Tisícovky Modravských plání (Šumava)

Související odkazy: Ze Železné Rudy na Pancíř | Tisícovky Debrnické hornatiny | Za svatým Vintířem na Březník | Z Prášil na Poledník | Tisícovky Modravských plání | Z Churáňova na Popelné hory | Tisícovky Javornické hornatiny | Boubín a Bobík | Tisícovky Plešského hřbetu | Tisícovky Výtoňské hornatiny na kole

 

Trasa výletu: Filipova Huť — Korýtko — Pod Březovou horou — Březová hora (HLV 121; 1193 m)Lapka (HLV 136; 1171 m) — U Tremlů — rozhledna — Horská Kvilda — Sokol (HLV 80; 1253 m) — Korýtko — Filipova Huť

 
Sokol od Horské Kvildy.

Sokol (HLV 80; 1253 m) od Horské Kvildy.

Renáta Šašková (březen 2003)

Celková délka výletu: 16 km

Fyzická obtížnost: malá

Orientační náročnost: velká

Tisícovky na trase:
Březová hora (HLV 121; 1193 m); Lapka (HLV 136; 1171 m); Sokol (HLV 80; 1253 m)

Doporučené mapy:
KČT 65

Omezení: vrcholy Sokol, Březová hora, Lapka bez značených cest

 

Zvukový záznam výletu

(Pořad byl poprvé vysílán na ČRo 1 - Radiožurnálu 31.08.2003)

 
ČRo 1 - Radiožurnál
<a href="/exp/sumava/CF95F373-FC5B-4B5B-A3D5-461C3C0EC267ori.mp3" target="_blank">Otevřít zvukový záznam: Výlet: Březová hora, Lapka, Sokol/Antýgl</a><br />
 
 

Popis výletu

Dnešní výlet je vhodný pro pěší i pro běžkaře. Východištěm je Filipova Huť založená roku 1785 při sklářské huti na duté sklo, která svůj název získala podle jména majitele panství Filipa Kinského. Sklářská huť sice zanikla koncem 19. století, ale dál byla osídlena dřevaři.

Z obce se vydáme po žluté a zelené značce nebo po lyžařské stezce severovýchodním směrem k rozcestí Korýtko, odkud je dobrý výhled na velkou část Modravských a Roklanských plání i výrazný dvojvrchol Roklan, ležící již v německé části Šumavy. Od Korýtka stoupáme dál po zelené se žlutou na rozcestí Pod Březovou horou, kde odbočíme vpravo pouze na žlutou vedoucí východním směrem. Ještě asi půl kilometru budeme mírně stoupat po západním a jižním svahu Březové hory, v nejvyšším místě odbočíme ze značky průsekem severovýchodním směrem vlevo a přibližně po 200 metrech dojdeme na vrchol Březová hora (HLV 121; 1193 m). Na vrcholu je geodetický bod a nízká stěna mrazového srubu s malým suťovým polem, ale bohužel odsud není výhled.

Z vrcholu se vrátíme zpět na žlutou značku a budeme po ní pokračovat východním směrem. Sestoupíme z Březové hory a lyžařská stezka spolu se žlutou turistickou značkou se přiblíží k silnici. Pokračujeme podél silnice, budeme mírně stoupat a mineme vlevo, severním směrem odbočující cestu. Půjdeme ještě asi 200 metrů za toto rozcestía v nejvyšším místě cesty odbočíme vlevo severovýchodním směrem do volného terénu. Asi po 250 metrech dojdeme na mýtinku pod vrcholem Lapka (HLV 136; 1171 m). Vrchol je tvořen několika pěknými skalkami, z nichž ani tady bohužel nemáme výhled, zato si zde zvláště za slunečného počasí můžeme udělat příjemnou zastávku a odpočinout si.

Z vrcholu se vydáme severozápadně, abychom se napojili na cestu, která odbočovala ze žluté při naší cestě na Lapku. Po ní sestoupíme po severním svahu Lapky ke Kvildskému potoku a asi 200 metrů za potokem se ocitneme na rozcestí U Tremlů. Vlevo od nás se rozkládá národní přírodní rezervace Jezerní slať (120 ha) vyhlášená roku 1933 na ochranu rozsáhlého vrchovištního rašeliniště. Od roku 1974 vede slatí naučná ministezka, po níž se můžeme dostat k vyhlídkové věži, odkud je hezký výhled po okolí. V zimním období jsou bohužel naučná stezka i věž uzavřeny.

Pěšky odkud jdeme po silnici, přes Vydří most až na rozcestí U Honese, odkud míříme po zelené značce na jih až jihozápad. Na běžkách pokračujeme po lyžařské stezce vlevo, severně, směrem na Horskou Kvildu, sjedeme k hájovně a podél lesa a ohrad s Highlandským skotem dojedeme na zelenou turistickou značku. Po té společně s pěšími stoupáme necelý kilometr, cca 50 metrů za odbočku zelené značky na lesní cestu vlevo.

Čeká nás výstup na Sokol (HLV 80; 1253 m), který však běžkařům nedoporučujeme, jelikož svahy Sokolu jsou velmi strmé. Pokud Sokol vynecháváme, pokračujeme po lyžařské stezce až ke Korýtku, kde se obě trasy opět setkají. Jestliže však chceme Sokol zdolat, odbočíme z lyžařské stezky vpravo po cestě, která nás po 300 metrech dovede na louku Horní Antýgl. Zde stojí chráněný horský dům se zvoničkou a jsou zde i zbytky nejvýše položené sklářské hutě na Šumavě (1 135 m n. m.). Louku přejdeme a z jejího severního okraje to máme ještě dalších přibližně 300 metrů velmi prudkým svahem západním směrem na samotný vrchol Sokola, kde najdeme vrcholovou knížku. Vrchol je velmi výrazný s částečnými výhledy na Horskou Kvildu.

Ze Sokola se vrátíme buď stejnou cestou až na zelenou turistickou značku, která nás dovede přes rozcestí Pod Březovou horou ke Korýtku, nebo půjdeme z vrcholu jižním směrem a asi po 600 metrech dojdeme na silničku (lyžařská stezka), po níž se dostaneme ke Korýtku také. Z Korýtka do Filipovy Hutě nás dovedou značky zelená a žlutá, po kterých jsme dnes vycházeli. 

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group