Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Krušné hory (KH)
další informace o celku
Krušné hory: Fotografie celku | Přidat fotografii | Další informace o celku | Přidat informaci
Související odkazy: Blatenský vrch | Božídarský Špičák | Dub - S vrchol | Hubertky | Klínovec | Loučná | Macecha | Meluzína | Nad Rýžovnou | Perninský vrch | Plešivec | Tetřeví hora | Vysoká seč | Zaječí hora
Zobrazeno 11 - 20 z 36 nalezených 
Nejvyšší místo Zaječí hory (HLV 358; 1010 m) je na jednom z uměle vytvořených valů hlíny a kamení nedaleko geodetického bodu. Okolí převyšuje o 1,5 m.
Michal Holub (únor 2008)
07.09.2010 14:14:33 - Jan Voráček
Nezvyšujme Zaječí horu
Chtěl bych zareagovat na informaci o "zvýšení" Zaječí hory (HLV 358; 1010 m). Přestože zmiňované hromady na vrcholu skutečně jsou a nejvyšší přirozené místo skutečně převyšují, přimlouval bych se za ponechání původní udávané výšky, tedy výšky geodetického (pokud je skutečně na nejvyšším místě "rostlého" terénu, což pouhým okem opravdu určit nejde). Podle této analogie bychom meli zvýšít i např. Praděd (HLV 5; 1491 m) (televizní vysílač), Boubín (HLV 29; 1362 m) (rozhledna) a mnoho dalších.
Poznámka Tisícovky.cz
Dle našeho názoru nelze srovnávat případ Zaječí hory (HLV 358; 1010 m) s Pradědem (HLV 5; 1491 m), Boubínem (HLV 29; 1362 m) a podobnými vrcholy. Rozhledny, vysílače, větrné elektrárny, vojenské věže a jiné stavby jsou jednoznačně lidské výtvory a jako nejvyšší místa přírodního povrchu je samozřejmě neuvádíme.
Ani čerstvě shrnuté pásy pařezů po velkoplošné těžbě dřeva nelze za přírodní povrch považovat. Po více jak deseti letech však již takovéto pásy slehnou, zetlejí, prorostou trávou a mladými stromky a bez znalosti historie místa nově příchozí ani nepozná, že se jedná o původně uměle zvýšený terén.
Zmiňované valy a hromady na Zaječí hoře (HLV 358; 1010 m) se již budou dále slehávat jen minimálně a v budoucnu nelze předpokládat jejich opětovné rozhrnování. Proto je dle našeho názoru nezbytné výše zmiňované případy rozlišovat a, byť člověkem v minulosti navýšené, ale v současné době již přírodní terénní tvary zohledňovat při určování nejvyšších míst našich tisícovek.
K podobným změnám udávaných výšek našich tisícovek bude bezpochyby docházet i v budoucnu, neboť v podstatě každé podrobné geodetické měření, které na vybraných vrcholech postupně provádíme, zpřesní naše informace o poloze a výšce skutečného nejvyššího bodu vrcholu (téměř vždy odlišné od polohy a výšky geodetického bodu - viz též článek Proč udáváte chybné výšky vrcholů v sekci Časté dotazy).
Uvedené drobné změny polohy a výšky vrcholů samozřejmě neznamenají, že by aktivní tisícovkáři museli okamžitě zdolávat již jednou navštívené vrcholy znovu, jen aby jejich noha spočinula na tom skutečně nejvyšším místě o pár desítek či stovek metrů dále než minule. Znalost skutečných nejvyšších míst získaná podrobným geodetickým měřením nám ale přijde přínosná, a proto v ní budeme i nadále pokračovat, byť se jedná o činnost nesmírně časově náročnou. U Zaječí hory (HLV 358; 1010 m) nebyla změna výšky a polohy zas až tak výrazná, ale v mnoha jiných případech přináší geodetické měření opravdu výrazné novinky (viz například Milíř (HLV 394; 1003 m), Perninský vrch (HLV 393; 1000 m), Meluzína (HLV 194; 1097 m) atd.).
Samozřejmě uvítáme další diskusi na toto téma.
Geodetický bod ZB1 27.4 na vrcholu Plešivce (HLV 312; 1028 m). V pozadí probíhá výstavba nové lanové dráhy.
