Velká Mokrůvka (HLV 25; 1370 m)
další informace o vrcholu

Velká Mokrůvka: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

 

Zobrazeno 1 - 10 z 16 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Březnická hájovna je z Modrého Sloupu opravdu coby kamenem dohodil (2,5 km). Nad březnickou hájovnou jsou patrné svahy Studené hory.

Březnická hájovna je z Modrého Sloupu opravdu coby kamenem dohodil (2,5 km). Nad březnickou hájovnou jsou patrné svahy Studené hory (HLV 60; 1298 m).

Petr Havránek (říjen 2013)

05.01.2014 19:38:09 - Petr Havránek

Další pokračování dramatu o dostupnost Modrého Sloupu

Už od roku 1989 se vedou diskuse o dostupnosti Modrého Sloupu, historického přechodu z Čech do Bavorska na prastaré Zlaté stezce u Březníka. Modrý Sloup leží na úbočí Luzného, těsně nad sedlem se Špičníkem (HLV 34; 1351 m).

Od březnické hájovny vede na Modrý Sloup původní historická cesta, jejíž větší část byla za totality zpevněna a upravena do podoby lesní silničky, končící 700 metrů od Modrého Sloupu točnou. Zbývajících 700 m je pak pěšina, vedoucí podmáčeným terénem.

Zprůchodnění této historické cesty bránily dosud ekologické organizace, obávající se o populaci vzácného tetřeva. Tlak na zprůchodnění cesty mezi Březníkem a Modrým Sloupem ze strany českých i bavorských obcí i turistických organizací byl tak silný, že 15.7.2009 otevřela správa Národního parku Šumava provizorní stezku, vedoucí z Březníka k Modrému Sloupu úbočním Špičníku (HLV 34; 1351 m).

Konečně na jaře roku 2013 se dohodlo Ministerstvo životního prostředí, šumavské i bavorské obce a Národní park Šumava na zprůchodnění původní historické cesty Luzenským údolím. Pomohlo tomu několik studií, prokazujících, že populace tetřeva pohybem turistů po této cestě narušena nebude.

Cestu údolím vyznačil šumavský písmák, bývalý učitel, skaut a momentálně zaměstnanec Správy NP a CHKO Šumava Emil Kintzl, jehož prastrýc tuto stezku označil za První republiky. Cesta měla být otevřena 15.7.2013. Několik dní předtím však na základě stížnosti Okrašlovacího spolku Zdíkovska a České společnosti ornitologické rozhodl českobudějovický soud o tom, že cesta luzenským údolím otevřena nebude.

Na Modrý Sloup se tak lze mezi 15. červencem a 15. listopadem dostat pouze 5 km dlouhou cestou úbočím Špičníku (HLV 34; 1351 m). Další dějství boje o zprůchodnění již vyznačené cesty Luzenským údolím se dá očekávat zřejmě v krátké době.

Stará historická cesta z Modrého Sloupu (v sedle pod Špičníkem) na Březník, ležící na úpatí Studené hory. Četné zákazové tabule nedovolují vstup.

Stará historická cesta z Modrého Sloupu (v sedle pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m)) na Březník, ležící na úpatí Studené hory (HLV 60; 1298 m). Četné zákazové tabule nedovolují vstup.

Petr Havránek (červenec 2013)

Vyznačená uzavřená turistická cesta Luzenským údolím mezi vrcholy Velké Mokrůvky, Malé Mokrůvky a Špičníku je velmi pečlivě upravená.

Vyznačená uzavřená turistická cesta Luzenským údolím mezi vrcholy Velké Mokrůvky (HLV 25; 1370 m), Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m) a Špičníku (HLV 34; 1351 m) je velmi pečlivě upravená.

Petr Havránek (červenec 2013)

Vývěska na Modrém Sloupu pod Špičníkem a Luzným, vysvětlující důvody uzavření cesty Luzenským údolím.

Vývěska na Modrém Sloupu pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Luzným, vysvětlující důvody uzavření cesty Luzenským údolím.

Petr Havránek (červenec 2013)


 

27.12.2010 13:41:02 - Tomáš Formánek

Zřejmě první zimní přechod Šumavy v roce 1923

V zimním čísle 04/2010 časopisu Vítaný host na Šumavě a v Českém lese je kromě mnoha jiných zajímavých článků otištěn i text Emila Kintzla popisující zřejmě první zimní přejezd Šumavy na lyžích, který v roce 1923 uskutečnili hajný Otto Paleczek a jeho bratranec, fotografický asistent Karel Paleczek.

