Stoh (HLV 47; 1319 m)

Stoh: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Související odkazy: Černá hora | Černá skála | Čertova hora | Čihadlo | Dívčí kameny | Dlouhý hřeben | Dvorský les | Harrachovy kameny | Janova skála | Javor | Jelení hora | Jelení vrch | Kotel | Kraví hora | Lesní hora | Liščí hora | Luboch | Luční hora | Lysá hora | Lysečinská hora | Malý Šišák | Medvědín | Mechovinec | Mravenčí vrch | Mrtvý vrch | Mužské kameny | Pěnkavčí vrch | Pevnost | Plešivec  | Preislerův kopec | Přední Planina | Přední Žalý | Růžová hora | Slatinná stráň | Sněžka | Stoh | Struhadlo | Stříbrný hřbet | Studniční hora | Světlá | Svorová hora | Šeřín | Špičák | Tabule | Violík | Vlašský vrch | Vlčí hřeben | Vlčí hřeben - J vrchol | Vlčí hřeben - S vrchol | Vysoké kolo | Zadní Planina | Zadní Žalý | Zlaté návrší | Železný vrch

 
Výhled ze Šmídovy vyhlídky pod Zlatým návrším na Sněžku, Zadní Planinu, Stoh, Černou horu a Přední Planinu.

Výhled ze Šmídovy vyhlídky pod Zlatým návrším (HLV 18; 1411 m) na Sněžku (HLV 1; 1603 m), Zadní Planinu (HLV 13; 1423 m), Stoh (HLV 47; 1319 m), Černou horu (HLV 59; 1300 m) a Přední Planinu (HLV 119; 1198 m).

Tomáš Tisovský (prosinec 2006)

Lokalita: Celek: IVA-7 Krkonoše; podcelek: IVA-7B Krkonošské rozsochy; okrsek: IVA-7B-4 Černohorská rozsocha; podokrsek: IVA-7B-4a Stráženská hornatina

Zeměpisné souřadnice:
WGS-84: 50°43´03˝ s.š., 15°38´58˝ v.d.;
S-42: 5621000 X, 3545990 Y

Příslušné mapy: ZM 1:10 000 /03-41-05; SHOCart /24; KČT /22

Dostupnost: N2 (nepřístupný vrchol mimo značené cesty), vrchol se nachází ve II. zóně NP

 

Popis vrcholu

Kupovitý vrchol 1,5 km jihovýchodně od Svatého Petra (část Špindlerova Mlýna). Relativně pravidelná kupa z křemenců a svorů, s prudkými severními srázy, kde je i lavinová dráha Borůvkový žlab. Skály se vyskytují těsně pod vrcholovou plošinu na severním hřbítku. Sjezdová trať s vlekem má horní stanici ve výšce 1 210 m n. m. zhruba 0,5 km západně od vrcholu. Vrchol porůstá rozvolněná smrčina, níže pak relativně zachovalé smrčiny. Západně od vrcholu je geodetický bod s kótou 1 315,2 m n. m., udávaný v mapách i literatuře jako vrchol. Dle DMR5G je maximální výška 1319,28 m, po zaokrouhlení 1319 m.

Popis přístupu

Přístup není dovolen, II. zóna KRNAP. Nejblíže je k vrcholu po Zimní cestě (značena tyčemi) na jižním svahu, zhruba 300 m. Na vrchol nevede žádná cesta.

 

Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu

Pohled ze zimní cesty na úbočí Stohu na JZ. Zleva Přední Žalý, Zadní Žalý a Přední planina s Boudou Na pláni.

Pohled ze zimní cesty na úbočí Stohu (HLV 47; 1319 m) na JZ. Zleva Přední Žalý (HLV 332; 1019 m), Zadní Žalý (HLV 298; 1036 m) a Přední planina (HLV 119; 1198 m) s Boudou Na pláni.

Petr Havránek (listopad 2009)

Pohled z úbočí Stohu na Zadní planinu s Klínovými Boudami a Světlý vrch.

Pohled z úbočí Stohu (HLV 47; 1319 m) na Zadní planinu (HLV 13; 1423 m) s Klínovými Boudami a Světlý vrch (VV 13a; 1314 m).

Petr Havránek (listopad 2009)

Stoh ze zimní cesty, vedoucí z Přední planiny na Klínové Boudy. V pozadí Luční hora.

Stoh (HLV 47; 1319 m) ze zimní cesty, vedoucí z Přední planiny (HLV 119; 1198 m) na Klínové Boudy. V pozadí Luční hora (HLV 2; 1555 m).

Petr Havránek (listopad 2009)

 

Přidat fotografii  |  Další fotografie vrcholu (12)

 

Výběr z nově přidaných informací o vrcholu

Zlaté návrší ze sedla u Vrbatovy boudy.

Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m) ze sedla u Vrbatovy boudy.

Tomáš Tisovský (prosinec 2006)

14.01.2009 10:12:16 - Tomáš Formánek

Návrh nové zonace KRNAP

V nejnovějším čísle 2009/1 časopisu Krkonoše - Jizerské hory vyšel zajímavý článek "Návrh nové zonace KRNAP". Autor Radovan Vlček v něm shrnuje aktuální informace o připravované změně rozdělení KRNAP do jednotlivých zón a změny v pravidlech pro pohyb osob na území národního parku.

