Mechovinec (HLV 216; 1081 m)
další informace o vrcholu

Mechovinec: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Související odkazy: VV Kozlí hřbet | VV Harrachova skála

 

Zobrazeno 1 - 6 z 6 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Detailní geodetické měření nového VV Harrachova skála.

Detailní geodetické měření nového VV Harrachova skála (VV 216b; 1036 m).

Tomáš Formánek (říjen 2014)

16.11.2014 10:41:33 - Tomáš Formánek

Oficiální změny výšek a uznání nových tisícovek

Dne 11. října 2014 jsme provedli podrobné geodetické měření tisícovek Žalského hřbetu, a to vrcholů Mechovinec (HLV 216; 1081 m), Kozlí hřbet (VV 216a; 1034 m), Harrachova skála (VV 216b; 1036 m), Černá skála (HLV 291; 1042 m) a Šeřín (HLV 313; 1036 m). V závěru dne navíc proběhlo i měření vrcholu Hornomísečská skála (VV 90a; 1047 m).

Výsledky měření přinesly mnoho nových zajímavých skutečností, mimo jiné potvrzení nových tisícovek Harrachova skála (VV 216b; 1036 m) a Hornomísečská skála (VV 90a; 1047 m) a výrazné změny nadmořské výšky, resp. polohy nejvyššího místa u vrcholů Šeřín (HLV 313; 1036 m) a Černá skála (HLV 291; 1042 m). Všechny výsledky měření jsou podrobně popsány na stránkách jednotlivých vrcholů.

Na základě výše popsaných skutečností tak byly v říjnu 2014 oficiálně upraveny nadmořské výšky a souřadnice vrcholů Šeřín (HLV 313; 1036 m) a Černá skála (HLV 291; 1042 m) a zcela nově zařazeny do seznamu tisícovek vrcholy Harrachova skála (VV 216b; 1036 m) a Hornomísečská skála (VV 90a; 1047 m) , a dále též tisícovka Skalka - SZ vrchol (VV 88a; 1081 m)  prověřená v nedávné době.

Ač by se zdálo, že seznam našich tisícovek již musí být konečný, podobných dosud nepodchycených skalních útvarů s minimálně pětimetrových převýšením (hranice pro zařazení mezi VV) jsou na úbočích našich hor desítky či možná spíše stovky, takže i do budoucna lze očekávat, že ještě nějaké další podobné vedlejší tisícovky budou do oficiálního seznamu přiřazeny. Naproti tomu "objevení" nějaké nové výrazné hlavní tisícovky (jako například v minulosti dodatečně přidané vrcholy Milíř (HLV 394; 1003 m) či Perninský vrch (HLV 393; 1000 m)) by bylo již malým zázrakem.

Kompletní přehled vrcholů dodatečně zařazených do oficiálního výčtu našich tisícovek po zahájení projektu v březnu 2003 lze nalézt na úvodní stránce Galerie tisícovek.


 
Harrachova skála je nejen známým vyhlídkovým místemna úbočí Mechovince, ale apsiruje i na titul jeho nového vedlejšího vrcholu.

Harrachova skála (VV 216b; 1036 m) je nejen známým vyhlídkovým místemna úbočí Mechovince (HLV 216; 1081 m), ale apsiruje i na titul jeho nového vedlejšího vrcholu.

Jindřich Preis (květen 2009)

17.05.2009 12:24:12 - Jindřich Preis

Harrachova skála

Harrachova skála (VV 216b; 1036 m) – skalnatá formace na východním úbočí Mechovince (HLV 216; 1081 m) díky odlesnění umožňuje panoramatické výhledy na Špindlerův Mlýn s urbanistickými a architektonickými prohřešky a na okolní vrcholy, zejména Kozí hřbety (VV 2b; 1318 m) a Luční horu (HLV 2; 1555 m).

Na serveru Tisícovky je na popisku úvodní fotografie u vrcholu Mechovinec Harrachova skála (VV 216b; 1036 m) zmíněna jako spočinek. Opakovaným měřením výškového rozdílu mezi cestou v sedle a nejvyšší partií skály pomocí dvou přístrojů GPSmap 60CSx a výškoměru jsme získali hodnoty mezi 5-7 m. Přístupová cesta ke skále navíc vyrovnává terénní nerovnost sedla asi o 0,5 m.

S vysokou pravděpodobností je Harrachova skála (VV 216b; 1036 m) novým (tedy druhým) vedlejším vrcholem Mechovince (HLV 216; 1081 m) (byť je se svými zřejmě 1035 m o 1 m vyšší než Kozlí hřbet (VV 216a; 1034 m)).

Na vrcholovou plošinu Harrachovy skály (VV 216b; 1036 m) je od roku 1893 vybudována přístupová cesta a železné zábradlí, na vrcholu je geodetický bod – kámen (N50 43 42.4 E15 34 29.1), na skále bývala i českojazyčná deska s pojmenováním z doby budování Bucharovy cesty.