Tomáš Formánek (srpen 2010)
25.08.2010 12:13:52 - Tomáš Formánek
Geodetické body na Plešivci
Na Plešivci (HLV 312; 1028 m) se nachází hned několik geodetických bodů:
Hlavní geodetický bod TB 27 má nadmořskou výšku 1048,42 m a tvoří jej pata hromosvodu na vrcholu rozhledny. Odtud pramenily v minulosti v některých zdrojích uváděné chybné výšky Plešivce.
Dalším měřícím bodem na Plešivci (HLV 312; 1028 m) je geodetický bod ZB1 27.4 s udávanou nadmořskou výškou 1027,43 m, který leží na okraji parkoviště před hotelem, poblíž turistického rozcestníku a infopanelů. Tento bod je navíc chráněn betonovou skruží.
Geodetický bod ZB2 27.2 na vrcholu Plešivce (HLV 312; 1028 m).
Tomáš Formánek (srpen 2010)
Třetím měřícím bodem je ZB2 27.2 s udávanou nadmořskou výškou 1027,89 m, který leží vedle silničky obkružující hotel na okraji svahu spadajícího k torzu venkovního bazénu. Bod se v minulosti při úpravách objektu a okolí dostal pod úroveň okolního terénu a temeno patníku tak může být někdy skryto pod dorůstajícími travními drny, dokud je někdo čas od času opět neodstraní.
Dále se na vrcholu Plešivce (HLV 312; 1028 m) nachází bod SV1 27.3 s udávanou nadmořskou výškou 1029,73 m. Nachází se na stěně hotelu.
Na Plešivci se dále nacházel i další geodetický bod 27.1, který však již byl oficiálně zrušen.
Detail geodetického bodu ZB1 27.4 na vrcholu Plešivce (HLV 312; 1028 m).
Tomáš Formánek (srpen 2010)
Detail geodetického bodu ZB2 27.2 na vrcholu Plešivce (HLV 312; 1028 m).
Tomáš Formánek (srpen 2010)
Detail geodetického bodu ZB2 27.2 na vrcholu Plešivce (HLV 312; 1028 m).
Tomáš Formánek (srpen 2010)
Turistický ukazatel na Plešivci (HLV 312; 1028 m).
Petr Havránek (květen 2010)
Rozhledna na Blatenském vrchu (HLV 279; 1043 m), před rozhlednou celoročně otevřený stánek s občerstvením.
Tomáš Formánek (srpen 2010)
25.08.2010 10:50:42 - Tomáš Formánek
Geodetické body na Blatenském vrchu
Na Blatenském vrchu (HLV 279; 1043 m) se nachází hned několik geodetických bodů:
Hlavní geodetický bod TB 7 má nadmořskou výšku 1064,59 m a tvoří jej pata hromosvodu na vrcholu rozhledny. Odtud pramenily v minulosti v některých zdrojích uváděné chybné výšky Blatenského vrchu.
Dalším měřícím bodem na Blatenském vrchu je geodetický bod ZB2 7.3 s udávanou nadmořskou výškou 1042,95 m, který leží vedle smyčky vrcholové silničky naproti vzrostlému smrku.
Třetím měřícím bodem je ZB1 7.2 s udávanou nadmořskou výškou 1042,62 m, který leží vedle rozdvojení příjezdové silničky.
Dále se na vrcholu nachází bod SV1 7.4 bez výškového zaměření sloužící ke kontrole ostatních bodů. Nachází se na stěně rozhledny.
Na Blatenském vrchu se dále nachází i oficiálně zrušený, ale v terénu stále existující geodetický bod 7.1, který lze nalézt v borůvčí na vyvýšenině několik metrů jižně od budovy radistů.
Geodetický bod ZB2 7.3 na Blatenském vrchu (HLV 279; 1043 m) se nachází u silničky naproti vzrostlému smrku.
Tomáš Formánek (srpen 2010)
Detail geodetického bodu ZB1 7.2 u rozdvojení silničky na Blatenském vrchu (HLV 279; 1043 m).
Tomáš Formánek (srpen 2010)
Detail oficiálně zrušeného, ale stále existujícího geodetického bodu 7.1 na Blatenském vrchu (HLV 279; 1043 m).
Tomáš Formánek (srpen 2010)
Detail oficiálně zrušeného, ale stále existujícího geodetického bodu 7.1 na Blatenském vrchu (HLV 279; 1043 m).
