Archiv informací o vrcholech

Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat

 

Zobrazeno 471 - 480 z 529 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Lysá hora ze sedla k Malchoru.

Lysá hora (HLV 48; 1324 m) ze sedla k Malchoru (VV 48a; 1219 m).

Jan Konrád (leden 2005)

28.11.2006 17:30:36 - Tomáš Formánek

Na serveru iDnes.cz byl dnes uveřejněn článek o tisícovce, na které u nás přichází o život nejvíce lidí. Tím zrádným vrcholem je Lysá hora (HLV 48; 1324 m) - nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd, na níž za posledních 40 let zahynulo 20 lidí. Mezi oběťmi byli jak turisté, kteří přecenili své síly, tak adrenalinoví sportovci, kteří přišli o život při provozování nejrůznějších riskantních zábav. O život zde přišel i člověk při řízení terénního vozu, ale i místní horal, který "znal Lysou jako své boty", a přesto se zřítil do rokle a byl na místě mrtev. Celý text článku je možné shlédnout přímo na stránkách iDnes.cz v sekci Hora, na které se v Česku nejvíce umírá.


 
Poutní místo u bývalé Hauswaldské kaple pod vrcholem Kostelního vrchu.

Poutní místo u bývalé Hauswaldské kaple pod vrcholem Kostelního vrchu (HLV 339; 1016 m).

Petr Havránek (srpen 2004)

28.11.2006 15:07:26 - Tomáš Formánek

Během tradiční srpnové šumavské pouti na Srní bylo letos slavnostně znovuotevřeno poutní místo v areálu bývalých lesních Hauswaldských kaplí. Toto místo se nachází nad ohybem Vchynicko -Tetovského kanálu, pod tisícovkami Kostelní vrch (HLV 339; 1016 m) a Kostelní vrch - J vrchol (HLV 363; 1007 m), resp. o něco vzdálenějšími tisícovkami Oblík (HLV 100; 1227 m), Oblík - S vrchol (VV 100b; 1128 m) a Oblík - SZ vrchol (VV 100a; 1168 m). Ani jedna z původních kaplí se sice nedočkala celkové obnovy, ale byly alespoň opraveny jejich základy a voda z pramene byla svedena dřevěnými žlaby do skleněné plastiky v podobě spojených dlaní, kterou vytvořila Vladěna Tesařová, jež je též autorkou skleněného oltáře v kostele v Dobré Vodě.


 
Vlevo Spálený vrch, uprostřed nižší Klínová hora a vzadu Červená hora z úbočí Černé stráně.

Vlevo Spálený vrch (VV 53a; 1313 m), uprostřed nižší Klínová hora (VV 53b; 1180 m) a vzadu Červená hora (HLV 41; 1333 m) z úbočí Černé stráně (HLV 89; 1237 m).

Jindřich Preis (listopad 2006)

28.11.2006 13:10:50 - Jindřich Preis

Pro ty, kteří nechtějí zvládat výrazné převýšení od Poniklého potoka na Černou stráň (HLV 89; 1237 m) a mají zkušenosti s orientací podle mapy, mohu doporučit přístup od Přemyslova a spojení více vrcholů, tj. Černé stráně (HLV 89; 1237 m), Černé stráně - S vrcholu (VV 89a; 1048 m) a Polomu (HLV 161; 1127 m), do jedné trasy.

Přímo na horním konci obce je parkoviště (745 m n.m.), odtud po četných klikatících se a většinou zpevněných i asfaltových cestách. K vlastnímu vrcholu Černé stráně pak buď ze západního (cca 200 m terénem kolmo vpravo od posedu) nebo východního úbočí. Od geodetického bodu na vrcholu pěšinou průsekem severozápadně, ze které lze po 500 m krátce sejít na východní úboční cestu a po ní do blízkosti vedlejšího vrcholu Černé stráně (480 m). Dále nutno využít průsekovou cestu v původním směru, která nás může dovést přes zmíněný vedlejší vrchol Černé stráně až na Polom (1,8 km). Odtud sejít po svážnici jižním směrem a pak po pohodlné cestě návrat východním úbočím Černé stráně na příchozí trasu a zpět. Cesta obkružuje také malý pahorek, který není zachycen ve vrstevnicové síti, ale splňuje kritéria vedlejšího vrcholu Černé stráně a je výše než současný VV 89a (WGS-84 N50 07 37.7 E17 05 21.7).

Aktuálně jsou při příznivém počasí pěkné výhledy na většinu Keprnicko-Pradědských tisícovek (inverze!), kromě vrcholových částí lze využít i kolo či běžky. Délka cca 20 km podle výběru cest.


 
Petrovy kameny a Praděd ze sedla pod Vysokou holí.

Petrovy kameny (VV 8a; 1446 m) a Praděd (HLV 5; 1491 m) ze sedla pod Vysokou holí (HLV 8; 1465 m).

Petr Havránek (září 2006)

26.11.2006 16:02:20 - Tomáš Formánek

Na serveru iDnes.cz byl včera uveřejněn článek o našem nejvýše položeném lyžařském areálu Ovčárna ležícím pod tisícovkami Praděd (HLV 5; 1491 m), Petrovy kameny (VV 8a; 1446 m) a Vysoká hole (HLV 8; 1465 m) v Hrubém Jeseníku.

Celý text článku včetně aktuálních informací pro letošní zimní sezónu (provozní doba areálu, délky a náročnost lyžařských tratí, ceny, skibusy, odkazy na ubytování...) a řadu doprovodných fotografií je možné shlédnout přímo na stránkách iDnes.cz v sekci Kde se u nás lyžuje nejvýš? Na Ovčárně v Jeseníkách.


