Polom (HLV 63; 1295 m)
další informace o vrcholu

Polom: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

 

Zobrazeno 1 - 9 z 9 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Záznam trasy mezi vrcholy Polom - SV vrchol a Polom.

Záznam trasy mezi vrcholy Polom - SV vrchol (VV 65a; 1227 m) a Polom (HLV 63; 1295 m).

Jindřich Preis (říjen 2021)

09.10.2021 08:19:33 - Jindřich Preis

Jak je to s Tisícovkami Polom na Šumavě?

V knize Tisícovky Čech-Moravy-Slezska i na webových stránkách projektu jsou uvedeny celkem tři vrcholy podobného jména, dva jako hlavní a třetí jako vedlejší.

Již při prvním pohledu na mapu je zřejmé, že přiřazení vedlejšího vrcholu Polom – SV vrchol (VV 65a; 1227 m) k hlavnímu vrcholu Polom – JV vrchol (HLV 65; 1291 m) není správné, a že patří spíše k hlavnímu vrcholu Polom (HLV 63; 1295 m).

Dalším překvapením je záznam trasy z vedlejšího vrcholu na hlavní vrchol Polom (HLV 63; 1295 m)

Ze záznamu profilu cesty (se snahou se udržet po hřbetnici) je patrné, že převýšení mezi oběma přesahuje hranici 15 m (konkrétně 17,2 m), a Polom – SV vrchol (VV 65a; 1227 m) by tak aspiroval na přeřazení mezi vrcholy hlavní.

Profil trasy mezi vrcholy Polom - SV vrchol a Polom s převýšením přesahujícím 15 m.

Profil trasy mezi vrcholy Polom - SV vrchol (VV 65a; 1227 m) a Polom (HLV 63; 1295 m) s převýšením přesahujícím 15 m.

Jindřich Preis (říjen 2021)

Aktuálně je však sedlo mezi oběma vrcholy porostlé mlázím a přesné udržení hřbetnice v obtížně průchodném terénu by mohlo být rozporováno.

Také rozdíl mezi výškami obou hlavních vrcholů se zprvu v terénu jevil jako obrácený, nicméně bližší vyhodnocení profilu trasy potvrdilo stávající stav, kdy hlavní vrchol Polom (HLV 63; 1295 m) je z „Polomů“ na Šumavě nejvyšší.

Závěrem lze shrnout, že vedlejší vrchol Polom – SV vrchol (VV 65a; 1227 m) minimálně patří k hlavnímu vrcholu Polom (HLV 63; 1295 m) a ne k vrcholu Polom - JV vrchol (HLV 65; 1291 m), pokud sám není vrcholem hlavním.


 
Mapa TOPO Czech PRO 2010 ukazující komfortní přístup z parkoviště u Gerlovy Hutě na vrchol Sklářského vrchu.

Mapa TOPO Czech PRO 2010 ukazující komfortní přístup z parkoviště u Gerlovy Hutě na vrchol Sklářského vrchu (HLV 120; 1195 m).

Petr Havránek (květen 2011)

07.08.2011 17:46:01 - Petr Havránek

Přístupnost Sklářského vrchu a jeho vrchol

Průvodce po tisícimetrových vrcholech ČR doporučuje dosažení Sklářského vrchu (HLV 120; 1195 m) z jihu přes vrchol Polomu (HLV 63; 1295 m) a označuje cestu jako velmi náročnou z orientačního hlediska.

V posledních letech, zvláště po orkánu Kyrill se v této oblasti mnoho změnilo, ostatně jméno hory Polom (německy Fallbaum) napovídá, že změny krajinného rázu jsou zde opakované. Dosažení Sklářského vrchu (HLV 120; 1195 m) z vrcholu Polomu (HLV 63; 1295 m) bylo po orkánu nemožné pro neprostupnou hradbu vyvrácených stromů. Odtěžování polomů však otevřelo nové přístupové cesty.

