Nad Rýžovnou - JV vrchol (VV 254a; 1046 m)
další informace o vrcholu

Nad Rýžovnou - JV vrchol: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

 

Zobrazeno 1 - 7 z 7 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Bukovec od odbočky Lasičí cesty z Jizerské silnice v Jizerce.

Bukovec (HLV 373; 1005 m) od odbočky Lasičí cesty z Jizerské silnice v Jizerce.

Petr Havránek (září 2009)

19.07.2012 12:45:16 - Tomáš Formánek

Kauza Bukovec

V aktuálním čísle časopisu Krkonoše - Jizerské hory č. 7/2012 je, mimo řady dalších zajímavých článků, na stranách 30-33 otištěn tradičně velmi zajímavý text Vlastimila Pilouse "Kauza Bukovec" (jedná se o krácený příspěvek, jehož plné znění je možné si přečíst v Ročence Jizersko-ještědského horského spolku 2011, která vyšla v březnu letošního roku).

Náhled článku je možné shlédnout na připojených obrázcích, více informací naleznete přímo v tištěné verzi časopisu Krkonoše - Jizerské hory, případně na internetových stránkách časopisu.

.   .   .   .   .   .   .   .   .   .   .   .  

Článek vnáší jasno do problematiky výškového srovnání nejvyšších čedičových vrcholů České republiky. Z pohledu projektu Tisícovky Čech, Moravy s Slezska je v článku kromě potvrzení prvenství Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m) dále velmi zajímavý i rozbor vrcholů a spočinků masivu Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m), kde text identifikuje celkem pět vrcholů či spočinků:

Schematická geologická mapka okolí Božího Daru s čedičovými masivy: Jana Kalenská dle podkladů Vlastimila Pilouse / časopis Krkonoše - Jizerské hory 7/2012, str. 33, resp. též Ročenka Jizersko-ještědského horského spolku 2011 (březen 2012).

Schematická geologická mapka okolí Božího Daru s čedičovými masivy: Jana Kalenská dle podkladů Vlastimila Pilouse / časopis Krkonoše - Jizerské hory 7/2012, str. 33, resp. též Ročenka Jizersko-ještědského horského spolku 2011 (březen 2012).

1) Nejvyšší bod Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m), dříve též Wagner Berg.

2) Přibližně 1 km východně od nejvyššího vrcholu spočinek s minimálním převýšením nazývaný v některých pramenech Psárkový vrch (1030 m), dříve Kölbl.

3) Přibližně 1 km jihovýchodně od nejvyššího vrcholu VV nazývaný v rámci projektu Tisícovky Nad Rýžovnou - JV vrchol (VV 254a; 1046 m), v některých pramenech Jeřábový vrch, dříve Vogel-baumberg, případně někdy též nesprávně Eliáš.

4) Přibližně 1,1 km jihozápadně od nejvyššího vrcholu VV nazývaný v rámci projektu Tisícovky Nad Rýžovnou - JZ vrchol (VV 254b; 1044 m), v některých pramenech též Lom Hřebečná, Hřebečná, Ryžovna, dříve Seifener Berg, případně někdy též nesprávně Bludný vrch.

5) Přibližně 1,4 km západně od nejvyššího vrcholu spočinek s minimálním převýšením nazývaný v některých pramenech Bludný vrch (1031 m), dříve Elias Berg, někdy též nesprávně Kölbl.

Dalšími v textu článku zmíněnými tisícovkami jsou Plešivec (HLV 312; 1028 m) a samozřejmě Bukovec (HLV 373; 1005 m).


 
Krušné hory a Krušnohorská lyžařská magistrála: nově zprovozněná online mapa strojově upravovaných běžkařských tras (ilustrační náhled: stav 28.1.2012, 9:00; zdroj: http://gis.kr-karlovarsky.cz/klm/).

Krušné hory a Krušnohorská lyžařská magistrála: nově zprovozněná online mapa strojově upravovaných běžkařských tras (ilustrační náhled: stav 28.1.2012, 9:00; zdroj: http://gis.kr-karlovarsky.cz/klm/).

28.01.2012 09:54:51 - Tomáš Formánek

Online mapa upravených bežkařských tras Krušné hory

Karlovarský kraj spustil před několika dny novou internetovou aplikaci pro příznivce běžeckého lyžování, která sleduje aktuální upravenost tratí v Krušných horách.

Aplikace zatím funguje ve zkušebním provozu a lze ji nalézt na adrese http://gis.kr-karlovarsky.cz/klm/. Vedení kraje plánuje, že pokud se aplikace osvědčí, budou přibývat další trasy, které by postupně pokryly celou oblast Krušných hor a výhledově i oblast Slavkovského lesa, Českého lesa a Smrčin.

