Krkonoše (KK)
další informace o celku

Krkonoše: Fotografie celku | Přidat fotografii | Další informace o celku | Přidat informaci

Související odkazy: Černá hora | Černá skála | Čertova hora | Čihadlo | Dívčí kameny | Dlouhý hřeben | Dvorský les | Harrachovy kameny | Janova skála | Javor | Jelení hora | Jelení vrch | Kotel | Kraví hora | Lesní hora | Liščí hora | Luboch | Luční hora | Lysá hora | Lysečinská hora | Malý Šišák | Medvědín | Mechovinec | Mravenčí vrch | Mrtvý vrch | Mužské kameny | Pěnkavčí vrch | Pevnost | Plešivec  | Preislerův kopec | Přední Planina | Přední Žalý | Růžová hora | Slatinná stráň | Sněžka | Stoh | Struhadlo | Stříbrný hřbet | Studniční hora | Světlá | Svorová hora | Šeřín | Špičák | Tabule | Violík | Vlašský vrch | Vlčí hřeben | Vlčí hřeben - J vrchol | Vlčí hřeben - S vrchol | Vysoké kolo | Zadní Planina | Zadní Žalý | Zlaté návrší | Železný vrch

 

Zobrazeno 1 - 10 z 75 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Pavel Slanec

Pavel Slanec

04.07.2017 15:24:31 - Bohus OK8PKM/SP9MKM

Vrcholy v eteru (Summits on the Air)

Z Polska dobry den, ahoj, horam zdar!

Hory Ceska jsou nadherne, sama krasa a pri navstevie setkal jsem se s moc skvelych lidi. V letach 2003-2004 jsem navstevil a vysilal ze 116 tisicovek, od Jizerek po Javorniky, a tak jsem ziskal pohar za III. místo v tisicovkarskem radioamaterskem diplomu, pocet navstivenych tisicovek (I. 230?, II. misto 132 tisicovky).

Skoda, ze radioamatersky diplom skončil, ale je novy mezinarodni radioamatersky program: Vrcholy v eteru (Summits on the Air) a Cesko je pripojeno od roku 2007, tak znova cestuji po krasnych horach Ceska, jsou i tisicovky, tak kolem 40 %.

Stranky mezinarodny: www.sota.org.uk , ceske stranky: www.sota-ok.nagano.cz (stav: cervenec 2017). V sezname jsou vsechny hory o prevyseny 150 m nad okoli, seznam podle kraji. Mel jsem moc stesti, ziskal jsem diplom cislo 1!, jako aktivator (navstiveny vrchol a spojeni) a i jako lovec (spojeni s vrcholem).

Doufam, ze se mi podari jeste navstevit a vysilat z dalsich tisicovek, zvlast novych v sezname. Chybi mi 5 pohori; Krusne a Novohradske hory, Cesky les, Sumavske podhuri a moj velky sen - Sumava.

Moje oblibena tisicovka a prvni zdolovany cesky vrchol  v statni svatek sv. Vaclava 28. zari 2000: krasna Kralovna Moravskoslezskych Beskyd: Lysa hora (HLV 48; 1323 m), to byl zacatek.

Omlouvam se za moj cesky, nikdy jsem neucil, jen od babicky, pochazila z Frydku-Mistku.

Tesim se a na schledanou na krasnych tisicovkach Cech, Moravy a Slezska.

Bohus, OK8PKM/SP9MKM, Polsko

Poznámka Tisicovky.cz

Radioamatérský diplom jsme před lety nepořádali přímo my z Tisícovek, ale kamarád radioamatér Pavel Slanec a Tisicovky.cz byly partnerem tohoto záměru. Jsme rádi, že podobná akce po letech na tehdejší projekt volně navazuje a opět inspiruje ke zdolávání hor.

Bohušovi přejeme, aby se v nynějším projektu dařilo nejméně tak dobře jako před lety a třeba někdy na horách na shledanou!


 

18.03.2017 14:36:30 - Michal Holub

Rozdílné výšky tisícovky Vrbatovo návrší

Na základě upozornění pana Jiřího Rohlíka z kartografického nakladatelství ROSY - Rohlík a syn jsme překontrolovali výšku tisícovky Vrbatovo návrší (VV 14a; 1412 m). Doposud námi uváděný údaj 1416 m byl skutečně nepřesný, takže děkujeme a údaj je již opravený.

