Ždánidla (HLV 54; 1308 m)
další informace o vrcholu

Ždánidla: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

 

Zobrazeno 1 - 7 z 7 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Trasa Vintířovy poutní stezky na naučné tabuli na západním svahu Březníka.

Trasa Vintířovy poutní stezky na naučné tabuli na západním svahu Březníka (HLV 365; 1007 m).

Petr Havránek (prosinec 2021)

08.01.2022 17:54:08 - Petr Havránek

Vintířova stezka

Vintířova stezka je dálková poutní pěší stezka, která prochází významnými místy v Bavorském lese a na Šumavě, kde žil a působil Svatý Vintíř. Poutní trasa vznikla jako projekt Plzeňského kraje a bavorské společnosti Arberland Regio a byla financována z Evropského programu přeshraniční spolupráce Interreg.

Svatý Vintíř (německy Gunther nebo Günther) se narodil v roce 955 do durynské aristokratické rodiny. Byl bratrancem římského císaře Jindřicha II, byl spřízněn i s uherským králem Štěpánem. Přátelil se s přemyslovskými knížaty Oldřichem a Jaromírem.

V roce 1006 po návratu ze Svaté země vstoupil do benediktinského kláštera v Niederalteichu. Uvádí se, že byl pověřen osidlováním regionu Bavorského lesa a Šumavy. Založil město a klášter Rinchnach. Později se usadil na vrchu Březník (HLV 365; 1007 m) u Dobré Vody.

Dne 9. října 1045 ve věku 89-90 let zemřel. Jeho tělo bylo převezeno do kláštera Svaté Markéty v Praze, kde byl pohřben. Jeho hrob vyplenili husité a v současné době jej připomíná kenotaf na jižní stěně basiliky Sv. Markéty. Církevní svátek Sv. Vintíře se slaví 9. října.

Řeka Křemelná ve Frauenthalu na JZ úpatí Březníku. Po břehu vede Vintířova stezka.

Řeka Křemelná ve Frauenthalu na JZ úpatí Březníku (HLV 365; 1007 m). Po břehu vede Vintířova stezka.

Petr Havránek (prosinec 2021)

Vintířova lavička s naučnými tabulemi na stejnojmenné poutní stezce na svahu Březníka.

Vintířova lavička s naučnými tabulemi na stejnojmenné poutní stezce na svahu Březníka (HLV 365; 1007 m).

Petr Havránek (prosinec 2021)

Kamenná skulptura na Vintířově stezce na západním svahu Březníka s kovovou napodobeninou Vintířovy poutnické hole u zastavení Modlitba.

Kamenná skulptura na Vintířově stezce na západním svahu Březníka (HLV 365; 1007 m) s kovovou napodobeninou Vintířovy poutnické hole u zastavení Modlitba.

Petr Havránek (prosinec 2021)

Vintířova poutní stezka (Gunthersteig) je 162 km dlouhá. Začíná v rakouském klášteře v Niederalteichu a vede přes Rinchnach, Zwiesel na hraniční přechod Gsenget. Odtud přes Prášily na Březník a do Dobré Vody, dále přes Hartmanice a kostel Sv. Mouřence do Sušice a pak až do Blatné. Po cestě Via Nova je pak možné dojít až do Prahy.

Stezka od státní hranice prochází po úbočí tisícovek Horní Ždánidla (VV 54a; 1102 m), Ždánidla (HLV 54; 1308 m), Dolní Ždánidla (HLV 338; 1017 m) a Dřevěná hůl (HLV 111; 1206 m), nejdůležitějším jejím cílem je samozřejmě Březník (HLV 365; 1007 m) s poustevnou Sv. Vintíře.

