Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Žďárecká hora (HLV 242; 1065 m)

Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Šumava > Žďárecká hora

Žďárecká hora: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Související odkazy: Adamova hora | Basumský hřeben | Blatný vrch | Bobík | Boubín | Břemeno | Březník | Březová hora | Bukovec | Černá hora | Černá stěna | Černý les | Čertův vrch | Červený vrch | Debrník | Dlouhý hřbet | Dolní Ždánidla | Doupná hora - SV vrchol I | Doupná hora - SV vrchol II | Dřevěná hůl | Habr | Helmwald | Hole | Holý vrch | Homole | Homole | Hraničník | Hrb | Hůrecký vrch | Huťská hora | Hvězda  | Hvězdáře | Hvězdná | Hvězdná - JV vrchol | Hvozd | Hvozd - J vrchol | Chlum | Chlustov | Churáňov | Javorná | Javorník | Jedlová | Jedlová | Jelení hora | Jelení hora - Z vrchol | Jelení kaliště | Jelení slať - S vrchol | Jelenská hora | Jezerní hora | Jezerní hora - S vrchol | Jezernice | Kamenáč | Kamenitý vrch | Kamenná | Kamenná hora | Kapraď | Kapradinec - J vrchol | Knížecí stolec | Kochánovský vrch | Koňský vrch | Kopka | Kostelní vrch | Kostelní vrch - J vrchol | Královský kámen | Křemelná | Křemenná | Kupa | Lapka | Liščí hora | Lysá | Malá Mokrůvka | Malý Bobík | Malý Prenet | Malý Špičák | Medvědí hora - J vrchol | Medvědí vrch | Modravská hora | Můstek | Můstek - Z vrchol I | Na skále | Nad Bučinou | Nad Bukovou slatí | Nad Hospodárnicí | Nad Latschensee | Nad myslivnou | Nad myslivnou | Nad myslivnou - S vrchol | Nad Pasekou | Nad plesem | Nad Rakouskou cestou | Nad Rakouskou loukou | Nad Roklanským potokem | Nad Šindlovem | Nad Šmauzy | Nad Vískou   | Nad Vískou - JV vrchol I | Oblík | Obrovec | Obrovec - JV vrchol | Orel | Ostrý | Pancíř | Pažení | Perník | Plechý | Polecký vrch | Polední vrch | Poledník | Polom | Polom - JV vrchol | Pomezní vrch | Pomezný | Popelná hora - J vrchol | Popelná hora - S vrchol | Prenet | Přední Mlynářská slať | Přilba | Radvanovický hřbet - JZ vrchol I | Radvanovický hřbet - JZ vrchol II | Skalka | Skalky   | Skalky | Skalnatý hřbet | Skalnatý hřbet - V vrchol | Sklářský vrch | Smrčina | Smrčina - S vrchol | Sokol | Solovec | Spálený | Stolová hora | Stolová hora - JZ vrchol | Stožec | Stráž | Strážný | Strážný - S vrchol | Studená hora | Studničná | Suchá hora  | Suchá hora - SZ vrchol | Svaroh | Svatý Jan  | Svatý Tomáš | Světlá hora | Špičák | Špičák | Špičák | Špičník | Tetřev | Tok  | Trojmezná | Třístoličník | U tří jedlí | V koutě | V oboře | V pařezí | Valy | Včelenský vrch | Ve svahu | Velká Mokrůvka | Velký Kokrháč | Velký Plešný | Větrný | Větřín | Vítkův kámen | Vlčí kámen | Vyhlídka | Vysoký hřbet | Vysoký hřeben | Vysoký stolec | Výška | Zahrádky | Zámecký les | Zátoňská hora | Zátoňská hora - SV vrchol | Zlatovec | Ždánidla | Ždánov | Žďárecká hora | Žlebský kopec | Žlíbský vrch

Menhir na vrcholu tisícovky Žďárecká hora (HLV 242; 1065 m).

