Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Archiv informací o vrcholech

Navigace: Homepage > Archiv foto / info > Archiv informací o vrcholech

Související odkazy: Archiv informací o vrcholech | Archiv fotografií | Archiv fotopanoramat

Zobrazeno 461 - 470 z 530 nalezených

19.12.2006 12:00:58 - Václav Šilhavý

Geodetický bod na Kamenci (HLV 226; 1072 m) v Novohradských horách je umístěný na vrcholovém skalním útvaru. Při výstupu je nutno uplatnit takřka horolezeckou techniku.

16.12.2006 11:26:57 - Tomáš Formánek

Na serveru iDnes.cz byl tento týden uveřejněn další článek o plánovaném lyžařském areálu na Šumavě poblíž Lipenské přehrady, konkrétně v oblasti Špičáku (HLV 103; 1221 m), jeho čtyř vedlejších vrcholů, Vlčího kamene (HLV 153; 1136 m), Kapradince (VV 129a; 1097 m) i Kapradince - J vrcholu (HLV 387; 1001 m) a hřebene Hvězdáře - vrcholů Hvězda (HLV 150; 1145 m), Hvězdáře (HLV 141; 1160 m) a Nad Hospodárnicí (HLV 129; 1182 m), tj. ve všech případech dosud nepřístupných tisícovek ležících ve VVP Boletice.

Tento nový lyžařský areál by měl být výhledově propojen s dalšími uvažovanými sjezdovkami v oblasti Smrčiny (HLV 43; 1332 m), kam spadají i další tisícovky Smrčina - S vrchol (HLV 57; 1304 m), Hraničník (HLV 68; 1282 m) a Studničná (HLV 142; 1160 m). Celý komplex by byl zároveň propojen i s již existujícím lyžařským areálem na rakouské straně hranic. Zatímco ovšem prosazení lyžařského areálu v oblasti Špičáku (HLV 103; 1221 m) již postupně získává podporu (viz též starší článek Místo vojska budou na Špičáku lyžaři), výstavba areálu v oblasti Smrčiny (HLV 43; 1332 m) naráží na pochopitelný a silný odpor ochránců přírody, neboť lyžařské tratě by se nacházely přímo v I. zóně NP.

Kompletní text článku naleznete přímo na stránkách iDnes.cz v sekci Lipno: Lyřařský areál budoucnosti nebo zničená Šumava? V textu se dozvíte i některé další zajímavé detaily - například podrobnosti o dopravní obsluze nově vzniklých areálů, která by měla být mimo jiné zajišťována "sumavskou tramvají", obdobou podtatranské električky. Nová "tramvajová" trať by vedla po březích lipenské přehrady, ale částečně by využívala již existující železniční síť a byla by tak napojena na rekonstruovaný železniční koridor Praha - Rakousko.

(V průběhu prosince jsme informovali celkem o čtyřech plánovaných lyřařských areálech, a to na Plešivci (HLV 312; 1028 m) v Krušných horách, na Smrku (HLV 166; 1124 m) v Jizerských horách, Javoru (HLV 383; 1002 m) a Vlašském vrchu (HLV 302; 1038 m) v Krkonoších a Špičáku (HLV 103; 1221 m), Smrčině (HLV 43; 1332 m) a přilehlých tisícovkách na Šumavě.)

16.12.2006 10:55:43 - Tomáš Formánek

Obce Nové Město pod Smrkem a Lázně Libverda připravují výstavbu rozsáhlého lyžařského areálu na západních a severních svazích nejvyšší tisícovky Jizerských hor - Smrku (HLV 166; 1124 m). V různých variantách má vzniknout celá řada propojených sjezdových tratí a lanovek, z nichž ta nejvyšší by končila přímo na vrcholu Smrku.

Zamítavě se k uvedenému záměru staví především Správa CHKO Jizerské hory a Lesy ČR. Kritický článek "Skiareál na Smrku - Fantazie nebo skutečnost?" byl otištěn i v časopise Krkonoše - Jizerské hory (ročník 2006, číslo 1, str. 30-31), kde byla zároveň publikována i mapa plánovaného areálu. Kompletní text článku si můžete přečíst přímo na stránkách internetové verze časopisu v sekci Téma: Skiareál na Smrku. Autor Jiří Hušek mimo jiné zmiňuje neoficiální informace, podle nichž by měly být postupně do projektu zařazeny například i výstavba horského hotelu přímo na vrcholu Smrku (HLV 166; 1124 m) a nová komunikace tento hotel obsluhující...

(V průběhu prosince jsme informovali celkem o čtyřech plánovaných lyřařských areálech, a to na Plešivci (HLV 312; 1028 m) v Krušných horách, na Smrku (HLV 166; 1124 m) v Jizerských horách, Javoru (HLV 383; 1002 m) a Vlašském vrchu (HLV 302; 1038 m) v Krkonoších a Špičáku (HLV 103; 1221 m), Smrčině (HLV 43; 1332 m) a přilehlých tisícovkách na Šumavě.)

