Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Ubytování na horách
nejen v České republice.
Krkonoše (KK)
další informace o celku
Krkonoše: Fotografie celku | Přidat fotografii | Další informace o celku | Přidat informaci
Související odkazy: Černá hora | Černá skála | Čertova hora | Čihadlo | Dívčí kameny | Dlouhý hřeben | Dvorský les | Harrachovy kameny | Janova skála | Javor | Jelení hora | Jelení vrch | Kotel | Kraví hora | Lesní hora | Liščí hora | Luboch | Luční hora | Lysá hora | Lysečinská hora | Malý Šišák | Medvědín | Mechovinec | Mravenčí vrch | Mrtvý vrch | Mužské kameny | Pěnkavčí vrch | Pevnost | Plešivec | Preislerův kopec | Přední Planina | Přední Žalý | Růžová hora | Slatinná stráň | Sněžka | Stoh | Struhadlo | Stříbrný hřbet | Studniční hora | Světlá | Svorová hora | Šeřín | Špičák | Tabule | Violík | Vlašský vrch | Vlčí hřeben | Vlčí hřeben - J vrchol | Vlčí hřeben - S vrchol | Vysoké kolo | Zadní Planina | Zadní Žalý | Zlaté návrší | Železný vrch
Zobrazeno 1 - 10 z 62 nalezených 
25.01.2012 11:16:35 - Michal Holub
Signál - nový VV Světlé v Krkonoších
Na severovýchodním hřbetu Světlé (HLV 85; 1244 m) jsem počátkem ledna objevil menší výstupek, jehož převýšení nad sedlo splňuje podmínky pro zařazení mezi vedlejší vrcholy.
Najdeme jej 730 m od hlavního vrcholu, severně od nejvyššího místa Thámovy cesty (neznačená kvalitní cesta, v zimě upravovaná lyžařská trasa).
V mapách se u tohoto místa nejčastěji objevuje oronymum Signál (VV 85a; 1175 m), které také použijeme pro jeho název. Zhruba 150 m severněji leží trigonometrický bod (1138.92 m) s názvem Lesní hora.
Nový vedlejší vrchol Signál (VV 85a; 1175 m) najdeme na souřadnicích WGS-84 N50 39 48.7 E15 46 43.0 a pomocí barometrického měření výšky (přístroj Garmin GPSMAP 60CSx) jsem stanovil výšku 1175 m (tolerance cca 2 metry, nutno časem prověřit nivelací). Sedlo ke Světlé (HLV 85; 1244 m) je v bezprostřední blízkosti Thámovy cesty o zhruba 7 m níže.
Na Signálu (VV 85a; 1175 m) roste řídký smrkový les, v oblasti vrcholu a severních svazích místy paseka s malými smrčky, balvany a sutí. Výhled je velmi dobrý (Sněžka a okolí). Během mé návštěvy vrchol pokrývala přes 1 metr vysoká vrstva sněhu a byla mlha s minimální dohledností…
Bavany ve vrcholové části Signálu (VV 85a; 1175 m).
Michal Holub (leden 2012)
Pohled od balvanů k vrcholu Signálu (VV 85a; 1175 m).
Michal Holub (leden 2012)
Vrcholová plošina Signálu (VV 85a; 1175 m).
Michal Holub (leden 2012)
Panoráma v Labském dole - Labská bouda a Labská rokle.
Jindřich Preis (červen 2008)
25.12.2010 15:00:40 - Jindřich Preis
Labská bouda a Hančův pomník
V poslední době bylo možné zachytit diskuse týkající se dalšího osudu resp. odstranění Labské boudy pro její mohutnost, umístění i architektonické řešení v krajině.
Poplatná tehdejší megalomanii byla Labská bouda znovu postavena na jiném místě než původní stavba a otevřena v r. 1975. Změněna perspektivou nepůsobí bouda v odstupu vůbec špatným dojmem a ladí s tvarem okolních kopců, zejména při pohledu od jihu. Při pohledu od Hančovy mohyly dovedu pochopit její umístění i obrys, z dálky do krajiny zapadá mnohem lépe, než třeba stavba na polské straně tisícovky Vysoká pláň, zvaná též Wawel.
Labská bouda z Labského dolu.
Jindřich Preis (červen 2008)
Labská bouda z Koňské cesty.
Jindřich Preis (červen 2008)
Vstupní partie do Labské boudy je pod její střechou.