Tomáš Formánek (únor 2014)

Popis vrcholu

Plochý dvojvrchol 5,5 km severozápadně od Strážného. Severozápadní nižší vrchol se nazývá Stodůlecký vrch nebo též Stodůlecká hora. Žďárecká hora je o cca 4 m vyšší. Západní sektor tvoří louky s mezemi a kamenicemi, východní svahy jsou prudší a pokrývá je smrkový les. Na vrcholu je geodetický bod a pozůstatky prehistorických megalitických památek (menhiry...). I velký balvan stojící v nejvyšším místě je s nějvětší pravděpodobností součástí prehistorické památky a byl vztyčen lidskou rukou.

Popis přístupu

Přístup po červené značce z Knížecích Plání směr Stráženská slať. U rozcestí Žďárek se vydáme po neznačené cestě k východu (směr Žďárecké jezírko). V sedle Mezi Stodůleckou a Žďáreckou horou odbočíme k jihovýchodu. Vrchol je vzdálen 350 m s minimálním převýšením. Orientačně náročné.

Mapový podklad: Garmin Czech (TOPO Czech PRO).

Tomáš Formánek (únor 2014)

Alternativní trasa na vrchol:

Mapa zobrazuje záznam okružní trasy zdolávající tisícovky a další vrcholy "kóta 958 m", Lískový vrch, Skalnatý hřbet - V vrchol (HLV 264; 1055 m), Skalnatý hřbet (HLV 227; 1078 m), Homole/Slunovratové kameny/Pohanské kameny, Žďárecká hora (HLV 242; 1065 m), Stodůlecká hora, Pomezní vrch (HLV 234; 1068 m), Jelení hora - Z vrchol (HLV 305; 1034 m), Jelení hora (HLV 292; 1041 m), Kohoutí vrch (VV 292a; 1025 m) a Strážný - Svrchol (HLV 301; 1037 m). Alternativně si lze okruh v závěru ještě přizpůsobit a zdolat i tisícovky Strážný (HLV 178; 1115 m) a Kunžvart (VV 178a; 1033 m).

Výchozí místo: parkoviště v obci Strážný. Délka trasy cca 22,8 km.

Jedna z malých vyvýšenin na velmi plochém temeni Stodůlecké hory.

Tomáš Formánek (únor 2014)

Stodůlecká hora (Stodůlecký vrch)

Stodůlecká hora tvoří se Žďáreckou horou (HLV 242; 1065 m) plochý dvojvrchol. V některých mapách se u Stodůlecké hory objevuje kóta 1066 m, ale jedná se o údaj chybný. Oba vrcholy i sedlo mezi nimi tvoří rozsáhlou, velmi plochou oblast s převýšením do 10 m. Situaci komplikuje i skutečnost, že ve vrcholové části Stodůlecké hory se vyskytují četné snosy kamení, které již splývají s přírodními tvary terénu. Detailní výškové poměry upřesní až podrobné geodetické měření.

Prozatimní závěr: hlavním vrcholem je Žďárecká hora (HLV 242; 1065 m), sedlo mezi oběma vrcholy má výšku 1057 m. Stodůlecká hora má nejvyšší bod 1062 m v místě liniové kamenice a je tak potenciálním novým vedlejším vrcholem Žďárecké hory.

Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu

Vrchol Žďárecké hory (HLV 242; 1065 m) se obtížně zdolává kvůli četným polomům.

Ivan Bohuslav (květen 2018)

Žďárecká hora (HLV 242; 1065 m) od JV.

Tomáš Formánek (únor 2014)

Kamenice na západním okraji vrcholové části Žďárecké hory (HLV 242; 1065 m).

Václav Šilhavý (září 2008)

Přidat fotografii  |  Další fotografie vrcholu (14)

Výběr z nově přidaných informací o vrcholu

Mapový podklad: Garmin Czech (TOPO Czech PRO).

Tomáš Formánek (únor 2014)

12.03.2014 17:22:26 - Tomáš Formánek

Stodůlecká hora

Stodůlecká hora (Stodůlecký vrch) tvoří spolu s tisícovkou Žďárecká hora (HLV 242; 1065 m) plochý dvojvrchol. V některých mapových podkladech se u Stodůlecké hory objevuje kóta 1066 m, což by z ní dělalo potenciálně vyšší vrchol než Ždárecká hora, ale jedná se o údaj chybný. Každopádně oba vrcholy i sedlo mezi nimi tvoří rozsáhlou, velmi plochou oblast s převýšením do 10 m.

