Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Krkonoše (KK)
další informace o celku
Krkonoše: Fotografie celku | Přidat fotografii | Další informace o celku | Přidat informaci
Související odkazy: Černá hora | Černá skála | Čertova hora | Čihadlo | Dívčí kameny | Dlouhý hřeben | Dvorský les | Harrachovy kameny | Janova skála | Javor | Jelení hora | Jelení vrch | Kotel | Kraví hora | Lesní hora | Liščí hora | Luboch | Luční hora | Lysá hora | Lysečinská hora | Malý Šišák | Medvědín | Mechovinec | Mravenčí vrch | Mrtvý vrch | Mužské kameny | Pěnkavčí vrch | Pevnost | Plešivec | Preislerův kopec | Přední Planina | Přední Žalý | Růžová hora | Slatinná stráň | Sněžka | Stoh | Struhadlo | Stříbrný hřbet | Studniční hora | Světlá | Svorová hora | Šeřín | Špičák | Tabule | Violík | Vlašský vrch | Vlčí hřeben | Vlčí hřeben - J vrchol | Vlčí hřeben - S vrchol | Vysoké kolo | Zadní Planina | Zadní Žalý | Zlaté návrší | Železný vrch
Zobrazeno 41 - 50 z 79 nalezených 
Nová poštovna na vrcholu Sněžky (HLV 1; 1603 m).
Tomáš Formánek (červenec 2008)
01.08.2008 11:15:38 - Tomáš Formánek
Otevření nové poštovny na Sněžce
Téměř přesně před rokem prezident České republiky Václav Klaus slavnostně otevíral novou budovu poštovny na vrcholu Sněžky (HLV 1; 1603 m). Teprve dnes ale došlo k oficiálnímu otevření poštovny pro veřejnost.
Prosklená dřevěná konstrukce nové poštovny s plochou střechou se vrcholu Sněžky (HLV 1; 1603 m) dotýká deseti patkami, takže se převážná část podlahy vznáší nad povrchem hory. Vnější schodiště umožňuje přístup na terasu na střeše budovy. Hydraulicky ovládané dřevěné okenice umožňují dát objektu podobu moderního domu i obyčejné horské boudy.
Nová poštovna na vrcholu Sněžky (HLV 1; 1603 m) den před oficiálním otevřením.
Tomáš Formánek (červenec 2008)
Nová poštovna na vrcholu Sněžky (HLV 1; 1603 m) den před oficiálním otevřením.
Tomáš Formánek (červenec 2008)
Nová poštovna na vrcholu Sněžky (HLV 1; 1603 m) den před oficiálním otevřením.
Tomáš Formánek (červenec 2008)
Vrcholová plošina Sněžky (HLV 1; 1603 m) v předvečer oficiálního otevření nové poštovny pro veřejnost.
Tomáš Formánek (červenec 2008)
Další informace naleznete například v článku Na Sněžce se dnes otevírá nová poštovna.
Hřeben Kozích hřbetů - V vrcholu (VV 2a; 1387 m) a Kozích hřbetů (VV 2b; 1318 m) je opravdu ostrý. Pohled ze začátku klečí zarostlé hřebenové pěšiny.
Jindřich Preis (červen 2008)
31.07.2008 17:26:11 - Jindřich Preis
Kozí hřbety – vedlejší nebo hlavní vrcholy?
Oba vedlejší vrcholy Luční hory (HLV 2; 1555 m), tedy Kozí hřbety (VV 2b; 1318 m) a Kozí hřbety - V vrchol (VV 2a; 1387 m), zřetelně vystupují nad okolní hřeben a naskýtá se otázka, zda nesplňují kritéria hlavního vrcholu (zejména bližší Kozí hřbety - V vrchol).
Vzhledem k charakteru a nepřístupnosti terénu údaje na mapách vůbec nemusí být přesné a v nejnovější podrobné TOPO mapě ČR 2.0 je zde vrstevnicová síť neúplná.
Hraniční kámen s označením IV/18, v jehož těsné blízkosti se má nacházet geodetický bod na vrcholu Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m).
