Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Smrčina (HLV 43; 1332 m)
další informace o vrcholu

Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Šumava > Smrčina > Další informace o vrcholu

Smrčina: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Související odkazy: VV Brloh | VV Tokaniště

Zobrazeno 1 - 7 z 7 nalezených

16.02.2014 14:11:26 - Tomáš Formánek

Oficiální zařazení čtyř nových VV do seznamu tisícovek

Po delší době jsme dnes zařadili do oficiálního výčtu tisícovek čtyři nové vedlejší vrcholy v Plešském hřbetu na Šumavě, a to libozvučně znějící a navíc i návštěvnicky zajímavé vrcholy Ptačí skály (VV 24a; 1285 m), Jakubova chýše (VV 24b; 1157 m), Brloh (VV 43a; 1160 m) a Tokaniště (VV 43b; 1038 m).

Ve všech případech se jedná o větší či menší skalní útvary na svazích hlavních vrcholů Nad Rakouskou loukou (HLV 24; 1373 m), resp. Smrčina (HLV 43; 1332 m).

Do oficiálního seznamu našich tisícovek byly nové vrcholy zařazeny na základě podnětů od Václava Šilhavého (viz info ze dne 29.1.2014, resp. 3.11.2013).

Ač by se zdálo, že seznam našich tisícovek již musí být konečný, podobných dosud nepodchycených skalních útvarů s minimálně pětimetrových převýšením (hranice pro zařazení mezi VV) jsou na úbočích našich hor desítky či možná spíše stovky, takže i do budoucna lze očekávat, že ještě nějaké další podobné vedlejší tisícovky budou do oficiálního seznamu přiřazeny. Naproti tomu "objevení" nějaké nové výrazné hlavní tisícovky (jako například v minulosti dodatečně přidané vrcholy Milíř (HLV 394; 1003 m) či Perninský vrch (HLV 393; 1000 m)) by bylo již malým zázrakem.

Kompletní přehled vrcholů dodatečně zařazených do oficiálního výčtu našich tisícovek po zahájení projektu v březnu 2003 lze nalézt na úvodní stránce Galerie tisícovek.

29.01.2014 08:12:09 - Václav Šilhavý

Skalní útvary na jihovýchodním svahu Smrčiny

Brloh (VV 43a; 1160 m)

Nevýrazný skalní výchoz, který lze najít na jihovýchodním svahu Smrčiny (HLV 43; 1332 m), je vzdálen od jejího vrcholu 1900 m, má souřadnice: N48.72737 E13.94196, a kótu cca 1160 m. Převýšení nejvyššího místa výchozu vůči sedlu na jeho úpatí činí přibližně 5 - 6 m. Sedlo je vzdáleno cca 150 západně od vrcholu výchozu.

V mapách není toto místo nijak pojmenováno. Pracovní označení Brloh je zvoleno podle názvu spočinku, který se nachází 700 m východně. Na spočinku je umístěn geodetický bod č. 25 s kótou 1080,09 m a se stejným názvem.

Tokaniště (VV 43b; 1038 m)

Další skalní útvar na jihovýchodním svahu Smrčiny, nacházející se ve vzdálenosti 3000 m od vrcholu, má souřadnice: N48.72446 E13.95756. Vrchol skály má kótu cca 1038 m a převýšení vůči sedlu, vzdálenému 170 m severozápadně, je 8 - 9 m. Skalní útvar “Tokaniště“ splňuje jednoznačně kritéria vedlejšího vrcholu.

Mezi vrcholem a sedlem Tokaniště jsou umístěny dva pomocné geodetické body: 25.1, 25.2. V databázi bodových polí není u těchto bodů bohužel uvedena jejich nadmořská výška. Od vrcholu Tokaniště pokračuje v jihovýchodním směru hřbetnice, dlouhá 550 m. Na ní se, na kótě 1014,4 m, sklon svahu prudce láme, a hřbet je zde zakončen mohutným skalním výchozem. Tento spočinek je v mapách označen též názvem “Tokaniště“.

13.01.2012 10:04:10 - Tomáš Formánek

Lanovka na Hraničník a zvětšení 1. zóny NP

Ve středu 11. ledna 2012 se uskutečnilo jednání odborníků, politiků a zástupců krajů a obcí s ministrem životního prostředí Tomášem Chalupou o dlouhodobé strategii v Národním parku Šumava. Po dlouhé diskusi se zúčastnění dohodli, že první zóna by měla činit 26,5% plochy parku.

Finální návrh MŽP počítá s rozlohou I. zóny NP 26,5% (22% bezzásahová zóna + 4,5% dočasně zásahových zón) a dalšími 8,5% zóny IIa, která by se na převod do I. zóny připravovala. Rozloha I. zóny spolu s rozlohou zóny IIa by tak dosáhla 35%. Návrh dále počítá s velikostí zóny IIb 59,9% a s 5,1% pro III. zónu.

