Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Ze Železné Rudy na Pancíř (Šumava)
Související odkazy: Ze Železné Rudy na Pancíř | Tisícovky Debrnické hornatiny | Za svatým Vintířem na Březník | Z Prášil na Poledník | Tisícovky Modravských plání | Z Churáňova na Popelné hory | Tisícovky Javornické hornatiny | Boubín a Bobík | Tisícovky Plešského hřbetu | Tisícovky Výtoňské hornatiny na kole
Trasa výletu: Železná Ruda — Stráž — Pod Pancířem — Hofmanky — Pod Pancířem (VV 107a; 1029 m) — Pancíř (HLV 107; 1213 m) — Tomandlův kříž — Habr (HLV 115; 1203 m) — Můstek (HLV 91; 1234 m) — Pod Můstkem — Pod Habrem — Špičácké sedlo — Špičák (HLV 116; 1205 m) — Čertovo jezero — pomník A. Kašpara — Železná Ruda
Turistická chata na Pancíři (HLV 107; 1213 m).
Petr Havránek (červenec 2005)
Celková délka výletu: 20 km
Fyzická obtížnost: střední
Orientační náročnost: střední
Tisícovky na trase:
Pod Pancířem (VV 107a; 1029 m); Pancíř (HLV 107; 1213 m); Habr (HLV 115; 1203 m); Můstek (HLV 91; 1234 m); Špičák (HLV 116; 1205 m)
Doporučené mapy:
SHOCart 34; KČT 64
Omezení: vrchol Malý Špičák nepřístupný (PP), vrchol Jezerní hora nepřístupný (NPR).
Zvukový záznam výletu
(Pořad byl poprvé vysílán na ČRo 1 - Radiožurnálu 30.03.2003)
Popis výletu
Výlet začneme v Železné Rudě, původně hornické osadě poprvé zmiňované roku 1569 a roku 1960 povýšené na město.V letech 1579–1713 byla Železná Ruda součástí Bavorska, neboť státní hranice byla do dnešní podoby upravena až roku 1765. V Železné Rudě nás určitě zaujme zajímavý poutní farní barokní kostel P. Marie Pomocnice z Hvězdy postavený v letech 1727–32 na půdorysu šesticípé hvězdy s cibulovou bání krytou šindelem.
Vydáme se po modré turistické značce směřující na sever až severovýchod a začneme stoupat na nejvyšší tisícovku dnešního putování, Pancíř (HLV 107; 1213 m). Po 3 km dojdeme nejprve pod vedlejší vrchol Pod Pancířem (VV 107a; 1029 m), vedlejší vrchol Pancíře, který se nachází asi 50 metrů od cesty vpravo, a na jehož samotném vrcholu je geodetický bod.
Dál stoupáme po modré, jdeme přes rozcestí Hofmanky, okolo chaty Azalka a poslední část cesty pod sedačkovou lanovkou vedoucí ze Špičáku na Pancíř. Lanovka měří 2 750 metrů a překonává výškový rozdíl 350 metrů. Ti, kteří by chtěli ušetřit alespoň část šlapání do kopce, mohou sedačkovou lanovku využít z mezistanice Hofmanky a na Pancíř se tak dostat s menší námahou.
Pancíř patří k nejnavštěvovanějším vrcholům Šumavy, což je jistě způsobeno tím, že až sem vede nejen již zmiňovaná lanovka, ale i asfaltka. Na vrcholu je nově opravená, původně Matušova chata z roku 1923, jejíž součástí je i rozhledna, ze které se naskýtají působivé výhledy na Jezerní horu (HLV 37; 1343 m) s kary Černého a Čertova jezera, do Klatovské kotliny, jihovýchodně na Boubín (HLV 29; 1362 m) s Bobíkem (HLV 74; 1264 m) a při dobré viditelnosti můžeme dokonce pozorovat až 190 km vzdálené části Alp (Watzmann, Dachstein). Hora Pancíř tvoří evropský vodní předěl a pramennou oblast tří řek – Úhlavy a Křemelné, které patří k úmoří Severního moře, a Řezné (Regen), jejíž vodu odvádí Dunaj do moře Černého.
Z Pancíře jdeme po červené značce, přes rozcestí Tomandlův kříž, stále severním směrem. Asi 700 metrů za rozcestím, v nejvyšším místě cesty odbočíme vpravo do volného terénu, abychom asi po 150 metrech došli na vrchol Habr (HLV 115; 1203 m). Ten je bohužel kvůli zalesnění bez výhledu. Vrátíme se zpět na červenou značku, po pár metrech mineme rozcestí s modrou, která zde začíná, a asi po 1,5 km se ocitneme na vrcholu Můstek (HLV 91; 1234 m). Ten se nachází několik desítek metrů vpravo od cesty, asi 150 metrů před rozcestím červené a modré. Je odtud částečný výhled a najdeme zde zbytky základů chaty, která zde dříve stávala.
Z Můstku se vydáme po modré značce jihozápadním směrem, na rozcestí Pod Můstkem odbočíme na žlutou jihovýchodním směrem a z rozcestí Pod Habrem se dáme po modré a dojdeme po ní až do Špičáckého sedla. Pod Špičáckým sedlem vede 1 748 metrů dlouhý tunel železniční tratě, postavený v letech 1874–77 jako první železniční tunel v tehdejším Rakousko–Uhersku a dodnes patří k nejdelším svého druhu u nás.
Ze Špičáckého sedla se dáme po žluté značce jižním až jihozápadním směrem a asi po 800 metrech dojdeme na sjezdovku, po níž vystoupáme na vrchol Špičák (HLV 116; 1205 m). Na samotném vrcholu je geodetický bod, jsou zde četné skalní výchozy a kamenná moře, ale kvůli zalesnění odsud nemáme výhled. Ten si můžeme částečně dopřát ze sjezdovky. V zimním období je také možné dostat se na vrcholové partie Špičáku díky lyžařským vlekům, neboť je zde vybudován rozlehlý lyžařský areál. Přístup na Špičák je ale možný pouze po jihovýchodním svahu, protože zbylé části jsou součástí PP Královský hvozd, stejně jako celý vrchol Malý Špičák (HLV 124; 1189 m), který je ze Špičáku vzdálen asi 500 metrů severozápadním směrem, a na který bohužel není přístup povolen.
Z vrcholu Špičák se vrátíme stejnou cestou zpět na žlutou turistickou značku a pokračujeme po ní směrem na západ k Čertovu jezeru (10,3 ha, 1 030 m n. m., hloubka 36,5 m) s vysokou čelní hrází – morénou a výrazným ledovcovým karem rozkládajícím se pod Jezerní horou (HLV 37; 1343 m). Jezerní hora, nejvyšší vrchol Železnorudské hornatiny, je spolu s Černým a Čertovým jezerem součástí NPR Černé a Čertovo jezero (175 ha), vyhlášené již roku 1911.
Od Čertova jezera naše cesta vede po červené značce Jezerní cestou, po níž dojdeme až na rozcestí s modrou značkou u pomníku malíře A. Kašpara. Odtud to máme jen necelé dva kilometry zpět na začátek dnešního putování, do Železné Rudy.