Během dvou týdnů urazili oba muži téměř dvě stě kilometrů na starých dřevěných a velmi těžkých lyžích, přičemž téměř celou cestu se probojovávali zasněženým volným terénem bez jediné upravené stopy, s těžkou fotografickou výbavou v batohu na zádech (místo malých a lehkých kompaktů či zrcadlovek s miniaturními paměťovými kartami tehdy po celou dobu museli nést rozměrný fotografický přístroj se stativem a dalším příslušenstvím a především zásobu skleněných desek pro snímání jednotlivých snímků).

V průběhu cesty vystoupali oba lyžaři na řadu šumavských tisícovek, včetně těch úplně nejvyšších, a nasnímali množství fotografií, které si u Karla Paleczka objednal Německý kulturní spolek.

Další zajímavosti si můžete přečíst přímo v časopise Vítaný host či na internetových stránkách vydavatele časopisu nakladatelství RegionAll - Hana Voděrová www.vitanyhost.cz.


 
Odbočka žlutě značené stezky z Březníka na Modrý Sloup na úbočí Špičníku ze státní hranice do českého vnitrozemí. Kvůli této turistické cestě byl uzavřen bavorský hraniční chodník od Luzného směrem na Blatný vrch a Roklan.

Odbočka žlutě značené stezky z Březníka na Modrý Sloup na úbočí Špičníku (HLV 34; 1351 m) ze státní hranice do českého vnitrozemí. Kvůli této turistické cestě byl uzavřen bavorský hraniční chodník od Luzného směrem na Blatný vrch (HLV 23; 1372 m) a Roklan.

Petr Havránek (září 2009)

27.10.2010 18:14:14 - Petr Havránek

Dostupnost Modrého Sloupu - téma věčně zelené?

Česká televize odvysílala na svém 1 kanálu dne 26.10.2010 v Událostech v regionech (18,00-18,30 hod.) reportáž Jana Dvořáka s podtitulem: "Modrý Sloup - přístup opět uzavřen".

V reportáži autor konstatuje, že dvouleté období, po které byla otevřena turistická stezka z Březníka úbočím Špičníku (HLV 34; 1351 m) na Modrý Sloup a dále na bavorský Luzný končí a po 15. listopadu bude stezka zřejmě definitivně uzavřena. Je posuzován vliv stezky na životní prostředí.

V roce 2009 stezkou prošlo 4600 turistů, v letošním roce asi polovina. Česká strana byla zřízením této česko-bavorské stezky zavázána revitalizací některých původních cest, především cesty Luzenským údolím, ke kterým dosud nedošlo.

V reportáži autor v závěru konstatuje, že uzavření stezky z Březníka na Modrý Sloup ještě nemusí být definitivní. Pokud by posudek vlivu pohybu turistů v této oblasti, především pak jeho dopad na populaci tetřeva, dopadl příznivě, není vyloučeno, že stezka bude příští rok opět otevřena v období od 15.7. do 15.11.

Pohled od Březníka z úbočí Studené hory Luzenským údolím na Luzný. Vpravo svahy Špičníku, kudy vede turistický chodník, vlevo Velká Mokrůvka.

Pohled od Březníka z úbočí Studené hory (HLV 60; 1298 m) Luzenským údolím na Luzný. Vpravo svahy Špičníku (HLV 34; 1351 m), kudy vede turistický chodník, vlevo Velká Mokrůvka (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (září 2009)

Turistický chodník z Březníka k Modrému Sloupu vede na svahu Špičníku dlouhý úsek po státní, česko-bavorské hranici, kde lze spatřit také historický hraniční kámen z 18. století.

Turistický chodník z Březníka k Modrému Sloupu vede na svahu Špičníku (HLV 34; 1351 m) dlouhý úsek po státní, česko-bavorské hranici, kde lze spatřit také historický hraniční kámen z 18. století.

Petr Havránek (září 2009)

Před časem nově vybudovaný český rozcestník na Modrém Sloupě v sedle mezi Luzným a Špičníkem může být, bude-li zrušena přeshraniční stezka z Březníka, zbytečný.

