Archiv informací o vrcholech

Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat

 

Zobrazeno 511 - 520 z 534 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Vrchol Ještědu s charakteristickou siluetou telekomunikační věže.

Vrchol Ještědu (HLV 344; 1012 m) s charakteristickou siluetou telekomunikační věže.

Renáta Šašková (srpen 2003)

26.10.2006 17:40:35 - Tomáš Formánek

Pokud se v nadcházející zimní sezóně nechystáte na naše hory pouze s běžkami či sněžnicemi, ale kromě zdolávání tisícovek občas podlehnete i svodům sjezdového lyžování, možná vás zaujme článek, který byl dnes zveřejněn na serveru iDnes.cz. Celý text článku včetně řady fotografií (zobrazujících však spíše než tisícimetrové vrcholy lyžaře na sjezdovkách či vlecích) je možné shlédnout přímo na stránkách serveru iDnes.cz v sekci České hory drahé jako Alpy, na Ještědu zaplatíte 590 Kč.

Článek přináší informace o cenách lyžování v našich horských střediscích v nadcházející zimní sezóně 2006/2007, a to např. v Krušných horách na Klínovci (HLV 86; 1244 m), v Ještědsko-kozákovském hřbetu na Ještědu (HLV 344; 1012 m), v Krkonoších v Harrachově na Čertově hoře (HLV 330; 1021 m), v Rokytnici nad Jizerou na Lysé hoře (HLV 35; 1344 m), v Horních Mísečkách a ve Špindlerově Mlýně na Medvědíně (HLV 90; 1235 m) a na Pláních - Přední Planině (HLV 119; 1198 m), v Černém Dole na Špičáku (HLV 390; 1001 m), v Jánských lázních na Černé hoře (HLV 59; 1300 m)..., v Moravskoslezských Beskydech na Javorovém (HLV 308; 1032 m), na Šumavě na Špičáku (HLV 116; 1205 m) atd.


 
Bastlova štola na úbočí Javorné.

Bastlova štola na úbočí Javorné (HLV 202; 1090 m).

Petr Havránek (říjen 2006)

25.10.2006 18:35:22 - Petr Havránek

Na úbočí Javorné (HLV 202; 1090 m) se nachází Bastlova štola z 19. století, ve které se těžil křemen na výrobu šumavského skla. U vstupu do štoly není k dispozici žádný informační panel s podrobnějšími informacemi a štola ani není oficiálně přístupná.


 
Medvědí vrch - JV vrchol.

Medvědí vrch - JV vrchol (VV 105a; 1194 m).

Renáta Šašková (červen 2003)

25.10.2006 12:29:09 - Tomáš Formánek

Na serveru iDnes.cz byl 25. října 2006 uveřejněn článek o hradních zříceninách v Medvědské hornatině (severovýchodní části Hrubého Jeseníku). Celý text článku včetně řady fotografií tamních tisícovek je možné shlédnout přímo na stránkách iDnes.cz v sekci Skalní hrady Jeseníků pro nejskalnější tuláky.


 
Výhled z Malého Smrku na Smrk.

Výhled z Malého Smrku (HLV 135; 1174 m) na Smrk (HLV 72; 1276 m).

Tomáš Formánek (srpen 2003)

19.10.2006 12:23:04 - Kamil Holub

...nebuďte líní!!! Když už jste v Moravskoslezských Beskydech a zdoláváte Smrk (HLV 72; 1276 m), zkuste si projít i celý hřeben Smrčku (kvůli zážitku neuhýbat ze směru a jít opravdu stále po hřebeni). Je to sice pro tisícovkáře nezajímavé (859 m n.m.), ale to jedno odpoledne za to stojí!

Pozor! Nezaměňovat netísicimetrový vrchol Smrček s tisícovkami Malý Smrk (HLV 135; 1174 m) či Smrk - J vrchol (VV 72a; 1248 m).


 
Hranice Přírodní rezervace  Čerňavina probíhá přes zalesněný vrchol Ostrého.

