Poledník (HLV 52; 1315 m)
další informace o vrcholu

Poledník: Fotografie vrcholu | Přidat fotografii | Další informace o vrcholu | Přidat informaci

 

Zobrazeno 1 - 10 z 13 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Pohled z vrcholové skály Oblíka na Luzný, Velkou Mokrůvku a Studenou horu bude zřejmě brzy zakryt mladým lesem.

Pohled z vrcholové skály Oblíka (HLV 100; 1227 m) na Luzný, Velkou Mokrůvku (HLV 25; 1370 m) a Studenou horu (HLV 60; 1298 m) bude zřejmě brzy zakryt mladým lesem.

Petr Havránek (říjen 2011)

03.10.2011 10:59:35 - Petr Havránek

Proměny Oblíka

Oblík (HLV 100; 1227 m) je jedna z mála šumavských hor, z jehož přirozeného vrcholu je překrásný kruhový výhled na blízké i vzdálenější šumavské vrcholy. Vrcholová vyhlídka je doporučována jako vhodná túra pro návštěvníky Šumavy. Přírodní proměny současné Šumavy jsou však překvapivě rychlé a proto se Oblík a jeho okolí v krátké době zřejmě změní k nepoznání.

První změnou je už to, že na vrchol nevede žlutě značená cesta (jak je i v mapě TOPO CZECH 2010), ale značka modrá. Vlastní vrcholová plošina Oblíka (HLV 100; 1227 m) rychle zarůstá mladou smrčinou a lze předpokládat, že z vrcholové skály, která převyšuje okolní terén o 4-5 metrů, bude za 2 roky výhled velmi omezený.

Na rozdíl od mladého lesa, vzrostlý smrkový porost na svazích Oblíka (HLV 100; 1227 m), Poledníka (HLV 52; 1315 m) a Jezernice (HLV 73; 1266 m) za poslední rok prakticky zcela odumřel. Jaký bude jeho osud je otázka, ale mimo klidovou zónu probíhá velmi intenzivní těžba, která zcela mění vzhled jednotlivých hor. Kácení odumřelých stromů probíhá velmi aktivně i v první, klidové zóně a lesní cesty jsou užívány těžkou technikou, která na nich i v porostech klidové zóny zanechává hluboké stopy.

Pohled z vrcholové plošiny Oblíka na bavorský Roklan začíná zakrývat mladá smrčina.

Pohled z vrcholové plošiny Oblíka (HLV 100; 1227 m) na bavorský Roklan začíná zakrývat mladá smrčina.

Petr Havránek (říjen 2011)

Pohled z vrcholu Oblíka na Poledník. Prakticky všechen les již odumřel.

Pohled z vrcholu Oblíka (HLV 100; 1227 m) na Poledník (HLV 52; 1315 m). Prakticky všechen les již odumřel.

Petr Havránek (říjen 2011)

Těžba v klidové zóně v sedle mezi Oblíkem a Jezernicí  zanechává hluboké stopy...

Těžba v klidové zóně v sedle mezi Oblíkem (HLV 100; 1227 m) a Jezernicí (HLV 73; 1266 m)  zanechává hluboké stopy...

Petr Havránek (říjen 2011)


 
Detail mramorové desky pomníku Ottokara Kareise u Prášilského jezera pod hřebenem Poledníka a Skalky.

Detail mramorové desky pomníku Ottokara Kareise u Prášilského jezera pod hřebenem Poledníka (HLV 52; 1315 m) a Skalky (HLV 88; 1238 m).

Petr Havránek (duben 2010)

20.04.2010 17:30:34 - Petr Havránek

Pomníček u Prášilského jezera

Prášilské jezero leží pod sedlem mezi Poledníkem (HLV 52; 1315 m) a Skalkou (HLV 88; 1238 m) ve výšce 1080 m a je 15 m hluboké. Na jeho hrázi je pomník na paměť Ottokara Kareise, který zde utonul v roce 1927. Informace o události, které vedly ke stavbě pomníčku, jsou ve většině pramenů včetně internetu jen kusé a přepisy latinského nápisu na desce, stejně jako jeho překlad s četnými chybami. Podrobnou informaci o něšťasné události přináší článek Emila Kintzla ve Vítaném hostu na Šumavě a v Českém lese v čísle 3/2009.