Přístup je možný od červené značky odspodu či pohodlněji z běžecké trasy shora, oboje několik desítek metrů mlazinou. Červeně odbočka ze stejné turistické značky je v současných mapách (např. TOPO Czech 2 PRO, Atlas Krkonoše aj.) špatně vyznačena.

Geodetický bod na Harrachově skále poblíž Mechovince.

Geodetický bod na Harrachově skále (VV 216b; 1036 m) poblíž Mechovince (HLV 216; 1081 m).

Jindřich Preis (květen 2009)

Pohled na Mechovinec z Harrachovy skály.

Pohled na Mechovinec (HLV 216; 1081 m) z Harrachovy skály (VV 216b; 1036 m).

Jindřich Preis (květen 2009)

Pohled z Harrachovy skály na Železný vrch, Kozí hřbety, Luční horu...

Pohled z Harrachovy skály (VV 216b; 1036 m) na Železný vrch (HLV 49; 1321 m), Kozí hřbety (VV 2b; 1318 m), Luční horu (HLV 2; 1555 m)...

Jindřich Preis (květen 2009)


 
Zlaté návrší ze sedla u Vrbatovy boudy.

Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m) ze sedla u Vrbatovy boudy.

Tomáš Tisovský (prosinec 2006)

14.01.2009 10:12:16 - Tomáš Formánek

Návrh nové zonace KRNAP

V nejnovějším čísle 2009/1 časopisu Krkonoše - Jizerské hory vyšel zajímavý článek "Návrh nové zonace KRNAP". Autor Radovan Vlček v něm shrnuje aktuální informace o připravované změně rozdělení KRNAP do jednotlivých zón a změny v pravidlech pro pohyb osob na území národního parku.

V současné době zaujímá I. zóna KRNAP 4503 ha (12,4 % území parku), II. zóna 3416 ha (9,4 % území parku). Dle zákona č. 114/1192 Sb. je vstup mimo značené cesty zakázán pouze v I. zónách NP, ale v KRNAP byl tento zákaz místní úpravou rozšířen i na II. zónu parku.

Jak poznamenává autor článku, toto rozšíření zákazu pohybu mimo značené cesty ve II. zóně KRNAP je dle názoru Správy "podepřeno kvalifikovanými právními výklady, ale z dnešního pohledu již legislativní oporu nenachází, a proto je v současné době pohyb pěších návštěvníků na území II. zón NP mimo značené cesty tolerován".

Připravovaná zonace NP ještě není definitivně schválena, v současné době probíhá její projednávání s dotčenými subjekty. Z dostupných informací však vyplývá, že I. zóna KRNAP by se měla přibližně rozšířit o území dnešní II. zóny a II. zóna by měla nově zahrnout část III. zóny. Zákaz vstupu mimo značené cesty však má nově platit již pouze v I. zóně NP.

Shrneme-li výše uvedené informace, dle návštěvního řádu KRNAP je v současné době zakázán pohyb mimo značené cesty v I. i II. zóně NP, ve II. zóně je však porušování tohoto zákazu pěšími turisty tolerováno. Nově by měla stávající II. zóna připadnout I. zóně NP a pohyb mimo značené cesty by v těchto oblastech byl již definitivně přísně zakázán.


 
Pohled ze Šeřína - Černá skála se skrývá ve spočinku Zlatého návrší, známém jako Šmídova vyhlídka, za kterou vyčnívá špička Vysokého kola. Hřeben Krkonoše je skryt za smrkem, pouze vlevo jsou Harrachovy kameny. Vpravo za Medvědínem okraj Dívčích kamenů s

Pohled ze Šeřína (HLV 313; 1036 m) - Černá skála (HLV 291; 1042 m) se skrývá ve spočinku Zlatého návrší (HLV 18; 1411 m), známém jako Šmídova vyhlídka, za kterou vyčnívá špička Vysokého kola (HLV 4; 1509 m). Hřeben Krkonoše je skryt za smrkem, pouze vlevo jsou Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m). Vpravo za Medvědínem (HLV 90; 1235 m) okraj Dívčích kamenů (HLV 16; 1413 m) s obrysem chaty Petrovka zcela vpravo na hřebeni.

Jindřich Preis (květen 2008)

20.05.2008 19:49:11 - Jindřich Preis

Bucharova cesta a tisícovky Žalského hřbetu

Významným propagátorem a průkopníkem české turistiky v Krkonoších a Krkonoš vůbec byl Jan Buchar, řídící učitel v Dolních Štěpanicích, který zde působil na přelomu předminulého a minulého století.

Na jeho počest byla pojmenována cesta, vybudovaná z velké části i jeho zásluhou, procházející z Jilemnice přes jeho působiště a vedoucí kolem Předního Žalého (HLV 332; 1019 m) po Žalském hřbetu na Horní Mísečky. 

