Ostrý (HLV 70; 1291 m)
další informace o vrcholu

Ostrý: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Související odkazy: VV Ostrý - S vrchol | VV Ostrý - JV vrchol

 

Zobrazeno 1 - 10 z 13 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Milan Borovka (vlevo) se svými příležitostnými parťáky na vrcholu Malého Javorníku.

Milan Borovka (vlevo) se svými příležitostnými parťáky na vrcholu Malého Javorníku (HLV 328; 1021 m).

Milan Borovka (říjen 2019)

08.07.2020 08:58:18 - Tomáš Formánek

Kompletní zdolání všech našich tisícovek

22. června 2020 se stal pan Milan Borovka teprve druhým tisícovkářem, který úspěšně zdolal všechny naše tisícimetrové vrcholy!

Moc gratulujeme a přejeme pevné zdraví a hodně dalších vydařených výšlapů nejen na tisícovky!

Dobrý den, ke dni 22.6.2020 jsem vystoupal na všech 584 (396 + 188) tisícimetrových vrcholů. Můj první vrchol dne 7.3.2010 byla Myslivna (HLV 288; 1044 m) a poslední Ostrý - JV vrchol (VV 70b; 1218 m) dne 22.6.2020.

Připojuji fotografii z Malého Javorníku (HLV 328; 1021 m), kde jsem (vlevo) 30.10.2019 s příležitostnými parťáky předčasně slavil  výstup na poslední tisícimetrový vrchol. Při rekapitulaci výstupů  jsem zjistil, že od roku 2016  se počet vrcholů zvětšil. Takže tím skutečně posledním byl dne 22.6.2020 Ostrý - JV vrchol (VV 70b; 1218 m). Milan Borovka


 
Vrcholová skála Ostrého - JV vrcholu leží asi 10 m od hraničních tyčí na české straně. Zarůstá zelení a lze ji snadno přehlédnout. V místě, odkud byl snímek vyfotografován, odbočuje hraniční chodník do Německa.

Vrcholová skála Ostrého - JV vrcholu (VV 70b; 1218 m) leží asi 10 m od hraničních tyčí na české straně. Zarůstá zelení a lze ji snadno přehlédnout. V místě, odkud byl snímek vyfotografován, odbočuje hraniční chodník do Německa.

Petr Havránek (květen 2020)

31.05.2020 23:37:08 - Petr Havránek

Nalezení Ostrého - JV vrcholu

Webové stránky Tisícovky Čech, Moravy a Slezska zmiňují Ostrý - JV vrchol (VV 70b; 1218 m) jako nově uznanou tisícovku ze dne 15.5.2016. Její nalezení ale není zcela jednoduché a webové stránky podrobnosti neuvádějí.

Při putování po hraničním chodníku po hlavním hřebeni Šumavy z jihovýchodu od Svarohu (HLV 42; 1333 m) nalezneme mezi Čekáním (VV 95a; 1124 m) a Ostrým (HLV 70; 1291 m) několik výrazných skalních formací, které jistě převyšují 5 metrů od "svého" sedla. Všechny tyto skály ale leží na německé straně od hranice.

Až když přicházíme do blízkosti samotného Ostrého (HLV 70; 1291 m), upoutá nás mohutný skalní masiv, který však už patří k vrcholu samotného (Velkého) Ostrého. Naší pozornosti přitom může uniknout malá příkrá skála, ležící asi 10 m od státní hranice na české straně, která je vrcholem Ostrého - JV vrcholu (VV 70b; 1218 m). Skála nyní rychle zarůstá zelení, o to je méně patrná.

Web Tisícovek udává její vzdušnou vzdálenost od vrcholu Ostrého (HLV 70; 1291 m) 370 m, my jsme naměřili 340 metrů. Jasným poznávacím znamením je to, že hraniční chodník v sedle mezi Ostrým a Ostrým - JV vrcholem odbočuje do Německa a je zde cedule, informující že se jedná o přeshraniční turistickou cestu.

Při příchodu z JV k Ostrému imponuje mohutná skalní formace, která ale (přestože vrchol skal je na české straně), není Ostrým - JV vrcholem, ale již masivem Ostrého.