Za aktuálně nejpřesnější výškový údaj  pro Vrbatovo návrší (VV 14a; 1412 m) lze považovat 1411,6 m (po zaokrouhlení 1412 m), což je údaj určený z DMR5 (Digitální model reliéfu 5. generace). Jedná se o nejvyšší hodnotu, kterou vrcholová část nabývá. Detailním geodetickým měřením by se došlo k rozdílu maximálně v řádu nižších jednotek decimetrů, DMR5 nemá důvod být v tomto místě nepřesný (terén je zde bez vegetace, balvanů či skal).

Pro zajímavost přidáváme aktuální přehled k dnešnímu dni, jak je výška Vrbatova návrší (VV 14a; 1412 m) uváděna v různých zdrojích:

1416 m / Doposud námi na Tisicovky.cz uváděný údaj. Výškově se jedná o vršek Mohyly Hanče a Vrbaty (má zhruba 4 m). Mohyla je totiž zároveň i geodetický bod, ale v datech ČÚZK nemá určenou výšku, jen polohu (viz druhý přiložený obrázek).

1416 m / Wikipedie doposud udává stejný údaj, protože data o tisícimetrových vrcholech jsou tam dříve či později komunitou opsána z Tisicovky.cz. Také server Turistika.cz má u popisu mohyly tuto výšku, důvod je patrně obdobný.

1415 m / tuto hodnotu uvádí Mapy.cz a zřejmě taky nějak souvisí s vrškem mohyly.

1413 m / údaj v mapě ROSY 2014 (na serveru KRNAPu).

1412,1 m / údaj výškového bodu v Základní mapě 1:10 000. Vztahuje se k volnému terénu , cca 10-15 m od mohyly, žádný bod (patník) tam není.

V mapách Kartografie HP, KČT či SHOCart výška není uváděna vůbec.


 

16.03.2017 10:07:08 - Michal Holub

Výňatek z článku J. Lysáka a M. Potůčkové "Nadmořské výšky vrcholů v Česku očima nových technologií" (Geografické rozhledy, ročník 25, číslo 4)

Výňatek z článku J. Lysáka a M. Potůčkové "Nadmořské výšky vrcholů v Česku očima nových technologií" (Geografické rozhledy, ročník 25, číslo 4)

Autorka mapy: Petra Lněničková. Mapa vznikla na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze v rámci předmětu Tematická kartografie v roce 2015. (Velikost mapy 1,6 MB.)

Autorka mapy: Petra Lněničková. Mapa vznikla na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze v rámci předmětu Tematická kartografie v roce 2015. (Velikost mapy 1,6 MB.)

16.03.2017 10:07:08 - Michal Holub

Proč je správná nadmořská výška Sněžky 1603 m

V časopise Geografické rozhledy, ročník 25 (2015/2016), číslo 4, vyšel článek J. Lysáka a M. Potůčkové "Nadmořské výšky vrcholů v Česku očima nových technologií", který znovu vysvětluje dosud ne všude přijatý fakt, že správná nadmořská výška Sněžky (HLV 1; 1603 m) činí po zaokrouhlení 1603 m.

Výňatek z článku týkající se Sněžky a detailní doprovodnou mapu Petry Lněničkové naleznete na přiložených obrázcích.


 

Sloupek na Jelení hoře (HLV 137; 1171 m).

Ivan Bohuslav (srpen 2016)

28.08.2016 14:29:29 - Ivan Bohuslav

Maloúpské tisícovky

Při zdolávání Pěnkavčího vrchu (HLV 184; 1105 m) a posléze i Jelení hory (HLV 137; 1171 m) jsem na vrcholech těchto hor objevil zajímavé sloupky. Na netu jsem zjistil tuto zajímavou informaci:

"V Malé Úpě a jejím blízkém okolí se nachází 10 vrcholů vyšších než 1 000 m. Vrcholy jsou označeny vrcholovými sloupky se značkovacím zařízením. Většina z nich je v blízkosti značených cest, pro některé si budete muset zajít až na vrchol. Pokud do této mapky získáte značky ze všech vrcholů, dostanete na Infocentru v Malé Úpě za své úsilí malý dárek, maloúpský cepínek"

Nutno podotknout, že mezi deseti maloúpskými tisíckovkami je jedna (Vřesový vrch neboli Haida, 999 m), která tam nepatří, což ale tomuto vynikajícímu nápadu neubírá na atraktivnosti. Srdce každého tisíckovaře musí zaplesat!


