Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Skalka (HLV 88; 1238 m)
další informace o vrcholu
Skalka: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci
Zobrazeno 1 - 7 z 7 nalezených 
"Na kbelíku" - výrazná skalní kupa na severozápadním svahu Skalky (HLV 88; 1238 m). (Nový VV Skalka - SZ vrchol (VV 88a; 1081 m).)
Václav Šilhavý (březen 2012)
29.03.2012 23:14:54 - Václav Šilhavý
“Na kbelíku“ - kandidát na vedlejší vrchol Skalky
Na severozápadním svahu Skalky (HLV 88; 1238 m), ve vzdálenosti 1000 m od jejího vrcholu, na souřadnicích N49.08469 E13.37818, se nachází výrazná skalní kupa. Vrchol kupy má nadmořskou výšku přibližně 1080 m a převýšení vůči jejímu jihovýchodnímu úpatí činí cca 6 m. Skalní kupa je tedy velmi pravděpodobně vedlejším vrcholem Skalky.
Na současných mapách není toto místo označeno kótou, ani žádným názvem. Na historické mapě - III. vojenské mapování 1877-1880, 1 : 25 000, mapový list 4351_3, je místo označeno německým názvem: “Am Kübel“. Původní místní označení kupy můžeme po překladu nahradit českým výrazem “Na kbelíku“.
"Na kbelíku" - výrazná skalní kupa na severozápadním svahu Skalky (HLV 88; 1238 m). (Nový VV Skalka - SZ vrchol (VV 88a; 1081 m).)
Václav Šilhavý (březen 2012)
"Na kbelíku" - vrcholový hřbet výrazné skalní kupy na SZ svahu Skalky (HLV 88; 1238 m). (Nový VV Skalka - SZ vrchol (VV 88a; 1081 m).)
Václav Šilhavý (březen 2012)
"Na kbelíku" - vrchol výrazné skalní kupy na severozápadním svahu Skalky (HLV 88; 1238 m). (Nový VV Skalka - SZ vrchol (VV 88a; 1081 m).)
Václav Šilhavý (březen 2012)
Západní svah výrazné skalní kupy na severozápadním svahu Skalky (HLV 88; 1238 m).
Václav Šilhavý (březen 2012)
Západní svah výrazné skalní kupy na severozápadním svahu Skalky (HLV 88; 1238 m).
Václav Šilhavý (březen 2012)
Západní svah výrazné skalní kupy na severozápadním svahu Skalky (HLV 88; 1238 m).
Václav Šilhavý (březen 2012)
20.04.2010 17:30:34 - Petr Havránek
Pomníček u Prášilského jezera
Prášilské jezero leží pod sedlem mezi Poledníkem (HLV 52; 1315 m) a Skalkou (HLV 88; 1238 m) ve výšce 1080 m a je 15 m hluboké. Na jeho hrázi je pomník na paměť Ottokara Kareise, který zde utonul v roce 1927. Informace o události, které vedly ke stavbě pomníčku, jsou ve většině pramenů včetně internetu jen kusé a přepisy latinského nápisu na desce, stejně jako jeho překlad s četnými chybami. Podrobnou informaci o něšťasné události přináší článek Emila Kintzla ve Vítaném hostu na Šumavě a v Českém lese v čísle 3/2009.
Kintzl cituje z místního tisku, že v pondělí 18.7.1927 byla turisty v jezeře nalezena mrtvola, jejíž totožnost nebyla prohlídkou těla ani pitvou zjištěna. Byl nalezen pouze kapesník s monogramem O.K. a v kapsách oděvu množství kamenů, které vzbudily podezření na sebevraždu. Tělo neznámého mladíka bylo pohřbeno na prášilském hřbitově (kde leží dosud).
Totožnost zemřelého se zjistila teprve po několika dnech: ředitel České státní odborné školy v Schoenbachu u Chebu postrádal již několik týdnů svého syna, 21-letého Ottokara Karla Kareise. Ten studoval na pražské přírodovědné fakultě, toužil poznat Šumavu a jeho zálibou byla mineralogie. Sběr minerálů zřejmě nad příkrou skalnatou jezerní stěnou, stejně jako množství kamenů v kapsách tak vysvětlilo nešťastnou náhodu, která vedla k utonutí mladého studenta. Na jeho paměť dal otec zbudovat pomník.