Při příchodu z JV k Ostrému (HLV 70; 1291 m) imponuje mohutná skalní formace, která ale (přestože vrchol skal je na české straně), není Ostrým - JV vrcholem (VV 70b; 1218 m), ale již masivem Ostrého.

Petr Havránek (květen 2020)

V období rozvolňování omezujících opatření kvůli pandemii COVID 19 je vrchol Ostrého oblíbeným cílem mnoha německých turistů a na vrcholovou skálu se téměř není možné dostat.

V období rozvolňování omezujících opatření kvůli pandemii COVID 19 je vrchol Ostrého (HLV 70; 1291 m) oblíbeným cílem mnoha německých turistů a na vrcholovou skálu se téměř není možné dostat.

Petr Havránek (květen 2020)

Pohled na Ostrý - S vrchol z místa, kde odbočuje modrá značka z hraničního hřebene. Ostrý - S vrchol je vpravo, skalní formace vlevo je na německé straně.

Pohled na Ostrý - S vrchol (VV 70a; 1179 m) z místa, kde odbočuje modrá značka z hraničního hřebene. Ostrý - S vrchol je vpravo, skalní formace vlevo je na německé straně.

Petr Havránek (květen 2020)


 
Sokol. Pohled z Horního Antýglu.

Sokol (HLV 80; 1253 m). Pohled z Horního Antýglu.

Vladimír Grančay (květen 2009)

24.11.2019 08:48:30 - Tomáš Formánek

Kompletní zdolání všech našich tisícovek

23. listopadu 2019 jsme dostali mail od pana Vladimíra Grančaye, ve kterém nám jako úplně první tisícovkář oznamuje úspěšné završení dlouhodobého cíle - zdolání všech našich tisícimetrových vrcholů!

Moc gratulujeme a přejeme pevné zdraví a hodně dalších vydařených výšlapů nejen na tisícovky!

Dobrý den, rád bych poprosil o aktualizaci a zaevidování nového počtu zdolaných hlavních a vedlejších tisícimetrových vrcholů: HLV - 396 VV - 188.

Vladimír Grančay se svými souputníky na vrcholu tisícovky Nad Rakouskou cestou, kde dne 23. listopadu 2019 jako vůbec první tisícovkář završil dlouhodobý cíl zdolání všech našich tisícovek!

Vladimír Grančay se svými souputníky na vrcholu tisícovky Nad Rakouskou cestou (HLV 395; 1054 m), kde dne 23. listopadu 2019 jako vůbec první tisícovkář završil dlouhodobý cíl zdolání všech našich tisícovek!

(listopad 2019)

Ano, po více jak třinácti letech se mi podařilo vystoupat na všechny tisícimetrové vrcholy naší vlasti. Zprvu jsem vůbec nepomyslel na to, že bych se o něco takového pokusil. Je pravda, že mám pár přátel, kteří byli i mými spolužáky a s těmi pořádám měsíc co měsíc výšlapy, především po Šumavě a Šumavském podhůří. Společně s nimi jsem si kdysi stanovil dlouhodobý cíl - zdolat všechny tisícimetrové vrcholy na Šumavě a jejím podhůří. Tak, jak roky plynuly a tisícovky přibývaly, začala mi být Šumava "malá". Postupně jsem navštěvoval i jiná pohoří a vrcholy v nich systematicky zdolával.

S tisícimetrovými (a nejen těmito) vrcholy určitě nekončím. Tak jen aby byl člověk zdravý.

Zdraví a příjemné dny Vám přeje Vladimír Grančay


 

Geodetické měření tisícovek Vysoká (HLV 303; 1035 m) a Vysoká - SV vrchol (VV 303a; 1009 m).