Kintzl cituje z místního tisku, že v pondělí 18.7.1927 byla turisty v jezeře nalezena mrtvola, jejíž totožnost nebyla prohlídkou těla ani pitvou zjištěna. Byl nalezen pouze kapesník s monogramem O.K. a v kapsách oděvu množství kamenů, které vzbudily podezření na sebevraždu. Tělo neznámého mladíka bylo pohřbeno na prášilském hřbitově (kde leží dosud).

Totožnost zemřelého se zjistila teprve po několika dnech: ředitel České státní odborné školy v Schoenbachu u Chebu postrádal již několik týdnů svého syna, 21-letého Ottokara Karla Kareise. Ten studoval na pražské přírodovědné fakultě, toužil poznat Šumavu a jeho zálibou byla mineralogie. Sběr minerálů zřejmě nad příkrou skalnatou jezerní stěnou, stejně jako množství kamenů v kapsách tak vysvětlilo nešťastnou náhodu, která vedla k utonutí mladého studenta. Na jeho paměť dal otec zbudovat pomník.

Na mramorové desce stojí latinský nápis: In memoriam cand. rer. nat. Ottokar Kareis, qui in undis huius lacus julio mense anni 1927 in flore iuventutis animam exspiravit. Vita tua erat omnis spes nostra, mors tua immensis dolor. Česky to znamená: Na paměť kandidáta přírodních věd Ottokara Kareise, který ve vlnách tohoto jezera v červenci roku 1927 duši vydechl. Tvůj život byl veškerou naší nadějí, tvoje smrt nesmírná bolest.

Uměle zvýšená hráz Prášilského jezera a jezerní stěna mezi Poledníkem a Skalkou.

Uměle zvýšená hráz Prášilského jezera a jezerní stěna mezi Poledníkem (HLV 52; 1315 m) a Skalkou (HLV 88; 1238 m).

Petr Havránek (duben 2010)

Pomník Ottokara Kareise na hrázi zamrzlého Prášilského jezera pod Poledníkem a Skalkou.

Pomník Ottokara Kareise na hrázi zamrzlého Prášilského jezera pod Poledníkem (HLV 52; 1315 m) a Skalkou (HLV 88; 1238 m).

Petr Havránek (duben 2010)

Pomník studenta Ottokara Kareise a lavičky pro turisty na břehu Prášilského jezera pod Poledníkem a Skalkou.

Pomník studenta Ottokara Kareise a lavičky pro turisty na břehu Prášilského jezera pod Poledníkem (HLV 52; 1315 m) a Skalkou (HLV 88; 1238 m).

Petr Havránek (duben 2010)


 
Vyvýšenina, ležící 1100 m VVJ směrem od vrcholu Poledníka a je kandidátem na jeho druhý VV.

Vyvýšenina, ležící 1100 m VVJ směrem od vrcholu Poledníka (HLV 52; 1315 m) a je kandidátem na jeho druhý VV.

Petr Havránek (červen 2009)

19.07.2009 19:25:51 - Petr Havránek

Nový kandidát na vedlejší vrchol Poledníka

Dne 3.1.2007 jsme upozornili na skalní hřebínek SSZ směrem od Poledníka (HLV 52; 1315 m) (ku Skalce), který jasně převyšuje 5 metrovou hranici a je nepochybným kandidátem na VV.

Nyní upozorňujeme na vyvýšeninu, která se nachází VVJ směrem od Poledníka (HLV 52; 1315 m) a je kandidátem na jeho druhý VV. Vyvýšenina je vzdálena 1100 metrů od vrcholu Poledníka na souřadnicích N 49 03 39.3 a E 13 24 30.0 a leží blízko u červeně značené turistické cesty a cyklostezky z Prášil.

Na podrobných mapách (KČT Železnorudsko, TOPO Czech 3 PRO) je tento vrchol zcela obkoužen vrstevnicí 1240 m. Pomocí GPS MAP 60CSx jsme provedli 3 měření. Diference mezi vrcholem a sedlem směrem k Poledníku, které leží 184 m od vrcholu na souřadnicích N49 03 39.3 a E 13 24 21.0 činila jednou 6 m a dvakrát 8 m.


