Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Šumava > Polom > Další informace o vrcholu
Polom: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci
Zobrazeno 1 - 9 z 9 nalezených
09.10.2021 08:19:33 - Jindřich Preis
Jak je to s Tisícovkami Polom na Šumavě?
V knize Tisícovky Čech-Moravy-Slezska i na webových stránkách projektu jsou uvedeny celkem tři vrcholy podobného jména, dva jako hlavní a třetí jako vedlejší.
Již při prvním pohledu na mapu je zřejmé, že přiřazení vedlejšího vrcholu Polom – SV vrchol (VV 65a; 1227 m) k hlavnímu vrcholu Polom – JV vrchol (HLV 65; 1291 m) není správné, a že patří spíše k hlavnímu vrcholu Polom (HLV 63; 1295 m).
Dalším překvapením je záznam trasy z vedlejšího vrcholu na hlavní vrchol Polom (HLV 63; 1295 m).
Ze záznamu profilu cesty (se snahou se udržet po hřbetnici) je patrné, že převýšení mezi oběma přesahuje hranici 15 m (konkrétně 17,2 m), a Polom – SV vrchol (VV 65a; 1227 m) by tak aspiroval na přeřazení mezi vrcholy hlavní.
Aktuálně je však sedlo mezi oběma vrcholy porostlé mlázím a přesné udržení hřbetnice v obtížně průchodném terénu by mohlo být rozporováno.
Také rozdíl mezi výškami obou hlavních vrcholů se zprvu v terénu jevil jako obrácený, nicméně bližší vyhodnocení profilu trasy potvrdilo stávající stav, kdy hlavní vrchol Polom (HLV 63; 1295 m) je z „Polomů“ na Šumavě nejvyšší.
Závěrem lze shrnout, že vedlejší vrchol Polom – SV vrchol (VV 65a; 1227 m) minimálně patří k hlavnímu vrcholu Polom (HLV 63; 1295 m) a ne k vrcholu Polom - JV vrchol (HLV 65; 1291 m), pokud sám není vrcholem hlavním.
07.08.2011 17:46:01 - Petr Havránek
Přístupnost Sklářského vrchu a jeho vrchol
Průvodce po tisícimetrových vrcholech ČR doporučuje dosažení Sklářského vrchu (HLV 120; 1195 m) z jihu přes vrchol Polomu (HLV 63; 1295 m) a označuje cestu jako velmi náročnou z orientačního hlediska.
V posledních letech, zvláště po orkánu Kyrill se v této oblasti mnoho změnilo, ostatně jméno hory Polom (německy Fallbaum) napovídá, že změny krajinného rázu jsou zde opakované. Dosažení Sklářského vrchu (HLV 120; 1195 m) z vrcholu Polomu (HLV 63; 1295 m) bylo po orkánu nemožné pro neprostupnou hradbu vyvrácených stromů. Odtěžování polomů však otevřelo nové přístupové cesty.
Vrchol Sklářského vrchu (HLV 120; 1195 m) je nyní velmi dobře a pohodlně dostupný z křižovatky železnorudské státní silnice č. 27 a odbočky na Novou Hůrku č. 190 u Gerlovy Hutě. Z krásného parkoviště u nové cyklostezky vede přístup po Šumavské magistrále (žlutá značka). Po 300 metrech odbočíme vlevo na asfaltku, značenou modrou značkou a po dalším kilometru na rovince v sedle mezi Tokem (HLV 326; 1023 m) a Sklářským vrchem (HLV 120; 1195 m) doleva po výrazné těžařské cestě, pokračujeme brzo strmě vzhůru po hřebeni. Cesta se uchyluje vlevo od ostrého hřebínku Sklářského vrchu, pod vrcholem však zahýbá doprava a dovede nás prakticky až na vrchol.