Stezka je rozdělena na 9 jednodenních etap, tři v Německu, jednu přeshraniční a pět v Čechách. Pouť je doplněna šesti atraktivními jednodenními pěšími okruhy a hlavně pěti symbolickými místy s výzvou "Zastav se poutníku". Tato zastavení jsou v místech, která se váží k životu Sv. Vintíře a jsou pojmenována Spánek, Odpočinek, Jídlo, Rozmluva a Modlitba.

Se Sv. Vintířem je spojena i výsadba jabloní. Stezka je značená tabulkami s motykou, protože Vintíř symbolizoval kolonizaci krajiny s mýcením lesa a zakládáním polí. Na místech zastavení jsou umělecky ztvárněné kamenné skulptury a Vintířovy lavičky s naučnými tabulemi.

Použité prameny: weby arberland regio; mmr – kudyznudy; QAP Production

Popis Vintířovy stezky na naučné tabuli na západním svahu Březníka.

Popis Vintířovy stezky na naučné tabuli na západním svahu Březníka (HLV 365; 1007 m).

Petr Havránek (prosinec 2021)

Naučná tabule s textem o Sv. Vintířovi na lavičce u poutní stezky na západním svahu Březníka.

Naučná tabule s textem o Sv. Vintířovi na lavičce u poutní stezky na západním svahu Březníka (HLV 365; 1007 m).

Petr Havránek (prosinec 2021)

Poutnické zastavení "Modlitba" na Vintířově stezce na západním svahu Březníka.

Poutnické zastavení "Modlitba" na Vintířově stezce na západním svahu Březníka (HLV 365; 1007 m).

Petr Havránek (prosinec 2021)


 

27.12.2010 13:41:02 - Tomáš Formánek

Zřejmě první zimní přechod Šumavy v roce 1923

V zimním čísle 04/2010 časopisu Vítaný host na Šumavě a v Českém lese je kromě mnoha jiných zajímavých článků otištěn i text Emila Kintzla popisující zřejmě první zimní přejezd Šumavy na lyžích, který v roce 1923 uskutečnili hajný Otto Paleczek a jeho bratranec, fotografický asistent Karel Paleczek.

Během dvou týdnů urazili oba muži téměř dvě stě kilometrů na starých dřevěných a velmi těžkých lyžích, přičemž téměř celou cestu se probojovávali zasněženým volným terénem bez jediné upravené stopy, s těžkou fotografickou výbavou v batohu na zádech (místo malých a lehkých kompaktů či zrcadlovek s miniaturními paměťovými kartami tehdy po celou dobu museli nést rozměrný fotografický přístroj se stativem a dalším příslušenstvím a především zásobu skleněných desek pro snímání jednotlivých snímků).

V průběhu cesty vystoupali oba lyžaři na řadu šumavských tisícovek, včetně těch úplně nejvyšších, a nasnímali množství fotografií, které si u Karla Paleczka objednal Německý kulturní spolek.

Další zajímavosti si můžete přečíst přímo v časopise Vítaný host či na internetových stránkách vydavatele časopisu nakladatelství RegionAll - Hana Voděrová www.vitanyhost.cz.


 
Pohled z Javoru na Ostré. Zprava (Velký) Ostrý, Ostrý - S vrchol, za ním Hole a vlevo Helmwald.

Pohled z Javoru na Ostré. Zprava (Velký) Ostrý (HLV 70; 1291 m), Ostrý - S vrchol (VV 70a; 1179 m), za ním Hole (HLV 191; 1100 m) a vlevo Helmwald (HLV 187; 1102 m).

Petr Havránek (leden 2009)

17.01.2009 08:55:44 - Petr Havránek

České tisícovky viditelné z nejvyšší hory Šumavy

Šumava je proslulá svými táhlými a nepříliš výraznými vrcholy, mnohdy je obtížné určit nejvyšší bod hory a při pohledu z větší dálky je odlišení a přesné určení jednotlivých vrcholů neméně problematické.

Dvě nejvyšší hory Šumavy jsou výraznější a i z dálky nezaměnitelné. Bohužel tyto dvě hory, Velký Javor a Roklan leží v Německu a proto nepatří mezi zdolávané tisícimetrové vrcholy. 