Petr Havránek (červenec 2008)
28.07.2008 20:08:09 - Petr Havránek
Geodetický bod na Lysečinské hoře
Průvodce po tisícimetrových vrcholech České republiky doporučuje při výstupu na Lysečinskou horu (HLV 125; 1188 m), která je plochá a její vrchol je obtížné nalézt, hledat geodetický bod. V současné době po orkánu Kyrill a následné těžbě dřeva na vrcholové plošině, po kterých zbývají četné vývraty a hromady kořenů a větví, se geodetický bod opakovaně nedaří nalézt.
Na nejpodrobnější turistické mapě Krkonoš, Krkonoše východ; 1:25.000, nakl. Rosy (2003) je geodetický bod na Lysečinské hoře (1188,4 m) vyznačen 50 m severně od úsekového hraničního patníku s označením VI/18. Ve skutečnosti má úsekový hraniční kámen označení nikoli VI/18, ale IV/18, což je již v novější verzi výše zmíněné mapy (2007) opraveno.
Geodetický bod se nám v současnosti nepodařilo nalézt.
Památník obětem hor, mezi místními prostě Kaplička, leží na svahu Luční hory (HLV 2; 1555 m) ve výšce 1509,3 m, asi 500 m nad sedlem mezi Luční a Studniční horou. Tudy mohou nyní projíždět i cyklisté od Výrovky na Luční boudu. Za Kapličkou Studniční hora (HLV 3; 1555 m) a Sněžka (HLV 1; 1603 m).
Petr Havránek (červenec 2008)
28.07.2008 18:10:18 - Petr Havránek
Nové možnosti pro cyklisty v Krkonoších
Po otevření renovované Luční boudy povolila Správa KRNAP experimentálně pohyb cyklistů v některých dříve nedostupných lokalitách. Lze tak dojet například k Lyžařské boudě na úbočí Liščí hory (HLV 28; 1363 m), tam však cyklostezka končí a cyklisté se musí vrátit pod Lesní boudu na cyklostezku na Liščí cestě, vedoucí k Předním a Zadním Rennerovkám.
Nejatraktivnější je asi nová možnost dojet na kole po asfaltové cestě od Rennerovek přes bufet Na rozcestí, Výrovku, Památník obětem hor (kaplička v sedle mezi Luční horou (HLV 2; 1555 m) a Studniční horou (HLV 3; 1555 m)) až na Luční boudu. I zde však cyklostezka končí a je nutné vrátit se.
O víkendu, 26. a 27. července 2008 prováděli zaměstnanci KRNAPu průzkum využití cyklostezky na Luční boudu. Zaznamenávali počet cyklistů a mezi pěšími turisty zjišťovali, zda jim pohyb cyklistů vadí.
Pohled na Studniční horu (HLV 3; 1555 m) od Bufetu na rozcestí. Vlevo pod vrcholem na travnatém poli je jasně patrné vytáté sněhové pole ve tvaru mapy bývalého Československa.
Petr Havránek (červenec 2008)
27.07.2008 18:46:37 - Petr Havránek
Mapa republiky
Internetový deník iDNES uveřejnil dne 7.7.2008 článek Ivana Truhličky o již mnoho let pozorovaném jevu na jižních svazích Studniční hory (HLV 3; 1555 m). Uvádí se zde: "Navzdory horkému létu stále leží na hřebenech Krkonoš přes 5 metrů sněhu. Zdaleka viditelné závěje sněhu uprostřed zelených luk a klečových porostů připomínají na jaře svým tvarem mapu někdejšího Československa. A jak sníh postupně odtává, bílá plocha se mění v mapu České republiky".
My jsme zastihli sněhovou Mapu republiky dne 27.7.2008 ve stavu přibližně Prahy a Středočeského kraje. Článek dále uvádí, že Mapa republiky je místem s nejdéle ležícím sněhovým polem na české straně Krkonoš. Při rychlosti větru 150 km/hod. může teplota klesnout až na -30 °C. Sněhová vrstva tak může být vysoká až 16 metrů! Sníh běžně vydrží do července, i do srpna a byly roky, kdy sníh neroztál vůbec a překryla ho až nová sněhová pokrývka.
Mapa republiky leží v nejpřísněji chráněném území, turisté se ke sněhovému poli nedostanou. Je však viditelná z několika protilehlých míst: od Richterových bud a od chaty Severka. My jsme pozorovali Mapu republiky ze svahů Liščí hory (HLV 28; 1363 m) a od Bufetu na rozcestí.