Na mramorové desce stojí latinský nápis: In memoriam cand. rer. nat. Ottokar Kareis, qui in undis huius lacus julio mense anni 1927 in flore iuventutis animam exspiravit. Vita tua erat omnis spes nostra, mors tua immensis dolor. Česky to znamená: Na paměť kandidáta přírodních věd Ottokara Kareise, který ve vlnách tohoto jezera v červenci roku 1927 duši vydechl. Tvůj život byl veškerou naší nadějí, tvoje smrt nesmírná bolest.
Uměle zvýšená hráz Prášilského jezera a jezerní stěna mezi Poledníkem (HLV 52; 1315 m) a Skalkou (HLV 88; 1238 m).
Petr Havránek (duben 2010)
Pomník Ottokara Kareise na hrázi zamrzlého Prášilského jezera pod Poledníkem (HLV 52; 1315 m) a Skalkou (HLV 88; 1238 m).
Petr Havránek (duben 2010)
Pomník studenta Ottokara Kareise a lavičky pro turisty na břehu Prášilského jezera pod Poledníkem (HLV 52; 1315 m) a Skalkou (HLV 88; 1238 m).
Petr Havránek (duben 2010)
Pohled z Javoru na Ostré. Zprava (Velký) Ostrý (HLV 70; 1291 m), Ostrý - S vrchol (VV 70a; 1179 m), za ním Hole (HLV 191; 1100 m) a vlevo Helmwald (HLV 187; 1102 m).
Petr Havránek (leden 2009)
17.01.2009 08:55:44 - Petr Havránek
České tisícovky viditelné z nejvyšší hory Šumavy
Šumava je proslulá svými táhlými a nepříliš výraznými vrcholy, mnohdy je obtížné určit nejvyšší bod hory a při pohledu z větší dálky je odlišení a přesné určení jednotlivých vrcholů neméně problematické.
Dvě nejvyšší hory Šumavy jsou výraznější a i z dálky nezaměnitelné. Bohužel tyto dvě hory, Velký Javor a Roklan leží v Německu a proto nepatří mezi zdolávané tisícimetrové vrcholy.
Přesto však za dobrého počasí je výhled z nich na české tisícovky fascinující.
Přinášíme detaily panoramatického pohledu z Javoru na české tisícovky směrem ze západu na východ.
Pohled z Javoru na sever na (zleva) Velký Kokrháč (HLV 95; 1229 m), Svaroh (HLV 42; 1333 m) a Jezerní horu (HLV 37; 1343 m).
Petr Havránek (leden 2009)
Pohled z Javoru na (zleva) Jezerní horu (HLV 37; 1343 m) a Špičák (HLV 116; 1205 m), skrývající se před hřebenem Můstku (HLV 91; 1234 m).
Petr Havránek (leden 2009)
Pohled z Javoru na Boubín (HLV 29; 1362 m) a Basumský hřeben (HLV 66; 1288 m). Před nimi v polovině hřbetu Poledník (HLV 52; 1315 m) s věží.
Petr Havránek (leden 2009)
Jako prémie se pak návštěvníku nejvyšší hory Šumavy, Velkého Javoru, nabízí pohled jižním směrem na dlouhý zubatý hřeben Alp.
Petr Havránek (leden 2009)
Hřebenová cesta na vrcholu Polomu (HLV 63; 1295 m).
Petr Havránek (září 2007)
04.11.2008 11:08:49 - Michal Holub
Nouzová nocležiště v NP parku Šumava
Od srpna 2008 funguje v rámci NP Šumava síť šesti nouzových nocležišť, která lze legálně využít při putování Šumavou. Jsou pravidelně rozmístěna od Železné Rudy po Lipno (nocležiště Hůrka, Poledník, Modrava, Bučina, Strážný a Nové Údolí).
