Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Plešivec (HLV 312; 1028 m)
další informace o vrcholu

Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Krušné hory > Plešivec > Další informace o vrcholu

Plešivec: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Zobrazeno 1 - 10 z 10 nalezených

19.07.2012 12:45:16 - Tomáš Formánek

Kauza Bukovec

V aktuálním čísle časopisu Krkonoše - Jizerské hory č. 7/2012 je, mimo řady dalších zajímavých článků, na stranách 30-33 otištěn tradičně velmi zajímavý text Vlastimila Pilouse "Kauza Bukovec" (jedná se o krácený příspěvek, jehož plné znění je možné si přečíst v Ročence Jizersko-ještědského horského spolku 2011, která vyšla v březnu letošního roku).

Náhled článku je možné shlédnout na připojených obrázcích, více informací naleznete přímo v tištěné verzi časopisu Krkonoše - Jizerské hory, případně na internetových stránkách časopisu.

.   .   .   .   .   .   .   .   .   .   .   .  

Článek vnáší jasno do problematiky výškového srovnání nejvyšších čedičových vrcholů České republiky. Z pohledu projektu Tisícovky Čech, Moravy s Slezska je v článku kromě potvrzení prvenství Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m) dále velmi zajímavý i rozbor vrcholů a spočinků masivu Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m), kde text identifikuje celkem pět vrcholů či spočinků:

1) Nejvyšší bod Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m), dříve též Wagner Berg.

2) Přibližně 1 km východně od nejvyššího vrcholu spočinek s minimálním převýšením nazývaný v některých pramenech Psárkový vrch (1030 m), dříve Kölbl.

3) Přibližně 1 km jihovýchodně od nejvyššího vrcholu VV nazývaný v rámci projektu Tisícovky Nad Rýžovnou - JV vrchol (VV 254a; 1046 m), v některých pramenech Jeřábový vrch, dříve Vogel-baumberg, případně někdy též nesprávně Eliáš.

4) Přibližně 1,1 km jihozápadně od nejvyššího vrcholu VV nazývaný v rámci projektu Tisícovky Nad Rýžovnou - JZ vrchol (VV 254b; 1044 m), v některých pramenech též Lom Hřebečná, Hřebečná, Ryžovna, dříve Seifener Berg, případně někdy též nesprávně Bludný vrch.

5) Přibližně 1,4 km západně od nejvyššího vrcholu spočinek s minimálním převýšením nazývaný v některých pramenech Bludný vrch (1031 m), dříve Elias Berg, někdy též nesprávně Kölbl.

Dalšími v textu článku zmíněnými tisícovkami jsou Plešivec (HLV 312; 1028 m) a samozřejmě Bukovec (HLV 373; 1005 m).

28.01.2012 09:54:51 - Tomáš Formánek

Online mapa upravených bežkařských tras Krušné hory

Karlovarský kraj spustil před několika dny novou internetovou aplikaci pro příznivce běžeckého lyžování, která sleduje aktuální upravenost tratí v Krušných horách.

Aplikace zatím funguje ve zkušebním provozu a lze ji nalézt na adrese http://gis.kr-karlovarsky.cz/klm/. Vedení kraje plánuje, že pokud se aplikace osvědčí, budou přibývat další trasy, které by postupně pokryly celou oblast Krušných hor a výhledově i oblast Slavkovského lesa, Českého lesa a Smrčin.

Systém zatím není nastaven tak, že by jednotliví rolbaři průběžně posílali svou GPS polohu, ale po úpravě své trasy pošlou SMS. Trasa se pak v aplikaci vybarví zelenou barvou, která značí aktuální provedení úprav. Mapa pak postupně mění u tras barvu v závislosti na době, jež uplynula od poslední úpravy stopy.

Dle provozovatele systému je v aplikaci možné vybranou běžeckou trasu změřit, obrázek si vytisknout, eventuálně prohlédnout si trasu nad ortofomapou.