Přesto však za dobrého počasí je výhled z nich na české tisícovky fascinující.

Přinášíme detaily panoramatického pohledu z Javoru na české tisícovky směrem ze západu na východ.

Pohled z Javoru na SZ. Uprostřed mezi německými lyžařskými středisky je Čerchov, vlevo od něj Skalka.

Pohled z Javoru na SZ. Uprostřed mezi německými lyžařskými středisky je Čerchov (HLV 282; 1042 m), vlevo od něj Skalka (HLV 375; 1005 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Pohled z Javoru na sever na (zleva) Velký Kokrháč, Svaroh a Jezerní horu.

Pohled z Javoru na sever na (zleva) Velký Kokrháč (HLV 95; 1229 m), Svaroh (HLV 42; 1333 m) a Jezerní horu (HLV 37; 1343 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Pohled z Javoru na (zleva) Jezerní horu a Špičák, skrývající se před hřebenem Můstku.

Pohled z Javoru na (zleva) Jezerní horu (HLV 37; 1343 m) a Špičák (HLV 116; 1205 m), skrývající se před hřebenem Můstku (HLV 91; 1234 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Detailní pohled z Javoru na masiv Debrníku. Zcela vpravo vyčnívá na obzoru vzdálený Boubín.

Detailní pohled z Javoru na masiv Debrníku (HLV 40; 1337 m). Zcela vpravo vyčnívá na obzoru vzdálený Boubín (HLV 29; 1362 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Pohled z Javoru na Boubín a Basumský hřeben. Před nimi v polovině hřbetu Poledník s věží.

Pohled z Javoru na Boubín (HLV 29; 1362 m) a Basumský hřeben (HLV 66; 1288 m). Před nimi v polovině hřbetu Poledník (HLV 52; 1315 m) s věží.

Petr Havránek (leden 2009)

Jako prémie se pak návštěvníku nejvyšší hory Šumavy, Velkého Javoru, nabízí pohled jižním směrem na dlouhý zubatý hřeben Alp.

Jako prémie se pak návštěvníku nejvyšší hory Šumavy, Velkého Javoru, nabízí pohled jižním směrem na dlouhý zubatý hřeben Alp.

Petr Havránek (leden 2009)


 
Hřebenová cesta na vrcholu Polomu.

Hřebenová cesta na vrcholu Polomu (HLV 63; 1295 m).

Petr Havránek (září 2007)

04.11.2008 11:08:49 - Michal Holub

Nouzová nocležiště v NP parku Šumava

Od srpna 2008 funguje v rámci NP Šumava síť šesti nouzových nocležišť, která lze legálně využít při putování Šumavou. Jsou pravidelně rozmístěna od Železné Rudy po Lipno (nocležiště Hůrka, Poledník, Modrava, Bučina, Strážný a Nové Údolí).

Na nocležištích s celoročním provozem je povoleno přespat jednu noc od 18:00 do 9:00, nesmí se rozdělávat oheň, odpadky třeba uklidit. Potud skvělé a logické, ale neodpustím si dvě rýpavé poznámky:

Trochu paradoxní je výraz „nouzové nocležiště“, zmiňované ve všech oficiálních materiálech (čerpáno z tabulí v terénu či stránek www.npsumava.cz). Pochybuji, že je někdo v nouzi schopen přespat na louce bez vybavení a naopak když putuji vybaven, nocleh plánuji cíleně…

Pokud je člověk ve skutečně v nouzi, jde samozřejmě ochrana přírody stranou a pro svou záchranu je možno pravidla porušit (např. rozdělání ohně). Horská služba na Šumavě má pro tento účel telefonní číslo s 24-hodinovým servisem (376397273).