12.12.2006 15:35:04 - Tomáš Tisovský

Sdružení obcí Abertamy a Merklín připravuje výstavbu rozsáhlého lyžařského areálu na Plešivci (HLV 312; 1028 m) v Krušných horách. Více podrobností o tomto záměru je možné získat z úvodní studie "Lyžařský areál Plešivec" (soubor .pdf, velikost 3,08 Mb), kterou obce nechaly vypracovat, a která je od 16.8.2006 vystavena na oficiálních stránkách obce Abertamy ObecAbertamy.cz (adresa má být funkční jen do 31.12.2006) a poté snad i na nové adrese Abertamy.eu (adresa má být údajně funkční od 1.1.2007).

Z hlediska našich tisícovek se sice ve studii objevují některé zásadní nepřesnosti (Plešivec je například autory studie označen za druhý nejvyšší vrchol české strany Krušných hor), ale o rozsahu lyžařského areálu si z této dokumentace lze udělat poměrně jasnou představu: na svazích Plešivce (HLV 312; 1028 m) vznikne řada sjezdových tratí (obtížnost od dětské až po černou) a pod sjezdovkami i četné obslužné objekty. Dále samozřejmě vznikne i několik parkovišť s kapacitou více než tisíc míst a s možností dalšího rozšiřování. Areál by se tak měl dle představ autorů stát po Klínovci (HLV 86; 1244 m) druhým nejvýznamnějším lyžařským střediskem Krušných hor. Je ovšem otázkou, nakolik je tento projekt v souladu se zájmy přírody...

(V průběhu prosince jsme informovali celkem o čtyřech plánovaných lyřařských areálech, a to na Plešivci (HLV 312; 1028 m) v Krušných horách, na Smrku (HLV 166; 1124 m) v Jizerských horách, Javoru (HLV 383; 1002 m) a Vlašském vrchu (HLV 302; 1038 m) v Krkonoších a Špičáku (HLV 103; 1221 m), Smrčině (HLV 43; 1332 m) a přilehlých tisícovkách na Šumavě.)

11.12.2006 09:13:08 - Tomáš Tisovský

V obci Abertamy v Krušných horách proběhlo minulý týden místní referendum o výstavbě větrných elektráren v blízkosti obce. Většina oprávněných voličů vyslovila realizaci záměru souhlas, a tak je pravděpodobné, že v blízké době vyrostou v katastru Hřebečné (administrativní části Abertam) dvě větrné elektrárny o výšce 90 m a shodném průměru rotoru. Zpráva byla uveřejněna na teletextu ČT, oficiální webové stránky obce Abertamy zatím touto zprávou aktualizovány nebyly, a proto dosud není z dostupných pramenů jednoznačně patrné, kde přesně by měly elektrárny stát. Nejvhodnějším místem pro tento záměr se ale jeví hřeben od Hřebečné směrem k Rýžovně, takže je pravděpodobné, že se výstavba elektráren dotkne zejména tisícovek Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m), Nad Rýžovnou - JZ vrchol (VV 254b; 1044 m) a Nad Rýžovnou - JV vrchol (VV 254a; 1046 m). Je ale pravděpodobné, že při výšce 90 m budou elektrárny vidět i z řady dalších míst, například z Plešivce (HLV 312; 1028 m). O vhodnosti takovéhoto záměru pro krajinný ráz si musí udělat závěr každý sám...

08.12.2006 12:40:56 - Tomáš Formánek

Na serveru iDnes.cz byl tento týden uveřejněn článek o pokračujících přípravách výstavby nové lanovky na Sněžku (HLV 1; 1603 m). V textu se dozvíte o průběhu jednání mezi zástupci Pece pod Sněžkou a Správou KRNAPu, zejména o průlomovém jednání, jež způsobilo změnu dříve zamítavého stanoviska ochránců přírody. Tím podstatným důvodem je dohoda o přesunu plánovaného lyžařského areálu z prostoru Růžové hory (HLV 19; 1396 m) do oblasti Vlašského vrchu (HLV 302; 1038 m) a Javoru (HLV 383; 1002 m). Celý text článku včetně několika fotografií a vizualizací plánovaných staveb na vrcholu Sněžky je možné shlédnout přímo na stránkách iDnes.cz v sekci Lanovka na Sněžku pojede. Více k tématu nové poštovny na vrcholu Sněžky si můžete přečíst v jiném starším článku Od dřevěnic k prosklenému kvádru, který byl již dříve uveřejněn rovněž na i.Dnes.

(V průběhu prosince jsme informovali celkem o čtyřech plánovaných lyřařských areálech, a to na Plešivci (HLV 312; 1028 m) v Krušných horách, na Smrku (HLV 166; 1124 m) v Jizerských horách, Javoru (HLV 383; 1002 m) a Vlašském vrchu (HLV 302; 1038 m) v Krkonoších a Špičáku (HLV 103; 1221 m), Smrčině (HLV 43; 1332 m) a přilehlých tisícovkách na Šumavě.)