 
Odlesněný východní svah tisícovky Stráž - JZ vrchol.

Odlesněný východní svah tisícovky Stráž - JZ vrchol (VV 55a; 1261 m).

Václav Šilhavý (říjen 2008)

16.07.2009 19:22:23 - Petr Havránek

Tři nové turistické přechody na Šumavě otevřeny dne 15.7.2009 a průchodnost Hraničního chodníku omezena

V tiskové zprávě ze dne 10.7.2009 uvádí Jana Zvettlerová, tisková referentka NP a CHKO Šumava, že včerejškem, dnem 15.7.2009, byla otevřena tři nová přechodová místa v Národním parku Šumava. Uvádí: "Ve středu, 15. července 2009 budou připraveny a otevřeny tři nové turistické trasy v oblasti Modravských slatí: Siebensteinkopf (hraniční kámen 7/7), Modrý sloup (hraniční kámen 28/8), a Pod Poledníkem (hraniční kámen 16/14). Trasy jsou vyznačeny standardizovaným značením Klubu českých turistů a společným česko-bavorským logem.

Přechodové místo Siebensteinkopf bude otevřeno celoročně a je určeno pouze pro pěší turistiku. Z důvodu nezbytné ochrany populace tetřeva nebudou v tomto prostoru v zimním období zřizovány a udržovány lyžařské běžecké stopy. Přeshraniční trasy pro pěší Modrý sloup a Pod Poledníkem budou přistupné od 15.7. do 15.11.2009 a od 15.7. do 15.11.2010. Trasa Modrý sloup povede z Březníku úbočím Špičníku na státní hranici a na Luzný. Na těchto stezkách bude vyloučen vstup osob se psy a jízdními koly, zakázána je také jízda na koních a vjezd jakýchkoli vozidel.

Jako ekologické kompenzace za nové přeshraniční turistické stezky, kvůli ochraně silně ohrožené populace tetřevů v obou NP při státní hranici, bude nadále redukována nepotřebná cestní síť a přístupnost hraničních chodníků: v úseku mezi Špičníkem a Roklanem (24/1) bude chodník zcela uzavřen, v úseku mezi Špičníkem a Luzným (XI/1) bude otevřen od 15.7. do 15.11 a v úseku Železná Ruda - Roklan (24/1) bude otevřen od 15.8. do 15.11. běžného roku." uvádí tisková zpráva NP Šumava z 10.7.2009.

V praxi pro tisícovkáře to znamená následující: Od 15.7.2009 jsou zcela nepřístupné vrcholy Špičník (HLV 34; 1351 m), Blatný vrch (HLV 23; 1372 m) a V koutě (HLV 71; 1276 m), které bylo možné v minulých dvou sezónách navštívit. Vrchol Nad Latschensee (HLV 140; 1163 m) byl trvale nepřístupný i z Bavorska, v loňském roce jej mohlo navštívit několik málo vyvolených, účastnících se organizovaných vycházek NP Šumava "Průvodci divočinou". Vrcholy Velká Mokrůvka (HLV 25; 1370 m), Malá Mokrůvka (HLV 44; 1330 m) a Debrník (HLV 40; 1337 m) je možné dosáhnout z Bavorska pouze v letní sezóně, tedy od 15.7. (resp. 15.8.) do 15.11. běžného roku po hraničním chodníku. Vrchol Stráž - JZ vrchol (VV 55a; 1261 m) bude zřejmě díky novému přeshraničnímu přechodu přístupný trvale.


 
Vrchol Poledníku. V polovině vzdálenosti mezi vrcholem a Javoří slatí bude odbočovat nová přeshraniční stezka.

Vrchol Poledníku (HLV 52; 1315 m). V polovině vzdálenosti mezi vrcholem a Javoří slatí bude odbočovat nová přeshraniční stezka.

Petr Havránek (květen 2005)

18.05.2009 20:03:49 - Petr Havránek

Na Šumavě budou tři nové přechody a průchodnost hraničního chodníku bude omezeně zachována!

Dne 5. května 2009 vydal Národní park Šumava optimistickou tiskovou zprávu: V návaznosti na jednání ministrů životního prostředí ČR a Bavorska Martina Bursíka a Otmara Bernarda z 15.9.2008 podepsali nyní jejich podřízení novou dohodu.