25.08.2010 12:13:52 - Tomáš Formánek

Geodetické body na Plešivci

Na Plešivci (HLV 312; 1028 m) se nachází hned několik geodetických bodů:

Hlavní geodetický bod TB 27 má nadmořskou výšku 1048,42 m a tvoří jej pata hromosvodu na vrcholu rozhledny. Odtud pramenily v minulosti v některých zdrojích uváděné chybné výšky Plešivce.

Dalším měřícím bodem na Plešivci (HLV 312; 1028 m) je geodetický bod ZB1 27.4 s udávanou nadmořskou výškou 1027,43 m, který leží na okraji parkoviště před hotelem, poblíž turistického rozcestníku a infopanelů. Tento bod je navíc chráněn betonovou skruží.

Třetím měřícím bodem je ZB2 27.2 s udávanou nadmořskou výškou 1027,89 m, který leží vedle silničky obkružující hotel na okraji svahu spadajícího k torzu venkovního bazénu. Bod se v minulosti při úpravách objektu a okolí dostal pod úroveň okolního terénu a temeno patníku tak může být někdy skryto pod dorůstajícími travními drny, dokud je někdo čas od času opět neodstraní.

Dále se na vrcholu Plešivce (HLV 312; 1028 m) nachází bod SV1 27.3 s udávanou nadmořskou výškou 1029,73 m. Nachází se na stěně hotelu.

Na Plešivci se dále nacházel i další geodetický bod 27.1, který však již byl oficiálně zrušen.

19.05.2008 15:52:19 - Tomáš Formánek

Některá Krušnohorská rašeliniště, mimo jiné například Rolava, Boží Dar, Kovářská, Šebestiánská, Kalek, Fláje a Cínovec, byla v těchto dnech zařazena do sítě mokřadů mezinárodního významu. Přiřadila se tak k dalším obdobným lokalitám na našem území, jako jsou například Šumavská a Krkonošská řašeliniště.

Krušnohorská rašeliniště byla zapsána do seznamu významných mokřadů podle takzvané Ramsarské úmluvy z roku 1971. Tato dohoda má zajistit celosvětovou ochranu a rozumné využívání všech typů mokřadů.

Další informace lze nalézt například na iDnes.cz v článku Krušnohorské mokřady.

.

13.03.2008 08:18:20 - Michal Holub

Naši nejzápadnější tisícovku, Zaječí horu (HLV 358; 1010 m), najdeme v Krušných horách západně od Horní Blatné. Plochý vrchol této tisícovky, který je nejlépe přístupný po cestě od turistického přístřešku na Krušnohorské lyžařské magistrále (v létě žlutá značka), rozhodně neoplývá dokonalým rozhledem. Severní část svahu je ovšem porostlá prozatím nižší smrčinou (výška 3-6 m) a právě v těchto místech jsou zřízeny dva velmi dobré výhledové body.

Prvním z nich je již několik let myslivecký posed. Posedů je na Zaječí hoře vícero, tento stojí 300 m SSV od vrcholového geodetického bodu (WGS-84, N50°23´23.0“ E12°43´22.2“) a poskytuje výtečný výhled na severozápad, sever až východ. Hezky je vidět Horní Blatná, za ní tisícovky Blatenský vrch (HLV 279; 1043 m), Božídarský Špičák (HLV 177; 1115 m), Klínovec (HLV 86; 1244 m) či Plešivec (HLV 312; 1028 m).

Druhý místem kvalitního rozhledu je pak na podzim 2007 zřízená vyhlídková plošina (z posedu je pouze 100 m západněji, WGS-84, N50°23´32.8“ E12°43´24.7“). Dřevěná stavba je vysoká cca 6 m s půdorysem 3,5 x 3,5 m. Výhled směrem k východu je oproti posedu mírně omezen, ale o to lépe je vidět k severozápadu a samozřejmě k severu. Dobře je patrná německá tisícovka Auersberg a rozlehlé městečko Johanngeorgenstadt.

09.11.2007 10:23:58 - Michal Holub

Nadcházející dny budou již ve znamení pravé zimy. Během pátku přešla přes Českou republiku od severozápadu studená fronta a za ní se o několik stupňů ochladilo.