Vrchol Sklářského vrchu (HLV 120; 1195 m) je nyní velmi dobře a pohodlně dostupný z křižovatky železnorudské státní silnice č. 27 a odbočky na Novou Hůrku č. 190 u Gerlovy Hutě. Z krásného parkoviště u nové cyklostezky vede přístup po Šumavské magistrále (žlutá značka). Po 300 metrech odbočíme vlevo na asfaltku, značenou modrou značkou a po dalším kilometru na rovince v sedle mezi Tokem (HLV 326; 1023 m) a Sklářským vrchem (HLV 120; 1195 m) doleva po výrazné těžařské cestě, pokračujeme brzo strmě vzhůru po hřebeni. Cesta se uchyluje vlevo od ostrého hřebínku Sklářského vrchu, pod vrcholem však zahýbá doprava a dovede nás prakticky až na vrchol.

Vlastním vrcholem Sklářského vrchu (HLV 120; 1195 m) je ostrý skalnatý hřebínek na souřadnicích N 49 08 35.4; E 13 17 01.3. Geodetický bod je odsud vzdálem 88 metrů SZ směrem a leží na souřadnicích N 49 08 37,1; E 13 16 57.8. Nová vegetace ve vrcholové partii hory rychle roste a geodetický bod už je v hustníku. Vrcholová skalka je zatím holá a jsou z ní krásné výhledy, lze ale očekávat, že za několik let také zaroste.

Geodetický bod na tisícovce Sklářský vrch je vzdálen 88m severozápadním směrem od nejvyššího místa hory na vrcholové skalce a zvolna zarůstá.

Geodetický bod na tisícovce Sklářský vrch (HLV 120; 1195 m) je vzdálen 88m severozápadním směrem od nejvyššího místa hory na vrcholové skalce a zvolna zarůstá.

Petr Havránek (květen 2011)

Pohled z vrcholové skalky Sklářského vrchu J směrem na spočinek Polomu a vrchol Polomu. Vlevo je vrchol Debrníku.

Pohled z vrcholové skalky Sklářského vrchu (HLV 120; 1195 m) J směrem na spočinek Polomu a vrchol Polomu (HLV 63; 1295 m). Vlevo je vrchol Debrníku (HLV 40; 1337 m).

Petr Havránek (květen 2011)

Pohled z vrcholu Sklářského vrchu na hřeben Javorné, ta je vlevo, uprostřed je Hadí vrch a vpravo Kochánovský vrch.

Pohled z vrcholu Sklářského vrchu (HLV 120; 1195 m) na hřeben Javorné (HLV 202; 1090 m), ta je vlevo, uprostřed je Hadí vrch (VV 202a; 1023 m) a vpravo Kochánovský vrch (HLV 376; 1004 m).

Petr Havránek (květen 2011)


 

27.12.2010 13:41:02 - Tomáš Formánek

Zřejmě první zimní přechod Šumavy v roce 1923

V zimním čísle 04/2010 časopisu Vítaný host na Šumavě a v Českém lese je kromě mnoha jiných zajímavých článků otištěn i text Emila Kintzla popisující zřejmě první zimní přejezd Šumavy na lyžích, který v roce 1923 uskutečnili hajný Otto Paleczek a jeho bratranec, fotografický asistent Karel Paleczek.

Během dvou týdnů urazili oba muži téměř dvě stě kilometrů na starých dřevěných a velmi těžkých lyžích, přičemž téměř celou cestu se probojovávali zasněženým volným terénem bez jediné upravené stopy, s těžkou fotografickou výbavou v batohu na zádech (místo malých a lehkých kompaktů či zrcadlovek s miniaturními paměťovými kartami tehdy po celou dobu museli nést rozměrný fotografický přístroj se stativem a dalším příslušenstvím a především zásobu skleněných desek pro snímání jednotlivých snímků).

V průběhu cesty vystoupali oba lyžaři na řadu šumavských tisícovek, včetně těch úplně nejvyšších, a nasnímali množství fotografií, které si u Karla Paleczka objednal Německý kulturní spolek.