V úseku Debrník/Ferdinandsthal a Bučina/Buchwald budou zřízeny tři nové přechodové body, kterými povedou nově značené turistické cesty:

1. Hirschbachschwelle - Poledník/Javoří Pila u hraničního kamene 16/14 2. Der blaue Saeule/Modrý Sloup - Březník u hraničního kamene 28/8 3. Siebensteinkopf - Pramen Vltavy u hraničního kamene 7/7.

Všechny přechody budou turisté moci použít od 15.7. do 15.11. každého roku. Na značené trasy není dovolen vstup psům a osobám s jízdními koly, jízda na koni a vjezd jakýchkoli vozidel.

Turistická trasa Siebesteinkopf - pramen Vltavy bude otevřena celoročně a je určena pouze pro pěší turisty. V zimním období zde budou udržovány lyžařské běžecké stopy.

Důležitou zprávou je, že (na rozdíl od původního záměru obou parků a tedy i našich referencí z minulého roku) hraniční chodník zůstane každoročně přístupný od 15.8. do 15.11.

V polovině vzdálenosti mezi tímto turistickým ukazatelem a vrcholem Poledníku bude po těžařské cestě odbočovat nová přeshraniční stezka k hraničnímu kameni 16/14.

V polovině vzdálenosti mezi tímto turistickým ukazatelem a vrcholem Poledníku (HLV 52; 1315 m) bude po těžařské cestě odbočovat nová přeshraniční stezka k hraničnímu kameni 16/14.

Petr Havránek (srpen 2008)

Dřevařské rezervní jezero (klausa) na Hirschbachu v Bavorsku pod Poledníkem, 200 m od hraničníku 16/20, kudy od 15.7.2009 povede nová přeshraniční stezka,

Dřevařské rezervní jezero (klausa) na Hirschbachu v Bavorsku pod Poledníkem (HLV 52; 1315 m), 200 m od hraničníku 16/20, kudy od 15.7.2009 povede nová přeshraniční stezka,

Petr Havránek (srpen 2008)

Pohled od fořtovny na Březníku do Luzenského údolí. Vlevo Velká Mokrůvka, v pozadí bavorský Luzný. Nová přeshraniční stezka bude vpravo po úbočí Špičníku.

Pohled od fořtovny na Březníku do Luzenského údolí. Vlevo Velká Mokrůvka (HLV 25; 1370 m), v pozadí bavorský Luzný. Nová přeshraniční stezka bude vpravo po úbočí Špičníku (HLV 34; 1351 m).

Petr Havránek (květen 2009)


 
Pohled z Javoru na Ostré. Zprava (Velký) Ostrý, Ostrý - S vrchol, za ním Hole a vlevo Helmwald.

Pohled z Javoru na Ostré. Zprava (Velký) Ostrý (HLV 70; 1291 m), Ostrý - S vrchol (VV 70a; 1179 m), za ním Hole (HLV 191; 1100 m) a vlevo Helmwald (HLV 187; 1102 m).

Petr Havránek (leden 2009)

17.01.2009 08:55:44 - Petr Havránek

České tisícovky viditelné z nejvyšší hory Šumavy

Šumava je proslulá svými táhlými a nepříliš výraznými vrcholy, mnohdy je obtížné určit nejvyšší bod hory a při pohledu z větší dálky je odlišení a přesné určení jednotlivých vrcholů neméně problematické.

Dvě nejvyšší hory Šumavy jsou výraznější a i z dálky nezaměnitelné. Bohužel tyto dvě hory, Velký Javor a Roklan leží v Německu a proto nepatří mezi zdolávané tisícimetrové vrcholy. 

Přesto však za dobrého počasí je výhled z nich na české tisícovky fascinující.

Přinášíme detaily panoramatického pohledu z Javoru na české tisícovky směrem ze západu na východ.

Pohled z Javoru na SZ. Uprostřed mezi německými lyžařskými středisky je Čerchov, vlevo od něj Skalka.

Pohled z Javoru na SZ. Uprostřed mezi německými lyžařskými středisky je Čerchov (HLV 282; 1042 m), vlevo od něj Skalka (HLV 375; 1005 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Pohled z Javoru na sever na (zleva) Velký Kokrháč, Svaroh a Jezerní horu.