Michal Čečák (květen 2016)

04.06.2016 14:27:41 - Tomáš Formánek

Oficiální změny výšek a uznání nových tisícovek

V sobotu 14. května 2016 jsme na popud pana Michala Čečáka provedli (za jeho účasti) podrobné geodetické měření tisícovek Vysoká (HLV 303; 1035 m) a Vysoká - SV vrchol (VV 303a; 1009 m) v Novohradských horách a následující den v neděli 15. května jsme na popud pana Josefa Růžičky, autora NS Hamry - Ostrý, určili místo kde NS překračuje nadmořskou výšku 1000 m a především jsme provedli detailní geodetické měření na Ostrém (HLV 70; 1291 m) a též navazujícího hraničního hřbetu k Velkému Kokrháči (HLV 95; 1229 m).

Výsledky měření přinesly mnoho nových zajímavých skutečností, mimo jiné zpřesnění základních dat o nedávno nově do seznamu zařazené tisícovce Vysoká - SV vrchol (VV 303a; 1009 m), potvrzení nových tisícovek Ostrý - JV vrchol (VV 70b; 1218 m) a Čekání (VV 95a; 1124 m) a důležitá upřesnění nadmořské výšky, resp. polohy nejvyššího místa u vrcholů Vysoká (HLV 303; 1035 m) a Ostrý (HLV 70; 1291 m). Všechny výsledky měření jsou podrobně popsány na stránkách jednotlivých vrcholů.

Na základě výše popsaných skutečností tak byly v květnu 2016 oficiálně upraveny nadmořské výšky a souřadnice vrcholů Vysoká (HLV 303; 1035 m), Vysoká - SV vrchol (VV 303a; 1009 m) a Ostrý (HLV 70; 1291 m) a zcela nově zařazeny do seznamu tisícovek vrcholy Ostrý - JV vrchol (VV 70b; 1218 m) a Čekání (VV 95a; 1124 m) .

Ač by se zdálo, že seznam našich tisícovek již musí být konečný, podobných dosud nepodchycených skalních útvarů s minimálně pětimetrových převýšením (hranice pro zařazení mezi VV) jsou na úbočích našich hor desítky či možná spíše stovky, takže i do budoucna lze očekávat, že ještě nějaké další podobné vedlejší tisícovky budou do oficiálního seznamu přiřazeny. Naproti tomu "objevení" nějaké nové výrazné hlavní tisícovky (jako například v minulosti dodatečně přidané vrcholy Milíř (HLV 394; 1003 m) či Perninský vrch (HLV 393; 1000 m)) by bylo již malým zázrakem.

Kompletní přehled vrcholů dodatečně zařazených do oficiálního výčtu našich tisícovek po zahájení projektu v březnu 2003 lze nalézt na úvodní stránce Galerie tisícovek.


 

Josef Růžička (březen 2016)

12.03.2016 10:08:54 - Josef Růžička

Malý a Velký Ostrý (HLV 70; 1291 m) / Plán akcí 2016

Sonntag, 1. Mai 2016 BayernTour Natur mit dem Schwerpunktthema Baum Ziel dieser Waldführung soll sein, den Baum als etwas Lebendiges zu erleben und zu begreifen. Der Baum lebt, die Teilnehmer höhren den "Herzschlag eines Baumes" und somit in das Innere eines Baumes hinein. Treffpunkt: 11:00 Uhr Wanderparkplatz Sattel (Lam), Lam Richtung Lambach Von hieraus gehts zu Fuß zum Böhmsteig Richtung Weißer Riegel entlang der tschechischen Grenze. Die Rout führt auf teils unmarkierten, aber gut begehbaren Pfaden bis zum Osser (ca. 2 Std.). Musikalische Unterhaltung am Osser.

Sonntag, 29. Mai 2016 17:00 Uhr Maiandacht an der Künischen Kapelle zwischen den beiden Ossergipfeln.

Sonntag, 7. August 2016 Bayerische - Böhmische Kirchweihfeier am Osser 11:00 Uhr Berggottesdient bei der Künischen Grenzkapelle 13:00 Uhr weltliche Feier mit Blasmusik am Osserschutzhaus

Sonntag, 4. September 2016 12:00 Uhr Bayerisch-Böhmischer Hüttennachmittag am Osserschutzhaus. Es spielt in diesem Jahr die Lamer Winkel Blasmusik. Die Veranstaltung dient zur Vertiefung der Freundschaft der Grenzgemeinden Lam-Lohberg-Arrach-Hamry. Eintritt frei

Sonntag, 11. September 2016 Gedenkgottesdienst am Kleinen Osser

Samstag 24. Dezember 2016 Christmette 24:00 Uhr auf Maria Hilf (Bergkircherl)


 
Šumavské lesy a vrcholy v Bavorsku směrem od Ostrého.