Situaci dále komplikuje i skutečnost, že ve vrcholové části Stodůlecké hory se vyskytují četné bodové i liniové snosy kamení, které dnes již splývají s přírodními tvary terénu a lze je tedy víceméně považovat za přirozené.

Detailní výškové poměry v oblasti upřesní až budoucí podrobné geodetické měření. Prozatimní závěr je takový, že hlavním vrcholem lokality je Žďárecká hora (HLV 242; 1065 m), sedlo mezi oběma vrcholy má výšku cca 1057 m a Stodůlecká hora má nejvyšší bod v úrovni cca 1062 m v místě liniové kamenice a je tak potenciálním novým vedlejším vrcholem Žďárecké hory.

Sedlo mezi tisícovkami Žďárecká hora (HLV 242; 1065 m) a Stodůlecká hora.

Tomáš Formánek (únor 2014)

Jedna z malých vyvýšenin na velmi plochém temeni Stodůlecké hory.

Tomáš Formánek (únor 2014)

Jedna z malých vyvýšenin na velmi plochém temeni Stodůlecké hory.

Tomáš Formánek (únor 2014)

Kruhový výhled z vrcholové plošiny Stodůlecké hory. Stodůlecká hora je potenciálním novým VV Žďárecké hory (HLV 242; 1065 m). V některých mapách se objevuje jako výška Stodůlecké hory kóta 1066 m, což však neodpovídá skutečnosti. Je ale možné, že převýšení nejvyššího místa Stodůlecké hory vůči sedlu k vyšší Žďárecké hoře je více než 5 m, takže by se jednalo o nový VV. Vzhledem k velmi plochému reliéfu to však bude možné posoudit až na základě podrobného geodetického měření.

Tomáš Formánek (únor 2014)

Infopanel na vrcholu tisícovky Žďárecká hora (HLV 242; 1065 m).

Tomáš Formánek (únor 2014)

12.03.2014 17:06:07 - Tomáš Formánek

Menhir na vrcholu tisícovky Žďárecká hora

Na vrcholu Žďárecké hory (HLV 242; 1065 m) se v nejvyšším místě nachází velký kamenný blok, který je s největší pravděpodobností menhirem vztyčeným do stávající pozice již v předkeltské době.

Menhir je součástí rozsáhlejší prehistorické lokality, nejspíše svatyně, kterou vymezuje.

Podrobnější informace nabízí přímo na místě informační panel "Naučné stezky v okolí Strážného" č. 7 - "Kultovní místo a menhiry". Náhled panelu včetně infotextu si můžete prohlédnout i na přiložené fotografii.

Při pohledu z Polomu (HLV 63; 1295 m) se Sklářský vrch (HLV 120; 1195 m) jeví jen jako malý výčnělek před mohutným kotlem Můstku (HLV 91; 1234 m) a Jedlové (HLV 134; 1176 m).

Petr Havránek (listopad 2006)

22.01.2007 11:12:36 - Tomáš Formánek

Na serveru iDnes.cz byl v těchto chvílích uveřejněn rozhovor s ředitelem Správy Národního parku Šumava Aloisem Pavlíčko. V rozhovoru je probírána zejména  současná kalamitní situace po větrném orkánu, který zasáhl Českou republiku v minulých dnech. Ředitel Pavlíčko hodnotí situaci a upozorňuje, že vzhledem k akutnímu nebezpečí úrazu od padajících stromů Správa parku  požádá příslušné úřady, aby vydaly plošný zákaz vstupu na cesty po celém území NP Šumava.

Ve výčtu nejvíce poškozených oblastí ředitel parku zmiňuje zejména oblast v okolí tisícovky s příznačným názvem Polom (HLV 63; 1295 m), dále území mezi Kvildou, Orlem (HLV 131; 1181 m) a Přilbou (HLV 102; 1221 m), okolí Žďáreckého jezírka a Žďárecké hory (HLV 242; 1065 m) a další.

Celý rozhovor včetně několika aktuálních fotografií naleznete přímo na iDnes v sekci Na Šumavě hrozí po orkánu zavření národního parku.

Přidat informaci

Nahoru