Spočinek Luční hory (HLV 2; 1555 m) zvaný Krkonoš (1442 m) ze Staré Bucharovy cesty vytváří plochý začátek Kozích hřbetů (VV 2b; 1318 m). Za nimi Železný vrch (HLV 49; 1321 m), světlé budovy na Medvědíně (HLV 90; 1235 m) a nad ním Krakonoš se Zlatým návrším (HLV 18; 1411 m), Vrbatovým návrším (VV 14a; 1412 m), Harrachovými kameny (HLV 14; 1421 m) a osvětleným Kotlem (HLV 10; 1435 m). Vlevo další tisícovky Žalského a Vlčího hřebenu.
Jindřich Preis (červen 2008)
24.07.2008 20:49:15 - Jindřich Preis
Krakonoš - Krkonoš
Jako Krakonoš (1422 m) je na některých mapách (KČT 22; při zobrazení vrstevnicové sítě – server KRNAP) pojmenován vrchol, resp. v naší terminologii spočinek Luční hory (HLV 2; 1555 m), na začátku bývalé hřebenové stezky po Kozích hřbetech (VV 2b; 1318 m).
Jde o velmi zajímavé vyhlídkové místo, které je dobře dostupné po odbočce červeně značené Staré Bucharovy cesty ze sedla k Luční hoře (HLV 2; 1555 m).
Na spočinku je geodetický bod – kámen s typickým letopočtem 1935 – a nedaleko je místo pro odpočinek. Na rozcestníku na Staré Bucharově cestě je toto místo značeno jako "Kozí hřbety (vyhlídka)".
Podobným názvem Krkonoš je označován hřbet nad Labským dolem, který od Harrachových kamenů (HLV 14; 1421 m) zaujímá Vrbatovo návrší (VV 14a; 1412 m) a Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m) až k Medvědínu (HLV 90; 1235 m).
Při pohledu z Krakonoše hřbet Krkonoše opticky navazuje na Kozí hřbety (VV 2b; 1318 m) zakončené Železným vrchem (HLV 49; 1321 m).
Mapa vrcholové partie Mužských kamenů (HLV 15; 1417 m) ze serveru správy Krkonošského národního parku.
Jindřich Preis (červen 2008)
13.07.2008 15:43:55 - Jindřich Preis
Druhý vrchol Mužských kamenů – nový vedlejší vrchol
Vrcholová partie Mužských kamenů (HLV 15; 1417 m) je rozdvojena. Na mapách (DMÚ 25, KRNAP, Krkonoše Atlas 1:25000) vrstevnice vrcholovou partii elipsovitě ohraničují event. s vyznačením nejvyššího bodu v západní části vrcholové partie, jiné (obecná mapa T-map server) jako nejvyšší bod pomocí vrstevnic obkružují východní partii s geodetickým bodem a západně pak vyznačují skalnatou formaci. Pouze na mapě RZM 10 lze nalézt rozdělení vrcholové části pomocí vrstevnic, nicméně nezřetelně, protože mapa zobrazuje jen české území. V Průvodci po tisícovkách ČR není vrchol blíže charakterizován.
Záznam GPS trasy mezi oběma částmi vrcholu Mužských kamenů (HLV 15; 1417 m) s udáním jejich vzdálenosti.
Jindřich Preis (červen 2008)
V terénu je pak možno zjistit následující:
Mezi oběma částmi je zřetelné sedlo, na západní skalnaté formaci je v nejvyšší části hraniční kámen a kousek vedle jakási tyč (až na nejvyšší část jsem se vzhledem k větru neodvážil). Východní část je ploše oblá travnatá s ostrůvkovitými porosty kleče a hraničním kamenem, nejvyšší bod je možná několik metrů na polské straně, zatímco cesta vede po jižním okraji úbočí vrcholu. Vzdálenost mezi nejvyššími body obou částí je zhruba 225 m, převýšení kolem 25 m – jsou tedy splněna kritéria pouze pro vedlejší vrchol. Zůstává otázkou, který z nich je možno označit jako hlavní a který jako vedlejší, podle záznamu z GPS i z terénu se jako vyšší jeví západní kamenná formace, do jejíž oblasti vrchol lokalizují i koordináty z knihy Tisícovky Čech Moravy a Slezska.