Šumavské lesy a vrcholy v Bavorsku směrem od Ostrého (HLV 70; 1291 m).

Mersebeat Max (květen 2010)

11.03.2016 12:45:55 - Josef Růžička

Ostrý a opera Čarostřelec

Na Šumavě je stále živá pověst, která zasazuje děj opery Čarostřelec C. M. Webera  do Vlčího dolu, tedy do sedla mezi Velkým a Malým Ostrým (HLV 70; 1291 m).

V jednom ze starých turistických průvodců po Šumavě se např. uvádí: "Ve Vlčí propasti – sedle mezi hlavním a vedlejším vrcholem Ostrého – žil v 17. století myslivec, který proslul v širokém okolí jako vynikající střelec. Jeho nevídané schopnosti si lidé vysvětlovali spojením s ďáblem, a tak myslivec byl skutečně vyslýchán a dostal se až do domažlického vězení." Toto není samozřejmě verze o místu děje opery jediná.

Jaká je tedy pravda o místě děje Čarostřelce a kde se C. M. Weber inspiroval tak, aby mohl napsat tak zdařilé hudební dílo?

V létě 1810 C.M. Weber pobýval u svého přítele Alexandra von Dusche na zámku Neuburg u Heidlbergu. Tady si údajně přečetl knihu o strašidlech, která právě vyšla v Lipsku v nakladatelství A.F. Laun & J.A. Apel. V jednom z příběhů se hovoří o mladém písaři Vilémovi, který si chce vzít za ženu dceru lesního Bertrama. V této cestě mu stála závažná překážka - vystřelení mistrovské zkušební rány.

Aby měl Vilém jistotu splnění úkolu, spojí se s nadpřirozenými pekelnými sílami. Bertram mu kdysi vyprávěl o tom, že jakýsi mladý písař v jistém městě (Domažlice) si odlil na křižovatce cest 63 čarovných koulí, pomocí kterých chtěl dokázat své střelecké schopnosti. Vilém se poté tímto vyprávěním inspiruje a odlije uvedený počet koulí. Rána vystřelená na bílou holubici nakonec zabije dceru lesního. „Pekelné síly“ ho tak neočekávaně zcela oklamaly. Její rodiče tuto tragédii nepřežijí, Vilém nakonec všeho končí v blázinci. Tento kriminální čin se údajně svého času řešil u soudu v Domažlicích. Tím písařem měl být Georg Schmid z Prahy.

Muzikoložka Anna Hostomská ve svém Průvodci uvádí, že se jedná o pověst ze starého českého soudnictví z roku 1710, jejíž děj se odehrál kdesi v lesích Šumavy. Řada německých hudebních pramenů, pro mne dostupných, jako místo dění opery uvádí pouze Böhmen, Čechy.

Z jiných zdrojů vyplývá, že bezprostřední inspirací pro zkomponování Čarostřelce byla údajně divoká příroda rokle Velkého Štolpichu u Lázní Libverda v Jizerských horách. Tady Weber v červenci 1814 prokazatelně trávil chvíle odpočinku. Dalším zdrojem inspirace podle různých zdrojů mohla být i skladatelova láska ke své budoucí choti, herečce Karolíně Brandtové. Velmi zajímavé je, že právě do údolí Štolpichu byl tehdy vyslán dvorní operou v Drážďanech malíř, aby zde namaloval kulisy pro scénu Vlčí rokle této opery.

Jako hlavní podnět ke komponování Čarostřelce je pokládána kniha o strašidlech Apela a Launa z r. 1810 (Lipsko, "Das Gespensterbuch").