Pohled z Javoru na sever na (zleva) Velký Kokrháč (HLV 95; 1229 m), Svaroh (HLV 42; 1333 m) a Jezerní horu (HLV 37; 1343 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Pohled z Javoru na (zleva) Jezerní horu a Špičák, skrývající se před hřebenem Můstku.

Pohled z Javoru na (zleva) Jezerní horu (HLV 37; 1343 m) a Špičák (HLV 116; 1205 m), skrývající se před hřebenem Můstku (HLV 91; 1234 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Detailní pohled z Javoru na masiv Debrníku. Zcela vpravo vyčnívá na obzoru vzdálený Boubín.

Detailní pohled z Javoru na masiv Debrníku (HLV 40; 1337 m). Zcela vpravo vyčnívá na obzoru vzdálený Boubín (HLV 29; 1362 m).

Petr Havránek (leden 2009)

Pohled z Javoru na Boubín a Basumský hřeben. Před nimi v polovině hřbetu Poledník s věží.

Pohled z Javoru na Boubín (HLV 29; 1362 m) a Basumský hřeben (HLV 66; 1288 m). Před nimi v polovině hřbetu Poledník (HLV 52; 1315 m) s věží.

Petr Havránek (leden 2009)

Jako prémie se pak návštěvníku nejvyšší hory Šumavy, Velkého Javoru, nabízí pohled jižním směrem na dlouhý zubatý hřeben Alp.

Jako prémie se pak návštěvníku nejvyšší hory Šumavy, Velkého Javoru, nabízí pohled jižním směrem na dlouhý zubatý hřeben Alp.

Petr Havránek (leden 2009)


 
Hraniční česko-bavorský chodník (Grenzsteig) pod vrcholem Špičníku.

Hraniční česko-bavorský chodník (Grenzsteig) pod vrcholem Špičníku (HLV 34; 1351 m).

Petr Havránek (listopad 2008)

17.11.2008 19:00:18 - Petr Havránek

Loučení s krátkodobou možností využití česko-bavorského hraničního chodníku

Dne 30.9.2008 jsme uveřejnili informaci o česko-bavorském hraničním chodníku (Grenzsteig). Jde o stezku, táhnoucí se přímo po česko-bavorské státní hranici, v oblasti Šumavy tedy od Svaté Kateřiny nad Nýrskem až k Trojmezí v hřebeni Plechého (HLV 21; 1378 m).

Část stezky je přístupná po turistických značených cestách, velmi atraktivní úseky mezi Debrníkem (HLV 40; 1337 m) a Poledníkem (HLV 52; 1315 m) a mezi oblastí Roklanu až k Bučině však značeny nejsou a stezka pouze sleduje hraniční patníky.

Hraniční chodník, Grenzsteig, na Hraniční hoře, spočinku Špičníku, je již bohužel v současné době pro turistickou veřejnost opět nepřístupný.

Hraniční chodník, Grenzsteig, na Hraniční hoře, spočinku Špičníku (HLV 34; 1351 m), je již bohužel v současné době pro turistickou veřejnost opět nepřístupný.

Petr Havránek (listopad 2008)

Podle bavorského práva byl tento hraniční chodník přístupný (vyjma velmi krátkého úseku slatí v oblasti Latschensee) od 1.7. do 15.11. Bylo tak oficiálně možné po dlouhém nástupu navštívit vrcholy Malou Mokrůvku (HLV 44; 1330 m), Velkou Mokrůvku (HLV 25; 1370 m), Špičník (HLV 34; 1351 m), Blatný vrch (HLV 23; 1372 m), V koutě (HLV 71; 1276 m) a Debrník (HLV 40; 1337 m).

Dohoda ministrů životního prostředí ČR Martina Bursíka a Bavorska Otmara Bernharda ze dne 15.9.2008 však tuto možnost mění. Po otevření tří nových přechodů dne 1.7.2009 bude již hraniční chodník nepřístupný.

Navštívili jsme Grenzsteig poslední den, kdy byl přístupný, 15. listopadu. Nad 1300 m na Špičníku a Blatném vrchu ležela téměř souvislá sněhová pokrývka, bylo jasno a viditelnost byla velmi slušná.