Před časem nově vybudovaný český rozcestník na Modrém Sloupě v sedle mezi Luzným a Špičníkem (HLV 34; 1351 m) může být, bude-li zrušena přeshraniční stezka z Březníka, zbytečný.

Petr Havránek (září 2009)


 
Erb knížete z Lambergu, biskupa pasovského, který je zobrazen na třetí straně hraničního kamene z roku 1772 na Marktflecklu pod Velkou Mokrůvkou.

Erb knížete z Lambergu, biskupa pasovského, který je zobrazen na třetí straně hraničního kamene z roku 1772 na Marktflecklu pod Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (září 2009)

28.09.2009 22:10:58 - Petr Havránek

Tři vzácné hraniční kameny na úpatí Velké Mokrůvky

Není pochyby, že každý, kdo nyní stoupá po nové stezce z Březníka úbočním Špičníku (HLV 34; 1351 m) přes Modrý Sloup na vrchol Luzného a zvolí severnější variantu po česko-bavorském hraničním chodníku přes místo, zvané Markfleckl (souřadnice N 48 56.528 a E 13 30.492; sedlo mezi Luzným a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m)), si všimne krásného historického hraničního kamene z roku 1772. Jeho fotografie jsou již několik let na stránkách tisícovek.

Na západní straně kamene je český dvouocasý lev a na jižní straně je znak bavorského knížectví. Jen málokdo si však všimne, že hraniční kámen je TROJBOKÝ, a že označoval státní trojmezí. Erb na severovýchodní straně je zabílený a jen málo zřetelný.

Studiem historických dokumentů lze zjistit, že tento kámen v roce 1772 označoval trojmezí mezi Českým královstvím na západě, Bavorským kurfiřstvím na jihu a Pasovským biskupským knížectvím na severovýchodě. Zabílený erb na severovýchodní straně kamene patřil knížecímu rodu z Lambergu, jehož potomci působili jako biskupové v Pasově. V době vztyčení hraničního kamene byl biskupem v Pasově Johann Philipp, kníže z Lambergu a proto hraniční kámen nese jeho erb se dvěma psy (viz obr.).

Ještě cennější je zjištění, že na "Marfklecklu" je zcela nenápadný hraniční kámen z roku 1692, který označuje hranici mezi bavorským a pasovským panstvím. V pravoúhlém rohu česko-bavorské hranice, Markfleckl, je ještě třetí vzácný hraniční kámen z roku 1844, kdy probíhalo nové vytyčování hranic. Z této doby pocházejí zřejmě dodnes výrazně patrné hraniční příkopy (Grenzgraben), které jsou viditelné především cestou na Velkou Mokrůvku.

Tři vzácné historické hraniční kameny v sedle mezi Velkou Mokrůvkou a Luzným: vpravo kámen z r. 1692 mezi panstvím bavorským a pasovským, uprostřed výtvarný kámen z r. 1772, který je vlastně trojmezným kamenem a vlevo kámen z r. 1844.

Tři vzácné historické hraniční kameny v sedle mezi Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m) a Luzným: vpravo kámen z r. 1692 mezi panstvím bavorským a pasovským, uprostřed výtvarný kámen z r. 1772, který je vlastně trojmezným kamenem a vlevo kámen z r. 1844.

Petr Havránek (červenec 2006)

Zabílená třetí strana trojbokého hraničního kamene v Markflecklu na úbočí Velké Mokrůvky, skrývající erb knížat z Lambergu, biskupů v Pasově. Vpravo kámen z r. 1844.

Zabílená třetí strana trojbokého hraničního kamene v Markflecklu na úbočí Velké Mokrůvky (HLV 25; 1370 m), skrývající erb knížat z Lambergu, biskupů v Pasově. Vpravo kámen z r. 1844.

Petr Havránek (září 2009)

Nenápadný, malý hraniční kámen z roku 1692 na Merkflecklu v sedle mezi Velkou Mokrůvkou a Luzným, označující hranici mezi Kurfiřstvím bavorským a Biskupským knížectvím pasovským.

Nenápadný, malý hraniční kámen z roku 1692 na Merkflecklu v sedle mezi Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m) a Luzným, označující hranici mezi Kurfiřstvím bavorským a Biskupským knížectvím pasovským.

