Černá hora (HLV 51; 1315 m)
další informace o vrcholu

Černá hora: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

 

Zobrazeno 1 - 7 z 7 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

27.12.2010 13:41:02 - Tomáš Formánek

Zřejmě první zimní přechod Šumavy v roce 1923

V zimním čísle 04/2010 časopisu Vítaný host na Šumavě a v Českém lese je kromě mnoha jiných zajímavých článků otištěn i text Emila Kintzla popisující zřejmě první zimní přejezd Šumavy na lyžích, který v roce 1923 uskutečnili hajný Otto Paleczek a jeho bratranec, fotografický asistent Karel Paleczek.

Během dvou týdnů urazili oba muži téměř dvě stě kilometrů na starých dřevěných a velmi těžkých lyžích, přičemž téměř celou cestu se probojovávali zasněženým volným terénem bez jediné upravené stopy, s těžkou fotografickou výbavou v batohu na zádech (místo malých a lehkých kompaktů či zrcadlovek s miniaturními paměťovými kartami tehdy po celou dobu museli nést rozměrný fotografický přístroj se stativem a dalším příslušenstvím a především zásobu skleněných desek pro snímání jednotlivých snímků).

V průběhu cesty vystoupali oba lyžaři na řadu šumavských tisícovek, včetně těch úplně nejvyšších, a nasnímali množství fotografií, které si u Karla Paleczka objednal Německý kulturní spolek.

Další zajímavosti si můžete přečíst přímo v časopise Vítaný host či na internetových stránkách vydavatele časopisu nakladatelství RegionAll - Hana Voděrová www.vitanyhost.cz.


 
Vrcholová skála Malé Mokrůvky - V vrcholu, nového vedlejšího vrcholu Malé Mokrůvky.

Vrcholová skála Malé Mokrůvky - V vrcholu, nového vedlejšího vrcholu Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m).

Petr Havránek (listopad 2009)

20.11.2009 21:19:25 - Petr Havránek

Nový (a krásný) vedlejší vrchol Malé Mokrůvky

V publikaci "Průvodce po tisícimetrových vrcholech České republiky" nejsou uvedeny žádné vedlejší vrcholy Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m). Přesto s pravděpodobností, hraničící s jistotou tato hora vedlejší vrchol má.

Z vrcholové plošiny Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m) se táhne státní hranice zprvu přímo východním směrem. Po 580 metrech se hranice lomí a směřuje SV do sedla mezi Mrtvým vrchem (spočinkem na hřebeni Malé Mokrůvky) a Černou horou (HLV 51; 1315 m). A právě na tomto zlomu státní hranice leží uvažovaný vedlejší vrchol s pracovním jménem Malá Mokrůvka - V vrchol.

Malá Mokrůvka - V vrchol leží 580 metrů od hlavního vrcholu. HLV Malá Mokrůvka je vysoká 1330 m, hranice odtud klesá do sedla, vysokého 1274 m a pak stoupá až do výše 1286 m v místě, kde se hranice lomí. Je zde poměrně výrazná a pěkná skála, díky odlesnění s nádhernými rozhledy. Skála vedlejšího vrcholu leží na souřadnicích N 48 58.125 a E 13 30.906. Převýšení od sedla na vrchol skály činí 12 m, skála sama ční nad okolní terén asi 5 m.

Vrcholová skalka Malé Mokrůvky - V vrcholu, vedlejšího vrcholu Malé Mokrůvky, je ze SV (od Mrtvého vrchu) méně nápadná, než ze západu. Terén zde ale klesá znatelněji.

Vrcholová skalka Malé Mokrůvky - V vrcholu, vedlejšího vrcholu Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m), je ze SV (od Mrtvého vrchu) méně nápadná, než ze západu. Terén zde ale klesá znatelněji.

Petr Havránek (listopad 2009)

Malá Mokrůvka - V vrchol, VV Malé Mokrůvky, leží u hraničního kamene 3/5 na východním hřebeni hory směrem k Mrtvému vrchu a sedlu pod Černou horou.