 
Černá skála. V nejvyšší části vrcholu se nacházejí tři skupiny skal: na střední skalisko nad ohybem cesty vede schodiště a je na něm upravená vyhlídka a geodetický bod. Nejvyšším místem Černé skály je však skalisko ležící od geodetického bodu jižněji.

Černá skála (HLV 291; 1042 m). V nejvyšší části vrcholu se nacházejí tři skupiny skal: na střední skalisko nad ohybem cesty vede schodiště a je na něm upravená vyhlídka a geodetický bod. Nejvyšším místem Černé skály je však skalisko ležící od geodetického bodu jižněji.

Tomáš Formánek (říjen 2014)

30.03.2015 17:00:11 - Martin Matějka

Změna adresy a zvýšení počtu Ultratisícovek

Ultratisicovky.cz - partnerský projekt Tisícovek Čech, Moravy a Slezska, který ze seznamu všech našich tisícovek vybírá ty s nejvyšší prominencí nejméně 100 m, se ze starší adresy ultratisicovky.webnode.cz přesunul na novou jednodušší adresu www.ultratisicovky.cz.

Zároveň v souvislosti s detailním geodetickým přeměřením tisícovky Černá skála (HLV 291; 1042 m), které provedli autoři projektu Tisícovek na podzim loňského roku, dochází k začlenění této tisícovky mezi ultratisícovky. Spolu s Černou skálou byly do seznamu ultratisícovek přidány i dvě dříve opominuté šumavské tisícovky Černý les (HLV 362; 1007 m) a Strážný (HLV 178; 1115 m) a počet našich Ultratisícovek tak stoupl z 91 na 94.

Na stránkách Ultratisícovek již nyní najdete i novou interaktivní mapu všech tisícovek, kterou díky spolupráci Tisícovek a Ultratisícovek brzy naleznete i přímo zde na www.tisicovky.cz.


 
Detailní geodetické měření nového VV Harrachova skála.

Detailní geodetické měření nového VV Harrachova skála (VV 216b; 1036 m).

Tomáš Formánek (říjen 2014)

16.11.2014 10:41:33 - Tomáš Formánek

Oficiální změny výšek a uznání nových tisícovek

Dne 11. října 2014 jsme provedli podrobné geodetické měření tisícovek Žalského hřbetu, a to vrcholů Mechovinec (HLV 216; 1081 m), Kozlí hřbet (VV 216a; 1034 m), Harrachova skála (VV 216b; 1036 m), Černá skála (HLV 291; 1042 m) a Šeřín (HLV 313; 1036 m). V závěru dne navíc proběhlo i měření vrcholu Hornomísečská skála (VV 90a; 1047 m).

Výsledky měření přinesly mnoho nových zajímavých skutečností, mimo jiné potvrzení nových tisícovek Harrachova skála (VV 216b; 1036 m) a Hornomísečská skála (VV 90a; 1047 m) a výrazné změny nadmořské výšky, resp. polohy nejvyššího místa u vrcholů Šeřín (HLV 313; 1036 m) a Černá skála (HLV 291; 1042 m). Všechny výsledky měření jsou podrobně popsány na stránkách jednotlivých vrcholů.

Na základě výše popsaných skutečností tak byly v říjnu 2014 oficiálně upraveny nadmořské výšky a souřadnice vrcholů Šeřín (HLV 313; 1036 m) a Černá skála (HLV 291; 1042 m) a zcela nově zařazeny do seznamu tisícovek vrcholy Harrachova skála (VV 216b; 1036 m) a Hornomísečská skála (VV 90a; 1047 m) , a dále též tisícovka Skalka - SZ vrchol (VV 88a; 1081 m)  prověřená v nedávné době.