Hranice Přírodní rezervace  Čerňavina probíhá přes zalesněný vrchol Ostrého (HLV 275; 1044 m).

Tomáš Formánek (červenec 2004)

19.10.2006 12:18:31 - Kamil Holub

Kdo má staré mapy, může jít podle informací v 1. vydání knihy Průvodce po tisícimetrových vrcholech České republiky. Kdo má mapy nové, vidí, že modrá značka dnes vede úplně jinam než směrem k vrcholu. Je to kvůli PR Čerňavina, která byla vyhlášena roku 1999. Vydáte-li se od chaty KČT výraznou cestou ke zřetelnému vrcholu směrem na S, tak v lese snad na čtvrtém či pátém stromu najdete první modrou značku. Kdo hledá poctivě, tak najde i všechny další. Původní značení je sice začerněno, ale nikdo se s tím moc "nemazal". Vstupovat mimo značené cesty je podle informační cedulky v PR sice zakázáno, ale kdybyste viděli co tam provádějí borůvkáři...


 
Plešné jezero a masiv Smrčiny z vyhlídky od Stifterova pomníku pod nejvyšším vrcholem české části Šumavy - Plechým.

Plešné jezero a masiv Smrčiny (HLV 43; 1332 m) z vyhlídky od Stifterova pomníku pod nejvyšším vrcholem české části Šumavy - Plechým (HLV 21; 1378 m).

Michal Holub (červenec 2005)

12.10.2006 10:33:52 - Michal Holub

Oficiální vybrané informace KČT (Jihočeské krajské komise značení) o změnách turistických cest, které nastaly v průběhu roku 2006:

Mapa KČT č. 66 / Šumava, Trojmezí

Mapové pole E2: Původní žlutá Plešné jezero - Stifterův pomník je nyní vyznačena nestandardně třemi bílými pruhy a je přístupná "na vlastní nebezpečí". Nově byla vyznačena žlutá od Plešného jezera stoupající z jeho druhé strany na hraniční průsek a přes Plechý (HLV 21; 1378 m) ke Stifterovu pomníku.

Změny turistických značených cest v této oblasti mají dopad na přístupnost téměř desítky okolních tisícovek. V případě Vaší návštěvy této lokality budeme rádi za čerstvé zprávy, které je možno zaslat prostřednictvím sekce Přidat info.


 
Mapa Šumava - Boubínská hornatina a Šumavské podhůří - západ

Mapa Šumava - Boubínská hornatina a Šumavské podhůří - západ

12.10.2006 10:23:40 - Michal Holub

Oficiální vybrané informace KČT (Jihočeské krajské komise značení) o změnách turistických cest, které nastaly v průběhu roku 2006:

Mapa KČT č. 69 / Pošumaví, Vimpersko

Mapové pole B4-C4: Zrušeny byly žlutá Lštění - Včelná p. Boubínem, zelená Pod Výšinou - Trpín - Kratušín a zelená Trpín - Pod Studenou. Nově byla vyznačena žlutá Včelná p.B. - Trpín - Pod Studenou a zelená Kratušín - Pod Studenou.

Mapové pole C3: Po dočasném uzavření všech historických výstupových tras na vrchol Boubína (HLV 29; 1362 m) Správou CHKO Šumava, kam byl po část roku 2005 umožněn přístup jen jedinou provizorní trasou, byla od 3. srpna 2005 znovuotevřena červeně a modře značená trasa od rozcestí Na křížkách. Od Kubovy Hutě je uzavřena modrá značka a výstup vede nyní provizorně vyznačenou trasou po lesní silničce (nelze navštívit Johnův kámen). Také červená od Vimperka a žlutá od Včelné p. B. jsou v koncové části souběhu uzavřeny a na vrchol je nutno jít oklikou. V letech 2006-2007 zde bohužel zřejmě bude muset dojít k dalším změnám turistických značených tras.

