Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Zaječí hora (HLV 358; 1010 m)
další informace o vrcholu

Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Krušné hory > Zaječí hora > Další informace o vrcholu

Zaječí hora: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

Zobrazeno 1 - 10 z 13 nalezených

24.11.2019 08:48:30 - Tomáš Formánek

Kompletní zdolání všech našich tisícovek

23. listopadu 2019 jsme dostali mail od pana Vladimíra Grančaye, ve kterém nám jako úplně první tisícovkář oznamuje úspěšné završení dlouhodobého cíle - zdolání všech našich tisícimetrových vrcholů!

Moc gratulujeme a přejeme pevné zdraví a hodně dalších vydařených výšlapů nejen na tisícovky!

Dobrý den, rád bych poprosil o aktualizaci a zaevidování nového počtu zdolaných hlavních a vedlejších tisícimetrových vrcholů: HLV - 396 VV - 188.

Ano, po více jak třinácti letech se mi podařilo vystoupat na všechny tisícimetrové vrcholy naší vlasti. Zprvu jsem vůbec nepomyslel na to, že bych se o něco takového pokusil. Je pravda, že mám pár přátel, kteří byli i mými spolužáky a s těmi pořádám měsíc co měsíc výšlapy, především po Šumavě a Šumavském podhůří. Společně s nimi jsem si kdysi stanovil dlouhodobý cíl - zdolat všechny tisícimetrové vrcholy na Šumavě a jejím podhůří. Tak, jak roky plynuly a tisícovky přibývaly, začala mi být Šumava "malá". Postupně jsem navštěvoval i jiná pohoří a vrcholy v nich systematicky zdolával.

S tisícimetrovými (a nejen těmito) vrcholy určitě nekončím. Tak jen aby byl člověk zdravý.

Zdraví a příjemné dny Vám přeje Vladimír Grančay

17.04.2012 13:39:39 - Václav Loužil

Nezvyšujme Zaječí horu

Souhlasím s Janem Voráčkem (7.9.2010) ohledně ponechání původní výšky Zaječí hory (HLV 358; 1010 m). Problémem zde jsou uměle navršené valy. Nesouhlasím s názorem Tisícovky.cz, že „…v budoucnu nelze předpokládat jejich opětovné rozhrnování.“

Valy byly vytvořeny přibližně před 25-30ti lety a důvodem jejich vzniku bylo snadnější a rychlejší zalesnění rozsáhlých kalamitních ploch, vzniklých vytěžením odumírajících lesních porostů vlivem exhalací, zčásti i napadených kůrovcem. Tato „buldozerová“ akce se též zdůvodňovala překyselením svrchního půdního horizontu.

Bohužel pro následný lesní porost jsou nedostupné cenné živiny, shrnuté právě v těchto valech, což se dříve či později projeví na jeho dalším růstovém vývoji.

Jako lesník s více než 35tiletou praxí (avšak bez rozhodovací pravomoci) se za nezabránění takovémuto nakládání s lesní půdou hluboce stydím.

V dnešní době, bohužel pouze v ojedinělých případech, již dochází k opětovnému rozhrnování jednotlivých valů, či k odvozu zeminy z nich pro jiné účely. Původní geodetický bod doufám v pohodě odolá i v budoucnu.

Poznámka Tisícovky.cz

Zcela souhlasíme, že vytváření uměle navršených valů bylo pro lesní porosty a přírodu obecně škodlivé. Rovněž plně respektujeme názor upřednostňující nezvyšování nadmořské výšky vrcholů kvůli takovýmto uměle vytvořeným valům.

Na druhou stranu dle našeho názoru platí důvody popsané v reakci Tisícovky.cz k příspěvku Jana Voráčka ze dne 7.9.2010, zejména že běžný návštěvník již v současné době staré valy od přirozeného terénu nezlišuje.

Samozřejmě jsme ale připraveni vrchol Zaječí hory znovu přeměřit v případě, že by v budoucnu došlo k revitalizaci vrcholu a opětovnému rozrhnutí starých valů.

28.01.2012 09:54:51 - Tomáš Formánek

Online mapa upravených bežkařských tras Krušné hory

Karlovarský kraj spustil před několika dny novou internetovou aplikaci pro příznivce běžeckého lyžování, která sleduje aktuální upravenost tratí v Krušných horách.

