 km...

Celý text článku se spoustou fotografií si můžete přečíst v sekci Cesta na Sněžku, aneb 90ti km výprava na nejvyšší horu ČR.


 
Výhled z Meluzíny na Fichtelberg.

Výhled z Meluzíny (HLV 194; 1097 m) na Fichtelberg.

Tomáš Formánek (prosinec 2006)

18.01.2007 22:48:56 - Michal Holub

Počasí nám dnes zase jednou předvádí, kdo je na horách (a nejen tam) pánem:

Prudké vichřice a bouře udeřily na Českou republiku od západu. V Krušných horách na Fichtelbergu poblíž Klínovce (HLV 86; 1244 m) dosáhl vítr v nárazech rychlosti 51 m/s, tedy téměř 184 km/h. Kulminaci rychlosti větru zaznamenali meteorologové kolem 22:00, v následujích hodinách by  již měl vítr slábnout. 

Větrná bouře provázená silným deštěm zasáhla také Krkonoše. Na hřebenech přešel déšť postupně do husté chumelenice, během níž však bouřka neochabovala, takže bylo možné spatřit zajímavý úkaz, kdy oblohu během vánice křižovaly blesky.

Bouře a lijáky však sužují celou republiku, například v Orlických horách je na některých tocích vysoká pravděpodobnost dosažení až třetího stupně povodňové aktivity.

Historicky nejprudší poryv větru 190 km/h byl u nás podle internetových stránek Českého hydrometeorologického ústavu dosud zaznamenán v květnu 2002 na Lysé hoře (HLV 48; 1324 m) v Moravskoslezských Beskydech. Rekord však byl dnes v noci překonán na Sněžce (HLV 1; 1603 m), kde nárazy větru dosáhly dle informací ČHMÚ rychlosti 60 m/s, tj. 216 km/h. Na mnoha místech republiky, a v horských oblastech zvláště, zůstávají některé oblasti bez přívodu elektrické energie a odříznuté kvůli popadaným stromům.


 
Pod vrcholem Králického Sněžníku se nachází jeho neoficiální symbol - soška Slůněte vyhlížející do kraje.

Pod vrcholem Králického Sněžníku (HLV 11; 1424 m) se nachází jeho neoficiální symbol - soška Slůněte vyhlížející do kraje.

Pavel Martínek (září 2006)

28.12.2006 14:11:13 - Tomáš Formánek

V těchto dnech vyšel v TV magazínu Právo rozsáhlý článek Jana Rychetského o jeho putování za zajímavostmi souvisejícími s nejvyššími vrcholy třech našich nejvyšších pohořích, tedy Sněžkou (HLV 1; 1603 m) v Krkonoších, Pradědem (HLV 5; 1491 m) v Hrubém Jeseníku a Králickým Sněžníkem (HLV 11; 1424 m) ve stejnojmenném pohoří Králický Sněžník. V souvislosti s čarodějnickými procesy autor v textu okrajově zmiňuje i Petrovy kameny (VV 8a; 1446 m), v souvislosti s dříve tradovanými nejasnostmi ohledně nadmořské výšky zmiňuje Luční horu (HLV 2; 1555 m) a Studniční horu (HLV 3; 1555 m). Článek se však celkově nezaměřuje ani tak na vlastní tisícovky, jako spíše na lidi s těmito místy spjatými. Celý text článku naleznete přímo v sekci Až na vrcholky hor.


 

Zobrazeno 1 - 10 z 10 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group