Hranice sněžení se tak z 1300 m rázem posunula na 800 m a další pokles až na 500 m lze očekávat ještě dnes k večeru. Navíc je vzduch velmi vlhký a proto se můžeme těšit na novou sněhovou pokrývku v řádu decimetrů.

Je velmi pravděpodobné, že většina našich tisícovek bude už o tomto víkendu dobře dostupná na lyžích či sněžnicích.

Pěknou ukázku rychlé změny počasí lze nalézt na stránkách www.hydronet.cz.

Dva přiložené snímky jsou z dnešního rána a dělí je pouhých 70 minut. Na prvním, pořízeném v 7:15, je vidět Bukovec (HLV 373; 1005 m) a mokrá asfaltka na Jizerce. Aktuální teplota byla 2,5 stupně nad nulou. Druhý snímek téhož místa v 8:25 již kvůli hustému sněžení Bukovec neukazuje, teplota klesla o celé 3 stupně.

30.01.2007 17:29:23 - Michal Holub

V lednu 2007 vyšla v mělnickém Nakladatelství ROSY Rohlík a syn zcela nová turistická a lyžařská mapa Krušné hory Střed 1:25000.

Oproti několik let staré mapě části Krušných hor v měřítku 1:25000 vydané stejným nakladatelstvím, která zobrazovala pouze nejbližší okolí Klínovce (HLV 86; 1244 m), je u této nové mapy podstatně rozšířeno zobrazené území. Mapa začíná západně od Nejdku, resp. Johanngeorgenstadtu, na jihu zobrazuje i Hroznětín a Ostrov, na východě dosahuje až za Stráž nad Ohří a Kovářskou a na severu v celé délce mapového výřezu přesahuje do Německa, takže jsou na ní zachyceny veškeré tisícimetrové vrcholy české části Krušných hor.

Mapovým podkladem byla zvolena ZM 1:25000 Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního, takže z tisícovkářského hlediska je lokalizace všech tisícimetrových vrcholů na mapě bezproblémová. Všechny tisícovky, vyjma vrcholů Hubertky (HLV 309; 1032 m) a Dub - S vrchol (HLV 367; 1006 m), jsou navíc označeny správnou nadmořskou výškou, název chybí ještě navíc u vedlejších vrcholů Nad Rýžovnou - JZ vrchol (VV 254b; 1044 m) a Nad Rýžovnou - JV vrchol (VV 254a; 1046 m). Naproti tomu jsou v mapě správně označeny obvykle neuváděné vrcholy Smrčina (VV 279a; 1000 m) či Na skalách (VV 180a; 1037 m), dobře je též určen vyšší z dvojice vrcholů Loučné (HLV 333; 1019 m). Nesprávně je naopak v mapě označen výškou 1000 m n.m. Perninský vrch, ačkoli tisícimetrové hranice nedosahuje.

Mapa je zpracována zároveň jako letní turistická i zimní lyžařská a obsahuje veškeré standardní turistické značení. Zadní plnobarevná strana mapy nabízí rozsáhlou fotografickou a textovou část, přičemž veškeré texty jsou uvedeny v češtině a němčině.

10.01.2007 17:38:57 - Tomáš Formánek

Při zdolávání tisícovek v Krušných horách bezpochyby dříve či později naleznete informační panel, na němž je umístěna malá česko-německá informační cedulka a zelená plechová schránka s nezvyklým logem "Tisícovky".

Tyto předměty nepatří k projektu "Tisícovky Čech, Moravy a Slezska", ale jsou součástí  německého přeshraničního projektu  "Krušnohorské tisícovky".

Německý projekt se však nevěnuje zdolávání tisícimetrových vrcholů, ale vybízí k "putování mezi tisícovkami", a to po stanovené trase vedené nejčastěji po zpevněných cestách často i dost daleko od vlastních vrcholů. Navíc německý projekt některé naše krušnohorské tisícovky zcela pomíjí (např. Tetřeví hora (HLV 368; 1006 m) a další), u jiných špatně označuje nejvyšší vrchol tisícovky (např. Dub (VV 367a; 1001 m) a jiné).