Aplikace zatím funguje ve zkušebním provozu a lze ji nalézt na adrese http://gis.kr-karlovarsky.cz/klm/. Vedení kraje plánuje, že pokud se aplikace osvědčí, budou přibývat další trasy, které by postupně pokryly celou oblast Krušných hor a výhledově i oblast Slavkovského lesa, Českého lesa a Smrčin.

Systém zatím není nastaven tak, že by jednotliví rolbaři průběžně posílali svou GPS polohu, ale po úpravě své trasy pošlou SMS. Trasa se pak v aplikaci vybarví zelenou barvou, která značí aktuální provedení úprav. Mapa pak postupně mění u tras barvu v závislosti na době, jež uplynula od poslední úpravy stopy.

Dle provozovatele systému je v aplikaci možné vybranou běžeckou trasu změřit, obrázek si vytisknout, eventuálně prohlédnout si trasu nad ortofomapou.

07.09.2010 14:14:33 - Jan Voráček

Nezvyšujme Zaječí horu

Chtěl bych zareagovat na informaci o "zvýšení" Zaječí hory (HLV 358; 1010 m). Přestože zmiňované hromady na vrcholu skutečně jsou a nejvyšší přirozené místo skutečně převyšují, přimlouval bych se za ponechání původní udávané výšky, tedy výšky geodetického (pokud je skutečně na nejvyšším místě "rostlého" terénu, což pouhým okem opravdu určit nejde). Podle této analogie bychom meli zvýšít i např. Praděd (HLV 5; 1491 m) (televizní vysílač), Boubín (HLV 29; 1362 m) (rozhledna) a mnoho dalších.

Poznámka Tisícovky.cz

Dle našeho názoru nelze srovnávat případ Zaječí hory (HLV 358; 1010 m) s Pradědem (HLV 5; 1491 m), Boubínem (HLV 29; 1362 m) a podobnými vrcholy. Rozhledny, vysílače, větrné elektrárny, vojenské věže a jiné stavby jsou jednoznačně lidské výtvory a jako nejvyšší místa přírodního povrchu je samozřejmě neuvádíme.

Ani čerstvě shrnuté pásy pařezů po velkoplošné těžbě dřeva nelze za přírodní povrch považovat. Po více jak deseti letech však již takovéto pásy slehnou, zetlejí, prorostou trávou a mladými stromky a bez znalosti historie místa nově příchozí ani nepozná, že se jedná o původně uměle zvýšený terén. 

Zmiňované valy a hromady na Zaječí hoře (HLV 358; 1010 m) se již budou dále slehávat jen minimálně a v budoucnu nelze předpokládat jejich opětovné rozhrnování. Proto je dle našeho názoru nezbytné výše zmiňované případy rozlišovat a, byť člověkem v minulosti navýšené, ale v současné době již přírodní terénní tvary zohledňovat při určování nejvyšších míst našich tisícovek.

K podobným změnám udávaných výšek našich tisícovek bude bezpochyby docházet i v budoucnu, neboť v podstatě každé podrobné geodetické měření, které na vybraných vrcholech postupně provádíme, zpřesní naše informace o poloze a výšce skutečného nejvyššího bodu vrcholu (téměř vždy odlišné od polohy a výšky geodetického bodu - viz též článek Proč udáváte chybné výšky vrcholů v sekci Časté dotazy).

Uvedené drobné změny polohy a výšky vrcholů samozřejmě neznamenají, že by aktivní tisícovkáři museli okamžitě zdolávat již jednou navštívené vrcholy znovu, jen aby jejich noha spočinula na tom skutečně nejvyšším místě o pár desítek či stovek metrů dále než minule. Znalost skutečných nejvyšších míst získaná podrobným geodetickým měřením nám ale přijde přínosná, a proto v ní budeme i nadále pokračovat, byť se jedná o činnost nesmírně časově náročnou. U Zaječí hory (HLV 358; 1010 m) nebyla změna výšky a polohy zas až tak výrazná, ale v mnoha jiných případech přináší geodetické měření opravdu výrazné novinky (viz například Milíř (HLV 394; 1003 m), Perninský vrch (HLV 393; 1000 m), Meluzína (HLV 194; 1097 m) atd.).