Jindřich Preis (květen 2010)
Při pohledu zblízka však obrovská železobetonová masa Labské boudy i přes nedávnou rekonstrukci působí až děsivě a člověk si připadá mnohem titěrnější než ve srovnání s okolními horami. Stavba je umístěna hluboko v I. zóně KRNAPu a představa, že by se všichni hosté v případě naplněné kapacity 120 (někdy uváděno až 159) lůžek a restaurace pro 170 lidí drželi jen na okolních značených cestách, je směšná. Byť je těch cest relativně hodně. Navíc v okolí nejsou oficiální (legální) terény pro sjezdové lyžování; dalším problémem je zajištění provozu (energie, vytápění, zásobování) včetně rizika případné provozní havárie. Čili podstatným problémem je, jak stavbu využít a co nejméně škodit přírodě.
Jako optimální využití Labské boudy by se mi jevil řízený provoz KRNAPem (nikoliv komerční, či případně jen omezeně) ve smyslu exhibičního, výukového resp. kongresového centra, možná s menší lůžkovou kapacitou, a také po určité úpravě vnějšího vzhledu.
Svou polohou Labská bouda přináleží tisícovce Violík (HLV 7; 1472 m).
Dva pomníky - lidské tragédie je Hančův a socialismu Labská bouda na úbočí Violíku (HLV 7; 1472 m).
Jindřich Preis (květen 2010)
Labská bouda a Violík (HLV 7; 1472 m) z Vrbatova návrší (VV 14a; 1416 m).
Jindřich Preis (září 2007)
Ani nedávná rekonstrukce Labské boudy ji neubrala na masivnosti.
Jindřich Preis (září 2007)
Nejvyšším místem Pohádkové stezky je zastávka na rozcestí Pacestník na úbočí Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m), odkud je stále ještě hezký výhled na Dlouhý hřeben (HLV 208; 1085 m), Světlou (HLV 85; 1244 m) a Černou horu (HLV 59; 1299 m).
Jindřich Preis (červen 2009)
16.05.2010 16:27:28 - Jindřich Preis
Pohádková cesta v okolí Horní a Dolní Malé Úpy
Ve snaze navrátit návštěvníky do vyprazdňujících se Krkonoš přicházejí místní samosprávy s různými iniciativami. Jednou z nich je v posledních letech vybudovaná pohádková stezka v okolí Horní Malé Úpy, na úbočích a v údolí mezi Tisícovkami Lysečinská hora (HLV 125; 1188 m) (Pomezní hřeben), Dlouhý hřeben (HLV 208; 1085 m) a Kraví hora (HLV 228; 1071 m).
Projít stezku najednou je ale náročné, zejména pro rodiny s dětmi, kterým je ostatně stezka určena – proto je lepší procházku rozdělit do několika (nejméně tří) okruhů.
V rámci stezky je v místech se zajímavými výhledy umístěno celkem 10 zastavení – na každém z nich je herní prvek pro děti, zpravidla místo pro odpočinek a především čtyřboký hranol, na kterém je některá z Krkonošských pohádek od Marie Kubátové. Pohádky jsou čtyřjazyčné, takže je možno kromě mateřštiny procvičit i polštinu, němčinu či angličtinu.
Jen je potřeba dát pozor na roční dobu, nejhořejší část stezky vede po neznačených cestách, které procházejí oblastí pravidelně od července do října uzavřenou.
Podrobnější údaje včetně mapky lze získat v informačním středisku na Pomezních boudách, kde je také informační panel stezky, v některých penzionech také a na webových stránkách pohadkova-stezka.cz.
Cesty na Pacestníku pod temenem Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m) jsou neznačené a od července do října je sem v rámci sezonních omezení přístup zakázán - proto procházka po Pohádkové stezce nese určité riziko.
Jindřich Preis (květen 2010)
Součástí zastávky Pohádkové stezky na Cestníku mezi Dlouhým hřebenem (HLV 208; 1085 m) a Lysečinskou horou (HLV 125; 1188 m) je i skládačka k procvičení českých a latinských názvů rostli a zvěře.
Jindřich Preis (červen 2009)
Zastavení Pohádkové stezky na jižním úbočí Kraví hory (HLV 228; 1071 m) je poblíž jejího vrcholu - pohled na severní část Pomezního hřebenu, jehož částí je Lysečinská hora (HLV 125; 1188 m).
Jindřich Preis (březen 2010)
Na vrcholu Malého Šišáku (HLV 9; 1440 m).
Jindřich Preis (duben 2010)
02.05.2010 21:59:18 - Jindřich Preis
Geodetické body na Malém Šišáku
Geodetické body na Malém Šišáku (HLV 9; 1440 m) jsou dva.
Český kamenný má typický tvar, letopočet 1935 z dob budování pohraničních opevnění a leží v nejvyšší části těsně pod umělou kamennou pyramidou.
Druhý (polský) bod je kovový a leží zhruba o 40 m severněji zřejmě přesně na státní hranici, i když na mapě TOPO Czech 3.0 PRO jej naměřené koordináty lokalizují ještě na české území.