Smyslem německého projektu je projít celou trasu mezi krušnohorskými tisícovkami a cestou pomocí kódů odemykat původně uzamčené kovové schránky s razítky. Bohužel však u nás nadále bují vandalismus, takže dříve uzamčené schránky mají až na výjimky vylámané zámky a "vrcholová" razítka jsou ve většině případů rozkradená.

I tento případ tak byl jedním z důvodů, proč jsme se po dlouhém rozvažování nakonec rozhodli v rámci projektu "Tisícovky Čech, Moravy a Slezska" nerozmisťovat na jednotlivé vrcholy žádné cedulky ani razítka, neboť by bohužel většina z nich v krátkém čase zmizela či byla zničena...

Více fotografií k německému projektu naleznete v sekci "Krušnohorské tisícovky".

12.12.2006 15:35:04 - Tomáš Tisovský

Sdružení obcí Abertamy a Merklín připravuje výstavbu rozsáhlého lyžařského areálu na Plešivci (HLV 312; 1028 m) v Krušných horách. Více podrobností o tomto záměru je možné získat z úvodní studie "Lyžařský areál Plešivec" (soubor .pdf, velikost 3,08 Mb), kterou obce nechaly vypracovat, a která je od 16.8.2006 vystavena na oficiálních stránkách obce Abertamy ObecAbertamy.cz (adresa má být funkční jen do 31.12.2006) a poté snad i na nové adrese Abertamy.eu (adresa má být údajně funkční od 1.1.2007).

Z hlediska našich tisícovek se sice ve studii objevují některé zásadní nepřesnosti (Plešivec je například autory studie označen za druhý nejvyšší vrchol české strany Krušných hor), ale o rozsahu lyžařského areálu si z této dokumentace lze udělat poměrně jasnou představu: na svazích Plešivce (HLV 312; 1028 m) vznikne řada sjezdových tratí (obtížnost od dětské až po černou) a pod sjezdovkami i četné obslužné objekty. Dále samozřejmě vznikne i několik parkovišť s kapacitou více než tisíc míst a s možností dalšího rozšiřování. Areál by se tak měl dle představ autorů stát po Klínovci (HLV 86; 1244 m) druhým nejvýznamnějším lyžařským střediskem Krušných hor. Je ovšem otázkou, nakolik je tento projekt v souladu se zájmy přírody...

(V průběhu prosince jsme informovali celkem o čtyřech plánovaných lyřařských areálech, a to na Plešivci (HLV 312; 1028 m) v Krušných horách, na Smrku (HLV 166; 1124 m) v Jizerských horách, Javoru (HLV 383; 1002 m) a Vlašském vrchu (HLV 302; 1038 m) v Krkonoších a Špičáku (HLV 103; 1221 m), Smrčině (HLV 43; 1332 m) a přilehlých tisícovkách na Šumavě.)

11.12.2006 09:13:08 - Tomáš Tisovský

V obci Abertamy v Krušných horách proběhlo minulý týden místní referendum o výstavbě větrných elektráren v blízkosti obce. Většina oprávněných voličů vyslovila realizaci záměru souhlas, a tak je pravděpodobné, že v blízké době vyrostou v katastru Hřebečné (administrativní části Abertam) dvě větrné elektrárny o výšce 90 m a shodném průměru rotoru. Zpráva byla uveřejněna na teletextu ČT, oficiální webové stránky obce Abertamy zatím touto zprávou aktualizovány nebyly, a proto dosud není z dostupných pramenů jednoznačně patrné, kde přesně by měly elektrárny stát. Nejvhodnějším místem pro tento záměr se ale jeví hřeben od Hřebečné směrem k Rýžovně, takže je pravděpodobné, že se výstavba elektráren dotkne zejména tisícovek Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m), Nad Rýžovnou - JZ vrchol (VV 254b; 1044 m) a Nad Rýžovnou - JV vrchol (VV 254a; 1046 m). Je ale pravděpodobné, že při výšce 90 m budou elektrárny vidět i z řady dalších míst, například z Plešivce (HLV 312; 1028 m). O vhodnosti takovéhoto záměru pro krajinný ráz si musí udělat závěr každý sám...

Zobrazeno 1 - 10 z 10 nalezených

Nahoru