Ač by se zdálo, že seznam našich tisícovek již musí být konečný, podobných dosud nepodchycených skalních útvarů s minimálně pětimetrových převýšením (hranice pro zařazení mezi VV) jsou na úbočích našich hor desítky či možná spíše stovky, takže i do budoucna lze očekávat, že ještě nějaké další podobné vedlejší tisícovky budou do oficiálního seznamu přiřazeny. Naproti tomu "objevení" nějaké nové výrazné hlavní tisícovky (jako například v minulosti dodatečně přidané vrcholy Milíř (HLV 394; 1003 m) či Perninský vrch (HLV 393; 1000 m)) by bylo již malým zázrakem.

Kompletní přehled vrcholů dodatečně zařazených do oficiálního výčtu našich tisícovek po zahájení projektu v březnu 2003 lze nalézt na úvodní stránce Galerie tisícovek.


 
Oficiální stanovisko ČÚZK k nadmořské výšce Sněžky ze dne 25.2.2014.

Oficiální stanovisko ČÚZK k nadmořské výšce Sněžky (HLV 1; 1603 m) ze dne 25.2.2014.

27.02.2014 15:34:33 - Tomáš Formánek

ČÚZK potvrdil nadmořskou výšku Sněžky 1603 m (po zaokrouhlení)

25. února 2014 bylo na stránkách ČÚZK vystaveno oficiální stanovisko ředitele Zeměměřického úřadu Ing. Karla Brázdila, CSc. k nové nadmořské výšce Sněžky (HLV 1; 1603 m).

Z dokumentu citujeme:

Zeměměřický úřad provedl ve dnech 20. - 21.2.2014 přesné geodetické zaměření nadmořské výšky nejvyššího bodu Sněžky metodou technické nivelace s připojením na body České podrobné nivelační sítě... Tímto měřením byla určena nadmořská výška 1603,296 m pro nejvyšší bod Sněžky zaměřený V. Hlavsou.

Tím lze potvrdit, že nadmořská výška přirozeného vrcholu Sněžky nad střední hladinou Baltského moře v Kronštadtu (výškový systém Balt - po vyrovnání) činí 1603,296 m a vrchol se nachází skutečně na polském území.

Nejvyšší bod na území České republiky se nachází na státní hranici s Polskou republikou v jeho blízkosti a jeho nadmořská výška je cca o 10 cm nižší..., tedy 1603,2 m, po zaokrouhlení 1603 m.

Kompletní text dokumentu ČÚZK naleznete v související příloze.


 
Určení výšky a polohy: nejvyšší bod Sněžky.

Určení výšky a polohy: nejvyšší bod Sněžky (HLV 1; 1603 m).

01.02.2014 09:02:24 - Tomáš Formánek

Skutečná nadmořská výška Sněžky

Spory o to, jaká je skutečná nadmořská výška Sněžky (HLV 1; 1603 m) se pokusil vyřešit v listopadu 2013 Ing. Vladimír Hlavsa (úředně oprávněný zeměměřický inženýr, Geodézie Krkonoše), který provedl proměření vrcholové části hory a určil výšku a polohu nejvyššího bodu Sněžky.

Celý autorizovaný Protokol měření včetně popisu měřické techniky je k dispozici přímo na našich stránkách v sekci Geodetické zaměření Sněžky.

Ve stručnosti podrobné zaměření lze shrnout následovně: Nejvyšší bod Sněžky o hodnotě 1603,30 m n.m. se nachází na polském území u kaple sv. Vavřince přibližně 3,5 metru od státní hranice. Z interpolace měřených bodů lze pro území ČR určit nejvyšší bod s hodnotou 1603,20 m n.m.

Výšku Sněžky (po zaokrouhlení 1603 m n.m.) již potvrdil i Zeměměřický úřad a postupně ji přebírají i mapy KČT, Mapy.cz a další.

Podrobné geodetické měření tisícovky Nad Rýžovnou a obou souvisejících vedlejších vrcholů prováděné týmem Tisicovky.cz.

Podrobné geodetické měření tisícovky Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m) a obou souvisejících vedlejších vrcholů prováděné týmem Tisicovky.cz.

Tomáš Formánek (říjen 2008)

Doplnění 10.2.2014:

Dnes vydala tiskovou zprávu zmiňující nově naměřenou výšku Sněžky (HLV 1; 1603 m) i Správa KRNAP a brzy ji postupně převzala jako hlavní zprávu i většina českých zpravodajských serverů, mimo jiné iDnes.cz, Novinky.cz a další.

Večer se budou tématu věnovat v hlavních zprávách i Česká televize a Nova.

