Z Churáňova na Popelné hory (Šumava)

Související odkazy: Ze Železné Rudy na Pancíř | Tisícovky Debrnické hornatiny | Za svatým Vintířem na Březník | Z Prášil na Poledník | Tisícovky Modravských plání | Z Churáňova na Popelné hory | Tisícovky Javornické hornatiny | Boubín a Bobík | Tisícovky Plešského hřbetu | Tisícovky Výtoňské hornatiny na kole

 

Trasa výletu: Obec Churáňov — Churáňov (HLV 175; 1118 m) — rozc. Pod Churáňovským vrchem — rozc. Zlatá studna — Jakubova stezka — Losenické údolí – Valy (HLV 353; 1010 m) — Obří hrad — Popelná — Popelná hora S vrchol (HLV 201; 1091 m)Popelná hora J vrchol (HLV 206; 1087 m) — Klostermannovy skály — rozc. Pod Javorem — Obec Churáňov

 
Výhled z Popelné hory - S vrcholu k východu. (Zimní panoramatické foto)

Výhled z Popelné hory - S vrcholu (HLV 201; 1091 m) k východu. (Zimní panoramatické foto)

Michal Holub (leden 2006)

Celková délka výletu: 19 km

Fyzická obtížnost: střední

Orientační náročnost: střední

Tisícovky na trase:
Churáňov (HLV 175; 1118 m); Valy (HLV 353; 1010 m); Popelná hora - S vrchol (HLV 201; 1091 m); Popelná hora - J vrchol (HLV 206; 1087 m)

Doporučené mapy:
KČT 65

Omezení: vrcholy Churáňov, Valy, Popelná – J vrchol bez značených cest

 

Zvukový záznam výletu

(Pořad byl poprvé vysílán na ČRo 1 - Radiožurnálu 01.02.2004)

 
ČRo 1 - Radiožurnál
<a href="/exp/sumava/9492042E-F329-480D-A482-8FA2F9BF5E51ori.mp3" target="_blank">Otevřít zvukový záznam: Výlet: Churáňov, Valy, Popelná hora</a><br />
 
 

Popis výletu

Počátek výletu po Šumavě bude v Churáňově, po Bučině druhé nejvýše položené vsi v Jihočeském kraji. Najdeme zde také jednu z nejstarších dochovaných usedlostí na Šumavě, a to stavení u Churáňů čp. 14 z roku 1746.

Vydáme se po zelené turistické značce po asfaltce a hned po pár stech metrech si uděláme první odbočku. Navštívíme první tisícimetrový vrchol, jež je zajímavý nejen svou nadmořskou výškou, ale i tím, že na vrcholové plošině je známá meteorologická stanice 1. řádu s mezinárodním kódem. Vrchol Churáňov (HLV 175; 1118 m) najdeme u geodetického bodu, který leží nedaleko plotu meteorologické stanice vlevo. Z vrcholu se vrátíme zpět na modrou a jdeme po ní kolem přírodní památky a I. zóny Národního parku Malý Polec (11,2 ha), která byla vyhlášena roku 1992 na ochranu vrchoviště s porosty kleče.

Přejdeme přes rozcestí Pod Churáňovským vrchem a U Medzilesní slati na rozcestí Zlatá studna, odkud máme krásný výhled na Přilbu (HLV 102; 1221 m) a Orla (HLV 131; 1181 m). Z rozcestí Zlatá studna se vydáme po červené turistické značce tzv. Jakubovou stezkou. Příjemnou lesní cestou sejdeme do Losenického údolí a podél Losenice, velmi krásnou stezkou půjdeme asi kilometr. V místě, kde vlevo odbočuje přes Losinici neznačená cesta, na ni odbočíme a půjdeme po ní až dojdeme na rozcestí, kde se vydáme opět po neznačené cestě vpravo. Trochu vystoupáme a stále lesem se budeme ubírat necelý kilometr, kdy se dostaneme na cestu vedoucí po okraji lesa s výhledy na Popelné hory a Valy, jež nás dnes také čekají. Sice neznačená, ale velmi zřetelná cesta nás dovede na vrchol Valy. Cesta je v několika místech lemovaná kamennými zítkami, které zde vytvořili obyvatelé v 19. století, kdy se snažili zúrodnit svá políčka.

Vrchol Valy (HLV 353; 1010 m) najdeme v lese v místě geodetického bodu a máme z něj částečný výhled na Popelnou horu. Z vrcholu se půjdeme dále neznačenou lesní cestou až narazíme na žlutou turistickou značku, která nás dovede na Obří hrad, nejvýše položené keltské hradiště u nás. Vzniklo jako keltská pevnost v období 2. a 1. století před naším letopočtem. Jedná se o protáhlé hradiště o rozměrech 370 x 80 metrů, které sestává z vnitřní akropole opevněné dvojitým pásmem kamenných valů, na které navazuje od jihu předhradí obehnané dalším kamenným valem, asi 2 metry širokým, lícovaný, do něhož jsou začleněny i roztroušené rulové skalky. Brána do akropole bylana západní straně, kde jsou stapy jejích základů. Dnes si můžeme na Obřím hradě krásně odpočinout a vychutnat výhled na hrad Kašperk.

Z Obřího hradu se vydáme zpět po žluté a budeme po ní pokračovat až do vsi Popelná, kde najdeme dva penziony s možností občerstvení na naší cestě. Z Popelné půjdeme podél vleku přímo terénem vzhůru, narazíme na cestu a po té budeme pokračovat až na cyklostezku vedoucí po západním svahu hory Popelná. Jakmile se napojíme na cyklostezku, půjdeme po ní asi 200 metrů a potom odbočíme vpravo na málo znatelnou cestu vedoucí přímo na vrchol Popelná hora – S vrchol (HLV 201; 1091 m). Na severním svahu Popelné hory najdeme Přírodní rezervaci, která chrání pastvinu s bohatým porostem jalovce obecného.

Z Popelné hory – S vrchol se vydáme po zelené turistické značce na jih. Asi po půl kilometru značka odbočuje vlevo, ale my půjdeme stála k jihu a po dalším půl kilometru dojdeme na vrchol Popelná hora – J vrchol (HLV 206; 1087 m). Vrchol je velmi plochý a najít geodetický bod a zároveň nejvyšší místo, je velmi náročné. Rozhodně ale stojí zato chvilku po tomto bodě pátrat, protože projdeme kolem velmi zajímavých stromů, jež jsou různě pokroucené a porostlé mechy, a zároveň si v těchto místech můžeme připadat jako průzkumníci a představovat si, co se zde v minulých dobách mohlo odbývat. Z vrcholu se pustíme přímo na východ terénem a dojdeme tak k bývalé Staré huti, v jejímž místě se nachází tabule naučné stezky vedoucí z Churáňova.

Dál půjdeme po zelené značce, jež nás spolu s naučnou stezkou dovede na Klostermannovy skály. Z Klostermannových skal jdeme stále po zelené a ta nás dovede zpět do Churáňova. Chceme-li si ještě výlet zpestřit, dojdeme ke skokanskému můstku z roku 1978, který byl jako rozhledna zpřístupněn roku 1993. Má výšku 32 metrů a vede na ni 159 schodů.

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group