Petr Havránek (září 2009)


 
Trasa nově otevřené turistické cesty z Březníka k Modrému Sloupu úbočím Špičníku míjí Hraniční i Březovou slať.

Trasa nově otevřené turistické cesty z Březníka k Modrému Sloupu úbočím Špičníku (HLV 34; 1351 m) míjí Hraniční i Březovou slať.

Petr Havránek (září 2009)

28.09.2009 21:06:52 - Petr Havránek

Trasa nové turistické stezky z Březníka na Modrý Sloup

Dne 15.7.2009 otevřela správa Národního parku Šumava mimo jiné dlouho očekávanou a několik let diskutovanou turistickou trasu z Březníka na hraniční přechod Modrý Sloup (s možností výstupu na kultovní šumavskou bavorskou horu Luzný).

Uvažovalo se o několika trasách: údolní varianta po bývalé vojenské silnici byla nejméně průchodná, vede totiž vzácnou lokalitou Hraniční slatě. Další možností bylo úbočí Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m) a Velké Mokrůvky (HLV 25; 1370 m), nebo jejich hřebenová hraniční stezka. Nakonec zvítězila varianta trasy, vedoucí po úbočí Špičníku (HLV 34; 1351 m). Nebylo však jasné, kudy přesně turistický chodník povede.

Konečná varianta (obrázek GPS mapy) je poměrně dlouhá, ale zřejmě z ochranářského hledika logická a nejšetrnější: z Březníka stoupá po asfaltové signálce k úbočí Špičníku a pak pokračuje JZ směrem bývalým průsekem, dnes již neznatelným, směrem k bavorské hranici, až 500 m pod vrchol Špičníku. Vyhýbá se tak zcela Luzenskému údolí s Hraniční slatí, obchází také menší Březovou slať v údolíčku Březového potoka. Turisté mají naopak možnost vidět historický hraniční česko-bavorský kámen z roku 1772.

Turistická cesta z Březníka na Modrý Sloup je značená žlutě, je dlouhá téměř 5 km, a na vrchol Luzného vás čekají další téměř 2 km. Sečteme-li výlet z Modravy na Březník (7,5 km a zpět) a cestu přes Modrý Sloup na Luzný (2x 7 km), blíží se výlet délce 30 km. Příjemnější variantou je dojet na Březník na kole, mnoho cyklistů zde kolo důvěřivě zamkne a opustí a na Luzný se vydá pěšky. Cesta vede oblastí hlavního šumavského hřebenu, kde je smrčina nejvíce poškozená a pro mnoho turistů je tento zážitek zcela výjimečný.

Odbočka nové žlutě značené turistické stezky z Březníka na Modrý Sloup z asfaltové signálky na S úbočí Špičníka.

Odbočka nové žlutě značené turistické stezky z Březníka na Modrý Sloup z asfaltové signálky na S úbočí Špičníka (HLV 34; 1351 m).

Petr Havránek (září 2009)

Nový rozcestník na Modrém Sloupu pod Špičníkem se žlutě značenou českou cestou na Březník.

Nový rozcestník na Modrém Sloupu pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m) se žlutě značenou českou cestou na Březník.

Petr Havránek (září 2009)

Křižovatka žluté turistické cesty z Březníka na Modrý Sloup s bavorskou hranicí na úbočí Špičníka. Dohodou obou národních parků je odsud hraniční chodník směrem k Roklanu uzavřen.

Křižovatka žluté turistické cesty z Březníka na Modrý Sloup s bavorskou hranicí na úbočí Špičníka (HLV 34; 1351 m). Dohodou obou národních parků je odsud hraniční chodník směrem k Roklanu uzavřen.

Petr Havránek (září 2009)


 
Odlesněný východní svah tisícovky Stráž - JZ vrchol.

Odlesněný východní svah tisícovky Stráž - JZ vrchol (VV 55a; 1261 m).