Geodetický bod Malého Šišáku (HLV 9; 1440 m) na pozadí Kotle (HLV 10; 1435 m) a Vysokého kola (HLV 4; 1509 m).
Jindřich Preis (duben 2010)
Český geodetický bod na Malém Šišáku (HLV 9; 1440 m) je z dob budování pohraničních opevnění.
Jindřich Preis (duben 2010)
Polský geodetický bod na Malém Šišáku (HLV 9; 1440 m) je kovový a leží přibližně 40 m severně od bodu českého.
Jindřich Preis (duben 2010)
5.11.2009 vystoupil v ranním Studiu 6 ČT jeden z autorů projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska Mgr. Michal Holub k tématu přeměřování výšek horských vrcholů.
06.11.2009 15:00:42 - Tomáš Formánek
Oficiální nadmořské výšky vrcholů se po přeměření mění častěji než by se zdálo
V uplynulých měsících jsme opět prováděli podrobná geodetická měření našich Tisícovek, díky čemuž byly v minulosti do seznamu našich tisícimetrových hor nově zařazeny například tisícovky Milíř (HLV 394; 1003 m) v Jizerských horách či Perninský vrch (HLV 393; 1000 m) v Krušných horách a u mnoha dalších vrcholů došlo ke zpřesnění jejich uváděné výšky a polohy nejvyššího bodu.
V této souvislosti stojí za povšimnutí zajímavá zpráva zahraničních agentur, které se věnuje například i včerejší článek iDnes "Nejvyšší hora Alp je menší o 45 cm, ukázalo nové měření Mont Blancu".
K tématu promluvil 5.11.2009 v ranním Studiu 6 České televize i jeden z autorů projektů Tisícovky Čech, Moravy a Slezska Mgr. Michal Holub. Na záznam jeho televizního vystoupení se můžete podívat přímo na stránkách ČT v sekci "Další měření Mont Blancu".
Na úbočí Králického Sněžníku (HLV 11; 1424 m) 17. září.
Tomáš Formánek (září 2008)
02.10.2009 14:36:57 - Michal Holub
První záchvěv zimy v Krkonoších
Oproti minulému roku, kdy se v druhé polovině září vytvořila souvislá sněhová pokrývka na hřebenech Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku (a částečně i Krkonoš), přišlo letos zimní počasí o něco později. V noci na pátek 2.10.2009 klesla teplota na Sněžce (HLV 1; 1602 m) skoro k -3°C a přibližně v poledne začalo na hřebenech Krkonoš sněžit. Na záběrech serveru kamery.humlnet.cz je vidět i nesouvislý poprašek na kamerách z Luční boudy a Sněžky. Podle teplot sněží v polohách nad cca 1300 m.n.m. V ostatích pohořích jsou teploty prozatím kladné.
Bahnitá jezírka na vrcholu Jelení hory (HLV 137; 1171 m).
Petr Havránek (červen 2009)
01.08.2009 16:36:39 - Petr Havránek
Rašelinná jezírka na vrcholu Jelení hory
Přestože Jelení hora (HLV 137; 1171 m) není příliš plochá a její svahy prudce spadají do údolí na západě, jihu i východě, nalezli jsme na jejím vrcholu několik rašelinných jezírek. Nacházejí se přibližněi 20-30 m severně od geodetického bodu.
Pohled z vrcholu Kutné (VV 297b; 1002 m) - vyhlídkové terasy v místě bývalé Maxovy boudy - na JV konec hřebínku Kutné, v pozadí Rýchorská b.
Petr Havránek (červen 2009)
19.07.2009 20:09:22 - Petr Havránek
Zvlněný vrchol Kutné
Vrchol Kutné (VV 297b; 1002 m) leží v bezprostřední blízkosti Rýchorské boudy. Je tvořen 60 m dlouhým hřebínkem, s vyvýšeninami na obou koncích. JV vyvýšenina je přírodní a je o 1 až 1,5 m nižší než vyvýšenina na SZ konci. Při prvním pohledu je však SZ výspa hřebínku tvořena umělou plošinou, základy bývalé Maxovy boudy. Pokud by zde tato umělá plošina nebyla, zdá se, že vyšší by byl JV přírodně travnatý konec hřebínku. Při bližším zkoumání jsme však nalezli skalní blok v Z části základů Maxovy boudy, který je téměř nepochybně přírodní. Proto jako vrchol Kutné lze označit vyhlídkovou plošinu na základech bývalé Maxovy boudy, přestože je na samém okraji tisícimetrové vrstevnice.
Přírodní skalní blok při Z okraji základů bývalé Maxovy boudy tvoří z této vyvýšeniny nejvyšší přirozený bod Kutné (VV 297b; 1002 m).