Doplnění 12.2.2014

K tématu nově změřené výšky Sněžky (HLV 1; 1603 m) se hlavní zpravodajské servery vrací ještě v dalších článcích.

Dnes byl například na iDnes.cz uveřejněn článek, ze kterého citujeme:

Hlavsa se s nivelačním přístrojem na Sněžku vláčel i kvůli komunitě lidí kolem webu tisicovky.cz, která se jeho zjištěním pochlubila jako první.

"Oni totiž občas se stejnými přístroji jezdí přeměřovat hory, ale na Sněžce ještě nebyli. A protože jsem byl sám zvědavý, jak to dopadne, ten jeden den jsem obětoval, vylezl nahoru a měřil," popisuje geodet.

Celý článek si můžete přečíst přímo na iDnes.cz v sekci "Překvapuje mne, že Sněžku ještě nikdo pořádně nepřeměřil, diví se geodet Hlavsa".

Podrobné geodetické měření vrcholové části Meluzíny dne 10.5.2008.

Podrobné geodetické měření vrcholové části Meluzíny (HLV 194; 1097 m) dne 10.5.2008.

Tomáš Formánek (květen 2008)

5.6.2008 proběhlo podrobné geodetické měření vrcholové plošiny a všech skalních útvarů na Milíři. Na horizontu je patrný Ještěd.

5.6.2008 proběhlo podrobné geodetické měření vrcholové plošiny a všech skalních útvarů na Milíři (HLV 394; 1003 m). Na horizontu je patrný Ještěd (HLV 344; 1012 m).

Tomáš Formánek (červen 2008)

Podrobné geodetické měření výškových poměrů v oblasti Smrku se uskutečnilo 30.8.2009.

Podrobné geodetické měření výškových poměrů v oblasti Smrku (HLV 162; 1126 m) se uskutečnilo 30.8.2009.

Tomáš Formánek (srpen 2009)


 
Vrbatovo návrší s mohylou Hanče a Vrbaty, v pozadí Zlaté návrší.

Vrbatovo návrší (VV 14a; 1412 m) s mohylou Hanče a Vrbaty, v pozadí Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m).

Petr Daubner (srpen 2013)

06.08.2013 13:48:00 - Tomáš Formánek

Stoletý příběh: Hanč a Vrbata

V časopisu Krkonoše - Jizerské hory č. 3/2013 je na stranách 4-9 otištěn obsáhlý článek Aleše Suka "Stoletý příběh" vracející se u příležitosti stého výročí k tragédii Hanče a Vrbaty.

Kromě shrnutí základních, všeobecně známých faktů autor v článku popisuje i mnoho méně známých skutečností vztahujících se k této dávné smutné události českého lyžování.

Náhled článku je možné shlédnout na připojených obrázcích.

Více informací naleznete přímo v tištěné verzi časopisu Krkonoše - Jizerské hory, případně na internetových stránkách časopisu.


 
Letní pohled z vrcholu Signálu směrem na Sněžku.

Letní pohled z vrcholu Signálu (VV 85a; 1175 m) směrem na Sněžku (HLV 1; 1603 m).

Martin Matějka (červenec 2013)

31.07.2013 16:22:26 - Martin Matějka

Alternativní způsob zdolání Signálu

Zajímavým způsobem výstupu na Signál (VV 85a; 1175 m) je využití koloběžky z půjčovny pod lanovkou na Černou horu (HLV 59; 1299 m).

Od lanovky vede cesta k Sokolské boudě, kde se napojuje červená turistická značka pokračující směrem na Kolínskou boudu. Na rozcestí Václavák z ní odbočuje doprava neznačená cesta, která se po 1,6 km připojí na rovněž neznačenou Thámovu cestu. Po Thámově cestě to jsou do sedla Signálu (VV 85a; 1175 m) přibližně 2 km, vrchol je od sedla vzdálen necelých 100 m po vyšlapané pěšince.

Cesta k Signálu (VV 85a; 1175 m) je povětšinou z kopce, i když nechybí úseky, kde je potřeba pořádně šlápnout, hlavně na Thámově cestě před sedlem. Odměnou za vynaloženou námahu je více než šestikilometrový pohodový sjezd do Janských Lázní.


 

Zobrazeno 1 - 10 z 75 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group