Další zajímavosti si můžete přečíst přímo v časopise Vítaný host či na internetových stránkách vydavatele časopisu nakladatelství RegionAll - Hana Voděrová www.vitanyhost.cz.


 
Pohled z Javoru na Ostré. Zprava (Velký) Ostrý, Ostrý - S vrchol, za ním Hole a vlevo Helmwald.

Pohled z Javoru na Ostré. Zprava (Velký) Ostrý (HLV 70; 1291 m), Ostrý - S vrchol (VV 70a; 1179 m), za ním Hole (HLV 191; 1100 m) a vlevo Helmwald (HLV 187; 1102 m).

Petr Havránek (leden 2009)

17.01.2009 08:55:44 - Petr Havránek

České tisícovky viditelné z nejvyšší hory Šumavy

Šumava je proslulá svými táhlými a nepříliš výraznými vrcholy, mnohdy je obtížné určit nejvyšší bod hory a při pohledu z větší dálky je odlišení a přesné určení jednotlivých vrcholů neméně problematické.

Dvě nejvyšší hory Šumavy jsou výraznější a i z dálky nezaměnitelné. Bohužel tyto dvě hory, Velký Javor a Roklan leží v Německu a proto nepatří mezi zdolávané tisícimetrové vrcholy. 

Přesto však za dobrého počasí je výhled z nich na české tisícovky fascinující.

Přinášíme detaily panoramatického pohledu z Javoru na české tisícovky směrem ze západu na východ.

Pohled z Javoru na SZ. Uprostřed mezi německými lyžařskými středisky je Čerchov, vlevo od něj Skalka.

Pohled z Javoru na SZ. Uprostřed mezi německými lyžařskými středisky je Čerchov (HLV 282; 1042 m), vlevo od něj Skalka (HLV 375; 1005 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Pohled z Javoru na sever na (zleva) Velký Kokrháč, Svaroh a Jezerní horu.

Pohled z Javoru na sever na (zleva) Velký Kokrháč (HLV 95; 1229 m), Svaroh (HLV 42; 1333 m) a Jezerní horu (HLV 37; 1343 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Pohled z Javoru na (zleva) Jezerní horu a Špičák, skrývající se před hřebenem Můstku.

Pohled z Javoru na (zleva) Jezerní horu (HLV 37; 1343 m) a Špičák (HLV 116; 1205 m), skrývající se před hřebenem Můstku (HLV 91; 1234 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Detailní pohled z Javoru na masiv Debrníku. Zcela vpravo vyčnívá na obzoru vzdálený Boubín.

Detailní pohled z Javoru na masiv Debrníku (HLV 40; 1337 m). Zcela vpravo vyčnívá na obzoru vzdálený Boubín (HLV 29; 1362 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Pohled z Javoru na Boubín a Basumský hřeben. Před nimi v polovině hřbetu Poledník s věží.

Pohled z Javoru na Boubín (HLV 29; 1362 m) a Basumský hřeben (HLV 66; 1288 m). Před nimi v polovině hřbetu Poledník (HLV 52; 1315 m) s věží.

Petr Havránek (leden 2009)

Jako prémie se pak návštěvníku nejvyšší hory Šumavy, Velkého Javoru, nabízí pohled jižním směrem na dlouhý zubatý hřeben Alp.

Jako prémie se pak návštěvníku nejvyšší hory Šumavy, Velkého Javoru, nabízí pohled jižním směrem na dlouhý zubatý hřeben Alp.

Petr Havránek (leden 2009)


 
Hřebenová cesta na vrcholu Polomu.

Hřebenová cesta na vrcholu Polomu (HLV 63; 1295 m).

Petr Havránek (září 2007)

04.11.2008 11:08:49 - Michal Holub

Nouzová nocležiště v NP parku Šumava

Od srpna 2008 funguje v rámci NP Šumava síť šesti nouzových nocležišť, která lze legálně využít při putování Šumavou. Jsou pravidelně rozmístěna od Železné Rudy po Lipno (nocležiště Hůrka, Poledník, Modrava, Bučina, Strážný a Nové Údolí).