Také informace, že „…kapacita nocoviště je omezena…“ není příliš hodnotná, když to před příchodem na místo nemám jak zjistit – smůlu má ten, kdo přijde později či ten, kdo je momentálně „v nejmenší nouzi“? V praxi doufejme tento případ nenastane.

Další informace naleznete na stránkách Správy NP a CHKO Šumava v sekci Nouzová nocležiště.


 
Bezobslužná automatická meteorologická stanice umístěná dne 29.8.2007 na vrcholu šumavské tisícovky Polom - JV vrchol.

Bezobslužná automatická meteorologická stanice umístěná dne 29.8.2007 na vrcholu šumavské tisícovky Polom - JV vrchol (HLV 65; 1291 m).

Petr Havránek (září 2007)

10.09.2007 16:24:57 - Petr Havránek

"Ve středu 29. srpna 2007, přesně 222 dní poté, co utichly poryvy orkánu Kyrill, umístili pracovníci NP Šumava první dvě bezobslužné meteostanice na šumavské vrcholy Polom (HLV 63; 1295 m) a Ždánidla (HLV 54; 1308 m)", uvedl Klatovský deník dne 8.9.2007.

Informace Deníku není zcela přesná, mezoklimatická bezobslužná stanice byla umístěna na Polomu - JV vrcholu (HLV 65; 1291 m), nikoli na Polomu (HLV 63; 1295 m).

Deník dále uvádí, že stanice s automatickým záznamem a GSM přenosem dat budou sbírat informace o množství srážek, teplotách, relativní vlhkosti, rychlosti a směru větru. V průběhu září a října budou na Šumavě umístěny další stanice a získaná data budou zpřístupněna na webových stránkách NP Šumava.

Vrcholová skalka Polomu - JV vrcholu s novou mezoklimatickou stanicí.

Vrcholová skalka Polomu - JV vrcholu (HLV 65; 1291 m) s novou mezoklimatickou stanicí.

Petr Havránek (září 2007)

Pohled z Polomu - JV vrcholu k Polomu.

Pohled z Polomu - JV vrcholu (HLV 65; 1291 m) k Polomu (HLV 63; 1295 m).

Petr Havránek (září 2007)

Vrchol Polomu od Polomu - JV vrcholu.

Vrchol Polomu (HLV 63; 1295 m) od Polomu - JV vrcholu (HLV 65; 1291 m).

Petr Havránek (září 2007)


 

03.04.2007 15:41:32 - Petr Havránek

Nakladatelství SHOCart připravilo a v posledních měsících distribuuje soubor (cyklo)turistických map Šumavy v měřítku 1:25000. V mapách jsou inovované informace, i zakreslení cest je aktuálnější, nežli ve starších vydáních.

Na připojeném obrázku obálka mapy č. 4: Šumava - Prášilsko.


 
Vrchol Ždánidel je po zásahu orkánu Kyrill ze dne 18.1.2007 téměř zbaven lesa.

Vrchol Ždánidel (HLV 54; 1308 m) je po zásahu orkánu Kyrill ze dne 18.1.2007 téměř zbaven lesa.

Petr Havránek (únor 2007)

05.02.2007 15:23:15 - Petr Havránek

Řádění orkánu Kyrill dne 18.1.2007 silně poškodilo i lesní porosty na Ždánidlech (HLV 54; 1308 m). Původně byl celý vrchol pokryt lesem, paseka tvořila tenký prstenec v podvrcholové partii hory. Po zásahu vichřice je bez lesa prakticky celý vrchol. Tvář nejvyšších hor železnorudské Šumavy bude mít zřejmě výrazně jinou podobu, než před orkánem.

Zákaz vstupu do lesů byl v oblasti Šumavy prodloužen vládou až do 5.4.2007. Některé cesty budou postupně zpřístupňovány veřejnosti již dříve, proto je nutné sledovat aktuální tabule rozmisťované na okrajích nepřístupných oblastí!


 

Zobrazeno 1 - 7 z 7 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group