Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Pěšinka na vrchol Liščí hory (HLV 28; 1363 m) odbočuje v nejvyšším místě červeně značené turictické cesty jižním směrem mezi kleč a je zde červená zeměměřičská značka. Vrchol s geodetickým bodem s tyčí a patníkem je vzdálen asi 150 m.

Petr Havránek (červenec 2008)

Skutečný vrchol Liščí hory (HLV 28; 1363 m), přestože je jen asi 150 m od červeně značené turistické cesty, se velmi obtížně v kleči hledá. Nesmíme se nechat splést kamenným mezníkem, který je od geodetického bodu vzdálen necelých 50 m.

Petr Havránek (červenec 2008)

Sněžka (HLV 1; 1603 m) a dokonalá horizontála Růžové hory (HLV 19; 1396 m) při pohledu z horní části strání Hnědého vrchu od hotelu Energetik na svazích Liščí hory (HLV 28; 1363 m).

Petr Havránek (červenec 2008)

Pohled od Bufetu na rozcestí na Studniční horu (HLV 3; 1555 m) s částečně odtátým sněhovým polem Mapa republiky a na Sněžku (HLV 1; 1603 m).

Petr Havránek (červenec 2008)

Z cesty pod vrcholem Liščí hory (HLV 28; 1363 m) je Mapa republiky, sněhové pole na travnatém jižním svahu Studniční hory (HLV 3; 1555 m), dobře patrná. Na konci července už sníh na "mapě" pokrývá jen přibližně území Prahy a Středočeského kraje.

Petr Havránek (červenec 2008)

Pohled na Studniční horu (HLV 3; 1555 m) od Bufetu na rozcestí. Vlevo pod vrcholem na travnatém poli je jasně patrné vytáté sněhové pole ve tvaru mapy bývalého Československa.

Petr Havránek (červenec 2008)

Panoramatické foto Luční hory (HLV 2; 1555 m) z jejího spočinku Krakonoše, vpravo rozsocha zvaná Železná hora, která dominuje zejména při pohledu od Špindlerova Mlýna.

Jindřich Preis (červen 2008)

Geodetický bod na Krakonoši (spočinku Luční hory (HLV 2; 1555 m)) na pozadí Malého Šišáku (HLV 9; 1440 m), vlevo Dívčí kameny (HLV 16; 1413 m) a dvojitý vrchol Mužských kamenů (HLV 15; 1417 m).

Jindřich Preis (červen 2008)

Spočinek Luční hory (HLV 2; 1555 m) zvaný Krkonoš (1442 m) ze Staré Bucharovy cesty vytváří plochý začátek Kozích hřbetů (VV 2b; 1318 m). Za nimi Železný vrch (HLV 49; 1321 m), světlé budovy na Medvědíně (HLV 90; 1235 m) a nad ním Krakonoš se Zlatým návrším (HLV 18; 1411 m), Vrbatovým návrším (VV 14a; 1412 m), Harrachovými kameny (HLV 14; 1421 m) a osvětleným Kotlem (HLV 10; 1435 m). Vlevo další tisícovky Žalského a Vlčího hřebenu.

Jindřich Preis (červen 2008)

Hřeben Kozích hřbetů z vrcholu Pevnosti (HLV 347; 1012 m). Zleva Luční hora (HLV 2; 1555 m), Kozí hřbety - V vrchol (VV 2a; 1387 m), Kozí hřbety (VV 2b; 1318 m) a impozantně působící Železný vrch (HLV 49; 1321 m).

Jindřich Preis (červen 2008)

Panorama z Davidových bud v sedle k Pevnosti (HLV 347; 1012 m) východním směrem - zleva Malý Šišák (HLV 9; 1440 m), Čertovo návrší, Luční hora (HLV 2; 1555 m), Kozí hřbety - V vrchol (VV 2a; 1387 m), Kozí hřbety (VV 2b; 1318 m) a Železný vrch (HLV 49; 1321 m).

Jindřich Preis (červen 2008)

Východní vrcholová část Mužských kamenů (HLV 15; 1417 m), splňující kritéria vedlejšího vrcholu. V pozadí za hraničním kamenem Přední Planina (HLV 119; 1198 m) (Pláň), dále Struhadlo (HLV 380; 1002 m), Přední Žalý (HLV 332; 1019 m) se Zadním Žalým (HLV 298; 1036 m) a Medvědín (HLV 90; 1235 m).

Jindřich Preis (červen 2008)

Zarůstající vrcholová skála Pevnosti (HLV 347; 1012 m) a Železný vrch (HLV 49; 1321 m).

