Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Božídarský Špičák (HLV 177; 1115 m)
další informace o vrcholu

Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Krušné hory > Božídarský Špičák > Další informace o vrcholu

Božídarský Špičák: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Zobrazeno 1 - 9 z 9 nalezených

04.07.2017 15:24:31 - Bohus OK8PKM/SP9MKM

Vrcholy v eteru (Summits on the Air)

Z Polska dobry den, ahoj, horam zdar!

Hory Ceska jsou nadherne, sama krasa a pri navstevie setkal jsem se s moc skvelych lidi. V letach 2003-2004 jsem navstevil a vysilal ze 116 tisicovek, od Jizerek po Javorniky, a tak jsem ziskal pohar za III. místo v tisicovkarskem radioamaterskem diplomu, pocet navstivenych tisicovek (I. 230?, II. misto 132 tisicovky).

Skoda, ze radioamatersky diplom skončil, ale je novy mezinarodni radioamatersky program: Vrcholy v eteru (Summits on the Air) a Cesko je pripojeno od roku 2007, tak znova cestuji po krasnych horach Ceska, jsou i tisicovky, tak kolem 40 %.

Stranky mezinarodny: www.sota.org.uk , ceske stranky: www.sota-ok.nagano.cz (stav: cervenec 2017). V sezname jsou vsechny hory o prevyseny 150 m nad okoli, seznam podle kraji. Mel jsem moc stesti, ziskal jsem diplom cislo 1!, jako aktivator (navstiveny vrchol a spojeni) a i jako lovec (spojeni s vrcholem).

Doufam, ze se mi podari jeste navstevit a vysilat z dalsich tisicovek, zvlast novych v sezname. Chybi mi 5 pohori; Krusne a Novohradske hory, Cesky les, Sumavske podhuri a moj velky sen - Sumava.

Moje oblibena tisicovka a prvni zdolovany cesky vrchol  v statni svatek sv. Vaclava 28. zari 2000: krasna Kralovna Moravskoslezskych Beskyd: Lysa hora (HLV 48; 1324 m), to byl zacatek.

Omlouvam se za moj cesky, nikdy jsem neucil, jen od babicky, pochazila z Frydku-Mistku.

Tesim se a na schledanou na krasnych tisicovkach Cech, Moravy a Slezska.

Bohus, OK8PKM/SP9MKM, Polsko

Poznámka Tisicovky.cz

Radioamatérský diplom jsme před lety nepořádali přímo my z Tisícovek, ale kamarád radioamatér Pavel Slanec a Tisicovky.cz byly partnerem tohoto záměru. Jsme rádi, že podobná akce po letech na tehdejší projekt volně navazuje a opět inspiruje ke zdolávání hor.

Bohušovi přejeme, aby se v nynějším projektu dařilo nejméně tak dobře jako před lety a třeba někdy na horách na shledanou!

19.07.2012 12:45:16 - Tomáš Formánek

Kauza Bukovec

V aktuálním čísle časopisu Krkonoše - Jizerské hory č. 7/2012 je, mimo řady dalších zajímavých článků, na stranách 30-33 otištěn tradičně velmi zajímavý text Vlastimila Pilouse "Kauza Bukovec" (jedná se o krácený příspěvek, jehož plné znění je možné si přečíst v Ročence Jizersko-ještědského horského spolku 2011, která vyšla v březnu letošního roku).

Náhled článku je možné shlédnout na připojených obrázcích, více informací naleznete přímo v tištěné verzi časopisu Krkonoše - Jizerské hory, případně na internetových stránkách časopisu.

.   .   .   .   .   .   .   .   .   .   .   .  

Článek vnáší jasno do problematiky výškového srovnání nejvyšších čedičových vrcholů České republiky. Z pohledu projektu Tisícovky Čech, Moravy s Slezska je v článku kromě potvrzení prvenství Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m) dále velmi zajímavý i rozbor vrcholů a spočinků masivu Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m), kde text identifikuje celkem pět vrcholů či spočinků:

1) Nejvyšší bod Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m), dříve též Wagner Berg.

2) Přibližně 1 km východně od nejvyššího vrcholu spočinek s minimálním převýšením nazývaný v některých pramenech Psárkový vrch (1030 m), dříve Kölbl.

3) Přibližně 1 km jihovýchodně od nejvyššího vrcholu VV nazývaný v rámci projektu Tisícovky Nad Rýžovnou - JV vrchol (VV 254a; 1046 m), v některých pramenech Jeřábový vrch, dříve Vogel-baumberg, případně někdy též nesprávně Eliáš.

4) Přibližně 1,1 km jihozápadně od nejvyššího vrcholu VV nazývaný v rámci projektu Tisícovky Nad Rýžovnou - JZ vrchol (VV 254b; 1044 m), v některých pramenech též Lom Hřebečná, Hřebečná, Ryžovna, dříve Seifener Berg, případně někdy též nesprávně Bludný vrch.

5) Přibližně 1,4 km západně od nejvyššího vrcholu spočinek s minimálním převýšením nazývaný v některých pramenech Bludný vrch (1031 m), dříve Elias Berg, někdy též nesprávně Kölbl.