Na nocležištích s celoročním provozem je povoleno přespat jednu noc od 18:00 do 9:00, nesmí se rozdělávat oheň, odpadky třeba uklidit. Potud skvělé a logické, ale neodpustím si dvě rýpavé poznámky:

Trochu paradoxní je výraz „nouzové nocležiště“, zmiňované ve všech oficiálních materiálech (čerpáno z tabulí v terénu či stránek www.npsumava.cz). Pochybuji, že je někdo v nouzi schopen přespat na louce bez vybavení a naopak když putuji vybaven, nocleh plánuji cíleně…

Pokud je člověk ve skutečně v nouzi, jde samozřejmě ochrana přírody stranou a pro svou záchranu je možno pravidla porušit (např. rozdělání ohně). Horská služba na Šumavě má pro tento účel telefonní číslo s 24-hodinovým servisem (376397273).

Také informace, že „…kapacita nocoviště je omezena…“ není příliš hodnotná, když to před příchodem na místo nemám jak zjistit – smůlu má ten, kdo přijde později či ten, kdo je momentálně „v nejmenší nouzi“? V praxi doufejme tento případ nenastane.

Další informace naleznete na stránkách Správy NP a CHKO Šumava v sekci Nouzová nocležiště.


 
Hřebenová cesta na vrcholu Polomu.

Hřebenová cesta na vrcholu Polomu (HLV 63; 1295 m).

Renáta Šašková (květen 2003)

13.09.2007 17:14:44 - Petr Havránek

Vzhled šumavských tisícovek Polom (HLV 63; 1295 m) a Polom – JV vrcholu (HLV 65; 1291 m) před orkánem Kyrill (18. ledna 2007) a po něm ilustruje, jak vypadá přírodní katastrofa. Pojmenování vrcholů se v těchto případech bohužel tragicky naplnilo.

Snad ani není třeba příliš zdůrazňovat, že následující skupiny fotografií zachycují vždy totožné místo - v případě Polomu (HLV 63; 1295 m) vyfotografované vždy i ze stejného bodu, v případě Polomu - JV vrcholu (HLV 65; 1291 m) vyfocené z částečně různých úhlů.

Hřebenová cesta na vrcholu Polomu.

Hřebenová cesta na vrcholu Polomu (HLV 63; 1295 m).

Petr Havránek (listopad 2006)

Hřebenová cesta na vrcholu Polomu.

Hřebenová cesta na vrcholu Polomu (HLV 63; 1295 m).

Oto Wapienik (srpen 2007)

Hřebenová cesta na vrcholu Polomu.

Hřebenová cesta na vrcholu Polomu (HLV 63; 1295 m).

Petr Havránek (září 2007)

Na Polomu - JV vrcholu.

Na Polomu - JV vrcholu (HLV 65; 1291 m).

Renáta Šašková (květen 2003)

Na Polomu - JV vrcholu.

Na Polomu - JV vrcholu (HLV 65; 1291 m).

Petr Havránek (listopad 2006)

Na Polomu - JV vrcholu.

Na Polomu - JV vrcholu (HLV 65; 1291 m).

Petr Havránek (září 2007)


 
Bezobslužná automatická meteorologická stanice umístěná dne 29.8.2007 na vrcholu šumavské tisícovky Polom - JV vrchol.

Bezobslužná automatická meteorologická stanice umístěná dne 29.8.2007 na vrcholu šumavské tisícovky Polom - JV vrchol (HLV 65; 1291 m).

Petr Havránek (září 2007)

10.09.2007 16:24:57 - Petr Havránek

"Ve středu 29. srpna 2007, přesně 222 dní poté, co utichly poryvy orkánu Kyrill, umístili pracovníci NP Šumava první dvě bezobslužné meteostanice na šumavské vrcholy Polom (HLV 63; 1295 m) a Ždánidla (HLV 54; 1308 m)", uvedl Klatovský deník dne 8.9.2007.