Malá Mokrůvka - V vrchol, VV Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m), leží u hraničního kamene 3/5 na východním hřebeni hory směrem k Mrtvému vrchu a sedlu pod Černou horou (HLV 51; 1315 m).

Petr Havránek (listopad 2009)

Pohled z Malé Mokrůvky - V vrcholu, VV Malé Mokrůvky, na V přes spočinek Mrtvého vrchu. Na obzoru je Černá hora, vpravo od ní vyčnívá vrchol Stráže.

Pohled z Malé Mokrůvky - V vrcholu, VV Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m), na V přes spočinek Mrtvého vrchu. Na obzoru je Černá hora (HLV 51; 1315 m), vpravo od ní vyčnívá vrchol Stráže (HLV 55; 1307 m).

Petr Havránek (listopad 2009)


 
Pohled z Javoru na Ostré. Zprava (Velký) Ostrý, Ostrý - S vrchol, za ním Hole a vlevo Helmwald.

Pohled z Javoru na Ostré. Zprava (Velký) Ostrý (HLV 70; 1291 m), Ostrý - S vrchol (VV 70a; 1179 m), za ním Hole (HLV 191; 1100 m) a vlevo Helmwald (HLV 187; 1102 m).

Petr Havránek (leden 2009)

17.01.2009 08:55:44 - Petr Havránek

České tisícovky viditelné z nejvyšší hory Šumavy

Šumava je proslulá svými táhlými a nepříliš výraznými vrcholy, mnohdy je obtížné určit nejvyšší bod hory a při pohledu z větší dálky je odlišení a přesné určení jednotlivých vrcholů neméně problematické.

Dvě nejvyšší hory Šumavy jsou výraznější a i z dálky nezaměnitelné. Bohužel tyto dvě hory, Velký Javor a Roklan leží v Německu a proto nepatří mezi zdolávané tisícimetrové vrcholy. 

Přesto však za dobrého počasí je výhled z nich na české tisícovky fascinující.

Přinášíme detaily panoramatického pohledu z Javoru na české tisícovky směrem ze západu na východ.

Pohled z Javoru na SZ. Uprostřed mezi německými lyžařskými středisky je Čerchov, vlevo od něj Skalka.

Pohled z Javoru na SZ. Uprostřed mezi německými lyžařskými středisky je Čerchov (HLV 282; 1042 m), vlevo od něj Skalka (HLV 375; 1005 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Pohled z Javoru na sever na (zleva) Velký Kokrháč, Svaroh a Jezerní horu.

Pohled z Javoru na sever na (zleva) Velký Kokrháč (HLV 95; 1229 m), Svaroh (HLV 42; 1333 m) a Jezerní horu (HLV 37; 1343 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Pohled z Javoru na (zleva) Jezerní horu a Špičák, skrývající se před hřebenem Můstku.

Pohled z Javoru na (zleva) Jezerní horu (HLV 37; 1343 m) a Špičák (HLV 116; 1205 m), skrývající se před hřebenem Můstku (HLV 91; 1234 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Detailní pohled z Javoru na masiv Debrníku. Zcela vpravo vyčnívá na obzoru vzdálený Boubín.

Detailní pohled z Javoru na masiv Debrníku (HLV 40; 1337 m). Zcela vpravo vyčnívá na obzoru vzdálený Boubín (HLV 29; 1362 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Pohled z Javoru na Boubín a Basumský hřeben. Před nimi v polovině hřbetu Poledník s věží.

Pohled z Javoru na Boubín (HLV 29; 1362 m) a Basumský hřeben (HLV 66; 1288 m). Před nimi v polovině hřbetu Poledník (HLV 52; 1315 m) s věží.

Petr Havránek (leden 2009)

Jako prémie se pak návštěvníku nejvyšší hory Šumavy, Velkého Javoru, nabízí pohled jižním směrem na dlouhý zubatý hřeben Alp.

Jako prémie se pak návštěvníku nejvyšší hory Šumavy, Velkého Javoru, nabízí pohled jižním směrem na dlouhý zubatý hřeben Alp.