 
Hřebenová cesta na vrcholu Polomu.

Hřebenová cesta na vrcholu Polomu (HLV 63; 1295 m).

Petr Havránek (září 2007)

04.11.2008 11:08:49 - Michal Holub

Nouzová nocležiště v NP parku Šumava

Od srpna 2008 funguje v rámci NP Šumava síť šesti nouzových nocležišť, která lze legálně využít při putování Šumavou. Jsou pravidelně rozmístěna od Železné Rudy po Lipno (nocležiště Hůrka, Poledník, Modrava, Bučina, Strážný a Nové Údolí).

Na nocležištích s celoročním provozem je povoleno přespat jednu noc od 18:00 do 9:00, nesmí se rozdělávat oheň, odpadky třeba uklidit. Potud skvělé a logické, ale neodpustím si dvě rýpavé poznámky:

Trochu paradoxní je výraz „nouzové nocležiště“, zmiňované ve všech oficiálních materiálech (čerpáno z tabulí v terénu či stránek www.npsumava.cz). Pochybuji, že je někdo v nouzi schopen přespat na louce bez vybavení a naopak když putuji vybaven, nocleh plánuji cíleně…

Pokud je člověk ve skutečně v nouzi, jde samozřejmě ochrana přírody stranou a pro svou záchranu je možno pravidla porušit (např. rozdělání ohně). Horská služba na Šumavě má pro tento účel telefonní číslo s 24-hodinovým servisem (376397273).

Také informace, že „…kapacita nocoviště je omezena…“ není příliš hodnotná, když to před příchodem na místo nemám jak zjistit – smůlu má ten, kdo přijde později či ten, kdo je momentálně „v nejmenší nouzi“? V praxi doufejme tento případ nenastane.

Další informace naleznete na stránkách Správy NP a CHKO Šumava v sekci Nouzová nocležiště.


 
Česká strana historického hraničního kamene z r. 1771 na Hraniční hoře, spočinku Špičníku, v místě, kde příští rok povede turistická cesta na přechod Modrý Sloup. V pozadí Luzný.

Česká strana historického hraničního kamene z r. 1771 na Hraniční hoře, spočinku Špičníku (HLV 34; 1351 m), v místě, kde příští rok povede turistická cesta na přechod Modrý Sloup. V pozadí Luzný.

Petr Havránek (srpen 2008)

29.09.2008 16:23:07 - Petr Havránek

Dohoda ministrů: Modrý Sloup bude otevřen, Roklan zůstane uzavřený

Dne 15.9.2008 došlo k přelomové dohodě ministrů životního prostředí České republiky Martina Bursíka a Spolkové země Bavorsko Otmara Bernharda. V Klatovském deníku píše Milan Kilián 16.9., že oba ministři se v Bavorské Železné Rudě (Bayerisch Eisenstein) dohodli na otevření nových hraničních přechodů pro turisty.

Od léta příštího roku mají být otevřeny celkem tři nové přechody: Poledník, Modrý Sloup a Siebensteinkopf. Přechod u Poledníku (HLV 52; 1315 m) bude otevřen jižně od vrcholu. Přechod na Modrém Sloupu nebude z Čech přístupný údolím Luzenského potoka, ale po úbočí Hraniční hory, která je spočinkem Špičníku (HLV 34; 1351 m). Oba zmíněné přechody budou otevřeny od 15. července do 15. listopadu. Třetí přechod Siebensteinkopf, který bude v oblasti Stráže (HLV 55; 1307 m) a Stráže - JZ vrcholu (VV 55a; 1261 m) a bavorského Siebensteinkopfu, tedy mezi západně ležícím pramenem Vltavy a východně ležící Bučinou, má být otevřen celoročně.

Dohoda obou ministrů životního prostředí byla učiněna po mnohaleté snaze bavorského parku i představitelů českých šumavských obcí o zpřístupnění většího území Šumavy českým i německým turistům. Nicméně otevření pouze tří přechodů podle článku Milana Kiliána starostům šumavských obcí nevyhovuje. Předseda svazu šumavských obcí František Nykles prohlásil, že dohoda ministrů je nejhorší varianta, jak to mohlo dopadnout. Nadále tedy není šance, že by mohly být otevřeny přechody na Svarohu (HLV 42; 1333 m) a Roklanu.