Jindřich Preis (červen 2008)

Geodetický bod (rok 1935) na vrcholové skále Pevnosti (HLV 347; 1012 m) na pozadí Vysokého kola (HLV 4; 1509 m) a Velkého Šišáku.

Jindřich Preis (červen 2008)

Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m) a Velký Šišák z úbočí Pevnosti (HLV 347; 1012 m).

Jindřich Preis (červen 2008)

Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m) mohou připomínat prehistorickou zkamenělinu. V pozadí Vysoká pláň (VV 4a; 1490 m) a Wawel.

Jindřich Preis (září 2007)

Východní část vrcholové partie Mužských kamenů (HLV 15; 1417 m), jež by po detailním geodetickém proměření mohla být prohlášena novým vedlejším vrcholem, v pohledu od západního vrcholového skaliska. V pozadí Sněžka (HLV 1; 1603 m).

Jindřich Preis (červen 2008)

Polský Smielec, jehož český nejvyšší bod je označován jako Velký Šišák, z tzv. Fischerovy cesty na severním úbočí Vysokého kola (HLV 4; 1509 m) na polské straně.

Jindřich Preis (červen 2008)

Zleva Vysoká pláň (VV 4a; 1490 m), Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m), polský Smielec, dvojitý vrchol Mužských kamenů (HLV 15; 1417 m) a Dívčí kameny (HLV 16; 1413 m). Pohled z Krakonoše - spočinku s vyhlídkou mezi Luční horou (HLV 2; 1555 m) a Kozími hřbety - V vrcholem (VV 2a; 1387 m).

Jindřich Preis (červen 2008)

Malý Šišák (HLV 9; 1440 m) z vrcholu Čihadla (HLV 106; 1214 m).

Jindřich Preis (červen 2008)

Pohled z východního (nového vedlejšího ?) vrcholu Mužských kamenů (HLV 15; 1417 m) - na pozadí Vysokého kola (HLV 4; 1509 m) je jejich západní vrcholové skalisko, zcela vpravo polský Smielec a mezi nimi Wawel s okrajem Sněžných jam.

Jindřich Preis (červen 2008)

Pohled ze skaliska v Z části Mužských kamenů (HLV 15; 1417 m) na V vedlejší vrchol. V pozadí Čelo (VV 67a; 1269 m) a Tabule (HLV 67; 1282 m), nad Stříbrným hřbetem (HLV 6; 1490 m) ční Sněžka (HLV 1; 1603 m), vpravo Studniční hora (HLV 3; 1555 m).

Jindřich Preis (červen 2008)

Záznam GPS trasy mezi oběma částmi vrcholu Mužských kamenů (HLV 15; 1417 m) s udáním jejich vzdálenosti.

Jindřich Preis (červen 2008)

Mapa vrcholové partie Mužských kamenů (HLV 15; 1417 m) ze serveru správy Krkonošského národního parku.

Jindřich Preis (červen 2008)

Vrcholová partie Medvědína (HLV 90; 1235 m).

Jindřich Preis (květen 2008)

Pohled z Benecka na Lysou horu (HLV 35; 1344 m), Kotel (HLV 10; 1435 m), Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m), Vrbatovo návrší (VV 14a; 1412 m) a Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m).

Jindřich Preis (květen 2008)

Vysoká pláň (VV 4a; 1490 m), Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m) a polský Smielec z vrcholu Medvědína (HLV 90; 1235 m).

Jindřich Preis (květen 2008)

Labský důl a Labská bouda z Medvědína (HLV 90; 1235 m).

Jindřich Preis (květen 2008)

Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m) z Medvědína (HLV 90; 1235 m).

Jindřich Preis (květen 2008)

Pohled z Medvědína (HLV 90; 1235 m) jižně - vlevo málo známá tisícovka Struhadlo (HLV 380; 1002 m) a vpravo Přední Žalý (HLV 332; 1019 m) a Zadní Žalý (HLV 298; 1036 m). V popředí vyhlídkové místo Harrachova skála na úbočí Mechovince (HLV 216; 1081 m), dobře dostupné od Horních Míseček.

Jindřich Preis (květen 2008)

Mechovinec (HLV 216; 1081 m) od Kozlího hřbetu (VV 216a; 1034 m). Vlevo vzadu Stříbrné návrší (VV 3a; 1433 m), Železný vrch (HLV 49; 1321 m), Kozí hřbety (VV 2b; 1318 m) a Kozí hřbety - V vrchol (VV 2a; 1387 m) s navazující Luční horou (HLV 2; 1555 m).

Jindřich Preis (květen 2008)

Vrcholová partie Kozlího hřbetu (VV 216a; 1034 m).

