Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Tisícovky Debrnické hornatiny (Šumava)
Související odkazy: Ze Železné Rudy na Pancíř | Tisícovky Debrnické hornatiny | Za svatým Vintířem na Březník | Z Prášil na Poledník | Tisícovky Modravských plání | Z Churáňova na Popelné hory | Tisícovky Javornické hornatiny | Boubín a Bobík | Tisícovky Plešského hřbetu | Tisícovky Výtoňské hornatiny na kole
Trasa výletu: Železná Ruda — Nad Samotami — Zámecký les (HLV 158; 1129 m) — Polom (HLV 63; 1295 m) — Polom JV vrchol (HLV 65; 1291 m) — Nad Polomem — Polomská cesta — Popelné domky — Tok (HLV 326; 1023 m) — Pod Sklářským vrchem — Sklářský vrch (HLV 120; 1195 m) — Pod Sklářským vrchem — Nad Pošťákem — Železná Ruda / (Hotely a penziony v Železné Rudě)
Na vrcholové plošině Zámeckého lesa (HLV 158; 1129 m).
Renáta Šašková (květen 2003)
Celková délka výletu: 18 km
Fyzická obtížnost: střední
Orientační náročnost: velká
Tisícovky na trase:
Zámecký les (HLV 158; 1129 m); Polom (HLV 63; 1295 m); Polom - JV vrchol (HLV 65; 1291 m); Tok (HLV 326; 1023 m); Sklářský vrch (HLV 120; 1195 m)
Doporučené mapy:
KČT 64
Omezení: vrcholy Polom, Polom – JV vrchol, Sklářský vrch, Zámecký les, Tok bez značených cest.
Zvukový záznam výletu
(Pořad byl poprvé vysílán na ČRo 1 - Radiožurnálu 09.11.2003)
Popis výletu
Výlet po tisícovkách Debrnické hornatiny začneme v Železné Rudě, jednom z nejznámějších středisek rekreace na Šumavě. V 16. století zde byla objevena ložiska železné rudy, odtud tedy pochází název tohoto horského městečka. Roku 1526 byla založena železářská huť, později huť sklářská, která se rozrostla na jednu z největších a nejznámějších na Šumavě, v níž se vyrábělo především tabulové a zrcadlové sklo. Železná Ruda byla v letech 1579–1713 součástí Bavorska a státní hranice byla do dnešní podoby upravena v roce 1765. I v současné době si zde můžeme prohlédnout jednu raritu, a to historickou budovu nádraží z roku 1878 (77), jejímž středem prochází státní hranice. Levá část budovy je v Bavorsku, pravá v Čechách a uprostřed odbavovací haly v dlaždicích je státní hranice vyznačena. V Železné Rudě bychom samozřejmě mohli strávit mnohem více času a zaměřit se na další zajímavosti, které jsou zde k vidění, ale my se vydáme na naši cestu po pěti šumavských tisícimetrových vrcholech. Krom mapy dnes budeme potřebovat i velmi dobrý orientační smysl, neboť velká část trasy vede po neznačených cestách.
Vyrazíme jihovýchodním směrem podél lyžařského značení po cestě vedoucí vedle sjezdovky. Cesta nás dovede na konec lyžařského vleku a stáčí se na východ. Asi po půl kilometru od vleku dojdeme na rozcestí Nad Samotami, kde se kříží lyžařské a cyklistické stezky. My půjdeme z rozcestí severně a po zhruba 50 metrech odbočíme na cestu vedoucí vpravo severovýchodním směrem. Stoupáme kolem skal Debrník (nezaměňovat s vrcholem Debrník (HLV 40; 1337 m) ležícím několik kilometrů jihovýchodně!) stále po hřebenové cestě, která se zde stáčí na východ a po 1,5 km z rozcestí dojdeme na první dnešní tisícovku, Zámecký les (HLV 158; 1129 m). Tento vrchol není v turistických mapách pojmenován a my jsme ho nazvali podle názvu nejbližšího rozcestí, Zámecký les.
Z vrcholu budeme pokračovat po cestě dál východním směrem a po přibližně 1,5 km jsme na další tisícovce nazývané Polom (HLV 63; 1295 m). Na rozdíl od Zámeckého lesa, je odtud alespoň částečný výhled přes nižší stromy na severním svahu. Vrchol poznáme podle geodetického bodu, který je zde umístěn v nejvyšším bodě. Z Polomu půjdeme dál cestou jihovýchodním směrem a po zhruba 700 metrech dojdeme na tisícovku Polom – JV vrchol (HLV 65; 1291 m). Na vrcholu je skalka, ale bohužel odsud není kvůli zalesnění žádný výhled.
Neoznačená cesta nás po o něco více než kilometru dovede na červenou turistickou značku na rozcestí Nad Polomem. Ani odtud však nepůjdeme po značené cestě, ale zvolíme cestu na severovýchod, z níž po půl kilometru odbočíme na cestu vpravo a po ní dojdeme na značenou cyklistickou stezku. Po stezce jdeme tzv. Polomskou cestou až na rozcestí Popelné domky, kde odbočíme vlevo na silnici, která nás dovede na rozcestí se žlutou turistickou značkou. Tady zvolíme žlutou směřující na jih a jdeme po severním, později západním svahu vrchu Tok (HLV 326; 1023 m). V místě, kde se žlutá značka začíná stáčet na východ, odbočuje vlevo neznačená cesta směřující vzhůru k bývalému lomu. Od toho nás čeká ještě asi 70 metrů volným terénem východně a ocitáme se na dnešní čtvrté tisícovce Tok. Avšak ani odsud nemáme pořádný výhled.
Vrátíme se na neznačenou cestu a jdeme po ní jihovýchodním/jižním směrem až narazíme na modrou cyklostezku, po níž se dostaneme na rozcestí Pod Sklářským vrchem. Z rozcestí nás čeká výstup na poslední tisícovku. Vydáme se po neznačené cestě jižním směrem asi půl kilometru, odbočíme vlevo na cestu severovýchodním směrem a po dalším půl kilometru jsme opět na rozcestí. Odtud již budeme postupovat volným terénem vpravo na východ a po 200 metrech jsme na vrcholu Sklářský vrch (HLV 120; 1195 m). Přímo na vrcholu se nachází geodetický bod a od severu k jihu přes něj prochází kamenice – pozůstatek ohraničení polností mezi Prášily a Železnou Rudou, v době největšího odlesnění.
Z vrcholu se vrátíme na rozcestí Pod Sklářským vrchem buď stejnou cestou nebo volným terénem západním směrem přímo. Pokračujeme na jih po cyklostezce na rozcestí Nad Pošťákem, odkud sestoupáme po asfaltové cestě podél potoka zpět do Železné Rudy. Pokud budeme mít ještě čas, můžeme si v Železné Rudě třeba prohlédnout unikátní kostel Panny Marie Pomocné, postavený na půdorysu šesticípé hvězdy s mohutnou cibulovou bání, krytou šindelem. Vybudován byl ve letech 1727–32 a věž dostavěna roku 1777. Mezi další zdejší zajímavosti jistě patří hamr na potoce Řezná z 2. poloviny 16. století, který je nejstarším na Šumavě a v současné době slouží jako restaurace, Muzeum Šumavy ve vile bývalého majitele sklárny Abeleho, nebo horské roubené chalupy. Jak jsme již zmínili na začátku, Železná Ruda a její okolí jsou velmi zajímavými místy a záleží jen na nás, kolik času zde budeme chtít strávit.