Dalšími v textu článku zmíněnými tisícovkami jsou Plešivec (HLV 312; 1028 m) a samozřejmě Bukovec (HLV 373; 1005 m).

28.01.2012 09:54:51 - Tomáš Formánek

Online mapa upravených bežkařských tras Krušné hory

Karlovarský kraj spustil před několika dny novou internetovou aplikaci pro příznivce běžeckého lyžování, která sleduje aktuální upravenost tratí v Krušných horách.

Aplikace zatím funguje ve zkušebním provozu a lze ji nalézt na adrese http://gis.kr-karlovarsky.cz/klm/. Vedení kraje plánuje, že pokud se aplikace osvědčí, budou přibývat další trasy, které by postupně pokryly celou oblast Krušných hor a výhledově i oblast Slavkovského lesa, Českého lesa a Smrčin.

Systém zatím není nastaven tak, že by jednotliví rolbaři průběžně posílali svou GPS polohu, ale po úpravě své trasy pošlou SMS. Trasa se pak v aplikaci vybarví zelenou barvou, která značí aktuální provedení úprav. Mapa pak postupně mění u tras barvu v závislosti na době, jež uplynula od poslední úpravy stopy.

Dle provozovatele systému je v aplikaci možné vybranou běžeckou trasu změřit, obrázek si vytisknout, eventuálně prohlédnout si trasu nad ortofomapou.

19.05.2008 15:52:19 - Tomáš Formánek

Některá Krušnohorská rašeliniště, mimo jiné například Rolava, Boží Dar, Kovářská, Šebestiánská, Kalek, Fláje a Cínovec, byla v těchto dnech zařazena do sítě mokřadů mezinárodního významu. Přiřadila se tak k dalším obdobným lokalitám na našem území, jako jsou například Šumavská a Krkonošská řašeliniště.

Krušnohorská rašeliniště byla zapsána do seznamu významných mokřadů podle takzvané Ramsarské úmluvy z roku 1971. Tato dohoda má zajistit celosvětovou ochranu a rozumné využívání všech typů mokřadů.

Další informace lze nalézt například na iDnes.cz v článku Krušnohorské mokřady.

.

13.03.2008 08:18:20 - Michal Holub

Naši nejzápadnější tisícovku, Zaječí horu (HLV 358; 1010 m), najdeme v Krušných horách západně od Horní Blatné. Plochý vrchol této tisícovky, který je nejlépe přístupný po cestě od turistického přístřešku na Krušnohorské lyžařské magistrále (v létě žlutá značka), rozhodně neoplývá dokonalým rozhledem. Severní část svahu je ovšem porostlá prozatím nižší smrčinou (výška 3-6 m) a právě v těchto místech jsou zřízeny dva velmi dobré výhledové body.

Prvním z nich je již několik let myslivecký posed. Posedů je na Zaječí hoře vícero, tento stojí 300 m SSV od vrcholového geodetického bodu (WGS-84, N50°23´23.0“ E12°43´22.2“) a poskytuje výtečný výhled na severozápad, sever až východ. Hezky je vidět Horní Blatná, za ní tisícovky Blatenský vrch (HLV 279; 1043 m), Božídarský Špičák (HLV 177; 1115 m), Klínovec (HLV 86; 1244 m) či Plešivec (HLV 312; 1028 m).

Druhý místem kvalitního rozhledu je pak na podzim 2007 zřízená vyhlídková plošina (z posedu je pouze 100 m západněji, WGS-84, N50°23´32.8“ E12°43´24.7“). Dřevěná stavba je vysoká cca 6 m s půdorysem 3,5 x 3,5 m. Výhled směrem k východu je oproti posedu mírně omezen, ale o to lépe je vidět k severozápadu a samozřejmě k severu. Dobře je patrná německá tisícovka Auersberg a rozlehlé městečko Johanngeorgenstadt.

20.04.2007 15:04:40 - Renáta Šašková

NS Božídarské rašeliniště procházející NPR Božídarské rešeliniště  na dohled od Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m) vede z větší části po povalových chodnících. Před lety byla zahájena rekonstrukce celé stezky tak, aby byla přístupná i pro osoby se sníženou schopností pohybu.

V souvislosti s budováním nového silničního obchvatu Božího Daru však byly práce na rekonstrukci stezky pozastaveny a NS tak v současné době chátrá. Část informačních panelů již zcela chybí, další jsou poničené, vlastní povrch zarůstající a rozpadající se povalové stezky je místy průchozí jen s velkými obzížemi a pouze na vlastní nebezpečí.

Věřme, že se NS dočká obnovy.

30.01.2007 17:29:23 - Michal Holub

V lednu 2007 vyšla v mělnickém Nakladatelství ROSY Rohlík a syn zcela nová turistická a lyžařská mapa Krušné hory Střed 1:25000.