Samozřejmě uvítáme další diskusi na toto téma.

06.11.2009 15:00:42 - Tomáš Formánek

Oficiální nadmořské výšky vrcholů se po přeměření mění častěji než by se zdálo

V uplynulých měsících jsme opět prováděli podrobná geodetická měření našich Tisícovek, díky čemuž byly v minulosti do seznamu našich tisícimetrových hor nově zařazeny například tisícovky Milíř (HLV 394; 1003 m) v Jizerských horách či Perninský vrch (HLV 393; 1000 m) v Krušných horách a u mnoha dalších vrcholů došlo ke zpřesnění jejich uváděné výšky a polohy nejvyššího bodu.

V této souvislosti stojí za povšimnutí zajímavá zpráva zahraničních agentur, které se věnuje například i včerejší článek iDnes "Nejvyšší hora Alp je menší o 45 cm, ukázalo nové měření Mont Blancu".

K tématu promluvil 5.11.2009 v ranním Studiu 6 České televize i jeden z autorů projektů Tisícovky Čech, Moravy a Slezska Mgr. Michal Holub. Na záznam jeho televizního vystoupení se můžete podívat přímo na stránkách ČT v sekci "Další měření Mont Blancu".

19.05.2008 15:52:19 - Tomáš Formánek

Některá Krušnohorská rašeliniště, mimo jiné například Rolava, Boží Dar, Kovářská, Šebestiánská, Kalek, Fláje a Cínovec, byla v těchto dnech zařazena do sítě mokřadů mezinárodního významu. Přiřadila se tak k dalším obdobným lokalitám na našem území, jako jsou například Šumavská a Krkonošská řašeliniště.

Krušnohorská rašeliniště byla zapsána do seznamu významných mokřadů podle takzvané Ramsarské úmluvy z roku 1971. Tato dohoda má zajistit celosvětovou ochranu a rozumné využívání všech typů mokřadů.

Další informace lze nalézt například na iDnes.cz v článku Krušnohorské mokřady.

.

13.03.2008 08:18:20 - Michal Holub

Naši nejzápadnější tisícovku, Zaječí horu (HLV 358; 1010 m), najdeme v Krušných horách západně od Horní Blatné. Plochý vrchol této tisícovky, který je nejlépe přístupný po cestě od turistického přístřešku na Krušnohorské lyžařské magistrále (v létě žlutá značka), rozhodně neoplývá dokonalým rozhledem. Severní část svahu je ovšem porostlá prozatím nižší smrčinou (výška 3-6 m) a právě v těchto místech jsou zřízeny dva velmi dobré výhledové body.

Prvním z nich je již několik let myslivecký posed. Posedů je na Zaječí hoře vícero, tento stojí 300 m SSV od vrcholového geodetického bodu (WGS-84, N50°23´23.0“ E12°43´22.2“) a poskytuje výtečný výhled na severozápad, sever až východ. Hezky je vidět Horní Blatná, za ní tisícovky Blatenský vrch (HLV 279; 1043 m), Božídarský Špičák (HLV 177; 1115 m), Klínovec (HLV 86; 1244 m) či Plešivec (HLV 312; 1028 m).

Druhý místem kvalitního rozhledu je pak na podzim 2007 zřízená vyhlídková plošina (z posedu je pouze 100 m západněji, WGS-84, N50°23´32.8“ E12°43´24.7“). Dřevěná stavba je vysoká cca 6 m s půdorysem 3,5 x 3,5 m. Výhled směrem k východu je oproti posedu mírně omezen, ale o to lépe je vidět k severozápadu a samozřejmě k severu. Dobře je patrná německá tisícovka Auersberg a rozlehlé městečko Johanngeorgenstadt.

09.11.2007 10:23:58 - Michal Holub

Nadcházející dny budou již ve znamení pravé zimy. Během pátku přešla přes Českou republiku od severozápadu studená fronta a za ní se o několik stupňů ochladilo.

Hranice sněžení se tak z 1300 m rázem posunula na 800 m a další pokles až na 500 m lze očekávat ještě dnes k večeru. Navíc je vzduch velmi vlhký a proto se můžeme těšit na novou sněhovou pokrývku v řádu decimetrů.