Za to, že šumavské obce na tento kompromis přistoupily, souhlasí MŽP s vybudováním dopravní lanovky na Hraničník (HLV 68; 1282 m). Podle ministra půjde ale výhradně o dopravní stavbu, která umožní lyžařům dostat se mnohem snadněji do lyžařského areálu v Rakousku a jejíž parametry vyloučí možnost, že by se v jejím okolí počítalo s dalším lyžařským centrem i na české straně. Okolí lanovky zůstane podle ministra dál součástí první zóny a bude tedy v nejpřísnějším režimu ochrany.

Více podrobností včetně zvukového záznamu vyjádření ministra Chalupy naleznete například na stránkách ČRo v článku První zóna národního parku bude větší a na Hraničník povede lanovka.

27.12.2010 13:41:02 - Tomáš Formánek

Zřejmě první zimní přechod Šumavy v roce 1923

V zimním čísle 04/2010 časopisu Vítaný host na Šumavě a v Českém lese je kromě mnoha jiných zajímavých článků otištěn i text Emila Kintzla popisující zřejmě první zimní přejezd Šumavy na lyžích, který v roce 1923 uskutečnili hajný Otto Paleczek a jeho bratranec, fotografický asistent Karel Paleczek.

Během dvou týdnů urazili oba muži téměř dvě stě kilometrů na starých dřevěných a velmi těžkých lyžích, přičemž téměř celou cestu se probojovávali zasněženým volným terénem bez jediné upravené stopy, s těžkou fotografickou výbavou v batohu na zádech (místo malých a lehkých kompaktů či zrcadlovek s miniaturními paměťovými kartami tehdy po celou dobu museli nést rozměrný fotografický přístroj se stativem a dalším příslušenstvím a především zásobu skleněných desek pro snímání jednotlivých snímků).

V průběhu cesty vystoupali oba lyžaři na řadu šumavských tisícovek, včetně těch úplně nejvyšších, a nasnímali množství fotografií, které si u Karla Paleczka objednal Německý kulturní spolek.

Další zajímavosti si můžete přečíst přímo v časopise Vítaný host či na internetových stránkách vydavatele časopisu nakladatelství RegionAll - Hana Voděrová www.vitanyhost.cz.

05.08.2008 22:07:37 - Petr Havránek

Výlety do uzavřených oblastí NP Šumava

Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava připravila pro léto roku 2008 výjimečnou akci. Se svolením nadřízeného orgánu povolila výjimku a pod heslem "S průvodci do šumavské divočiny" a "Na návštěvě v území domova zvířat" organizuje výlety malých skupin turistů s profesionálním průvodcem do uzavřených oblastí I. zón Národního parku.

V období od 1. srpna do 31. října 2008 vypsala správa NP celkem 41 termínů pro výlety do pěti oblastí Národního parku Šumava. Je tak možné navštívit: 1. kaňon řeky Křemelné, 2. Vltavský luh, 3. prales na Trojmezné, 4. horské lesy na Smrčině a 5. oblast domova tetřeva na Modravských pláních.

Akci představuje na webových stránkách NP Šumava (www.npsumava.cz) článek Mgr. Josefa Štemberka. Výletů se může zúčastnit omezený počet turistů, v počtu 8-15 lidí podle konkrétní lokality. Účast na výletu je placená, úhrada se pohybuje od 120,- do 300,- Kč/osobu. Výlety jsou deklarovány většinou jako vysoce fyzicky náročné, konají se za každého počasí a nejsou doporučeny slabším turistům a dětem. Délka výletů se pohybuje od několika až do 25 km a doba od 3 do 10 hodin. Účast na všech výletech je nutné předem objednat v jednotlivých informačních střediscích NP Šumava telefonicky a také předem zaplatit (teprve potom je rezervace platná).

Z hlediska projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska je většina oblastí vzhledem k dostupnosti tisícimetrových vrcholů méně zajímavá: v oblasti Křemelné (HLV 164; 1125 m) není výlet směrován na vrchol, a ten je dostupný bez omezení, v oblasti Vltavského luhu nejsou tisícimetrové vrcholy, v oblasti Trojmezné (HLV 30; 1361 m) a Smrčiny (HLV 43; 1332 m) je většina vrcholů dostupná po turistické značce (mimo Smrčiny - S vrcholu (HLV 57; 1304 m) a Kopky (HLV 173; 1119 m)).