Weberův námět a literární představu zpracoval do operního libreta dvorní rada Johann Fridrich Kind. S ním se C. M. Weber seznámil v roce 1817, kdy působil v Drážďanech jako dvorní kapelník. Původně měla opera název Zkušební rána, později Myslivcova nevěsta. Její světová premiéra se však dle návrhu berlínského intendanta hraběte Carl von Brühla konala již pod názvem Čarostřelec. Těm, kteří by se zajímali hlouběji o tuto operu, bych sdělil, že sehnat úplné operní libreto v německé verzi není problém.

Vše nasvědčuje tedy tomu, že neexistuje žádné reálné spojení mezi místem s názvem Vlčí důl v sedle mezi Velkým a Malým Ostrým a místem děje opery Čarostřelec. Není ani známo, že by (plným jménem) Carl Maria Friedrich Ernst von Weber někdy navštívil oblast Šumavy nebo Chodska, resp. Domažlic.

V roce 1824 pobýval např. v Mariánských lázních, kde se léčil (krční TBC). K zajímavostem patří, že se v Praze oženil v kostele sv. Jidřicha s herečkou Brandtovou. Umřel v Londýně v r. 1826. Byl pohřben v anglickém Nooffieldu. Odtud v roce 1844 byl převezen do Drážďan. Přestože používal přídomek von, nebyl šlechtického původu.


 
Pěšina českobavorského hraničního chodníku blízko vrcholu Svarohu a nové turistické ukazatele v českém jazyce.

Pěšina českobavorského hraničního chodníku blízko vrcholu Svarohu (HLV 42; 1333 m) a nové turistické ukazatele v českém jazyce.

Petr Havránek (srpen 2013)

21.10.2013 22:57:15 - Adam Hauner

(Ne)přístupnost PP Královský hvozd

Přírodní památka Královský hvozd, která je tvořena mnoha ostrůvky samotných zvláště chráněných území v CHKO Šumava, má velmi, velmi rozsáhlé ochranné pásmo táhnoucí se podél hranic od Sv. Kateřiny po Alžbětín a zahrnuje celý Královský hvozd s výjimkou ještě přísněji chráněné NPR Černé a Čertovo jezero a NPR Bílá Strž.

Ochranné pásmo není v běžných mapách vyznačeno, ale je popsáno v příloze vyhlášky,

viz:

http://drusop.nature.cz/customer_data/vyhlasky/v_22914_5.jpg .

.

Pro zvláště chráněná území (v mapě značená) a překvapivě pro ochranné pásmo (neznačené) platí ustanovení odst. 6 článku 4 vyhlášky, kterým byla PP Královský hvozd vyhlášena, omezující pohyb výhradně na označené trasy, pokud tato vyhláška či její část nebyla novějším dokumentem či soudním rozhodnutím upravena (za informaci bych byl rád).

Viz: http://drusop.nature.cz/customer_data/vyhlasky/v_22914_1.jpg .


 
Pěšina českobavorského hraničního chodníku blízko vrcholu Svarohu a nové turistické ukazatele v českém jazyce.

Pěšina českobavorského hraničního chodníku blízko vrcholu Svarohu (HLV 42; 1333 m) a nové turistické ukazatele v českém jazyce.

Petr Havránek (srpen 2013)

25.08.2013 16:31:01 - Petr Havránek

České ukazatele na hraniční stezce na vrcholu Svarohu

Pěšina na česko-bavorské hranici v oblasti Šumavy je považována bavorskými zákony za oficiální turistický chodník (Grenzsteig), který je přístupný veřejnosti každoročně v období od 15.7. do 15.11. Chodník je přístupný v tomto období i v nejpřísněji chráněné zóně Bavorského národního parku (Kernzone).

Obvykle nemá hraniční chodník mimo hraničních kamenů a modrobíle pruhovaných plastových tyčí žádné další značení. Na vrcholu Svarohu (HLV 42; 1333 m) se však v poslední době objevily nové dřevěné turistické ukazatele v českém jazyce. Informují o tom, že jižním směrem lze dojít do Alžbětína za 3 hodiny, do Železné Rudy za 4 hodiny, severozápadním směrem pak lze dojít za 3 hodiny na Ostrý (HLV 70; 1291 m) a za 5 hodin do Hamrů.