Změny turistických značených cest v této oblasti mají dopad na přístupnost téměř dvou desítek okolních tisícovek, a proto je nutné při plánování výstupů zjišťovat aktuálně platné informace. V případě Vaší návštěvy této lokality budeme rádi za čerstvé zprávy, které je možno zaslat prostřednictvím sekce Přidat info.


 
V okolí vrcholu Jilmové skály dnes převažují javory.

V okolí vrcholu Jilmové skály (VV 118a; 1037 m) dnes převažují javory.

Michal Holub (říjen 2006)

11.10.2006 20:52:18 - Michal Holub

Vrchol Jilmová skála (VV 118a; 1037 m) leží ve stejnojmenném maloplošném chráněném území, chránícím zbytky dříve četného porostu jilmů.

Zajímavý a obsažný článek věnující se grafióze, tedy chorobě napadající právě jilmy, byl otištěn v časopise „Lesnická práce“ (ročník 2006, číslo 3). Autoři v něm mimo jiné popisují historické souvislosti šíření nemoci, metodiku a výsledky jejího výzkumu, přirozené nepřátele grafiózy i prognózy dalšího vývoje jejího šíření.

Celý text článku si můžete přečíst přímo na stránkách časopisu Lesnická práce v sekci Nové poznatky o chřadnutí jilmů.


 
Pohled na Chlum z vrcholu Velkého Plešného.

Pohled na Chlum (HLV 122; 1191 m) z vrcholu Velkého Plešného (HLV 239; 1066 m).

Petr Havránek (říjen 2006)

04.10.2006 22:03:50 - Tomáš Formánek

Dle vývoje jednání všech zúčastněných stran během roku 2006 se zdá pravděpodobné, že rozsáhlý lyžařský areál ve VVP Boletice přecijen vznikne - nikoli však v jeho SV části, ale naopak v J oblasti navazující na existující infrastrukturu při Lipenské přehradě. Podrobné informace naleznete v článku Zpřístupnění části VVP Boletice.

Původním záměrem Jihočeského kraje bylo vybudování lyžařského areálu v severovýchodní části VVP Boletice, především v oblasti Chlumu (HLV 122; 1191 m) a Velkého Plešného (HLV 239; 1066 m).

Aktuální dohoda by naopak znamenala zpřístupnění několika dosud nedostupných tisícovek v jižní části VVP Boletice, především Špičáku (HLV 103; 1221 m), jeho čtyř vedlejších vrcholů a podle předběžných informací i vrcholů v oblasti hřebene Hvězda (HLV 150; 1145 m)Hvězdáře (HLV 141; 1160 m) / Nad Hospodárnicí (HLV 129; 1182 m), kde by měly vzniknout lyžařské bežecké tratě. Mimo VVP Boletice by se tak ocitly i vrcholy Kapradinec (VV 129a; 1097 m) a Kapradinec - J vrchol (HLV 387; 1001 m). Ostatní části VVP Boletice by naopak měly zůstat nadále nepřístupným vojenským újezdem. Na konkrétní rozsah zpřístupněných území si však budeme muset ještě počkat.


 
Mapa Šumava - Želnavská hornatina a Šumavské podhůří - střed

Mapa Šumava - Želnavská hornatina a Šumavské podhůří - střed

04.10.2006 21:03:58 - Michal Holub

Od 1. července 2006 bylo v okrajových částech VVP Boletice oficiálně zpřístupněno 75,5 km pěších cest a 95 km cyklotras, jež byly v letošním roce nově vyznačeny po dohodě VVP Boletice a KČT. Podrobné informace naleznete v obsáhlém článku Nové turistické trasy po okrajích VVP Boletice.

Přijaté opatření nemá vliv na přístupnost žádné z tisícovek ve VVP Boletice, a tak zdolávání těchto vrcholů je nadále možné pouze v rámci povolených organizovaných akcí Klubu tisícovkářů na Nepřístupné tisícovky.


 

Zobrazeno 511 - 520 z 534 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group