Vlastním vrcholem Sklářského vrchu (HLV 120; 1195 m) je ostrý skalnatý hřebínek na souřadnicích N 49 08 35.4; E 13 17 01.3. Geodetický bod je odsud vzdálem 88 metrů SZ směrem a leží na souřadnicích N 49 08 37,1; E 13 16 57.8. Nová vegetace ve vrcholové partii hory rychle roste a geodetický bod už je v hustníku. Vrcholová skalka je zatím holá a jsou z ní krásné výhledy, lze ale očekávat, že za několik let také zaroste.
27.12.2010 13:41:02 - Tomáš Formánek
Zřejmě první zimní přechod Šumavy v roce 1923
V zimním čísle 04/2010 časopisu Vítaný host na Šumavě a v Českém lese je kromě mnoha jiných zajímavých článků otištěn i text Emila Kintzla popisující zřejmě první zimní přejezd Šumavy na lyžích, který v roce 1923 uskutečnili hajný Otto Paleczek a jeho bratranec, fotografický asistent Karel Paleczek.
Během dvou týdnů urazili oba muži téměř dvě stě kilometrů na starých dřevěných a velmi těžkých lyžích, přičemž téměř celou cestu se probojovávali zasněženým volným terénem bez jediné upravené stopy, s těžkou fotografickou výbavou v batohu na zádech (místo malých a lehkých kompaktů či zrcadlovek s miniaturními paměťovými kartami tehdy po celou dobu museli nést rozměrný fotografický přístroj se stativem a dalším příslušenstvím a především zásobu skleněných desek pro snímání jednotlivých snímků).
V průběhu cesty vystoupali oba lyžaři na řadu šumavských tisícovek, včetně těch úplně nejvyšších, a nasnímali množství fotografií, které si u Karla Paleczka objednal Německý kulturní spolek.
Další zajímavosti si můžete přečíst přímo v časopise Vítaný host či na internetových stránkách vydavatele časopisu nakladatelství RegionAll - Hana Voděrová www.vitanyhost.cz.
17.01.2009 08:55:44 - Petr Havránek
České tisícovky viditelné z nejvyšší hory Šumavy
Šumava je proslulá svými táhlými a nepříliš výraznými vrcholy, mnohdy je obtížné určit nejvyšší bod hory a při pohledu z větší dálky je odlišení a přesné určení jednotlivých vrcholů neméně problematické.
Dvě nejvyšší hory Šumavy jsou výraznější a i z dálky nezaměnitelné. Bohužel tyto dvě hory, Velký Javor a Roklan leží v Německu a proto nepatří mezi zdolávané tisícimetrové vrcholy.
Přesto však za dobrého počasí je výhled z nich na české tisícovky fascinující.
Přinášíme detaily panoramatického pohledu z Javoru na české tisícovky směrem ze západu na východ.
04.11.2008 11:08:49 - Michal Holub
Nouzová nocležiště v NP parku Šumava
Od srpna 2008 funguje v rámci NP Šumava síť šesti nouzových nocležišť, která lze legálně využít při putování Šumavou. Jsou pravidelně rozmístěna od Železné Rudy po Lipno (nocležiště Hůrka, Poledník, Modrava, Bučina, Strážný a Nové Údolí).
Na nocležištích s celoročním provozem je povoleno přespat jednu noc od 18:00 do 9:00, nesmí se rozdělávat oheň, odpadky třeba uklidit. Potud skvělé a logické, ale neodpustím si dvě rýpavé poznámky:
Trochu paradoxní je výraz „nouzové nocležiště“, zmiňované ve všech oficiálních materiálech (čerpáno z tabulí v terénu či stránek www.npsumava.cz). Pochybuji, že je někdo v nouzi schopen přespat na louce bez vybavení a naopak když putuji vybaven, nocleh plánuji cíleně…
Pokud je člověk ve skutečně v nouzi, jde samozřejmě ochrana přírody stranou a pro svou záchranu je možno pravidla porušit (např. rozdělání ohně). Horská služba na Šumavě má pro tento účel telefonní číslo s 24-hodinovým servisem (376397273).