Petr Havránek (leden 2009)


 
Česká strana historického hraničního kamene z r. 1771 na Hraniční hoře, spočinku Špičníku, v místě, kde příští rok povede turistická cesta na přechod Modrý Sloup. V pozadí Luzný.

Česká strana historického hraničního kamene z r. 1771 na Hraniční hoře, spočinku Špičníku (HLV 34; 1351 m), v místě, kde příští rok povede turistická cesta na přechod Modrý Sloup. V pozadí Luzný.

Petr Havránek (srpen 2008)

29.09.2008 16:23:07 - Petr Havránek

Dohoda ministrů: Modrý Sloup bude otevřen, Roklan zůstane uzavřený

Dne 15.9.2008 došlo k přelomové dohodě ministrů životního prostředí České republiky Martina Bursíka a Spolkové země Bavorsko Otmara Bernharda. V Klatovském deníku píše Milan Kilián 16.9., že oba ministři se v Bavorské Železné Rudě (Bayerisch Eisenstein) dohodli na otevření nových hraničních přechodů pro turisty.

Od léta příštího roku mají být otevřeny celkem tři nové přechody: Poledník, Modrý Sloup a Siebensteinkopf. Přechod u Poledníku (HLV 52; 1315 m) bude otevřen jižně od vrcholu. Přechod na Modrém Sloupu nebude z Čech přístupný údolím Luzenského potoka, ale po úbočí Hraniční hory, která je spočinkem Špičníku (HLV 34; 1351 m). Oba zmíněné přechody budou otevřeny od 15. července do 15. listopadu. Třetí přechod Siebensteinkopf, který bude v oblasti Stráže (HLV 55; 1307 m) a Stráže - JZ vrcholu (VV 55a; 1261 m) a bavorského Siebensteinkopfu, tedy mezi západně ležícím pramenem Vltavy a východně ležící Bučinou, má být otevřen celoročně.

Dohoda obou ministrů životního prostředí byla učiněna po mnohaleté snaze bavorského parku i představitelů českých šumavských obcí o zpřístupnění většího území Šumavy českým i německým turistům. Nicméně otevření pouze tří přechodů podle článku Milana Kiliána starostům šumavských obcí nevyhovuje. Předseda svazu šumavských obcí František Nykles prohlásil, že dohoda ministrů je nejhorší varianta, jak to mohlo dopadnout. Nadále tedy není šance, že by mohly být otevřeny přechody na Svarohu (HLV 42; 1333 m) a Roklanu.

Modrý Sloup na českobavorské hranici leží těsně nad sedlem mezi Hraniční horou, spočinkem Špičníku, a Luzným. Zarostlá cesta do Čech, v pozadí hájovna na Březníku.

Modrý Sloup na českobavorské hranici leží těsně nad sedlem mezi Hraniční horou, spočinkem Špičníku (HLV 34; 1351 m), a Luzným. Zarostlá cesta do Čech, v pozadí hájovna na Březníku.

Petr Havránek (srpen 2008)

Boehmerweg, Česká cesta, přicházející od bavorského Waldhaeuser k Modrému Sloupu, budoucímu hraničnímu přechodu mezi Špičníkem a Velkou Mokrůvkou.

Boehmerweg, Česká cesta, přicházející od bavorského Waldhaeuser k Modrému Sloupu, budoucímu hraničnímu přechodu mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Bavorská plocha historického hraničního kamene z r. 1771 na Hraniční hoře, spočinku Špičníku. V pozadí Malá Mokrůvka a Velká Mokrůvka.

Bavorská plocha historického hraničního kamene z r. 1771 na Hraniční hoře, spočinku Špičníku (HLV 34; 1351 m). V pozadí Malá Mokrůvka (HLV 44; 1330 m) a Velká Mokrůvka (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Žulový podstavec Božích muk v Modrém Sloupu na státní hranici mezi Špičníkem a Velkou Mokrůvkou.

Žulový podstavec Božích muk v Modrém Sloupu na státní hranici mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Pohled na Luzný od Modrého Sloupu na česko-bavorské hranici mezi Špičníkem a Velkou Mokrůvkou.