Vrchol Svarohu (HLV 42; 1333 m) je přitom z české strany nedostupný, nevede sem žádná značená cesta a vstupu brání I. zóna NP Královský hvozd. Na vrchol Svarohu je možné snadno vystoupat z bavorské strany z parkoviště Scheibensalter, které je vzdálené od Bavorské Rudy po silnici asi 12 km.

29.08.2013 08:23:46 - Jan Voráček

Informace o (ne)přístupnosti Svarohu (HLV 42; 1333 m) a Grenzsteig mi připadá poněkud nepřesná a zavadějící. Grenzsteig není přístupná po celé své délce - např. v okolí Latschensee nebo Debrniku (HLV 40; 1337 m). Omezení platí myslím i v oblasti Velké Mokrůvky (HLV 25; 1370 m) a Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m). Oblast Svarohu (Královského Hvozdu) však leží "pouze" v CHKO (z bavorské strany LSG), tudíž zde je přístupná bez omezení.

Z české strany je v terénu sice občasnými informačními tabulemi vyznačená jakási "klidová zóna", nicméně její hranice jsem nenašel vyznačené ani v terénu ani v žádné mapě. Jediný nepřístupný vrchol (podle map) je pouze Jezerní hora (HLV 37; 1343 m) (leží v NPR Černé a Čertovo jezero) a Ostrý (HLV 70; 1291 m) (PP Královský Hvozd, přístup je však možný po značených cestách).


 

27.12.2010 13:41:02 - Tomáš Formánek

Zřejmě první zimní přechod Šumavy v roce 1923

V zimním čísle 04/2010 časopisu Vítaný host na Šumavě a v Českém lese je kromě mnoha jiných zajímavých článků otištěn i text Emila Kintzla popisující zřejmě první zimní přejezd Šumavy na lyžích, který v roce 1923 uskutečnili hajný Otto Paleczek a jeho bratranec, fotografický asistent Karel Paleczek.

Během dvou týdnů urazili oba muži téměř dvě stě kilometrů na starých dřevěných a velmi těžkých lyžích, přičemž téměř celou cestu se probojovávali zasněženým volným terénem bez jediné upravené stopy, s těžkou fotografickou výbavou v batohu na zádech (místo malých a lehkých kompaktů či zrcadlovek s miniaturními paměťovými kartami tehdy po celou dobu museli nést rozměrný fotografický přístroj se stativem a dalším příslušenstvím a především zásobu skleněných desek pro snímání jednotlivých snímků).

V průběhu cesty vystoupali oba lyžaři na řadu šumavských tisícovek, včetně těch úplně nejvyšších, a nasnímali množství fotografií, které si u Karla Paleczka objednal Německý kulturní spolek.

Další zajímavosti si můžete přečíst přímo v časopise Vítaný host či na internetových stránkách vydavatele časopisu nakladatelství RegionAll - Hana Voděrová www.vitanyhost.cz.


 
Velmi ploché temeno tisícovky Helmwald je v současnosti z větší části odlesněno.

Velmi ploché temeno tisícovky Helmwald (HLV 187; 1102 m) je v současnosti z větší části odlesněno.

Michal Holub (květen 2007)

24.09.2010 13:09:53 - Jan Voráček

Cesta do sedla mezi Helmwald a Hole

Do sedla mezi tisícovky Helmwald (HLV 187; 1102 m) a Hole (HLV 191; 1100 m) (přibližně k hraničnímu kameni 19) vede z českého vnitrozemí asfaltová cesta. Cesta dále pokračuje šikmo svahem Helmwaldu vzhůru přibližně jako tečna ke státním hranícím, ale už nemá asfaltový povrch. Tato cesta není zakreslená v žádné mě dostupné mapě. Jestli je na tuto cestu přístup povolen se mi nepodařilo zjistit, celý svah Královského hvozdu (od Svarohu (HLV 42; 1333 m)) je označen jako uzemí se zákazem vstupu z důvodu ochrany přírody. Tabule se zákazem vstupu jsou však umístěny pouze na státních hranicích.


 

Zobrazeno 1 - 10 z 13 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group