Systém zatím není nastaven tak, že by jednotliví rolbaři průběžně posílali svou GPS polohu, ale po úpravě své trasy pošlou SMS. Trasa se pak v aplikaci vybarví zelenou barvou, která značí aktuální provedení úprav. Mapa pak postupně mění u tras barvu v závislosti na době, jež uplynula od poslední úpravy stopy.

Dle provozovatele systému je v aplikaci možné vybranou běžeckou trasu změřit, obrázek si vytisknout, eventuálně prohlédnout si trasu nad ortofomapou.


 
Chátrající chodník NS v NPR Božídarské rešeliniště. Na obzoru Božídarský Špičák.

Chátrající chodník NS v NPR Božídarské rešeliniště. Na obzoru Božídarský Špičák (HLV 177; 1115 m).

Tomáš Formánek (duben 2007)

19.05.2008 15:52:19 - Tomáš Formánek

Některá Krušnohorská rašeliniště, mimo jiné například Rolava, Boží Dar, Kovářská, Šebestiánská, Kalek, Fláje a Cínovec, byla v těchto dnech zařazena do sítě mokřadů mezinárodního významu. Přiřadila se tak k dalším obdobným lokalitám na našem území, jako jsou například Šumavská a Krkonošská řašeliniště.

Krušnohorská rašeliniště byla zapsána do seznamu významných mokřadů podle takzvané Ramsarské úmluvy z roku 1971. Tato dohoda má zajistit celosvětovou ochranu a rozumné využívání všech typů mokřadů.

Další informace lze nalézt například na iDnes.cz v článku Krušnohorské mokřady.

.

Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku.

Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).

Tomáš Formánek (duben 2007)

Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku.

Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).

Tomáš Formánek (duben 2007)

Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku.

Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).

Tomáš Formánek (duben 2007)

Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku.

Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).

Tomáš Formánek (duben 2007)

Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku.

Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).

Tomáš Formánek (duben 2007)

Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku.

Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).

Tomáš Formánek (duben 2007)


 

30.01.2007 17:29:23 - Michal Holub

V lednu 2007 vyšla v mělnickém Nakladatelství ROSY Rohlík a syn zcela nová turistická a lyžařská mapa Krušné hory Střed 1:25000.

Oproti několik let staré mapě části Krušných hor v měřítku 1:25000 vydané stejným nakladatelstvím, která zobrazovala pouze nejbližší okolí Klínovce (HLV 86; 1244 m), je u této nové mapy podstatně rozšířeno zobrazené území. Mapa začíná západně od Nejdku, resp. Johanngeorgenstadtu, na jihu zobrazuje i Hroznětín a Ostrov, na východě dosahuje až za Stráž nad Ohří a Kovářskou a na severu v celé délce mapového výřezu přesahuje do Německa, takže jsou na ní zachyceny veškeré tisícimetrové vrcholy české části Krušných hor.

Mapovým podkladem byla zvolena ZM 1:25000 Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního, takže z tisícovkářského hlediska je lokalizace všech tisícimetrových vrcholů na mapě bezproblémová. Všechny tisícovky, vyjma vrcholů Hubertky (HLV 309; 1032 m) a Dub - S vrchol (HLV 367; 1006 m), jsou navíc označeny správnou nadmořskou výškou, název chybí ještě navíc u vedlejších vrcholů Nad Rýžovnou - JZ vrchol (VV 254b; 1044 m) a Nad Rýžovnou - JV vrchol (VV 254a; 1046 m). Naproti tomu jsou v mapě správně označeny obvykle neuváděné vrcholy Smrčina (VV 279a; 1000 m) či Na skalách (VV 180a; 1037 m), dobře je též určen vyšší z dvojice vrcholů Loučné (HLV 333; 1019 m). Nesprávně je naopak v mapě označen výškou 1000 m n.m. Perninský vrch, ačkoli tisícimetrové hranice nedosahuje.

Mapa je zpracována zároveň jako letní turistická i zimní lyžařská a obsahuje veškeré standardní turistické značení. Zadní plnobarevná strana mapy nabízí rozsáhlou fotografickou a textovou část, přičemž veškeré texty jsou uvedeny v češtině a němčině.


 
Schránka na razítko přeshraničního projektu  "Německé krušnohorské Tisícovky".

Schránka na razítko přeshraničního projektu  "Německé krušnohorské Tisícovky".

Renáta Šašková (duben 2003)

10.01.2007 17:38:57 - Tomáš Formánek

Při zdolávání tisícovek v Krušných horách bezpochyby dříve či později naleznete informační panel, na němž je umístěna malá česko-německá informační cedulka a zelená plechová schránka s nezvyklým logem "Tisícovky".

Tyto předměty nepatří k projektu "Tisícovky Čech, Moravy a Slezska", ale jsou součástí  německého přeshraničního projektu  "Krušnohorské tisícovky".