Václav Šilhavý (říjen 2008)

16.07.2009 19:22:23 - Petr Havránek

Tři nové turistické přechody na Šumavě otevřeny dne 15.7.2009 a průchodnost Hraničního chodníku omezena

V tiskové zprávě ze dne 10.7.2009 uvádí Jana Zvettlerová, tisková referentka NP a CHKO Šumava, že včerejškem, dnem 15.7.2009, byla otevřena tři nová přechodová místa v Národním parku Šumava. Uvádí: "Ve středu, 15. července 2009 budou připraveny a otevřeny tři nové turistické trasy v oblasti Modravských slatí: Siebensteinkopf (hraniční kámen 7/7), Modrý sloup (hraniční kámen 28/8), a Pod Poledníkem (hraniční kámen 16/14). Trasy jsou vyznačeny standardizovaným značením Klubu českých turistů a společným česko-bavorským logem.

Přechodové místo Siebensteinkopf bude otevřeno celoročně a je určeno pouze pro pěší turistiku. Z důvodu nezbytné ochrany populace tetřeva nebudou v tomto prostoru v zimním období zřizovány a udržovány lyžařské běžecké stopy. Přeshraniční trasy pro pěší Modrý sloup a Pod Poledníkem budou přistupné od 15.7. do 15.11.2009 a od 15.7. do 15.11.2010. Trasa Modrý sloup povede z Březníku úbočím Špičníku na státní hranici a na Luzný. Na těchto stezkách bude vyloučen vstup osob se psy a jízdními koly, zakázána je také jízda na koních a vjezd jakýchkoli vozidel.

Jako ekologické kompenzace za nové přeshraniční turistické stezky, kvůli ochraně silně ohrožené populace tetřevů v obou NP při státní hranici, bude nadále redukována nepotřebná cestní síť a přístupnost hraničních chodníků: v úseku mezi Špičníkem a Roklanem (24/1) bude chodník zcela uzavřen, v úseku mezi Špičníkem a Luzným (XI/1) bude otevřen od 15.7. do 15.11 a v úseku Železná Ruda - Roklan (24/1) bude otevřen od 15.8. do 15.11. běžného roku." uvádí tisková zpráva NP Šumava z 10.7.2009.

V praxi pro tisícovkáře to znamená následující: Od 15.7.2009 jsou zcela nepřístupné vrcholy Špičník (HLV 34; 1351 m), Blatný vrch (HLV 23; 1372 m) a V koutě (HLV 71; 1276 m), které bylo možné v minulých dvou sezónách navštívit. Vrchol Nad Latschensee (HLV 140; 1163 m) byl trvale nepřístupný i z Bavorska, v loňském roce jej mohlo navštívit několik málo vyvolených, účastnících se organizovaných vycházek NP Šumava "Průvodci divočinou". Vrcholy Velká Mokrůvka (HLV 25; 1370 m), Malá Mokrůvka (HLV 44; 1330 m) a Debrník (HLV 40; 1337 m) je možné dosáhnout z Bavorska pouze v letní sezóně, tedy od 15.7. (resp. 15.8.) do 15.11. běžného roku po hraničním chodníku. Vrchol Stráž - JZ vrchol (VV 55a; 1261 m) bude zřejmě díky novému přeshraničnímu přechodu přístupný trvale.


 
Vrchol Poledníku. V polovině vzdálenosti mezi vrcholem a Javoří slatí bude odbočovat nová přeshraniční stezka.

Vrchol Poledníku (HLV 52; 1315 m). V polovině vzdálenosti mezi vrcholem a Javoří slatí bude odbočovat nová přeshraniční stezka.

Petr Havránek (květen 2005)

18.05.2009 20:03:49 - Petr Havránek

Na Šumavě budou tři nové přechody a průchodnost hraničního chodníku bude omezeně zachována!

Dne 5. května 2009 vydal Národní park Šumava optimistickou tiskovou zprávu: V návaznosti na jednání ministrů životního prostředí ČR a Bavorska Martina Bursíka a Otmara Bernarda z 15.9.2008 podepsali nyní jejich podřízení novou dohodu.

V úseku Debrník/Ferdinandsthal a Bučina/Buchwald budou zřízeny tři nové přechodové body, kterými povedou nově značené turistické cesty:

1. Hirschbachschwelle - Poledník/Javoří Pila u hraničního kamene 16/14 2. Der blaue Saeule/Modrý Sloup - Březník u hraničního kamene 28/8 3. Siebensteinkopf - Pramen Vltavy u hraničního kamene 7/7.

Všechny přechody budou turisté moci použít od 15.7. do 15.11. každého roku. Na značené trasy není dovolen vstup psům a osobám s jízdními koly, jízda na koni a vjezd jakýchkoli vozidel.