Petr Havránek (červen 2009)
Pohled z JV konce hřebínku na Kutné (VV 297b; 1002 m). SZ konec hřebínku je tvořen umělou terasou, základy bývalé Maxovy boudy.
Petr Havránek (červen 2009)
Informační tabulka na vrcholu Kutné (VV 297b; 1002 m), na vyhlídkové terase "Maxovka" na základech bývalé Maxovy boudy.
Petr Havránek (červen 2009)
Nejvyšší bod Vlašského vrchu (HLV 302; 1038 m) je na jeho Z vrcholu, v oblasti skalek. Je vzdálen 61 m od geodetického bodu na V vrcholu, který je téměř o 3 m nižší.
Petr Havránek (červen 2009)
16.07.2009 23:27:50 - Petr Havránek
Dvojvrchol Vlašský vrch
Vlašský vrch je jak v publikaci Tisícimetrové vrcholy Čech, Moravy a Slezska, tak i v mapách (např. Krkonoše-Východ nakl. ROSY 1:25000) prezentován, jako kompaktní hora. Ve skutečnosti se jedná o dvojvrchol.
Geodetický bod je na východním vrcholu (N 50 40.888; E 15 45.718) ve výšce 1035,2 m. Vyšší, západní vrchol, je vzdálený od východního 61 metrů a je tvořen několika skalkami (N50 40.874; E 15 45.671), ale hlavně je téměř o 3 metry vyšší (1038 m). Oba vrcholy odděluje mělké sedélko, které je ve výšce 1033 m. Nejedná se tedy o HLV a VV, ale o dvojvrchol, kde vyšší vrchol není situován do oblasti geodetického bodu.
Geodetické měření na Haidě, dříve sporném (tisícimetrovém?) vrcholu poblíž Kraví hory (HLV 228; 1071 m).
Tomáš Formánek (květen 2009)
18.05.2009 13:32:31 - Michal Holub
Vřesový vrch čili Haida - je či není tisícovka?
Na základě "důvodného podezření" bylo v sobotu 16. května 2009 provedeno podrobné geodetické měření plochého vrcholu mezi Kraví horou (HLV 228; 1071 m) a Tabulí (HLV 67; 1282 m), který měl dle mapových podkladů udávanou výšku v těsné blízkosti tisícimetrové hranice.
Běžné měření podle GPS s barometrickým výškoměrem (Garmin GPSMAP 60CSx) nedostačovalo svou přesností, a proto byl použit nivelační přístroj. V blízkosti vrcholu je kromě dvou trigonometrických bodů (č. 7 s výškou 992,76 m a zajišťovací bod č. 7.1 s výškou 994,43 m) i nivelační bod (Z5a3-165.1 s výškou 984,724 m - elektrorozvodna u hlavní silnice).
Měření bylo provedeno od nivelačního bodu u silnice přes vrchol až k trigonometrickým bodům, čímž byla vyloučena možnost nahodilé chyby a celková odchylka měření na přibližně šestisetmetrovém úseku nepřesáhla 2 cm v cílovém bodě.
Oblast vlastního vrcholu je momentálně na okraji cca 10-ti letého lesa a čerstvé paseky plné pařezů, vývratů a prohlubní s řádově decimetrovými rozdíly. Ve vrcholové oblasti bylo zaměřeno sedm míst, převážně přirozených drobných elevací, a všechny vyšly s absolutní výškou 998,0 - 998,6 m n.m. Vztyčené kořeny jednoho většího vývratu sice tisícimetrovou hranici přesahují, to je ovšem jev jen dočasný...
Na základě provedených měření je vrchol Haida s definitivní platností vyřazen ze seznamu adeptů na tisícimetrový vrchol a je tím zároveň potvrzena správnost údajů mapy RZM 10 (rastrová základní mapa 1:10 000).
Turistická mapa okolí vrcholu Haida (Haida je nepojmenovaný vrchol uprostřed mapy s kótou 992 m na J okraji vrcholové plošiny.)
Výhled z jižního okraje vrcholové plošina Haidy (999 m): zleva Lysečinská hora (HLV 125; 1188 m), vpředu Kraví hora (HLV 228; 1071 m), vzadu Pěnkavčí vrch (HLV 184; 1105 m) a vpravo Jelení hora (HLV 137; 1171 m).
Haida (někdy též označovaná jako Heida či Vřesový vrch) se dle některých pramenů ucházela o zařazení mezi tisícimetrové vrcholy, ale podrobné geodetické měření provedené dne 16. května 2009 prokázalo, že nejvyyší místo na vrcholové plošině (nepočítaje dočasné vývraty apod.) dosahuje nadmořské výšky 998,57 m, takže v případě Heidy o zařazení mezi tisícovky nadále uvažovat nelze.
Tomáš Formánek (květen 2009)
Zobrazeno 1 - 10 z 62 nalezených