Oproti několik let staré mapě části Krušných hor v měřítku 1:25000 vydané stejným nakladatelstvím, která zobrazovala pouze nejbližší okolí Klínovce (HLV 86; 1244 m), je u této nové mapy podstatně rozšířeno zobrazené území. Mapa začíná západně od Nejdku, resp. Johanngeorgenstadtu, na jihu zobrazuje i Hroznětín a Ostrov, na východě dosahuje až za Stráž nad Ohří a Kovářskou a na severu v celé délce mapového výřezu přesahuje do Německa, takže jsou na ní zachyceny veškeré tisícimetrové vrcholy české části Krušných hor.

Mapovým podkladem byla zvolena ZM 1:25000 Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního, takže z tisícovkářského hlediska je lokalizace všech tisícimetrových vrcholů na mapě bezproblémová. Všechny tisícovky, vyjma vrcholů Hubertky (HLV 309; 1032 m) a Dub - S vrchol (HLV 367; 1006 m), jsou navíc označeny správnou nadmořskou výškou, název chybí ještě navíc u vedlejších vrcholů Nad Rýžovnou - JZ vrchol (VV 254b; 1044 m) a Nad Rýžovnou - JV vrchol (VV 254a; 1046 m). Naproti tomu jsou v mapě správně označeny obvykle neuváděné vrcholy Smrčina (VV 279a; 1000 m) či Na skalách (VV 180a; 1037 m), dobře je též určen vyšší z dvojice vrcholů Loučné (HLV 333; 1019 m). Nesprávně je naopak v mapě označen výškou 1000 m n.m. Perninský vrch, ačkoli tisícimetrové hranice nedosahuje.

Mapa je zpracována zároveň jako letní turistická i zimní lyžařská a obsahuje veškeré standardní turistické značení. Zadní plnobarevná strana mapy nabízí rozsáhlou fotografickou a textovou část, přičemž veškeré texty jsou uvedeny v češtině a němčině.

10.01.2007 17:38:57 - Tomáš Formánek

Při zdolávání tisícovek v Krušných horách bezpochyby dříve či později naleznete informační panel, na němž je umístěna malá česko-německá informační cedulka a zelená plechová schránka s nezvyklým logem "Tisícovky".

Tyto předměty nepatří k projektu "Tisícovky Čech, Moravy a Slezska", ale jsou součástí  německého přeshraničního projektu  "Krušnohorské tisícovky".

Německý projekt se však nevěnuje zdolávání tisícimetrových vrcholů, ale vybízí k "putování mezi tisícovkami", a to po stanovené trase vedené nejčastěji po zpevněných cestách často i dost daleko od vlastních vrcholů. Navíc německý projekt některé naše krušnohorské tisícovky zcela pomíjí (např. Tetřeví hora (HLV 368; 1006 m) a další), u jiných špatně označuje nejvyšší vrchol tisícovky (např. Dub (VV 367a; 1001 m) a jiné).

Smyslem německého projektu je projít celou trasu mezi krušnohorskými tisícovkami a cestou pomocí kódů odemykat původně uzamčené kovové schránky s razítky. Bohužel však u nás nadále bují vandalismus, takže dříve uzamčené schránky mají až na výjimky vylámané zámky a "vrcholová" razítka jsou ve většině případů rozkradená.

I tento případ tak byl jedním z důvodů, proč jsme se po dlouhém rozvažování nakonec rozhodli v rámci projektu "Tisícovky Čech, Moravy a Slezska" nerozmisťovat na jednotlivé vrcholy žádné cedulky ani razítka, neboť by bohužel většina z nich v krátkém čase zmizela či byla zničena...

Více fotografií k německému projektu naleznete v sekci "Krušnohorské tisícovky".

03.12.2006 09:35:33 - Tomáš Formánek

Na serveru iDnes.cz byl tento týden uveřejněn článek o zajímavé historii a krásném okolí města Horní Blatná. Text popisuje středověké kořeny osídlení této oblasti, zmiňuje zajímavé městské muzeum hornictví a věnuje se i přírodním a technickým zajímavostem v okolí, kterými jsou například Blatenský příkop, Vlčí jámy či rozhledna na Blatenském vrchu (HLV 279; 1043 m). Autor Martin Janoška se však bohužel, tak jako už několikrát v minulosti, nevyvaroval některým zásadním chybám, když v textu článku v době jeho zveřejnění na i.Dnes například udává výšku Blatenského vrchu (HLV 279; 1043 m) 1010 m n.m. (stejný autor v minulosti například prohlásil nejzápadnější tisícovkou České republiky Čerchov (HLV 282; 1042 m) v Českém lese, zatímco tento primát připadá Zaječí hoře (HLV 358; 1010 m) v Krušných horách). Celý text článku o Horní Blatné a jejím okolí, do něhož spadají i další zdejší tisícovky Smrčina (VV 279a; 1000 m), Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m), Tetřeví hora (HLV 368; 1006 m), Hubertky (HLV 309; 1032 m) a Božídarský Špičák (HLV 177; 1115 m), je možné shlédnout přímo na stránkách iDnes.cz v sekci Drsné Krušnohoří skrývá staré doly i renesanční skvosty.

Zobrazeno 1 - 9 z 9 nalezených

Nahoru