Turistická trasa Siebesteinkopf - pramen Vltavy bude otevřena celoročně a je určena pouze pro pěší turisty. V zimním období zde budou udržovány lyžařské běžecké stopy.

Důležitou zprávou je, že (na rozdíl od původního záměru obou parků a tedy i našich referencí z minulého roku) hraniční chodník zůstane každoročně přístupný od 15.8. do 15.11.

V polovině vzdálenosti mezi tímto turistickým ukazatelem a vrcholem Poledníku bude po těžařské cestě odbočovat nová přeshraniční stezka k hraničnímu kameni 16/14.

V polovině vzdálenosti mezi tímto turistickým ukazatelem a vrcholem Poledníku (HLV 52; 1315 m) bude po těžařské cestě odbočovat nová přeshraniční stezka k hraničnímu kameni 16/14.

Petr Havránek (srpen 2008)

Dřevařské rezervní jezero (klausa) na Hirschbachu v Bavorsku pod Poledníkem, 200 m od hraničníku 16/20, kudy od 15.7.2009 povede nová přeshraniční stezka,

Dřevařské rezervní jezero (klausa) na Hirschbachu v Bavorsku pod Poledníkem (HLV 52; 1315 m), 200 m od hraničníku 16/20, kudy od 15.7.2009 povede nová přeshraniční stezka,

Petr Havránek (srpen 2008)

Pohled od fořtovny na Březníku do Luzenského údolí. Vlevo Velká Mokrůvka, v pozadí bavorský Luzný. Nová přeshraniční stezka bude vpravo po úbočí Špičníku.

Pohled od fořtovny na Březníku do Luzenského údolí. Vlevo Velká Mokrůvka (HLV 25; 1370 m), v pozadí bavorský Luzný. Nová přeshraniční stezka bude vpravo po úbočí Špičníku (HLV 34; 1351 m).

Petr Havránek (květen 2009)


 
Pohled z Javoru na Ostré. Zprava (Velký) Ostrý, Ostrý - S vrchol, za ním Hole a vlevo Helmwald.

Pohled z Javoru na Ostré. Zprava (Velký) Ostrý (HLV 70; 1291 m), Ostrý - S vrchol (VV 70a; 1179 m), za ním Hole (HLV 191; 1100 m) a vlevo Helmwald (HLV 187; 1102 m).

Petr Havránek (leden 2009)

17.01.2009 08:55:44 - Petr Havránek

České tisícovky viditelné z nejvyšší hory Šumavy

Šumava je proslulá svými táhlými a nepříliš výraznými vrcholy, mnohdy je obtížné určit nejvyšší bod hory a při pohledu z větší dálky je odlišení a přesné určení jednotlivých vrcholů neméně problematické.

Dvě nejvyšší hory Šumavy jsou výraznější a i z dálky nezaměnitelné. Bohužel tyto dvě hory, Velký Javor a Roklan leží v Německu a proto nepatří mezi zdolávané tisícimetrové vrcholy. 

Přesto však za dobrého počasí je výhled z nich na české tisícovky fascinující.

Přinášíme detaily panoramatického pohledu z Javoru na české tisícovky směrem ze západu na východ.

Pohled z Javoru na SZ. Uprostřed mezi německými lyžařskými středisky je Čerchov, vlevo od něj Skalka.

Pohled z Javoru na SZ. Uprostřed mezi německými lyžařskými středisky je Čerchov (HLV 282; 1042 m), vlevo od něj Skalka (HLV 375; 1005 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Pohled z Javoru na sever na (zleva) Velký Kokrháč, Svaroh a Jezerní horu.

Pohled z Javoru na sever na (zleva) Velký Kokrháč (HLV 95; 1229 m), Svaroh (HLV 42; 1333 m) a Jezerní horu (HLV 37; 1343 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Pohled z Javoru na (zleva) Jezerní horu a Špičák, skrývající se před hřebenem Můstku.

Pohled z Javoru na (zleva) Jezerní horu (HLV 37; 1343 m) a Špičák (HLV 116; 1205 m), skrývající se před hřebenem Můstku (HLV 91; 1234 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Detailní pohled z Javoru na masiv Debrníku. Zcela vpravo vyčnívá na obzoru vzdálený Boubín.