Informace Deníku není zcela přesná, mezoklimatická bezobslužná stanice byla umístěna na Polomu - JV vrcholu (HLV 65; 1291 m), nikoli na Polomu (HLV 63; 1295 m).

Deník dále uvádí, že stanice s automatickým záznamem a GSM přenosem dat budou sbírat informace o množství srážek, teplotách, relativní vlhkosti, rychlosti a směru větru. V průběhu září a října budou na Šumavě umístěny další stanice a získaná data budou zpřístupněna na webových stránkách NP Šumava.

Vrcholová skalka Polomu - JV vrcholu s novou mezoklimatickou stanicí.

Vrcholová skalka Polomu - JV vrcholu (HLV 65; 1291 m) s novou mezoklimatickou stanicí.

Petr Havránek (září 2007)

Pohled z Polomu - JV vrcholu k Polomu.

Pohled z Polomu - JV vrcholu (HLV 65; 1291 m) k Polomu (HLV 63; 1295 m).

Petr Havránek (září 2007)

Vrchol Polomu od Polomu - JV vrcholu.

Vrchol Polomu (HLV 63; 1295 m) od Polomu - JV vrcholu (HLV 65; 1291 m).

Petr Havránek (září 2007)


 
Polom a Polom - JV vrchol jsou nyní prakticky holé po náporu orkánu Kyrill ze dne 18.1.2007.

Polom (HLV 63; 1295 m) a Polom - JV vrchol (HLV 65; 1291 m) jsou nyní prakticky holé po náporu orkánu Kyrill ze dne 18.1.2007.

Petr Havránek (únor 2007)

05.02.2007 15:05:27 - Petr Havránek

Orkán Kyrill, který se 18. ledna 2007 přehnal nad Českou republikou, zřejmě zcela změnil na některých místech vzhled krajiny.

Původně téměř zalesněný necelý 1 km dlouhý hřeben Polomu (HLV 63; 1295 m) je nyní úplně zbaven lesa. Vrch Polom se svými vedlejšími vrcholy tak tragicky dostál svému pojmenování.

Zákaz vstupu do lesů byl v oblasti Šumavy prodloužen vládou až do 5.4.2007. Některé cesty budou postupně zpřístupňovány veřejnosti již dříve, proto je nutné sledovat aktuální tabule rozmisťované na okrajích nepřístupných oblastí!


 
Při pohledu z Polomu se Sklářský vrch jeví jen jako malý výčnělek před mohutným kotlem Můstku a Jedlové.

Při pohledu z Polomu (HLV 63; 1295 m) se Sklářský vrch (HLV 120; 1195 m) jeví jen jako malý výčnělek před mohutným kotlem Můstku (HLV 91; 1234 m) a Jedlové (HLV 134; 1176 m).

Petr Havránek (listopad 2006)

22.01.2007 11:12:36 - Tomáš Formánek

Na serveru iDnes.cz byl v těchto chvílích uveřejněn rozhovor s ředitelem Správy Národního parku Šumava Aloisem Pavlíčko. V rozhovoru je probírána zejména  současná kalamitní situace po větrném orkánu, který zasáhl Českou republiku v minulých dnech. Ředitel Pavlíčko hodnotí situaci a upozorňuje, že vzhledem k akutnímu nebezpečí úrazu od padajících stromů Správa parku  požádá příslušné úřady, aby vydaly plošný zákaz vstupu na cesty po celém území NP Šumava.

Ve výčtu nejvíce poškozených oblastí ředitel parku zmiňuje zejména oblast v okolí tisícovky s příznačným názvem Polom (HLV 63; 1295 m), dále území mezi Kvildou, Orlem (HLV 131; 1181 m) a Přilbou (HLV 102; 1221 m), okolí Žďáreckého jezírka a Žďárecké hory (HLV 242; 1065 m) a další.

Celý rozhovor včetně několika aktuálních fotografií naleznete přímo na iDnes v sekci Na Šumavě hrozí po orkánu zavření národního parku.


 

Zobrazeno 1 - 9 z 9 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group