Tomáš Formánek (srpen 2010)
5.11.2009 vystoupil v ranním Studiu 6 ČT jeden z autorů projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska Mgr. Michal Holub k tématu přeměřování výšek horských vrcholů.
06.11.2009 15:00:42 - Tomáš Formánek
Oficiální nadmořské výšky vrcholů se po přeměření mění častěji než by se zdálo
V uplynulých měsících jsme opět prováděli podrobná geodetická měření našich Tisícovek, díky čemuž byly v minulosti do seznamu našich tisícimetrových hor nově zařazeny například tisícovky Milíř (HLV 394; 1003 m) v Jizerských horách či Perninský vrch (HLV 393; 1000 m) v Krušných horách a u mnoha dalších vrcholů došlo ke zpřesnění jejich uváděné výšky a polohy nejvyššího bodu.
V této souvislosti stojí za povšimnutí zajímavá zpráva zahraničních agentur, které se věnuje například i včerejší článek iDnes "Nejvyšší hora Alp je menší o 45 cm, ukázalo nové měření Mont Blancu".
K tématu promluvil 5.11.2009 v ranním Studiu 6 České televize i jeden z autorů projektů Tisícovky Čech, Moravy a Slezska Mgr. Michal Holub. Na záznam jeho televizního vystoupení se můžete podívat přímo na stránkách ČT v sekci "Další měření Mont Blancu".
Historický hraniční patník na severozápadním úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
25.09.2009 15:38:46 - Petr Havránek
Historie trojbokého hraničního kamene na SZ úbočí Klínovce
České mapy a průvodce jsou na informace o slavném trojmezném hraničním kameni na ZZS úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m) poměrně skoupé. Podstatně více lze nalézt na německy psaných webových stránkách Wikipedie.
Na česko-německé hranici poblíž Neklidu na souřadnicích N 50 24.282 a E 12 56.892 na hrotu klkovitého výběžku Německa do Čech stojí trojboký hraniční kámen. Němci jej nazývají Dreiherrenstein, tedy Kámen tří panství, jen za existence NDR byl nazýván Dreilaenderstein, Kámen tří zemí. Označoval hranice panství Schwarzenbergů (pánů von Tettau), panství pánů ze Schoenburgu (hrabství Hartenstein) a území Šliků z Jáchymova.
Kámen tří panství, v místní lidové mluvě nazývaný "dreieckiger Raastaa" byl položen v roce 1729, ale na tomto místě byl již od roku 1677 trojboký hraniční sloup, který stál vedle hraničního kamene s číslem 287.
Na trojbokém hraničním kameni jsou tři erby. Na severozápadní straně kamene je sasko-polský erb s písmeny FARPES (= Fridericus Augustus Rex Poloniae Elector Saxoniae) a dále tam je nápis Sachsen. Od roku 1842, kdy se nově vyměřovaly hranice, je zde navíc nápis KS (Království saské). Na severovýchodní straně kamene je erb panství Hauensteinského, letopočet 1729 a nápis Hauenstein. V roce 1842 zde přibyl nápis KB (Království české, Koenigreich Boehmen). Na jižní straně kamene je rakouský erb (dvojitá orlice) za úřad v Jáchymově, letopočet 1729 a nápis Joachimsthal.
Při měření hranic v létech 1842-3 byly vyhloubeny dodnes ještě patrné hraniční příkopy.
Současná situace historického hraničního kamene na Klínovci (HLV 86; 1244 m). Vedle je soudobý kámen s číslem 14, jsou dosud patrné příkopy z 19. století a v pozadí větrná elektrárna nad Neklidem.
Petr Havránek (srpen 2009)
Jižní strana hraničního kamene na Klínovci (HLV 86; 1244 m) nese rakouský erb s dvouhlavou orlicí, letopočet 1729 a nápis Joachimsthal.
Petr Havránek (srpen 2009)
Severovýchodní strana hraničního kamene na Klínovci (HLV 86; 1244 m) nese erb Pánů z Hauensteinu, letopočet 1729 a nápis Hauenstein. Navíc od roku 1842 jsou zde iniciály KB (Království české) a číslo 376.
Petr Havránek (srpen 2009)
Severozápadní strana hraničního kamene na Klínovci (HLV 86; 1244 m) nese erb Sasko-polský a nápis FARPES oslavující sasko-polského krále Friedricha. Z roku 1842 je zde nápis KS (království saské) a číslo 376.