Detailní pohled z Javoru na masiv Debrníku (HLV 40; 1337 m). Zcela vpravo vyčnívá na obzoru vzdálený Boubín (HLV 29; 1362 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Pohled z Javoru na Boubín a Basumský hřeben. Před nimi v polovině hřbetu Poledník s věží.

Pohled z Javoru na Boubín (HLV 29; 1362 m) a Basumský hřeben (HLV 66; 1288 m). Před nimi v polovině hřbetu Poledník (HLV 52; 1315 m) s věží.

Petr Havránek (leden 2009)

Jako prémie se pak návštěvníku nejvyšší hory Šumavy, Velkého Javoru, nabízí pohled jižním směrem na dlouhý zubatý hřeben Alp.

Jako prémie se pak návštěvníku nejvyšší hory Šumavy, Velkého Javoru, nabízí pohled jižním směrem na dlouhý zubatý hřeben Alp.

Petr Havránek (leden 2009)


 
Hraniční česko-bavorský chodník (Grenzsteig) pod vrcholem Špičníku.

Hraniční česko-bavorský chodník (Grenzsteig) pod vrcholem Špičníku (HLV 34; 1351 m).

Petr Havránek (listopad 2008)

17.11.2008 19:00:18 - Petr Havránek

Loučení s krátkodobou možností využití česko-bavorského hraničního chodníku

Dne 30.9.2008 jsme uveřejnili informaci o česko-bavorském hraničním chodníku (Grenzsteig). Jde o stezku, táhnoucí se přímo po česko-bavorské státní hranici, v oblasti Šumavy tedy od Svaté Kateřiny nad Nýrskem až k Trojmezí v hřebeni Plechého (HLV 21; 1378 m).

Část stezky je přístupná po turistických značených cestách, velmi atraktivní úseky mezi Debrníkem (HLV 40; 1337 m) a Poledníkem (HLV 52; 1315 m) a mezi oblastí Roklanu až k Bučině však značeny nejsou a stezka pouze sleduje hraniční patníky.

Hraniční chodník, Grenzsteig, na Hraniční hoře, spočinku Špičníku, je již bohužel v současné době pro turistickou veřejnost opět nepřístupný.

Hraniční chodník, Grenzsteig, na Hraniční hoře, spočinku Špičníku (HLV 34; 1351 m), je již bohužel v současné době pro turistickou veřejnost opět nepřístupný.

Petr Havránek (listopad 2008)

Podle bavorského práva byl tento hraniční chodník přístupný (vyjma velmi krátkého úseku slatí v oblasti Latschensee) od 1.7. do 15.11. Bylo tak oficiálně možné po dlouhém nástupu navštívit vrcholy Malou Mokrůvku (HLV 44; 1330 m), Velkou Mokrůvku (HLV 25; 1370 m), Špičník (HLV 34; 1351 m), Blatný vrch (HLV 23; 1372 m), V koutě (HLV 71; 1276 m) a Debrník (HLV 40; 1337 m).

Dohoda ministrů životního prostředí ČR Martina Bursíka a Bavorska Otmara Bernharda ze dne 15.9.2008 však tuto možnost mění. Po otevření tří nových přechodů dne 1.7.2009 bude již hraniční chodník nepřístupný.

Navštívili jsme Grenzsteig poslední den, kdy byl přístupný, 15. listopadu. Nad 1300 m na Špičníku a Blatném vrchu ležela téměř souvislá sněhová pokrývka, bylo jasno a viditelnost byla velmi slušná.


 
Detail německého rozcestníku v sedle J od vrcholu Nad Latschensee, malou ikonou zakazující vstup na hraniční chodník směrem k vrcholu.

Detail německého rozcestníku v sedle J od vrcholu Nad Latschensee (HLV 140; 1163 m), malou ikonou zakazující vstup na hraniční chodník směrem k vrcholu.

Petr Havránek (srpen 2008)

30.09.2008 21:56:29 - Petr Havránek

Česko-bavorský hraniční chodník (Grenzsteig)

Podle současného bavorského práva je chodník, procházející po česko-bavorské hranici přístupný občanům SRN od 1. července do 15. listopadu a je ekvivalentní značené turistické cestě. Jedná se o celý úsek mezi Sv. Kateřinou a Trojmezím, vyjma krátkého úseku nad Latschensee, který je i nyní zcela uzavřen.