V současnosti jde s malými odchylkami proti původní trase o turistickou červeně značenou cestu, pokračující z Horních Míseček dále až na Labskou boudu.

Cesta podle některých údajů začíná na náměstí v Jilemnici (časopis Krkonoše 3/2006, 6/1998), podle jiných (Album starých pohlednic Krkonoš) v dalším průběhu až u působiště Jana Buchara – školy v Dolních Štěpanicích, aby přes Benecko vystoupala k hřebeni se značenou odbočkou na Přední Žalý.

S využitím této cesty je možno zdolat všechny tisícovky Žalského hřbetu a případně přidat i další na hřbetu zvaném Krkonoš.

Rozsáhlý popis celé Bucharovy cesty se spoustou fotografií si můžete přečíst v sekci Bucharova cesta.

Rozhled jižně do kraje z Předního Žalého již není ničím omezován.

Rozhled jižně do kraje z Předního Žalého (HLV 332; 1019 m) již není ničím omezován.

Jindřich Preis (květen 2008)


 
Horní stanice lanovky na Medvědíně.

Horní stanice lanovky na Medvědíně (HLV 90; 1235 m).

Tomáš Formánek (září 2006)

30.10.2007 14:58:52 - Renáta Šašková

Ve Špindlerově Mlýně by mohl vzniknout nový obří lyžařský areál. Z podkladů zpracovaných trutnovským projekčním ateliérem Atip vyplývá, že základem nového uspořádání lyžařského areálu v okolí Špindlerova Mlýna se stane obří skiterminál, jenž vyroste hned za Labskou přehradou u vjezdu do střediska.

Skiterminál bude obsahovat třípodlažní parkovací dům přibližně pro 500 automobilů, samoobslužnou restauraci se 140 místy, restauraci s obsluhou s 88 místy, veřejné toalety i další nezbytné služby pro lyžaře včetně úschovny, prodejny sportovních potřeb či skiservisu.

Skiterminál bude současně dolní stanicí dvou nových osmimístných kabinových lanovek. Jedna z nich bude končit na Přední Planině (HLV 119; 1198 m) a druhá na Medvědíně (HLV 90; 1235 m). Z obou vrcholů by měly vést podle představ špindlerovských vlekařů zpět ke skiterminálu nové sjezdovky. Takové řešení by umožnilo snadný přechod ze svahů na Medvědíně na tratě ve Svatém Petru, aniž by si při něm lyžaři museli sundávat lyže z nohou. Dnes je možné z jednoho areálu do druhého přejet jen prostřednictvím skibusů.

Špindlerovská radnice na žádost Skiareálu nechává zpracovat změnu územního plánu, bez níž nelze lyžařský terminál postavit. Proti navrhované podobě nové koncepce lyžování v okolí Špindlerova Mlýna se však ostře staví Správa KRNAP, které vadí zejména plánované zásahy do III. zóny NP, zejména rozsáhlé kácení lesů na svazích Medvědína, které by bylo nezbytné pro vznik nových lanovek a sjezdovek.

Stávající situaci lyžařských tratí naleznete na turistické mapě okolí Špondlerova Mlýna.


 
Šumavská zimní pohoda.

Šumavská zimní pohoda.

Tomáš Formánek (únor 2005)

27.01.2007 09:48:32 - Michal Holub

Sněhové podmínky na našich horách jsou v těchto dnech poprvé v letošní zimě uspokojivé a tak mnoho lyžařů právě vyráží na první "ostrý start" této sezóny.

Nezapomeňte ovšem, že od 25.1.2007 do 5.2.2007 je vyhlášen plošný zákaz vstupu do lesů, a to v krajích Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském, Libereckém a Vysočina a navíc v jednotlivých okresech Trutnov, Náchod, Jičín, Bruntál, Benešov, Příbram, Kutná Hora a Kolín.

Zákaz vstupu do lesů se tak dotýká zdolávání tisícovek především na Šumavě, v Šumavském podhůří, Českém lese, Krušných horách, Jizerských horách a Krkonoších a za porušení zákazu hrozí fyzické osobě pokuta až do výše 50000 Kč.

Místní samosprávy a provozovatelé turistických zařízení se však v mnohých případech proti plošnému zákazu důrazně ohrazují a na řadě míst v uzavřených oblastech upravují pro běžkaře stopy. I lesáci a policie přiznávají, že budou nad běžkaři přivírat oči a porušení zákazu hodlají řešit spíše domluvou než pokutou, neboť opatření je namířeno především proti zlodějům dřeva. Přesto vážné nebezpečí pádu stromů na mnoha místech skutečně hrozí a je třeba dbát zvýšené opatrnosti!

Další informace si můžete přečíst například na iDnes v sekcích Za vstup do zpustošených lesů hrozí až 50 tisíc pokuty a  Běžkařům hrozí v lesích pokuty, přesto na ně čekají projeté stopy.


 

Zobrazeno 1 - 6 z 6 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group