Jindřich Preis (květen 2008)

Pohled z východního okraje vrcholové partie Mechovince (HLV 216; 1081 m) k Luční hoře (HLV 2; 1555 m) přes Špindlerův Mlýn. Zleva Železný vrch (HLV 49; 1321 m), Kozí hřbety (VV 2b; 1318 m) a Kozí hřbety - V vrchol (VV 2a; 1387 m), dominující Luční hora (HLV 2; 1555 m), dále Stoh (HLV 47; 1319 m) splývající se Zadní Planinou (HLV 13; 1423 m) a navazující Světlý vrch (VV 13a; 1314 m).

Jindřich Preis (květen 2008)

Malý Šišák (HLV 9; 1440 m) přes vrcholovou partie Mechovince (HLV 216; 1081 m).

Jindřich Preis (květen 2008)

Vrcholová partie Černé skály (HLV 291; 1042 m) z jihu.

Jindřich Preis (květen 2008)

Pohled ze Šeřína (HLV 313; 1036 m) - Černá skála (HLV 291; 1042 m) se skrývá ve spočinku Zlatého návrší (HLV 18; 1411 m), známém jako Šmídova vyhlídka, za kterou vyčnívá špička Vysokého kola (HLV 4; 1509 m). Hřeben Krkonoše je skryt za smrkem, pouze vlevo jsou Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m). Vpravo za Medvědínem (HLV 90; 1235 m) okraj Dívčích kamenů (HLV 16; 1413 m) s obrysem chaty Petrovka zcela vpravo na hřebeni.

Jindřich Preis (květen 2008)

Medvědín (HLV 90; 1235 m) mezi Mužskými kameny (HLV 15; 1417 m) a Dívčími kameny (HLV 16; 1413 m) při pohledu ze Šeřína (HLV 313; 1036 m).

Jindřich Preis (květen 2008)

Výstup na vrcholovou skalku Šeřína (HLV 313; 1036 m) včetně dochovaného zábradlí jako součásti budování Bucharovy cesty ještě v předminulém století.

Jindřich Preis (květen 2008)

Šeřín (HLV 313; 1036 m), resp. jeho jižní úbočí, přes rozcestí a bufet Rovinka.

Jindřich Preis (květen 2008)

Vrcholová partie Žadního Žalého (HLV 298; 1036 m) s geodetickým bodem.

Jindřich Preis (květen 2008)

Pohled z rozhledny na Předním Žalém (HLV 332; 1019 m) - nad Žalským hřbetem ještě zasněžené Lysá hora (HLV 35; 1344 m), Kotel (HLV 10; 1435 m), Krkonoš - Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m), Vrbatovo návrší (VV 14a; 1412 m) a Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m), za nimi Wawel - Vysoká pláň (VV 4a; 1490 m) a Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m), za Medvědínem (HLV 90; 1235 m) pak Mužské kameny (HLV 15; 1417 m) a Dívčí kameny (HLV 16; 1413 m).

Jindřich Preis (květen 2008)

Luční hora (HLV 2; 1555 m) přes Klínové boudy, vlevo se "krčí" Stoh (HLV 47; 1319 m), vpravo na obzoru Zadní Planina (HLV 13; 1423 m) a Studniční hora (HLV 3; 1555 m), pod ní Světlý vrch (VV 13a; 1314 m). V popředí devítistovka Herlíkovický Žalý.

Jindřich Preis (květen 2008)

Magický a nezaměnitelný kužel Bukovce (HLV 373; 1005 m) při pohledu z Černého vrchu (HLV 317; 1026 m) na vzdálené Krkonoše: zprava Plešivec (HLV 108; 1210 m), Lysá hora (HLV 35; 1344 m), Kotel (HLV 10; 1435 m), Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m) a masiv Vysokého kola (HLV 4; 1509 m), před ním Luboch (HLV 61; 1296 m) a Mumlavská hora (VV 61b; 1217 m).

Petr Havránek (květen 2008)

Pohled z vrcholu Smrku (HLV 166; 1124 m) na vzdálené Krkonoše. Zleva vyniká masiv Vysokého kola (HLV 4; 1509 m) a Violíku (HLV 7; 1472 m), dále Luboch (HLV 61; 1296 m), Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m), Kotel (HLV 10; 1435 m), Lysá hora (HLV 35; 1344 m) a Plešivec (HLV 108; 1210 m).

Petr Havránek (květen 2008)

Pohled na Sněžku (HLV 1; 1603 m) z běžeckého okruhu Pěnkavčím vrchu (HLV 184; 1105 m).

Jirka Matějů (únor 2008)