Východní část vrcholové partie Mužských kamenů (HLV 15; 1417 m), jež by po detailním geodetickém proměření mohla být prohlášena novým vedlejším vrcholem, v pohledu od západního vrcholového skaliska. V pozadí Sněžka (HLV 1; 1603 m).
Jindřich Preis (červen 2008)
Pohled z východního (nového vedlejšího ?) vrcholu Mužských kamenů (HLV 15; 1417 m) - na pozadí Vysokého kola (HLV 4; 1509 m) je jejich západní vrcholové skalisko, zcela vpravo polský Smielec a mezi nimi Wawel s okrajem Sněžných jam.
Jindřich Preis (červen 2008)
Pohled ze skaliska v Z části Mužských kamenů (HLV 15; 1417 m) na V vedlejší vrchol. V pozadí Čelo (VV 67a; 1269 m) a Tabule (HLV 67; 1282 m), nad Stříbrným hřbetem (HLV 6; 1490 m) ční Sněžka (HLV 1; 1603 m), vpravo Studniční hora (HLV 3; 1555 m).
Jindřich Preis (červen 2008)
Polský Smielec, jehož český nejvyšší bod je označován jako Velký Šišák, z tzv. Fischerovy cesty na severním úbočí Vysokého kola (HLV 4; 1509 m) na polské straně.
Jindřich Preis (červen 2008)
13.07.2008 15:39:58 - Jindřich Preis
Velký a Malý Šišák – proč se tak jmenují a který je větší
Při pohledu na mapu Krkonoš může padnout do očí určitá nejednotnost v českých a polských názvech několika vrcholů – především obou Šišáků. Jako Velký Šišák (1410 m) je na současných českých mapách nazýván nejvyšší český bod polské hory Smielec (česky Smělec, 1424 m), ležící přímo na státní hranici, zatímco Wielki Szyszak je polský název pro Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m). Na turistické mapě Krkonoš z roku 1948 je ale jako Velký Šišák označen vlastní vrchol Smělce na polské straně, s výškou 1424 m. Na česky psaných mapách Aloise Studničky z let 1869 a 1876 jsou Vysoké kolo, Velký Šišák a Malý Šišák samostatné vrcholy, umístěné stejně jako na současných mapách, přičemž jako Velký Šišák je podle polohy označen Smělec východně od Vysokého kola (a nejsou zde vyznačeny Mužské kameny (HLV 15; 1417 m)). Naproti tomu Malý Šišák (HLV 9; 1440 m), který leží asi 5 km jihovýchodněji na východní straně Slezského sedla, je polsky pojmenováván již obdobně Maly Szyszak.
V této souvislosti je vhodné si uvědomit, že Malý Šišák (HLV 9; 1440 m) je ve skutečnosti vyšší nejen než Velký Šišák na české straně, ale i než nejvyšší bod této hory (Smielec), ležící v Polsku. Tento paradox je zdrojem i zcela jasných omylů. Pomocí internetových vyhledávačů je možno nalézt současné stránky, které jako Velký Šišák mylně označují (zobrazují) Malý Šišák východně od Špindlerovy boudy (např. www.ceskehory.cz aj. na fotografii z Čihadla (HLV 106; 1214 m)).
Výhled z Malého Šišáku (HLV 9; 1440 m) na Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m), Vrbatovo návrší (VV 14a; 1412 m), Kotel (HLV 10; 1435 m), Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m), Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m) a Mužské kameny (HLV 15; 1417 m).
Tomáš Tisovský (listopad 2006)
Z čeho tento stav vznikl se mi nepodařilo přesně zjistit ani nalézt patřičné prameny, ale již v Ottově encyklopedii z předminulého století jsou tyto „obrácené výšky“ uváděny.
Určité vysvětlení je možné hledat ve starším německém názvosloví - zmiňované Šišáky se německy jmenují Grosse a Kleine Sturmhaube, což při výkladu původu názvů obou vrcholů bývá dáváno do souvislosti s překladem německého slova sturm – bouře, útok apod. a může to tak trochu odvádět pozornost jinam. Také pokusy o počeštění německých názvů míst v Krkonoších od Josefa Myslimíra Ludvíka, náchodského kaplana z 19. století, míří tímto směrem – oba vrcholy pojmenovává jako Velký a Malý Bouřín (Krkonoše 1998, č. 9). Nicméně překlad německého slova sturmhaube je (vojenská) přilba či přilbice, a právě těmto pokrývkám hlavy se oba vrcholy podobají, ať již jako Velký Šišák označíme Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m), Smělec, či jen jeho českou část.