V současné době zaujímá I. zóna KRNAP 4503 ha (12,4 % území parku), II. zóna 3416 ha (9,4 % území parku). Dle zákona č. 114/1192 Sb. je vstup mimo značené cesty zakázán pouze v I. zónách NP, ale v KRNAP byl tento zákaz místní úpravou rozšířen i na II. zónu parku.

Jak poznamenává autor článku, toto rozšíření zákazu pohybu mimo značené cesty ve II. zóně KRNAP je dle názoru Správy "podepřeno kvalifikovanými právními výklady, ale z dnešního pohledu již legislativní oporu nenachází, a proto je v současné době pohyb pěších návštěvníků na území II. zón NP mimo značené cesty tolerován".

Připravovaná zonace NP ještě není definitivně schválena, v současné době probíhá její projednávání s dotčenými subjekty. Z dostupných informací však vyplývá, že I. zóna KRNAP by se měla přibližně rozšířit o území dnešní II. zóny a II. zóna by měla nově zahrnout část III. zóny. Zákaz vstupu mimo značené cesty však má nově platit již pouze v I. zóně NP.

Shrneme-li výše uvedené informace, dle návštěvního řádu KRNAP je v současné době zakázán pohyb mimo značené cesty v I. i II. zóně NP, ve II. zóně je však porušování tohoto zákazu pěšími turisty tolerováno. Nově by měla stávající II. zóna připadnout I. zóně NP a pohyb mimo značené cesty by v těchto oblastech byl již definitivně přísně zakázán.

 
Horní stanice lanovky na Medvědíně.

Horní stanice lanovky na Medvědíně (HLV 90; 1235 m).

Tomáš Formánek (září 2006)

30.10.2007 14:58:52 - Renáta Šašková

Ve Špindlerově Mlýně by mohl vzniknout nový obří lyžařský areál. Z podkladů zpracovaných trutnovským projekčním ateliérem Atip vyplývá, že základem nového uspořádání lyžařského areálu v okolí Špindlerova Mlýna se stane obří skiterminál, jenž vyroste hned za Labskou přehradou u vjezdu do střediska.

Skiterminál bude obsahovat třípodlažní parkovací dům přibližně pro 500 automobilů, samoobslužnou restauraci se 140 místy, restauraci s obsluhou s 88 místy, veřejné toalety i další nezbytné služby pro lyžaře včetně úschovny, prodejny sportovních potřeb či skiservisu.

Skiterminál bude současně dolní stanicí dvou nových osmimístných kabinových lanovek. Jedna z nich bude končit na Přední Planině (HLV 119; 1198 m) a druhá na Medvědíně (HLV 90; 1235 m). Z obou vrcholů by měly vést podle představ špindlerovských vlekařů zpět ke skiterminálu nové sjezdovky. Takové řešení by umožnilo snadný přechod ze svahů na Medvědíně na tratě ve Svatém Petru, aniž by si při něm lyžaři museli sundávat lyže z nohou. Dnes je možné z jednoho areálu do druhého přejet jen prostřednictvím skibusů.

Špindlerovská radnice na žádost Skiareálu nechává zpracovat změnu územního plánu, bez níž nelze lyžařský terminál postavit. Proti navrhované podobě nové koncepce lyžování v okolí Špindlerova Mlýna se však ostře staví Správa KRNAP, které vadí zejména plánované zásahy do III. zóny NP, zejména rozsáhlé kácení lesů na svazích Medvědína, které by bylo nezbytné pro vznik nových lanovek a sjezdovek.

Stávající situaci lyžařských tratí naleznete na turistické mapě okolí Špondlerova Mlýna.

 
Výhled z Meluzíny na Fichtelberg.

Výhled z Meluzíny (HLV 194; 1097 m) na Fichtelberg.

Tomáš Formánek (prosinec 2006)

18.01.2007 22:48:56 - Michal Holub

Počasí nám dnes zase jednou předvádí, kdo je na horách (a nejen tam) pánem:

Prudké vichřice a bouře udeřily na Českou republiku od západu. V Krušných horách na Fichtelbergu poblíž Klínovce (HLV 86; 1244 m) dosáhl vítr v nárazech rychlosti 51 m/s, tedy téměř 184 km/h. Kulminaci rychlosti větru zaznamenali meteorologové kolem 22:00, v následujích hodinách by  již měl vítr slábnout. 

Větrná bouře provázená silným deštěm zasáhla také Krkonoše. Na hřebenech přešel déšť postupně do husté chumelenice, během níž však bouřka neochabovala, takže bylo možné spatřit zajímavý úkaz, kdy oblohu během vánice křižovaly blesky.

Bouře a lijáky však sužují celou republiku, například v Orlických horách je na některých tocích vysoká pravděpodobnost dosažení až třetího stupně povodňové aktivity.

Historicky nejprudší poryv větru 190 km/h byl u nás podle internetových stránek Českého hydrometeorologického ústavu dosud zaznamenán v květnu 2002 na Lysé hoře (HLV 48; 1324 m) v Moravskoslezských Beskydech. Rekord však byl dnes v noci překonán na Sněžce (HLV 1; 1603 m), kde nárazy větru dosáhly dle informací ČHMÚ rychlosti 60 m/s, tj. 216 km/h. Na mnoha místech republiky, a v horských oblastech zvláště, zůstávají některé oblasti bez přívodu elektrické energie a odříznuté kvůli popadaným stromům.

 

Přidat informaci

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group