Tisícovky Javornické hornatiny (Šumava)

Související odkazy: Ze Železné Rudy na Pancíř | Tisícovky Debrnické hornatiny | Za svatým Vintířem na Březník | Z Prášil na Poledník | Tisícovky Modravských plání | Z Churáňova na Popelné hory | Tisícovky Javornické hornatiny | Boubín a Bobík | Tisícovky Plešského hřbetu | Tisícovky Výtoňské hornatiny na kole

 

Trasa výletu: Obec Javorník — Krásná vyhlídka — Královský kámen (HLV 247; 1058 m) — Svatý Jan (HLV 273; 1045 m) — Ždánov (HLV 241; 1064 m) — Pustý hrádek Kašperk — Nezdice — Strašín — Pohorsko — Javorník (HLV 238; 1066 m) — Obec Javorník

 
Rozhledna na Javorníku.

Rozhledna na Javorníku (HLV 238; 1066 m).

Tomáš Formánek (srpen 2004)

Celková délka výletu: 21 km

Fyzická obtížnost: střední

Orientační náročnost: velká

Tisícovky na trase:
Královský kámen (HLV 247; 1058 m); Svatý Jan (HLV 273; 1045 m); Ždánov (HLV 241; 1064 m); Javorník (HLV 238; 1066 m)

Doporučené mapy:
KČT 69

Omezení: vrcholy Svatý Jan, Ždánov bez značených cest.

 

Zvukový záznam výletu

(Pořad byl poprvé vysílán na ČRo 1 - Radiožurnálu 29.02.2004)

 
ČRo 1 - Radiožurnál
<a href="/exp/sumava/222F1548-53FC-4A55-8CED-969934775EEDori.mp3" target="_blank">Otevřít zvukový záznam: Výlet: Královský kámen, sv. Jan, Ždánov, Javorník</a><br />
 
 

Popis výletu

V obci Javorník najdeme stavby šumavské lidové architektury, sochu spisovatele Šumavy Karla Klostermanna a také zde začíná dvouokruhová naučná stezka Javorník dlouhá 12 nebo 7,5 km. My se vydáme po naučné stezce směrem na jihovýchod na rozcestí Krásná vyhlídka, odkud je, jak název napovídá, opravdu krásný výhled do okolí.

Z vyhlídky půjdeme po červené turistické značce přes rozcestí Krankoty a kolem pramínku na vrchol Královský kámen (HLV 247; 1058 m). Na vrcholu jsou skály ze žulového porfytu roztroušeny do podoby mrazového srubu a je odtud bohužel pouze omezený rozhled. Do jedné ze skal je vytesána kaplička a na úpatí hory bychom našli balvanové moře.

Z Královského kamene nás červená asi po kilometru dovede pod vrchol Svatý Jan (HLV 273; 1045 m), ale ještě než na něj vystoupáme, můžeme si v sedle prohlédnout kapli Sv. Jana. Samotný vrchol pak najdeme asi 180 metrů od kaple západně a těchto pár metrů musíme zvládnout volným terénem, protože sem nevede žádná cesta.

Vrátíme se na turistickou značku a ta nás po necelém kilometru dovede na rozcestí Pod skálou, kde ji opustíme, a vydáme se po neznačené cestě směřující severozápadně. Budeme-li sledovat hřeben, dojdeme asi po 1,2 km na vrchol Ždánov (HLV 241; 1064 m). Ten je tvořen rulami a v délce 300 metrů je téměř vodorovný. Na svazích najdeme sutě, jinak je téměř celý porostlý smrčinou, pouze na jižním svahu jsou louky s bývalou obcí Ždánov a několika památnými listnáči.

Hřebenová cesta nás dovede zpět na červenou značku, po níž pokračujeme pod Zámeckým vrchem, přes Žlábek a můžeme si udělat odbočku na Pustý hrádek Kašperk, případně i Kašperk. Pustý hrádek, to jsou vlastně zbytky předsunutého opevnění hradu Kašperk, který leží 400 metrů východně na skalnatém hřebenu. Byla zde původně pětiboká věž, která vznikla současně s hradem, a cesta vedoucí k pravé hradní bráně tak byla v celé délce pod kontrolou právě tohoto strážiště.

Z hrádku půjdeme východním směrem a tentokrát zelená značka nás povede přes Domky, osadu Nezdice, kde najdeme zbytky šumavské architektury a kde se odehrává děj Klostermannových Šumavských rapsodií. Nezdice jsou typickou vsí šumavského Podlesí, svérázné oblasti, odkud v 19. a na počátku 20. století odcházeli muži často za prací do světa, a kde se živili jako sezónní dělníci, zedníci, cirkusáci, ale zejména jako muzikanti. Proto byli nezývání „světáci“. Prostředí těchto obyvatel se stalo námětem dalšího z Klostermannových děl, Světáci z Podlesí, ale třeba i Bassova Cirkusu Humberto. Lidové písně a zvyky z Podlesí sbíral K. Weiss.

Po zelené dojdeme do Strašína, kde se nachází trojlodní poutní kostel Narození P. Marie z let 1736 – 39 postavený na místě staršího zmiňovaného již roku 1369. Věž má románské jádro z 1. pol. 13. století se sdruženými okénky a uvnitř kostela najdeme gotickou Madonu z 2. pol. 15. století. Další zdejší zajímavostí je kaple sv. Barbory, šestiboká stavba v hřbitovní zdi, a opět je tato víska dějištěm Klostermannova románu, tentokrát nazvaného Hostinný dům.

Na sever od Strašína se nachází Strašínská (též Nezdická) krasová jeskyně, jež je přírodní památkou (1,28 ha) vyhlášenou roku 1967. Jeskyně je 32 metrů dlouhá, vznikla v krystalickém vápenci, je bez krápníků, zato s obřími hrnci a komíny ve stropě. Tvoří ji síň a 80 metrů chodeb, ale celá jeskyně je nepřístupná.

Ve Strašíně zvolíme žlutou turistickou značku a po té budeme směřovat na jih. Přes obci Pohorsko dojdeme na rozcestí Na snosu, kde se napojíme na modrou a Naučnou stezku vedoucí z obce Javorník. Jen asi 400 metrů nás dělí do zdolání poslední tisícovky dnešního výletu, Javorník (HLV 238; 1066 m).

Na vrcholu byla roku 1938 postavena rozhledna podle projektu architekta Karla Houry ze Sušice. Na 27 žulových kvádrech jsou vytesána jména všech, kteří se o stavbu zasloužili. Javorník je tvořen žulovým porfytem a na úbočích najdeme kamenná moře. Dorůstající stromy postupem let zakryly výhled a tak bylo přistoupeno k náročné rekonstrukci a navýšení rozhledny, takže dnes již rozhledna opět nabízí skvělý panoramatický výhled. Pod vrcholem je štola ze 16. století, v níž se těžil křemen pro Bockbastlovu huť v Javorné a uhelnou huť na Starém Brunstu.

Z vrcholu Javorník se vrátíme do stejnojmenné obce a cestou si ještě můžeme prohlédnout rotundovou kapli z roku 1939, vedle níž se nachází lyžařský vlek a sjezdovka.

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group