Pohled na Luzný od Modrého Sloupu na česko-bavorské hranici mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Německý vrchol Siebensteinkopf (1263 m) je bavorským dvojčetem české tisícovky Stráž - JZ vrchol.

Německý vrchol Siebensteinkopf (1263 m) je bavorským dvojčetem české tisícovky Stráž - JZ vrchol (VV 55a; 1261 m).

Petr Havránek (červen 2008)


 
Kříž zbudovaný pod Luzným u příležitosti pouti bavorských obyvatel na Svatou horu u Příbrami v r. 1872. Pouť vedla po Zlaté stezce přes Modrý Sloup mezi Špičníkem a Velkou Mokrůvkou.

Kříž zbudovaný pod Luzným u příležitosti pouti bavorských obyvatel na Svatou horu u Příbrami v r. 1872. Pouť vedla po Zlaté stezce přes Modrý Sloup mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

24.09.2008 23:01:27 - Petr Havránek

Zlatá stezka

Pojmenování Zlatá stezka nepatří na Šumavě jen jedné cestě. Jako Zlatá stezka se označuje cesta z bavorského Grafenau přes Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor. Označení Zlatá stezka však nalezneme i na turistických značkách na silničce z Bučiny do Kvildy i jinde, východněji.

Co byla Zlatá stezka dobře vykládá informační panel blízko výchozího místa na letní cestu na Luzný u bavorského Waldhaeuser. Už ve středověku putovali obchodníci se zbožím ze Středomoří přes Brennerský průsmyk do Pasova. Odtud zvolili jednu z obchodních stezek: buď přes Grafenau, Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor, nebo přes Freyung, Bučinu a Kvildu opět do Kašperských Hor, mohli jít také přes Strážný do Vimperka anebo přes Waldkirchen a Nové Údolí do Prachatic.

Po Zlaté stezce se do Čech dovážela sůl, koření, víno, obecně "jižní zboží". Informační panel u parkoviště pod bavorským Luzným vzpomíná také jednu historickou událost: obyvatelé bavorského pohraničí Šumavy po více než 300 let konali svatou pouť až na Svatou Horu u Příbrami. U příležitosti jedné z těchto poutí vztyčili pod Luzným pamětní kříž.

Detail kříže, vzpomínajícího pouti bavorských sedláků na Svatou horu u Příbramě v r. 1872. Kříž je na Zlaté stezce k Modrému Sloupu mezi Špičníkem a Velkou Mokrůvkou.

Detail kříže, vzpomínajícího pouti bavorských sedláků na Svatou horu u Příbramě v r. 1872. Kříž je na Zlaté stezce k Modrému Sloupu mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Informační panel pod bavorským Luzným vzpomínající poutí místních obyvatel po Zlaté stezce až na Svatou horu u Příbrami. Stezka vedla přes Modrý Sloup pod Špičníkem.

Informační panel pod bavorským Luzným vzpomínající poutí místních obyvatel po Zlaté stezce až na Svatou horu u Příbrami. Stezka vedla přes Modrý Sloup pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Zlatá stezka (Die Gulden Strass). Informační panel znázorňující hlavní směr obchodních cest z Pasova na Prahu. Panel pod bavorským Luzným, u Modrého Sloupu pod Špičníkem.

Zlatá stezka (Die Gulden Strass). Informační panel znázorňující hlavní směr obchodních cest z Pasova na Prahu. Panel pod bavorským Luzným, u Modrého Sloupu pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m).

Petr Havránek (srpen 2008)


 
Pohled na hřeben Smrčiny a Hraničníku přes lipenské jezero od Hruštic.

Pohled na hřeben Smrčiny (HLV 43; 1332 m) a Hraničníku (HLV 68; 1282 m) přes lipenské jezero od Hruštic.

Petr Havránek (červen 2004)

05.08.2008 22:07:37 - Petr Havránek

Výlety do uzavřených oblastí NP Šumava

Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava připravila pro léto roku 2008 výjimečnou akci. Se svolením nadřízeného orgánu povolila výjimku a pod heslem "S průvodci do šumavské divočiny" a "Na návštěvě v území domova zvířat" organizuje výlety malých skupin turistů s profesionálním průvodcem do uzavřených oblastí I. zón Národního parku.