Modrý Sloup na českobavorské hranici leží těsně nad sedlem mezi Hraniční horou, spočinkem Špičníku, a Luzným. Zarostlá cesta do Čech, v pozadí hájovna na Březníku.

Modrý Sloup na českobavorské hranici leží těsně nad sedlem mezi Hraniční horou, spočinkem Špičníku (HLV 34; 1351 m), a Luzným. Zarostlá cesta do Čech, v pozadí hájovna na Březníku.

Petr Havránek (srpen 2008)

Boehmerweg, Česká cesta, přicházející od bavorského Waldhaeuser k Modrému Sloupu, budoucímu hraničnímu přechodu mezi Špičníkem a Velkou Mokrůvkou.

Boehmerweg, Česká cesta, přicházející od bavorského Waldhaeuser k Modrému Sloupu, budoucímu hraničnímu přechodu mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Bavorská plocha historického hraničního kamene z r. 1771 na Hraniční hoře, spočinku Špičníku. V pozadí Malá Mokrůvka a Velká Mokrůvka.

Bavorská plocha historického hraničního kamene z r. 1771 na Hraniční hoře, spočinku Špičníku (HLV 34; 1351 m). V pozadí Malá Mokrůvka (HLV 44; 1330 m) a Velká Mokrůvka (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Žulový podstavec Božích muk v Modrém Sloupu na státní hranici mezi Špičníkem a Velkou Mokrůvkou.

Žulový podstavec Božích muk v Modrém Sloupu na státní hranici mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Pohled na Luzný od Modrého Sloupu na česko-bavorské hranici mezi Špičníkem a Velkou Mokrůvkou.

Pohled na Luzný od Modrého Sloupu na česko-bavorské hranici mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Německý vrchol Siebensteinkopf (1263 m) je bavorským dvojčetem české tisícovky Stráž - JZ vrchol.

Německý vrchol Siebensteinkopf (1263 m) je bavorským dvojčetem české tisícovky Stráž - JZ vrchol (VV 55a; 1261 m).

Petr Havránek (červen 2008)


 
Informační tabule u Skleněné archy.

Informační tabule u Skleněné archy.

Petr Havránek (srpen 2008)

23.09.2008 23:00:35 - Petr Havránek

Skleněná archa v moři lesů uprostřed Evropy

Bavorské občanské sdružení Waldzeit iniciovalo v roce 2003 vznik skleněné archy. Archa je symbolem pro přírodu, překonávání hranic a pro sklářskou tradici. Archu postavili umělečtí skláři Ronald Fischer a Hubert Stern.

V letech 2003-2008 putovala skleněná archa oběma národními parky, kotvila na vrcholech hor, uprostřed lesní divočiny, na návsích i před sklárnami. V roce 2004 pro ni vytvořili dva čeští dřevosochaři, Tomáš Indra a Libor Kuzďas dřevěnou ruku.

Po pětileté pouti Šumavou a Bavorským lesem se archa vrátila na své původní místo, na úpatí Luzného, k rozcestí České cesty na Modrý Sloup mezi Špičník (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvku (HLV 25; 1370 m).

Informace o skleněné arše podává dvojjazyčný infopanel.

Skleněná archa na rozcestí letní cesty na Luzný a České cesty (Boehmerweg) na Modrý Sloup mezi Špičníkem a Velkou Mokrůvkou.

Skleněná archa na rozcestí letní cesty na Luzný a České cesty (Boehmerweg) na Modrý Sloup mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Skleněná archa na České cestě (Boehmerweg) pod Luzným směrem k Modrému Sloupu mezi Špičníkem a Velkou Mokrůvkou.

Skleněná archa na České cestě (Boehmerweg) pod Luzným směrem k Modrému Sloupu mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (srpen 2008)

Skleněná archa v dřevěné ruce na České cestě (Boehmerweg) vedoucí k Modrému Sloupu, mezi Špičníkem a Velkou Mokrůvkou.

Skleněná archa v dřevěné ruce na České cestě (Boehmerweg) vedoucí k Modrému Sloupu, mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (srpen 2008)


 

Zobrazeno 1 - 10 z 13 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group