Na nocležištích s celoročním provozem je povoleno přespat jednu noc od 18:00 do 9:00, nesmí se rozdělávat oheň, odpadky třeba uklidit. Potud skvělé a logické, ale neodpustím si dvě rýpavé poznámky:
Trochu paradoxní je výraz „nouzové nocležiště“, zmiňované ve všech oficiálních materiálech (čerpáno z tabulí v terénu či stránek www.npsumava.cz). Pochybuji, že je někdo v nouzi schopen přespat na louce bez vybavení a naopak když putuji vybaven, nocleh plánuji cíleně…
Pokud je člověk ve skutečně v nouzi, jde samozřejmě ochrana přírody stranou a pro svou záchranu je možno pravidla porušit (např. rozdělání ohně). Horská služba na Šumavě má pro tento účel telefonní číslo s 24-hodinovým servisem (376397273).
Také informace, že „…kapacita nocoviště je omezena…“ není příliš hodnotná, když to před příchodem na místo nemám jak zjistit – smůlu má ten, kdo přijde později či ten, kdo je momentálně „v nejmenší nouzi“? V praxi doufejme tento případ nenastane.
Další informace naleznete na stránkách Správy NP a CHKO Šumava v sekci Nouzová nocležiště.
03.04.2007 15:41:32 - Petr Havránek
Nakladatelství SHOCart připravilo a v posledních měsících distribuuje soubor (cyklo)turistických map Šumavy v měřítku 1:25000. V mapách jsou inovované informace, i zakreslení cest je aktuálnější, nežli ve starších vydáních.
Na připojeném obrázku obálka mapy č. 4: Šumava - Prášilsko.
Výrazný skalní hřebínek mezi Poledníkem (HLV 52; 1315 m) a Skalkou (HLV 88; 1238 m), který může být vedlejším vrcholem Poledníku.
Petr Havránek (prosinec 2006)
03.01.2007 16:09:52 - Petr Havránek
Hřeben mezi Poledníkem (HLV 52; 1315 m) a Skalkou (HLV 88; 1238 m) je v severní části kamenitý a ostrý. Je zde asi 200 metrů dlouhý impozantní skalní útvar. Nejvyšší bod tohoto samostatného hřebínku má souřadnice N 49 04.544 a E 13 23.479 a leží ve výšce 1244 m. Směrem na jih jej od Poledníku dělí sedélko vysoké 1236 m (převýšení je tedy 8 metrů) a směrem na sever jej od vrcholové kupy Skalky dělí sedlo vysoké 1221 m (převýšení 23 metrů). Přestože tento hřebínek leží asi 500 m od Skalky a 1200 m od Poledníku, mělo by jít o vedlejší vrchol Poledníku. Zajímavé je, že nejvyšší bod tohoto skalního hřebínku je o 6 m vyšší než Skalka a asi 80 m od nejvyššího bodu je geodetický bod ve výšce 1237 m.
Skalní útvar na SZ hřebenu Skalky (HLV 88; 1238 m), který může být jejím nepopsaným vedlejším vrcholem. (Vrchol byl jako Skalka - SZ vrchol (VV 88a; 1081 m) zařazen do seznamu našich tisícovek v říjnu 2014.)
Petr Havránek (prosinec 2006)
03.01.2007 15:51:17 - Petr Havránek
Při výstupu na Skalku (HLV 88; 1238 m) z Prášil po úvozové cestě ze severozápadu lze na poměrně výrazném hřebínku narazit na velký skalní útvar. Jeho souřadnice jsou N 49 05.077 a E 13 22.692. Vrchol skalního útvaru je ve výšce 1074 m, na severozápad spadá do údolí Prášilského potoka až do hloubky 900 m a od svahu vlastní Skalky jej dělí sedélko o výšce 1067 m. Převýšení tohoto útvaru je tedy nejméně 7 m a jeho poměrně důstojná mohutnost z něj může činit vedlejší vrchol Skalky, dosud neuvedený.
Zobrazeno 1 - 7 z 7 nalezených