Německý projekt se však nevěnuje zdolávání tisícimetrových vrcholů, ale vybízí k "putování mezi tisícovkami", a to po stanovené trase vedené nejčastěji po zpevněných cestách často i dost daleko od vlastních vrcholů. Navíc německý projekt některé naše krušnohorské tisícovky zcela pomíjí (např. Tetřeví hora (HLV 368; 1006 m) a další), u jiných špatně označuje nejvyšší vrchol tisícovky (např. Dub (VV 367a; 1001 m) a jiné).

Smyslem německého projektu je projít celou trasu mezi krušnohorskými tisícovkami a cestou pomocí kódů odemykat původně uzamčené kovové schránky s razítky. Bohužel však u nás nadále bují vandalismus, takže dříve uzamčené schránky mají až na výjimky vylámané zámky a "vrcholová" razítka jsou ve většině případů rozkradená.

I tento případ tak byl jedním z důvodů, proč jsme se po dlouhém rozvažování nakonec rozhodli v rámci projektu "Tisícovky Čech, Moravy a Slezska" nerozmisťovat na jednotlivé vrcholy žádné cedulky ani razítka, neboť by bohužel většina z nich v krátkém čase zmizela či byla zničena...

Více fotografií k německému projektu naleznete v sekci "Krušnohorské tisícovky".


 
Nad Rýžovnou - JV vrchol je vedlejším vrcholem hlavní tisícovky Nad Rýžovnou.

Nad Rýžovnou - JV vrchol (VV 254a; 1046 m) je vedlejším vrcholem hlavní tisícovky Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m).

Renáta Šašková (duben 2003)

11.12.2006 09:13:08 - Tomáš Tisovský

V obci Abertamy v Krušných horách proběhlo minulý týden místní referendum o výstavbě větrných elektráren v blízkosti obce. Většina oprávněných voličů vyslovila realizaci záměru souhlas, a tak je pravděpodobné, že v blízké době vyrostou v katastru Hřebečné (administrativní části Abertam) dvě větrné elektrárny o výšce 90 m a shodném průměru rotoru. Zpráva byla uveřejněna na teletextu ČT, oficiální webové stránky obce Abertamy zatím touto zprávou aktualizovány nebyly, a proto dosud není z dostupných pramenů jednoznačně patrné, kde přesně by měly elektrárny stát. Nejvhodnějším místem pro tento záměr se ale jeví hřeben od Hřebečné směrem k Rýžovně, takže je pravděpodobné, že se výstavba elektráren dotkne zejména tisícovek Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m), Nad Rýžovnou - JZ vrchol (VV 254b; 1044 m) a Nad Rýžovnou - JV vrchol (VV 254a; 1046 m). Je ale pravděpodobné, že při výšce 90 m budou elektrárny vidět i z řady dalších míst, například z Plešivce (HLV 312; 1028 m). O vhodnosti takovéhoto záměru pro krajinný ráz si musí udělat závěr každý sám...


 
Na trase Blatenského příkopu se vyskytují i akvadukty s mimoúrovňovým křížením dvou vodotečí.

Na trase Blatenského příkopu se vyskytují i akvadukty s mimoúrovňovým křížením dvou vodotečí.

Renáta Šašková (listopad 2003)

03.12.2006 09:35:33 - Tomáš Formánek

Na serveru iDnes.cz byl tento týden uveřejněn článek o zajímavé historii a krásném okolí města Horní Blatná. Text popisuje středověké kořeny osídlení této oblasti, zmiňuje zajímavé městské muzeum hornictví a věnuje se i přírodním a technickým zajímavostem v okolí, kterými jsou například Blatenský příkop, Vlčí jámy či rozhledna na Blatenském vrchu (HLV 279; 1043 m). Autor Martin Janoška se však bohužel, tak jako už několikrát v minulosti, nevyvaroval některým zásadním chybám, když v textu článku v době jeho zveřejnění na i.Dnes například udává výšku Blatenského vrchu (HLV 279; 1043 m) 1010 m n.m. (stejný autor v minulosti například prohlásil nejzápadnější tisícovkou České republiky Čerchov (HLV 282; 1042 m) v Českém lese, zatímco tento primát připadá Zaječí hoře (HLV 358; 1010 m) v Krušných horách). Celý text článku o Horní Blatné a jejím okolí, do něhož spadají i další zdejší tisícovky Smrčina (VV 279a; 1000 m), Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m), Tetřeví hora (HLV 368; 1006 m), Hubertky (HLV 309; 1032 m) a Božídarský Špičák (HLV 177; 1115 m), je možné shlédnout přímo na stránkách iDnes.cz v sekci Drsné Krušnohoří skrývá staré doly i renesanční skvosty.


 

Zobrazeno 1 - 7 z 7 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group