V období od 1. srpna do 31. října 2008 vypsala správa NP celkem 41 termínů pro výlety do pěti oblastí Národního parku Šumava. Je tak možné navštívit: 1. kaňon řeky Křemelné, 2. Vltavský luh, 3. prales na Trojmezné, 4. horské lesy na Smrčině a 5. oblast domova tetřeva na Modravských pláních.

Akci představuje na webových stránkách NP Šumava (www.npsumava.cz) článek Mgr. Josefa Štemberka. Výletů se může zúčastnit omezený počet turistů, v počtu 8-15 lidí podle konkrétní lokality. Účast na výletu je placená, úhrada se pohybuje od 120,- do 300,- Kč/osobu. Výlety jsou deklarovány většinou jako vysoce fyzicky náročné, konají se za každého počasí a nejsou doporučeny slabším turistům a dětem. Délka výletů se pohybuje od několika až do 25 km a doba od 3 do 10 hodin. Účast na všech výletech je nutné předem objednat v jednotlivých informačních střediscích NP Šumava telefonicky a také předem zaplatit (teprve potom je rezervace platná).

Historický hraniční kámen na bavorské hranici mezi Velkou Mokrůvkou a Luzným.

Historický hraniční kámen na bavorské hranici mezi Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m) a Luzným.

Petr Havránek (červenec 2006)

Z hlediska projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska je většina oblastí vzhledem k dostupnosti tisícimetrových vrcholů méně zajímavá: v oblasti Křemelné (HLV 164; 1125 m) není výlet směrován na vrchol, a ten je dostupný bez omezení, v oblasti Vltavského luhu nejsou tisícimetrové vrcholy, v oblasti Trojmezné (HLV 30; 1361 m) a Smrčiny (HLV 43; 1332 m) je většina vrcholů dostupná po turistické značce (mimo Smrčiny - S vrcholu (HLV 57; 1304 m) a Kopky (HLV 173; 1119 m)).

Zajímavá může být oblast Modravských plání, kde NP Šumava organizuje dvě trasy výletů: první z Kvildy přes Bučinu na Luzný, dále do Březníku a Modravy. Druhá trasa vede z Modravy do Javoří Pily, bavorského Hochschachtenu, na Poledník (HLV 52; 1315 m) a opět přes Javoří Pilu na Modravu. U obou těchto tras je možné, že budou procházet přes tisícimetrové vrcholy (Malou Mokrůvku (HLV 44; 1330 m) a Velkou Mokrůvku (HLV 25; 1370 m), event. Nad Latschensee (HLV 140; 1163 m) a jeho vedlejší vrcholy Nad Latschensee - JV vrchol (VV 140a; 1116 m), Smrkový vrch (VV 140b; 1112 m) a Smrkový vrch - V vrchol (VV 140c; 1088 m), nebo Nad Roklanským potokem (HLV 155; 1133 m)).

I kdyby definované a fixní trasy přes tisícometrové vrcholy neprocházely, určitě by bylo zajímavé se výletů zúčastnit a na tisícovky se alespoň zblízka podívat. Bohužel trasa na Modravské pláně byla již 2. srpna prakticky na všechny termíny obsazená.


 
Zákaz vstupu na cesty v NP Šumava do 5.4.2007.

Zákaz vstupu na cesty v NP Šumava do 5.4.2007.

Petr Havránek (únor 2007)

19.02.2007 12:21:27 - Petr Havránek

Ministerstvo životního prostředí ČR specifikovalo opatření v Národním parku Šumava, postiženém živelní pohromou po lednovém orkánu Kyrill:

"Do 5.4.2007 je zakázáno vstupovat do všech lesních porostů a na cesty označené "Zákaz vstupu" v celém Národním parku Šumava. Důvodem zákazu vstupu do lesa je rozsáhlá živelní pohroma a následná likvidace důsledků působení orkánu."


 

Zobrazeno 1 - 7 z 7 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group