Velká část tohoto hraničního chodníku leží mimo chráněnou zónu Bavorského národního parku (Kernzone), a je přístupná kdykoli. Bavorské právo však platí i pro úseky hraničního chodníku, ležící v chráněné zóně NP (Kernzone). Po otevření Schengenského prostoru je tedy logické, že chodník i v této zóně může být přístupný občanům ČR.

.

Hraniční chodník na vrcholu Malé Mokrůvky.

Hraniční chodník na vrcholu Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m).

Petr Havránek (duben 2007)

Otevírá to možnost přístupu k tisícimetrovým vrcholům na státní hranici, které byly dosud nepřístupné a jsou takto označeny i v publikaci Průvodce po tisícimetrových vrcholech ČR (N1, N2).

Jedná se konkrétně o Malou Mokrůvku (HLV 44; 1330 m), Velkou Mokrůvku (HLV 25; 1370 m), sedlo Špičníku (HLV 34; 1351 m) a Blatného vrchu (HLV 23; 1372 m) (nikoli jejich vrcholy), vrchol V koutě (HLV 71; 1276 m) a Ostrý - S vrchol (VV 70a; 1179 m).

K dosažení hraničního chodníku a zmíněných tisícovek je ovšem nutné vyjít z Bavorska a dosáhnout hranice po turistické cestě. Takové výlety jsou ovšem poměrně náročné a velmi dlouhé.

Bohužel dohoda ministrů životního prostředí ČR a Spolkové země Bavorsko z nedávné doby obsahuje významnou změnu v tomto právu. Hraniční chodník bude 15. listopadu 2008 uzavřen a 1. července 2009 se již (až na velmi krátký úsek u Gsengetu pod Debrníkem) znovu NEOTEVŘE.

Vrchol tisícovky Nad Latschensee ležící na česko-bavorské hranici.

Vrchol tisícovky Nad Latschensee (HLV 140; 1163 m) ležící na česko-bavorské hranici.

Petr Havránek (srpen 2008)

Hraniční chodník (Grenzsteig) z Modrého Sloupu přes Hraniční horu do sedla Špičníku.

Hraniční chodník (Grenzsteig) z Modrého Sloupu přes Hraniční horu do sedla Špičníku (HLV 34; 1351 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Pohled z vrcholu tisícovky V koutě přes odumřelé kmeny smrků na Velký Roklan.

Pohled z vrcholu tisícovky V koutě (HLV 71; 1276 m) přes odumřelé kmeny smrků na Velký Roklan.

Petr Havránek (srpen 2008)

Česko-bavorský hraniční chodník (Grenzsteig) nad sedlem mezi Velkým Roklanem a Medvědí horou - J vrcholem. V pozadí je patrný Poledník s věží (vlevo) a Jezernice.

Česko-bavorský hraniční chodník (Grenzsteig) nad sedlem mezi Velkým Roklanem a Medvědí horou - J vrcholem (HLV 98; 1227 m). V pozadí je patrný Poledník (HLV 52; 1315 m) s věží (vlevo) a Jezernice (HLV 73; 1266 m).

Petr Havránek (září 2008)

Pohled z česko-bavorského hraničního chodníku (Grenzsteig) z místa nad sedlem mezi Velkým Roklanem a tisícovkou Medvědí hora - J vrchol na přehradní nádrž Frauenau a Velký Javor.

Pohled z česko-bavorského hraničního chodníku (Grenzsteig) z místa nad sedlem mezi Velkým Roklanem a tisícovkou Medvědí hora - J vrchol (HLV 98; 1227 m) na přehradní nádrž Frauenau a Velký Javor.

Petr Havránek (září 2008)

Jezírko na Hirschbachu, Jelením potoku, 200 m od české hranice, ležící v sedle mezi Poledníkem a Nad Latschensee, které sloužilo jako klausa, tedy rezervoár vody k plavení dřeva.

Jezírko na Hirschbachu, Jelením potoku, 200 m od české hranice, ležící v sedle mezi Poledníkem (HLV 52; 1315 m) a Nad Latschensee (HLV 140; 1163 m), které sloužilo jako klausa, tedy rezervoár vody k plavení dřeva.

Petr Havránek (srpen 2008)


 

Zobrazeno 1 - 10 z 16 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group