Zajímavá může být oblast Modravských plání, kde NP Šumava organizuje dvě trasy výletů: první z Kvildy přes Bučinu na Luzný, dále do Březníku a Modravy. Druhá trasa vede z Modravy do Javoří Pily, bavorského Hochschachtenu, na Poledník (HLV 52; 1315 m) a opět přes Javoří Pilu na Modravu. U obou těchto tras je možné, že budou procházet přes tisícimetrové vrcholy (Malou Mokrůvku (HLV 44; 1330 m) a Velkou Mokrůvku (HLV 25; 1370 m), event. Nad Latschensee (HLV 140; 1163 m) a jeho vedlejší vrcholy Nad Latschensee - JV vrchol (VV 140a; 1116 m), Smrkový vrch (VV 140b; 1112 m) a Smrkový vrch - V vrchol (VV 140c; 1088 m), nebo Nad Roklanským potokem (HLV 155; 1133 m)).

I kdyby definované a fixní trasy přes tisícometrové vrcholy neprocházely, určitě by bylo zajímavé se výletů zúčastnit a na tisícovky se alespoň zblízka podívat. Bohužel trasa na Modravské pláně byla již 2. srpna prakticky na všechny termíny obsazená.

16.12.2006 11:26:57 - Tomáš Formánek

Na serveru iDnes.cz byl tento týden uveřejněn další článek o plánovaném lyžařském areálu na Šumavě poblíž Lipenské přehrady, konkrétně v oblasti Špičáku (HLV 103; 1221 m), jeho čtyř vedlejších vrcholů, Vlčího kamene (HLV 153; 1136 m), Kapradince (VV 129a; 1097 m) i Kapradince - J vrcholu (HLV 387; 1001 m) a hřebene Hvězdáře - vrcholů Hvězda (HLV 150; 1145 m), Hvězdáře (HLV 141; 1160 m) a Nad Hospodárnicí (HLV 129; 1182 m), tj. ve všech případech dosud nepřístupných tisícovek ležících ve VVP Boletice.

Tento nový lyžařský areál by měl být výhledově propojen s dalšími uvažovanými sjezdovkami v oblasti Smrčiny (HLV 43; 1332 m), kam spadají i další tisícovky Smrčina - S vrchol (HLV 57; 1304 m), Hraničník (HLV 68; 1282 m) a Studničná (HLV 142; 1160 m). Celý komplex by byl zároveň propojen i s již existujícím lyžařským areálem na rakouské straně hranic. Zatímco ovšem prosazení lyžařského areálu v oblasti Špičáku (HLV 103; 1221 m) již postupně získává podporu (viz též starší článek Místo vojska budou na Špičáku lyžaři), výstavba areálu v oblasti Smrčiny (HLV 43; 1332 m) naráží na pochopitelný a silný odpor ochránců přírody, neboť lyžařské tratě by se nacházely přímo v I. zóně NP.

Kompletní text článku naleznete přímo na stránkách iDnes.cz v sekci Lipno: Lyřařský areál budoucnosti nebo zničená Šumava? V textu se dozvíte i některé další zajímavé detaily - například podrobnosti o dopravní obsluze nově vzniklých areálů, která by měla být mimo jiné zajišťována "sumavskou tramvají", obdobou podtatranské električky. Nová "tramvajová" trať by vedla po březích lipenské přehrady, ale částečně by využívala již existující železniční síť a byla by tak napojena na rekonstruovaný železniční koridor Praha - Rakousko.

(V průběhu prosince jsme informovali celkem o čtyřech plánovaných lyřařských areálech, a to na Plešivci (HLV 312; 1028 m) v Krušných horách, na Smrku (HLV 166; 1124 m) v Jizerských horách, Javoru (HLV 383; 1002 m) a Vlašském vrchu (HLV 302; 1038 m) v Krkonoších a Špičáku (HLV 103; 1221 m), Smrčině (HLV 43; 1332 m) a přilehlých tisícovkách na Šumavě.)

12.10.2006 10:33:52 - Michal Holub

Oficiální vybrané informace KČT (Jihočeské krajské komise značení) o změnách turistických cest, které nastaly v průběhu roku 2006:

Mapa KČT č. 66 / Šumava, Trojmezí

Mapové pole E2: Původní žlutá Plešné jezero - Stifterův pomník je nyní vyznačena nestandardně třemi bílými pruhy a je přístupná "na vlastní nebezpečí". Nově byla vyznačena žlutá od Plešného jezera stoupající z jeho druhé strany na hraniční průsek a přes Plechý (HLV 21; 1378 m) ke Stifterovu pomníku.

Změny turistických značených cest v této oblasti mají dopad na přístupnost téměř desítky okolních tisícovek. V případě Vaší návštěvy této lokality budeme rádi za čerstvé zprávy, které je možno zaslat prostřednictvím sekce Přidat info.

Zobrazeno 1 - 7 z 7 nalezených

Nahoru