 
Zimní pohádka...

Zimní pohádka...

Renáta Šašková (únor 2004)

23.11.2006 16:14:40 - Tomáš Formánek

Ve dnech 8. - 10.12.2006 se na vrcholu Slavíče (HLV 253; 1055 m) v Moravskoslezských Beskydech uskuteční již 40. ročník zimního táboření Klondyke. Na vrcholu Slavíče se akce uskuteční letos již podesáté, ale zároveň naposledy, neboť místo konání zimního táboření se obměňuje v desetiletých cyklech. V předchozích desetiletích se tak od roku 1967 zimní táboření postupně uskutečňovalo na Smrku (HLV 72; 1276 m), Travném (HLV 114; 1203 m) a Ropici (HLV 214; 1083 m). Akci organizují pořadatelé z KČT Horní Datyně.


 
Polská tabule na vrcholu Klepého označující evropské rozvodí tří moří.

Polská tabule na vrcholu Klepého (HLV 151; 1144 m) označující evropské rozvodí tří moří.

Petr Havránek (červen 2006)

23.11.2006 15:34:19 - Tomáš Formánek

Na serveru iDnes.cz byl dnes uveřejněn článek o evropském rozvodí Severního, Baltského a Černého moře, které se nachází na našem území, a to na tisícovce Klepý (HLV 151; 1144 m) v Králickém Sněžníku. Celý text článku včetně řady fotografií je možné shlédnout přímo na stránkách serveru iDnes.cz v sekci Klepý - střecha Evropy.

Okrajově se článek věnuje celému jihozápadnímu hřbetu Králického Sněžníku, tedy i tisícovkám Hleďsebe (HLV 123; 1190 m), Hraniční skály (VV 46a; 1319 m), Malý Sněžník (HLV 46; 1324 m) i nejvyššímu vrcholu celého stejnojmenného pohoří - Králickému Sněžníku (HLV 11; 1424 m).


 
Pomník na levém břehu Lúčky. Nachází se na Malých Polčanách, které přecházejí v Zadní Polčany - severní svahy Malého Polomu a vrcholu Nad Kršlí.

Pomník na levém břehu Lúčky. Nachází se na Malých Polčanách, které přecházejí v Zadní Polčany - severní svahy Malého Polomu (HLV 244; 1061 m) a vrcholu Nad Kršlí (HLV 392; 1002 m).

Kamil Holub (listopad 2006)

21.11.2006 11:23:28 - Kamil Holub

Pomník na přiložené fotografii leží na levém břehu Lúčky. Nemůžete jej minout, pokud půjdete z točny autobusu Morávka - Bebek po modré značce KČT směrem do Údolí Skalky, odkud se dále vydáte po červené značce směrem k jihu. Dojdete na rozcestí Pod Malým Polomem. "Doprava" na vrchol Nad Kršlí (HLV 392; 1002 m), přímo vzhůru svahem na Malý Polom (HLV 244; 1061 m), "doleva" hřebenovka Zadních hor značená červenou turistickou značkou.


 
Západní svahy Slavíče nad osadou Psárky. Pohled z úbočí Malého Travného, kousek nad Úspolkou.

Západní svahy Slavíče (HLV 253; 1055 m) nad osadou Psárky. Pohled z úbočí Malého Travného, kousek nad Úspolkou.

Kamil Holub (listopad 2006)

21.11.2006 11:12:55 - Kamil Holub

Takto (viz doprovodné foto) vypadá převýšení 500 metrů z osady Haferník na vrchol Slavíče (HLV 253; 1055 m) popisované v Průvodci i zde na Tisícovky.cz. Na pohled nic moc..., kdo to ale někdy šel v zimě na sněžnicích, ví o čem je řeč.


 
Malý Klín ze sedla mezi Výrovkou a Malým Jezerníkem.

Malý Klín (VV 26d; 1100 m) ze sedla mezi Výrovkou (HLV 138; 1167 m) a Malým Jezerníkem (VV 26b; 1208 m).

Jindřich Preis (listopad 2006)

17.11.2006 14:09:39 - Jindřich Preis

K vrcholu Malého Klínu (VV 26d; 1100 m) přístup terénem od východu omezen přírodní rezervací Vysoký vodopád, hranice vede okrajem cesty k vrcholu, v jehož těsném sousedství je Maloklínecká bouda. Geodetický bod jsem nenalezl, v předpokládaném nejvyšším místě několik metrů severně od boudy je v mladé smrčině jakýsi plechový výtvor.


 
Vrcholová skalka Medvědího hřbetu s geodetickým bodem.

Vrcholová skalka Medvědího hřbetu (HLV 76; 1261 m) s geodetickým bodem.

Jindřich Preis (listopad 2006)

17.11.2006 14:07:14 - Jindřich Preis

Přístup k vrcholu Medvědí hřbet (HLV 76; 1261 m) nejlépe po dřevařské cestě, která se odděluje od zelené značky (zimní cesty) na pasece v začátku stoupání zelené, nelze minout. Cesta jde téměř po vrstevnici do sedla pod Medvědí hřbet, kde je křižovatka (300 m od vrcholu). Průsek (svážnice) k vrcholu odstupuje doleva po 50 m ze západní větve. Do sedla bezpečné i v zimě, ačkoliv svahy jsou opravdu velmi strmé. Přístup lesem od Velkého Jezerníku (VV 26a; 1309 m) je možný, dají se nalézt pěšiny, ale údaje o cestách v mapách klamou - nedoporučuji. Odstup cesty ze zelené orientačně N50 06 21.6 E17 11 54.1.


 

Zobrazeno 471 - 480 z 529 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group