Petr Havránek (srpen 2009)
Historický hraniční patník na severozápadním úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
26.05.2008 13:08:07 - Tomáš Formánek
Jen několik stovek metrů od silnice z Božího Daru ke Klínovci (HLV 86; 1244 m) se nedaleko za trojicí větrných elektráren nachází v lomu státní hranice historický hraniční kámen. Na trojbokém mezníku je vytesán letopočet 1544 a krásně kolorované znaky historických zemí, které se zde stýkaly.
Podle plánů veřejně prospěšné společnosti Klínovec - Fuchsloch by ovšem v dohledné době měl v oblasti mezi Jáchymovem, Božím Darem, Loučnou a Oberwiesenthalem vzniknout nový propojený obří skiareál, který by se díky pěti novým sedačkovým lanovkám na české straně a jedné nové v Německu měl podle představ svých tvůrců stát největším lyžařským areálem mezi Alpami a Baltem.
Některé z nových lanovek by měly vést i v blízkosti dnes poměrně klidného místa s historickým patníkem, takže pokud si mezník chcete prohlédnout osamoceně, je lepší návštěvu neodkládat.
Více informací o plánovaném lyžařském areálu naleznete například na iDnes.cz v sekci Krušnohorský megasen.
Historický hraniční patník na SZ úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Detail historického hraničního patníku na SZ úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Detail historického hraničního patníku na SZ úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Detail historického hraničního patníku na SZ úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Park větrných elektráren při pohledu z Meluzíny (HLV 194; 1097 m) k severovýchodu.
Tomáš Formánek (květen 2008)
26.05.2008 12:40:07 - Tomáš Formánek
Na severozápadním úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m), jímž je tento náš nejvyšší krušnohorský vrchol propojen s nejvyšší německou krušnohorskou tisícovkou Fichtelberg (1216 m), se poblíž silnice k Božímu Daru již několik let nacházejí větrné elektrárny.
Nejedná se o rozsáhlé parky desítek větrníků, jaké existují (a další jsou budovány a připravovány) v Krušných horách dále na severovýchod, ale jen o trojici větrných elektráren.
K elektrárnám lze dojít až do jejich bezprostřední blízkosti a detailně si je prohlédnout:
Větrné elektrárny na SZ úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Větrné elektrárny na SZ úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Větrné elektrárny na SZ úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Detail elektrárny na SZ úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Detail elektrárny na SZ úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Detail elektrárny na SZ úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Detail elektrárny na SZ úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Detail elektrárny na SZ úbočí Klínovce (HLV 86; 1244 m).
Tomáš Formánek (květen 2008)
Chátrající chodník NS v NPR Božídarské rešeliniště. Na obzoru Božídarský Špičák (HLV 177; 1115 m).
Tomáš Formánek (duben 2007)
19.05.2008 15:52:19 - Tomáš Formánek
Některá Krušnohorská rašeliniště, mimo jiné například Rolava, Boží Dar, Kovářská, Šebestiánská, Kalek, Fláje a Cínovec, byla v těchto dnech zařazena do sítě mokřadů mezinárodního významu. Přiřadila se tak k dalším obdobným lokalitám na našem území, jako jsou například Šumavská a Krkonošská řašeliniště.
Krušnohorská rašeliniště byla zapsána do seznamu významných mokřadů podle takzvané Ramsarské úmluvy z roku 1971. Tato dohoda má zajistit celosvětovou ochranu a rozumné využívání všech typů mokřadů.
Další informace lze nalézt například na iDnes.cz v článku Krušnohorské mokřady.
.
Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).
Tomáš Formánek (duben 2007)
Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).
Tomáš Formánek (duben 2007)
Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).
Tomáš Formánek (duben 2007)
Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).
Tomáš Formánek (duben 2007)
Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).
Tomáš Formánek (duben 2007)
Život v NPR Božídarské rašeliniště rozkládající se okolo Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m).
Tomáš Formánek (duben 2007)
Vyhlídková plošina na severním okraji vrcholové plošiny Zaječí hory (HLV 358; 1010 m). Postavena byla na podzim roku 2007 a najdeme ji při cestě cca 300 m od vrcholového geodetického bodu.