Je velmi pravděpodobné, že většina našich tisícovek bude už o tomto víkendu dobře dostupná na lyžích či sněžnicích.

Pěknou ukázku rychlé změny počasí lze nalézt na stránkách www.hydronet.cz.

Dva přiložené snímky jsou z dnešního rána a dělí je pouhých 70 minut. Na prvním, pořízeném v 7:15, je vidět Bukovec (HLV 373; 1005 m) a mokrá asfaltka na Jizerce. Aktuální teplota byla 2,5 stupně nad nulou. Druhý snímek téhož místa v 8:25 již kvůli hustému sněžení Bukovec neukazuje, teplota klesla o celé 3 stupně.

30.01.2007 17:29:23 - Michal Holub

V lednu 2007 vyšla v mělnickém Nakladatelství ROSY Rohlík a syn zcela nová turistická a lyžařská mapa Krušné hory Střed 1:25000.

Oproti několik let staré mapě části Krušných hor v měřítku 1:25000 vydané stejným nakladatelstvím, která zobrazovala pouze nejbližší okolí Klínovce (HLV 86; 1244 m), je u této nové mapy podstatně rozšířeno zobrazené území. Mapa začíná západně od Nejdku, resp. Johanngeorgenstadtu, na jihu zobrazuje i Hroznětín a Ostrov, na východě dosahuje až za Stráž nad Ohří a Kovářskou a na severu v celé délce mapového výřezu přesahuje do Německa, takže jsou na ní zachyceny veškeré tisícimetrové vrcholy české části Krušných hor.

Mapovým podkladem byla zvolena ZM 1:25000 Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního, takže z tisícovkářského hlediska je lokalizace všech tisícimetrových vrcholů na mapě bezproblémová. Všechny tisícovky, vyjma vrcholů Hubertky (HLV 309; 1032 m) a Dub - S vrchol (HLV 367; 1006 m), jsou navíc označeny správnou nadmořskou výškou, název chybí ještě navíc u vedlejších vrcholů Nad Rýžovnou - JZ vrchol (VV 254b; 1044 m) a Nad Rýžovnou - JV vrchol (VV 254a; 1046 m). Naproti tomu jsou v mapě správně označeny obvykle neuváděné vrcholy Smrčina (VV 279a; 1000 m) či Na skalách (VV 180a; 1037 m), dobře je též určen vyšší z dvojice vrcholů Loučné (HLV 333; 1019 m). Nesprávně je naopak v mapě označen výškou 1000 m n.m. Perninský vrch, ačkoli tisícimetrové hranice nedosahuje.

Mapa je zpracována zároveň jako letní turistická i zimní lyžařská a obsahuje veškeré standardní turistické značení. Zadní plnobarevná strana mapy nabízí rozsáhlou fotografickou a textovou část, přičemž veškeré texty jsou uvedeny v češtině a němčině.

11.01.2007 13:19:51 - Tomáš Formánek

Na základě několika dotazů čtenářů Tisícovky.cz se vracíme ke staršímu článku "Nejzápadnější českou tisícovku ještě turisté neobjevili", který byl uveřejněn 10.9.2006 na serveru iDnes.cz. V jinak zajímavém článku o nejvyšším vrcholu Českého lesa, Čerchovu (HLV 282; 1042 m), se totiž autor Martin Janoška bohužel dopouští zásadního omylu, když Čerchov prohlašuje za nejzápadnější tisícovku České republiky. Nejzápadnějším tisícimetrovým vrcholem České republiky přitom není Čerchov (HLV 282; 1042 m), ani o něco západněji ležící druhá tisícovka Českého lesa, Skalka (HLV 375; 1005 m), ale Zaječí hora (HLV 358; 1010 m) v Krušných horách. Redakce iDnes.cz ani sám autor na naše upozornění nezareagovali, takže uvedené chyba se v původním článku stále vyskytuje.

Celý původní text si můžete přečíst přímo na iDnes.cz v sekci "Nejzápadnější českou tisícovku ještě turisté neobjevili" - autorovo tvrzení však, jak bylo řečeno, nelze brát vážně.

Zobrazeno 1 - 10 z 13 nalezených

Nahoru