Původ popisovaného paradoxu, že Malý Šišák (HLV 9; 1440 m) je vyšší než Velký Šišák, můžeme tedy předpokládat dvojí. Jednak může jít o prostou záměnu vrcholů resp. jejich částí (Vysoké kolo za Smělec), kdy Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m) na rozdíl od Smělce jasně převyšuje Malý Šišák a je i rozložitější. Hypoteticky by se na polském názvu Wielky Szyszak pro Vysoké kolo mohl podílet i posun hranic Polska západně po 2. světové válce, na úkor Německa, se záměnou vzniklou při potřebě aktuálních polských názvů. Druhou verzí, a zřejmě mnohem pravděpodobnější, je nepřesný překlad z němčiny. Německé názvy (přilba či přilbice) přesněji charakterizovaly tvar a rozlehlost obou Šišáků - oba vrcholy připomínají různě veliké přilby, tedy vlastnosti, které nejspíše určily jejich názvy, bez ohledu na jejich skutečnou nadmořskou výšku. A pátráme-li po významu českého slova šišák, dostaneme se mimo jiné též k vojenské přilbě.
Sněžka (HLV 1; 1603 m) ze zeleně značené traversující cesty po JV úbočí hory.
Petr Havránek (srpen 2007)
18.06.2008 11:14:43 - Michal Holub
První červencový víkend se koná zajímavý pochod v Krkonoších. TJ Sokol Dolní Kalná pořádá již 32. ročník akce "Noční výstup na Sněžku za východem Slunce". Vychází se v pátek 4. 7. 2008 večer z Dolní Kalné (nedaleko Vrchlabí) a zhruba po 35 kilometrech se nad ránem dojde na Sněžku (HLV 1; 1603 m), kde po půl páté vychází Slunce. Východ Slunce je zajištěn stoprocentně, jestli ho však účastníci akce uvidí, je pravděpodobné výrazně méně... Závěrečný sestup ke Špindlerovu Mlýnu doplní délku trasy na 50 km a objednané autobusy dopraví ospalé poutníky zpět do Dolní Kalné. V cíli je možno stanovat a dospat noční deficit.
Podrobné informace na stránkách http://dolnikalna.cz/tjsokol/ (pozvánky na květnovou brigádu se nelekejte - odkaz na výstup je v levém menu...).
Zdroj: HUMLNET.cz
28.05.2008 10:47:28 - Michal Holub
Zajímavé a kvalitní záběry Krkonoš lze najít na stránkách serveru "HUMLNET".
Přímo na Sněžce (HLV 1; 1603 m) je například umístěna kamera (http://kamery.humlnet.cz/cz/kamery/snezka) směřující přibližně k jihovýchodu. Lze na ní vidět zalesněný masiv Růžové hory (HLV 19; 1396 m) (vrchol od osy lanovky kousek vpravo) a přes hluboce zaříznuté údolí Úpy vrchol další tisícovky Světlé (HLV 85; 1244 m).
Další kamera (http://kamery.humlnet.cz/cz/kamery/lucni-bouda) ukazuje pohled z Luční boudy přes Úpské rašeliniště na Sněžku (HLV 1; 1603 m). Potok vinoucí se snímkem je Bílé Labe, pravá strana snímku je severní svah Studniční hory (HLV 3; 1555 m). Záběr dává mj. i dobrou představu o zbytcích sněhu na hřebenech Krkonoš.
Obě fotokamery jsou doplněny i archivem, s možností prohlížet snímky v konkrétních časech a sekvencích. Údaje z teploměrů jsou za slunečního svitu velmi zkreslené, použitelné údaje poskytují jen při déle zatažené obloze. Pokud si budete snímky prohlížet, což lze ve více rozlišeních, podívejte se například na sekvenci kamery Luční bouda 24.5. 2008 okolo 19:30 - krásná putující duha či na sekvenci kamery Sněžka 1.6.2008 okolo 01:34 - nádherně viditelný blesk na noční obloze.
Zobrazeno 41 - 50 z 79 nalezených