Michal Holub (únor 2008)
13.03.2008 08:18:20 - Michal Holub
Naši nejzápadnější tisícovku, Zaječí horu (HLV 358; 1010 m), najdeme v Krušných horách západně od Horní Blatné. Plochý vrchol této tisícovky, který je nejlépe přístupný po cestě od turistického přístřešku na Krušnohorské lyžařské magistrále (v létě žlutá značka), rozhodně neoplývá dokonalým rozhledem. Severní část svahu je ovšem porostlá prozatím nižší smrčinou (výška 3-6 m) a právě v těchto místech jsou zřízeny dva velmi dobré výhledové body.
Prvním z nich je již několik let myslivecký posed. Posedů je na Zaječí hoře vícero, tento stojí 300 m SSV od vrcholového geodetického bodu (WGS-84, N50°23´23.0“ E12°43´22.2“) a poskytuje výtečný výhled na severozápad, sever až východ. Hezky je vidět Horní Blatná, za ní tisícovky Blatenský vrch (HLV 279; 1043 m), Božídarský Špičák (HLV 177; 1115 m), Klínovec (HLV 86; 1244 m) či Plešivec (HLV 312; 1028 m).
Druhý místem kvalitního rozhledu je pak na podzim 2007 zřízená vyhlídková plošina (z posedu je pouze 100 m západněji, WGS-84, N50°23´32.8“ E12°43´24.7“). Dřevěná stavba je vysoká cca 6 m s půdorysem 3,5 x 3,5 m. Výhled směrem k východu je oproti posedu mírně omezen, ale o to lépe je vidět k severozápadu a samozřejmě k severu. Dobře je patrná německá tisícovka Auersberg a rozlehlé městečko Johanngeorgenstadt.
Panoramatický pohled z posedu na Zaječí hoře (HLV 358; 1010 m). V levé části dominuje Blatenský vrch (HLV 279; 1043 m), za nímž mírně vykukuje německý Fichtelberg. Následují méně patrný Božídarský Špičák (HLV 177; 1115 m), Klínovec (HLV 86; 1244 m) s vysílačem, nad kostelem zalesněná Smrčina (VV 279a; 1000 m) a vpravo Plešivec (HLV 312; 1028 m).
Michal Holub (únor 2008)
Cesta na vrchol Zaječí hory (HLV 358; 1010 m) poblíž turistického přístřešku v nejvyšším místě Krušnohorské lyžařské magistrály.
Michal Holub (únor 2008)
Nejvyšší místo Zaječí hory (HLV 358; 1010 m) je na jednom z uměle vytvořených valů hlíny a kamení nedaleko geodetického bodu. Okolí převyšuje o 1,5 m.
Michal Holub (únor 2008)
Mapa vrcholové části Zaječí hory (HLV 358; 1010 m) s vyznačením turistického přístřešku, geodetického bodu, nejvyššího místa vrcholu, posedu a vyhlídkové věže.
Michal Holub (únor 2008)
Bukovec (HLV 373; 1005 m), 9.11.2007, 7:15 (Hydronet.cz).
09.11.2007 10:23:58 - Michal Holub
Nadcházející dny budou již ve znamení pravé zimy. Během pátku přešla přes Českou republiku od severozápadu studená fronta a za ní se o několik stupňů ochladilo.
Hranice sněžení se tak z 1300 m rázem posunula na 800 m a další pokles až na 500 m lze očekávat ještě dnes k večeru. Navíc je vzduch velmi vlhký a proto se můžeme těšit na novou sněhovou pokrývku v řádu decimetrů.
Je velmi pravděpodobné, že většina našich tisícovek bude už o tomto víkendu dobře dostupná na lyžích či sněžnicích.
Bukovec (HLV 373; 1005 m), 9.11.2007, 8:25 (Hydronet.cz).
Pěknou ukázku rychlé změny počasí lze nalézt na stránkách www.hydronet.cz.
Dva přiložené snímky jsou z dnešního rána a dělí je pouhých 70 minut. Na prvním, pořízeném v 7:15, je vidět Bukovec (HLV 373; 1005 m) a mokrá asfaltka na Jizerce. Aktuální teplota byla 2,5 stupně nad nulou. Druhý snímek téhož místa v 8:25 již kvůli hustému sněžení Bukovec neukazuje, teplota klesla o celé 3 stupně.
Zobrazeno 11 - 20 z 36 nalezených