Také informace, že „…kapacita nocoviště je omezena…“ není příliš hodnotná, když to před příchodem na místo nemám jak zjistit – smůlu má ten, kdo přijde později či ten, kdo je momentálně „v nejmenší nouzi“? V praxi doufejme tento případ nenastane.
Další informace naleznete na stránkách Správy NP a CHKO Šumava v sekci Nouzová nocležiště.
13.09.2007 17:14:44 - Petr Havránek
Vzhled šumavských tisícovek Polom (HLV 63; 1295 m) a Polom – JV vrcholu (HLV 65; 1291 m) před orkánem Kyrill (18. ledna 2007) a po něm ilustruje, jak vypadá přírodní katastrofa. Pojmenování vrcholů se v těchto případech bohužel tragicky naplnilo.
Snad ani není třeba příliš zdůrazňovat, že následující skupiny fotografií zachycují vždy totožné místo - v případě Polomu (HLV 63; 1295 m) vyfotografované vždy i ze stejného bodu, v případě Polomu - JV vrcholu (HLV 65; 1291 m) vyfocené z částečně různých úhlů.
10.09.2007 16:24:57 - Petr Havránek
"Ve středu 29. srpna 2007, přesně 222 dní poté, co utichly poryvy orkánu Kyrill, umístili pracovníci NP Šumava první dvě bezobslužné meteostanice na šumavské vrcholy Polom (HLV 63; 1295 m) a Ždánidla (HLV 54; 1308 m)", uvedl Klatovský deník dne 8.9.2007.
Informace Deníku není zcela přesná, mezoklimatická bezobslužná stanice byla umístěna na Polomu - JV vrcholu (HLV 65; 1291 m), nikoli na Polomu (HLV 63; 1295 m).
Deník dále uvádí, že stanice s automatickým záznamem a GSM přenosem dat budou sbírat informace o množství srážek, teplotách, relativní vlhkosti, rychlosti a směru větru. V průběhu září a října budou na Šumavě umístěny další stanice a získaná data budou zpřístupněna na webových stránkách NP Šumava.
05.02.2007 15:05:27 - Petr Havránek
Orkán Kyrill, který se 18. ledna 2007 přehnal nad Českou republikou, zřejmě zcela změnil na některých místech vzhled krajiny.
Původně téměř zalesněný necelý 1 km dlouhý hřeben Polomu (HLV 63; 1295 m) je nyní úplně zbaven lesa. Vrch Polom se svými vedlejšími vrcholy tak tragicky dostál svému pojmenování.
Zákaz vstupu do lesů byl v oblasti Šumavy prodloužen vládou až do 5.4.2007. Některé cesty budou postupně zpřístupňovány veřejnosti již dříve, proto je nutné sledovat aktuální tabule rozmisťované na okrajích nepřístupných oblastí!
22.01.2007 11:12:36 - Tomáš Formánek
Na serveru iDnes.cz byl v těchto chvílích uveřejněn rozhovor s ředitelem Správy Národního parku Šumava Aloisem Pavlíčko. V rozhovoru je probírána zejména současná kalamitní situace po větrném orkánu, který zasáhl Českou republiku v minulých dnech. Ředitel Pavlíčko hodnotí situaci a upozorňuje, že vzhledem k akutnímu nebezpečí úrazu od padajících stromů Správa parku požádá příslušné úřady, aby vydaly plošný zákaz vstupu na cesty po celém území NP Šumava.
Ve výčtu nejvíce poškozených oblastí ředitel parku zmiňuje zejména oblast v okolí tisícovky s příznačným názvem Polom (HLV 63; 1295 m), dále území mezi Kvildou, Orlem (HLV 131; 1181 m) a Přilbou (HLV 102; 1221 m), okolí Žďáreckého jezírka a Žďárecké hory (HLV 242; 1065 m) a další.
Celý rozhovor včetně několika aktuálních fotografií naleznete přímo na iDnes v sekci Na Šumavě hrozí po orkánu zavření národního parku.
Zobrazeno 1 - 9 z 9 nalezených