03.12.2006 10:27:25 - Tomáš Formánek

Po krátkém závanu zimy na přelomu října a listopadu si nyní dává letošní opravdová zima s příchodem skutečně načas. Ani v nejvyšších partiích Krkonoš momentálně neleží souvislá sněhová pokrývka, místy zůstávají pouze zbytky sněhu z předchozího podzimního sněžení. Že se počasí občas chová opravdu nevyzpytatelně se můžete dočíst i v zajímavé reportáži s řadou doprovodných fotografií Červen v Krkonoších popisující naopak drsný závan zimy, který do Krkonoš, a na v reportáži zmiňovanou Sněžku (HLV 1; 1603 m), vtrhl vloni ještě 8.6.2005. Autorem článku uveřejněného na serveru Amatérské meteorologie je Martin N.

03.12.2006 09:35:33 - Tomáš Formánek

Na serveru iDnes.cz byl tento týden uveřejněn článek o zajímavé historii a krásném okolí města Horní Blatná. Text popisuje středověké kořeny osídlení této oblasti, zmiňuje zajímavé městské muzeum hornictví a věnuje se i přírodním a technickým zajímavostem v okolí, kterými jsou například Blatenský příkop, Vlčí jámy či rozhledna na Blatenském vrchu (HLV 279; 1043 m). Autor Martin Janoška se však bohužel, tak jako už několikrát v minulosti, nevyvaroval některým zásadním chybám, když v textu článku v době jeho zveřejnění na i.Dnes například udává výšku Blatenského vrchu (HLV 279; 1043 m) 1010 m n.m. (stejný autor v minulosti například prohlásil nejzápadnější tisícovkou České republiky Čerchov (HLV 282; 1042 m) v Českém lese, zatímco tento primát připadá Zaječí hoře (HLV 358; 1010 m) v Krušných horách). Celý text článku o Horní Blatné a jejím okolí, do něhož spadají i další zdejší tisícovky Smrčina (VV 279a; 1000 m), Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m), Tetřeví hora (HLV 368; 1006 m), Hubertky (HLV 309; 1032 m) a Božídarský Špičák (HLV 177; 1115 m), je možné shlédnout přímo na stránkách iDnes.cz v sekci Drsné Krušnohoří skrývá staré doly i renesanční skvosty.

01.12.2006 14:08:33 - Jindřich Preis

Při cestě od sedla Kóta je 640 m před vlastním vrcholem Lyry (HLV 200; 1103 m) vlevo skalnatá formace (tor) kolem 10 m výšky, skrytá v lese – jistě nejde o spočinek. Koordináty WGS_84 jsou N50 05 30.1 E17 17 27.1 a výška 1104 m n.m. Pokud by tato formace nebyla dalším šetřením zaměřena jako vedlejší vrchol, 100 m jihozápadně pod ní je další a vyšší formace (tor) se sedlem (patou) kolem 1080 m n.m., převýšení jistě splňující. Vlastní hlavní vrchol Lyry (HLV 200; 1103 m) je na skalnaté formaci (já 1104 m n.m., TOPO mapa ČR 1100 m n.m.), i když koordináty z Průvodce lokalizují vrchol východněji poblíž geodetického bodu (tyče) v odbočce dřevařské cesty ve vzdálenosti 80 m (není vidět) a s výškou 1092 m n.m. (mapa KČT i Shocart stejně). Na nejvyšším skalisku je zatlučen malý kulatý hřeb jako bod – bylo by vhodné přeměření vzhledem k určení správné n.m. obou vrcholů. Směrem k chatě Sedlovka a k Žárovému vrchu (HLV 195; 1101 m) zpočátku krátký strmý sestup - pohodlnější přístup na vrchol je od sedla Kóta od jihu. Tímto směrem také vede zřetelná a používaná pěšina (až průsek) převážně po hřbetu přes Lyru (HLV 200; 1103 m), pak přes Žárový vrch (HLV 195; 1101 m) a Žárový vrch - SV vrchol (HLV 281; 1043 m) a dále až na Plošinu (VV 281a; 1017 m). Pouze ve vrcholových částech se pěšina ztrácí v travnatém porostu či smrkové mlazině, zejména kolem Žárového vrchu - SV vrcholu (HLV 281; 1043 m) orientačně náročnější.

30.11.2006 20:56:40 - Jindřich Preis

Asi 10 m od pěšiny na Žárový vrch (HLV 195; 1101 m) od chaty Sedlovka je z dálky dobře viditelná skála (tor). Útvar je nejlépe patrný z Lyry (HLV 200; 1103 m) a jejího úbočí. Skála je štíhlá, dvojitá, vysoká kolem 10-15 m, možná i víc - spíše horolezecký terén. Při patě „v sedle“ 999 m n.m., vzdálenost od vrcholu je 540 m - splňuje kritéria pro vedlejší vrchol.

Zobrazeno 461 - 470 z 530 nalezených

Nahoru